|
|
Separace peptidů na nové stacionární fázi na bázi cyklofruktanu, charakterizace separačního systému
Šímová, Veronika ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Hydrofilní interakční kapalinová chromatografie se používá k separaci polárních látek jako alternativa k reverznímu módu HPLC, ve kterém jsou tyto látky obtížně separovatelné nebo mají velmi nízké retence. V současné době existuje mnoho komerčně dostupných stacionárních fází a další se stále vyvíjí. V této práci byly porovnávány separační a interakční vlastnosti chromatografických systémů se silikagelovou stacionární fází a se stacionární fází na bázi isopropylovaného cyklofruktanu za podmínek hydrofilní interakční kapalinové chromatografie. Byly optimalizovány metody pro separace směsí čtyř pentapeptidů a pěti nonapeptidů na těchto dvou stacionárních fázích. Následně byly studovány interakce, které se významně uplatňují v optimalizovaných separačních systémech modelem lineárních vztahů volných energií. Interakce významně ovlivňující retenci analytů na obou stacionárních fázích jsou interakce prostřednictvím vodíkové vazby a na stacionární fázi na bázi isopropylovaného cyklofruktanu také disperzní a elektrostatické interakce. Klíčová slova: peptidy, cyklofruktan, LFER, HILIC
|
|
|
Studium interakcí podílejících se na mechanizmu separace v chromatografických separačních systémech
Kalíková, Květa
Předkládaná práce kombinuje teoretické přístupy směřující k objasnění separačních systémů a interakčních mechanizmů s aplikacemi pro konkrétní analytické účely. HPLC se řadí mezi nejčastěji používané separační metody. Volba vhodného separačního systému se často provádí empiricky, na základě zkušeností experimentátora, podle informací získaných z literatury, s využitím některých optimalizačních programů nebo čistě postupem pokus-omyl. Pro výběr optimálních separačních podmínek, tj. výběr vhodné stacionární fáze a mobilní fáze je však nutné hlubší poznání interakčních a retenčních mechanizmů. Jedním z možných semiempirických postupů charakterizace separačních systémů je metoda lineárních vztahů volných energií (LFER - Linear Free Energy Relationship). Proces optimalizace separace může velmi zkomplikovat výskyt systémových píků. Existují případy, kdy je daná systémová zóna detekovatelná a ve výsledném chromatogramu se objeví více píků než odpovídá počtu analyzovaných látek anebo systémová zóna "interaguje" se zónou analytu a nastává tzv. rezonance. Porozumění jevům probíhajícím v chromatografických separačních systémech má zásadní vliv jak na optimalizaci separačních podmínek tak na správnou interpretaci analytických dat, a tudíž výsledky analýzy. Model LFER byl použit k porovnání tří chirálních...
|
|
|
Separace a stanovení možných produktů enzymového štěpení 4-nitrofenyl-N,N'-diacetyl-β-D-chitobiosidu pomocí kapilární elektroforézy
Velvarská, Romana ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací podmínek metody, kterou lze využít k porovnání aktivity enzymu β-N-acetylhexosaminidasy při hydrolýze jejího přirozeného substrátu a tvz. chromogenního substrátu, který se často využívá při studiu enzymové kinetiky. Jako substrát pro štěpení byl zvolen 4-nitrofenyl-N,N'-diacetyl-β- D-chitobiosid. Tento oligosacharid obsahuje vazbu, kterou enzym štěpí v přirozeném substrátu, a zároveň také vazbu, která se vyskytuje v substrátu chromogenním. Pro stanovení produktů, jež vznikají při enzymatické hydrolýze 4-nitrofenyl-N,N'-diacetyl- β-D-chitobiosidu byla využita kapilární zónová elektroforéza. Nejprve bylo nutno najít optimální složení základního elektrolytu, tedy jeho hodnotu pH a koncentraci. Optimálním základním elektrolytem byl roztok tetraboritanu sodného o koncentraci 25 mmol/l a hodnotě pH 10,25. Následně byla zjištěna opakovatelnost měření, kalibrační závislosti a linearita, limit detekce a limit kvantifikace. Opakovatelnost migračních časů se pohybovala do 0,6%, opakovatelnost plochy píků pak v rozmezí 2,5 až 6,3%. Limity detekce metody byly v rozmezí 0,005-0,120 mmol/l. Nakonec byla optimalizovaná metoda úspěšně použita ke sledování průběhu skutečného enzymového štěpení.
|
|
|
Mapování problematiky obtěžování obyvatelstva pachovými látkami v ČR
Vančurová, Andrea ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monitorování problematiky pachových látek na území České republiky. Hlavním zdrojem informací jsou studie vypracované, ve většině případů, na žádost obecních, či městských úřadů. Jednotlivé oblasti s touto problematikou, na které jsem se v práci zaměřila byly vybírány podle množství podmětů a stížností od místních obyvatel. Úvodem teoretické části se zabývám anatomií čichového ústrojí a fungování mozkových vjemů na pachové podměty. Následně se věnuji možnostem měření pachový látek. Nejméně používanou metodou je plynová chromatografie, a to z důvodu nízkých koncentrací pachů. Další variantou je olfaktometrie, která je založená na principu míšení předem dané koncentrace odorantu s neutrálním plynem. Ve studiích, které jsou hlavním zdrojem této práce je používána metoda pomocí dotazníků spočívající v hodnocení zápachu místními obyvateli. Dále je popsán postup, týkající se podání stížnosti na pachy v okolí bydliště a její opora v zákonech. Jádro praktické části tvoří stížnosti obyvatel odevzdané na České inspekci životního prostředí za roky 2006 až 2009. Obsahuje jak konkrétní firmy, které se ve stížnostech opakují, tak pokuty nad 100 000 Kč, které jim byly uděleny. Dále jsou v práci rozebrány studie, zabývající se pachovou problematikou v různých částech České republiky. Jedná se...
