|
|
Navajo Ritual Healing
Galovič, Roman ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
V tejto práci sa zaoberám dvoma liečebnými tradíciami z navažského prostredia, konkrétne tradičnou rituálnou liečbou a peyotovou liečbou Native American Church. Tie predstavujem v troch rozmeroch, keď postupne sledujem kozmologický rámec, spoločenskú organizáciu, a konkrétny príklad rituálu. V jadre mojej práce je model mriežky a skupiny od Mary Douglasovej, keď sledujem práve korelácie medzi kozmologickými predstavami a sociálnymi štruktúrami a spôsoby, akými sa ustanovujú v rituáli. Týmto spôsobom poukazujem ako kolonialistický útlak oslabil komunitné väzby a vytvoril pôdu, v ktorom sa začal rozrastať Native American Church v navažskom prostredí, pretože dokázal ponúknuť existenciálne odpovede práve pre život v takto bezútešnom priestore. To ale neznamená, že by kolonializmus vykorenil navažskú tradičnú liečbu, a obidve tradície existujú naďalej bok po boku a sú často kombinované jednotlivými pacientkami a pacientmi. Ponúkam možnosť výkladu tejto liečebnej plurality, keď prepájam model Mary Douglasovej s určitými tradičnými navažskými predstavami a psychologickými úvahami Friedricha Nietzscheho. Takto by každá osoba bola permanentne situovaná v spoločensky a fenomenologicky rôznorodom priestore, kde by jednotlivé liečebné tradície liečili v ľuďoch odlišné "sociálne ja". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho
Bajerová, Adéla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.
|
|
|
Srovnání olympských a chthonických aspektů v mýtu a kultu boha Asklépia
Oberhofnerová, Ivana ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřím na srovnání olympských a chthonických aspektů v mýtu a kultu boha Asklépia v období klasického Řecka. Východiskem mi bude diskuse o rozlišení mezi olympským a chthonickým. Budu se snažit ozřejmit, co pro několik vybraných badatelů tyto termíny představují a jakým způsobem s nimi tito autoři pracují. Dále se pokusím ukázat, zda a jak lze dichotomii olympského a chthonického aplikovat na konkrétní postavu, a sice léčebného boha Asklépia. Budu se věnovat Asklépiovým mýtům i formám jeho kultického uctívání. Důraz bude kladen jak na Asklépiovy božské, olympské aspekty, tak i na jeho vlastnosti hérójské, řadící se do sféry chthonického. Na základě rozboru teoretického pozadí dichotomie mezi olympským a chthonickým i analýzy konkrétního případu figury Asklépia se budu v závěrečné syntetické části práce snažit ukázat, že zachovávání dichotomie mezi olympským a chthonickým je významným způsobem přínosné pro interpretaci této božské postavy. Klíčová slova: olympské, chthonické, mýty o Asklépiovi, Asklépiův kult, interpretace Asklépia
|
|
|
Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii
Syrová, Kristýna ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
NÁZEV: Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii AUTOR: Kristýna Syrová KATEDRA (ÚSTAV) Ústav filozofie a religionistiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Dalibor Antalík, Dr. ABSTRAKT: Tato práce se soustředí na dva obdobné středověké irské narativy ‚Boann' a ‚Sinann' z tzv. dindshenchas, pojednávajících o prameni vědění a oprávnění přístupu k němu, stejně jako na jeho možné obdoby v další keltské literatuře. Přestože vychází z výsledků předešlých badatelů, kteří pracovali zejména s paralelami motivu v jiných indoevropských kulturách, jejím primárním cílem je pokusit se daný narativ vysvětlit ze specifického kontextu středověké básnické třídy Irska, filidů. Její snahou je tak ukázat, jak se ve vybraném narativu manifestoval vztah mezi hranicemi fyzickými, často ztělesněnými řekami, a hranicemi společenskými, hlídanými mimo jiné institucí geasa, tzv. irských tabu. Autorka zastává názor, že byť materiálu předkřesťanské mytologické kořeny upřít nelze, v očích básnické třídy byl reinterpretován v středověký mýtus svého druhu, sloužící k vypořádání se s ambivalentním společenským postavením ženy- básnířky. KLÍČOVÁ SLOVA: tabu, kult vod, keltská mytologie, potopená města, středověké Irsko, básnictví
|
|
|
Evoluční racionále manifestace osobnostních rysů v hlasovém projevu
Kozák, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Dosavadní výzkum voblasti vokální exprese ve vztahu k osobnostním proměnným poodkryl některé akustické parametry, které korelují s osobnostními rysy různých modelů osobnosti. Avšak málo studií zkoumalo antisociální osobnostní charakteristiky, mezi které patří i rysy Temné triády. Temná triáda sama o sobě je poměrně nový koncept, který dosud nebyl zkoumán ve vztahu k akustickým parametrům. Tato explorační studie zkoumá vzájemné korelace mezi akustickými parametry hlasového spektra a osobnostními rysy Temnétriády, NEO-FFI a sebeklamem. Pro tento výzkum byly zvoleny hlasové vzorky vpodobě fonace prodloužených vokálů /a/, /e/, /i/, /o/, /u/, četby neutrálního textu a spontánního popisu. Výzkumu se zúčastnilo 66 participantů, kteří vyplnily osobnostní dotazníky SD3, NEO-FFI a SDQ. Z akustického hlediska bylo měřeno 21 parametrů, které popisují hlasové kvality, v softwaru PRAAT. Analýza dat odhalila signifikantní korelace mezi osobnostními rysy a některými akustickými parametry. Jako důležité se ukázaly parametry HNR, jitter a shimmer. Výsledky prokázaly, že některé osobnostní rysy se manifestují prostřednictvím lidského hlasu. Samotný mechanismus vlivu osobnosti na hlas je vtéto práce pouze naznačen.