|
|
|
Optimalizace separace derivátů penicilinu metodou HPLC
Šímová, Veronika ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Peniciliny patří mezi β-laktamová antibiotika, která jsou velice rozšířená v humánním i veterinárním lékařství. Cílem této bakalářské práce bylo vyvinout a optimalizovat HPLC metodu pro separaci čtyř derivátů penicilinu - amoxicilinu, 4-hydroxyfenoxymethylpenicilinu, benzylpenicilinu a fenoxymethylpenicilinu. Byl vybrán reverzní mod HPLC s oktadecylovou stacionární fází. Za podmínek izokratické eluce se nepodařilo rozseparovat všechny analyty až na základní linii. Z tohoto důvodu byla použita gradientová eluce, při které se podařilo rozseparovat všechny analyty na základní linii do 22 minut. Během experimentu byla také studována stabilita methanolických roztoků penicilinů v průběhu několika dní pomocí HPLC. Klíčová slova: HPLC, antibiotika, deriváty penicilinu, reverzní mod, stabilita
|
|
|
Optimalizace separace a kvantifikace předpokládaných produktů velkého třesku
Smitka, Jaroslav ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Bakalářská práce je příspěvkem k výzkumu zaměřenému na modelování podmínek velkého třesku a sledování případných reakčních produktů. Jako výchozí sloučeniny byly vybrány 2-amino-1-butanol, 3-methoxy-1-propanol, 2-methyl-1-butanol a formamid, z nichž některé byly následně ostřelovány PALSem na Fyzikálním ústavu Jaroslava Heyrovského AV ČR. Pro analýzu byly testovány metody plynové chromatografie s hmotnostní detekcí a kapalinová chromatografie s UV detekcí. V systému GC-MS byly proměřeny kalibrační závislosti 3-methoxy-1-propanolu a 2-methyl-1-butanolu a vypočteny hodnoty LOD resp. LOQ. Srovnání analýzy neostřelovaného a ostřelovaného 3-methoxy-1-propanolu neukázalo vznik nových reakčních produktů, neboť výchozí 3-methoxy-1-propanol byl v přílišném nadbytku. Zjištěné sloučeniny lze spíše identifikovat jako nečistoty přítomné v rozpouštědle či ve vlastním standardu. V optimalizovaném systému HPLC se podařilo vzájemně rozdělit tři standardy. Formamid, který je nevhodný k analýze plynovou chromatografií, vzhledem k jeho vysoké polaritě, však eluoval ve všech testovaných separačních systémech HPLC v oblasti systémových píků (s mrtvým časem). Přesto byl pro srovnání analyzován vzorek ostřelovaný PALSem i původní standard. Srovnání však neukázalo žádné produkty reakce v ostřelovaném vzorku. Klíčová slova:...
|
|
|
Optimalizace HPLC metody pro separaci tetracyklinových antibiotik
Kučerová, Gabriela ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na nalezení optimálních separačních podmínek ve vysokoúčinné kapalinové chromatografii pro směs čtyř zástupců tetracyklinových antibiotik - tetracyklinu, chlortetracyklinu, doxycyklinu a oxytetracyklinu. Při vývoji metody byly použity čtyři různé chromatografické kolony s oktadecylovou stacionární fází v mobilních fázích o různém složení v reverzním modu s izokratickou elucí. Při použití dvou kolon (Astec C18 a Atlantis C18 I.) se podařilo rozseparovat testovanou směs tetracyklinů na základní linii. Nejvhodnějšími separačními podmínkami jsou kolona Atlantis C18 I. s mobilní fází o složení ACN/0,1% kyselina mravenčí 15/85 (v/v) při průtoku mobilní fáze 2 ml/min. Za těchto optimalizovaných podmínek došlo k rozdělení všech čtyř analytů na základní linii do 27,5 minut.
|
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
| |
|
|
Separace derivátů chlorfenoxypropionové kyseliny metodou HPLC
Horová, Kateřina ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Šlechtová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na separaci chlorfenoxypropionové kyseliny a jejích derivátů pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro separaci byl použit reverzní mód. Tyto sloučeniny jsou používány jako látky s herbicidní účinností, tedy látky hubící plevele. Herbicidy studované v této práci byly 2-(4-chlor-2- methylfenoxy)propionová kyselina, 2-(2,4-dichlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(2- chlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(3-chlorfenoxy)propionová kyselina a 2-(4- chlorfenoxy)propionová kyselina. Cílem této práce bylo nalézt a optimalizovat chromatografické podmínky pro simultánní separaci všech pěti herbicidů. Pro analýzu byly použity dva druhy kolon a to kolona ZORBAX SB-C8 a kolona ZORBAX Eclipse XDB-C18, které se liší svou polaritou. Jako mobilní fáze byly použity acetonitril/voda, acetonitril/kyselina mravenčí, pH 2,1 a methanol/kyselina mravenčí, pH 2,1. Nejvhodnější separační podmínky byly: kolona ZORBAX SB-C8, mobilní fáze methanol/kyselina mravenčí (o koncentraci 0,365 mol/l, pH 2,1) 40/60 (v/v), teplota 25řC, průtok mobilní fáze 1 ml/min. Za těchto isokratických podmínek byly všechny herbicidy separovány až na základní línii během 80 minut. Klíčová slova: HPLC, separace, herbicidy, deriváty chlorfenoxypropionové kyseliny
|
host ::
RSS.