|
|
|
Možnosti in-vitro testování parenterálií s řízeným uvolňováním.
Kožák, Jan ; Řehula, Milan (vedoucí práce) ; Rabišková, Miloslava (oponent)
Souhrn Cílem této práce bylo začít s vývojem gelového média napodobující intramuskulární prostředí pro in-vitro testování uvolňování léčiv jako alternativy k současným vodným médiím. Jako model svalové tkáně bylo zvoleno vepřové maso. V první části práce byla jako nejvýznamnější faktor pro rychlost uvolňování léčiva navržena rychlost difuze v prostředí gelu. Byla porovnávána rychlost difuze fluoresceinu sodného ve vepřovém mase a v různých typech gelů, konkrétně v želatině, alginátu vápenatém a různých typech hydroxypropyl metylcelulosy. Měření bylo prováděno při 37řC s ohledem na teplotu in-vivo a doporučení pro disoluční metody. Nicméně želatina bez ohledu na koncentraci polymeru podstoupila při 37řC přeměnu gel-sol a ukázala se být nevhodná pro měření zvolenou metodou. Rychlost difuze fluoresceinu ve všech připravených gelech byla rychlejší, než rychlost difuze ve vepřovém mase. Pouze rychlost difuze v 25% HPMC typ E4M se přijatelně přiblížila k rychlosti difuze ve vepřovém mase, a proto byla vybrána do druhé části práce. Ve druhé části práce bylo porovnáváno uvolňování ibuprofenu z implantátů tvořených ethylcelulosou (hmotnostní poměr ethylcelulosa : ibuprofen byl 9:1 ) umístěných ve vepřovém mase a médiu 25% HPMC E4M. Zbývající obsah ibuprofenu v implantátech umístěných 12, 24 a 72 hodin ve vepřovém...
|
|
|
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích
Hůlová, Silvie ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích Sylva Hůlová Abstrakt: Práce představuje soubor motivů (okolností, překážek, bytostí a dalších jevů), které se váží k překročení hranice Jiného světa v keltských a staroseverských mýtech. Měla by sloužit jako určitá příručka usnadňující orientaci v pramenech popisujících cesty do Jiných světů a konfrontaci s Jinakostí v daném kulturním okruhu. Rámec společný těmto příběhům tvoří iniciační struktura, ke které se vztahuje také interpretace zkoumaných motivů. S obecným vysvětlením konceptu Jinakosti se práce vyrovnává pomocí fenomenologického přístupu (R. Otto, M. Eliade). Dále je v interpretacích zastoupeno psychologické pojetí příběhů (J. Campbell) a teorie vyprávění (V. J. Propp, N. Frye).
|
|
|
Útgardaloki v kontextu eddické mytologie
Miechová, Martina ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou a interpretací postavy Útgarðalokiho na základě eddické mytologie, jejíž je součástí. Úvodní kapitola se zaměřuje na primární prameny a sekundární literaturu, shrnující především výsledky předchozího bádání, pomocí nichž je práce zčásti strukturována. Výchozím primárním textem je mýtus o Ϸórově cestě k Útgarðalokimu, obsažený v Mladší Eddě Snorriho Sturlusona. Přihlédnuto je i k dalším verzím tohoto vyprávění, díky kterým je možno co nejúplněji rekonstruovat obraz této postavy se zvýrazněním jejích doplňujících se aspektů, což je náplní druhé kapitoly práce. Mezi tyto verze jsem zařadila Snorriho paralelní mýtus o Þórově cestě ke Geirrøðovi, vyprávění Saxona Grammatika o Geruthovi a Utgarthilokovi v jeho Činech Dánů, k ságové literatuře se řadící Příběh o Ϸorsteinu Bœjarmagnovi a v menší míře využitou skaldskou báseň Þórsdrápu. Třetí a čtvrtá kapitola představuje komparaci Útgarðalokiho s jinými mytologickými postavami, které s ním sdílejí mnohé společné prvky, s Óðinem a Lokim. V závěru pak pomocí aplikace Lévi-Straussovy metody strukturální analýzy prezentuji vlastní pojetí Útgarðalokiho jako prostředkujícího prvku mezi výše uvedenými dvěma božstvy. KLÍČOVÁ SLOVA: Staroseverské náboženství, Útgarðaloki, Óðinn, Loki, eddická mytologie, strukturální analýza
|
|
| |
|
|
Þórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)
Kozák, Jan ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Práce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.
|
host ::
RSS.