|
|
Mikrobiální produkce extracelulárních polymerů a jejich zapojení do stresové odpovědi
Müllerová, Lucie ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí extracelulárního polysacharidu pullulanu mikroorganismem Aureobasidium pullulans, purifikací pullulanu a jeho možným využitím jako kryoprotektantu. Jako součást práce byla zpracována literární rešerše charakterizující A. pullulans, samotný pullulan a stresové faktory se zaměřením na teplotní stres. V rámci experimentální části byla stanovena růstová charakteristika mikroorganismu A. pullulans (byl použit kmen CCM 8182) a produkce pullulanu v ideálních podmínkách. Nejvyšší růst biomasy nastal při použití fruktosy jako zdroje uhlíku (3,580 g/l u kmene CCM 8182), nejvyšší produkce pullulanu při použití sacharosy jako zdroje uhlíku (10,300 g/l u F 148). Jako nejlepší precipitační činidlo z trojice ethanol, aceton, isopropylalkohol byl vybrán ethanol v poměru 1:2 (médium:ethanol). Stanovení čistoty pullulanu bylo provedeno pomocí HPLC. Dále byly zkoumány kryoprotektivní vlastnosti pullulanu a to při teplotách – 72° C, -18° C, 4° C a 60°C. Pullulan působil spíše negativně při teplotách – 72° C a 60° C. Naopak při teplotách – 18°C a 4° C byla potvrzena ochranná funkce polysacharidu.
|
|
|
Enkapsulace různých typů enzymů do organických částic.
Hazuchová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na enkapsulaci různých typů enzymů do organických částic. Teoretická část je věnována enzymům a jejich obecným vlastnostem, struktuře, aktivitě a využití, dále potom procesu enkapsulace a jejím technikám. Jsou zde popsány i některé metody využívané k analýze částic, a sice stanovení distribuce velikosti částic pomocí dynamického rozptylu světla a stanovení stability částic pomocí zeta potenciálu. V experimentální části jsou popsány metody přípravy částic, metody stanovení enkapsulační účinnosti a metody stanovení velikosti a stability částic. Během samotného experimentu byly enkapsulovány, jednak pomocí ručních příprav a jednak pomocí enkapsulátoru, čtyři typy enzymů. U těchto částic byla následně stanovena jejich enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Částice byly vystaveny působení umělé pankreatické, žaludeční a žlučové šťávy, rovněž tak působení simulovaných potravin, a následně byla sledována jejich stabilita.
|
|
|
Využití odpadů z potravinářského průmyslu pro účely čištění odpadních vod
Nedvědická, Lucie ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problém, jak využít odpadů z potravinářského průmyslu na čištění odpadních vod kontaminovaných těžkými kovy. Princip je založen na adsorpci kovů odpadním materiálem. V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky jednotlivých těžkých kovů a rovněž i přípustné hodnoty těchto těžkých kovů v odpadních vodách. Dále je v této práci uvedeno jakými chemickými metodami je možné odstranit těžké kovy z odpadních vod. Tato práce se také zabývá, jakým způsobem je možné analyzovat adsorbované množství sorbované látky, tedy využitím metod AAS, AFS, AES, MS a ICP – OES. V závěru teoretické části je řešena problematika jednotlivých odpadů z potravinářského průmyslu a jejich adsorpce. V experimentální části bylo zkoumáno využití čajového odpadu k odstraňování mědi z odpadní vody. Byl zkoumán hlavně vliv pH na adsorpci mědi na čajový odpad a maximální možná adsorpční kapacita čajového odpadu. Optimální hodnota pH pro sorpci mědi z roztoku na čajový odpad se pohybovala v rozmezí 5 – 6 a maximální možná adsorpční kapacita byla stanovena na 0,0336 mg•g -1. Výsledky ukazují, že čajový odpad by mohl být použit jako vhodný adsorbent pro čistění odpadních vod, a to hlavně díky dobré dostupnosti, nízkým nákladům a dobré adsorpci těžkých kovů.
|
|
|
Systém kolagen-hyaluronan v koloidním stříbře
Sklenářová, Renáta ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku roztoků hyaluronanu a kolagenu v koloidním stříbře. Tyto roztoky polysacharidu a proteinu byly připravovány v několika koncentračních řadách, které byly analyzovány densitometrem od firmy Anton Paar a reometrem od firmy TA Instruments. Měřena byla hustota, ultrazvuková rychlost a viskozita. Cílem práce bylo najít optimální poměr kolagenu a hyaluronanu v koloidním stříbře, který by vyhovoval transdermálnímu vstřebávání a přípravě kožního hojivého spreje.
|
|
|
Enzymatická hydrolýza odpadů po zpracování kávy
Kovářová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů mikroorganismy, a to bakteriemi a plísněmi, které byly kultivovány na kávové sedlině. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci kávy jako rostliny a využitím vedlejších produktů, které vznikají při jejím zpracování. V teoretické části jsou také popsány vybrané mikroorganismy a enzymy, jejichž produkce byla sledována. V experimentální části byla jako substrát pro produkci extracelulárních enzymů použita kávová sedlina. Následně byla sledována produkce proteáz, celuláz, mannáz a lipáz. Z vybraných mikroorganismů byl nejvhodnějším producentem zvolen dosud neidentifikovatelný isolát plísně, pro nějž byly následně optimalizovány podmínky kultivace. Výtěžky enzymů a také složení extracelulárního hydrolytického koktejlu jsou především závislé na obsahu vody a módu kultivace – statická vs. s třepáním. Obecně platí, že statická kultivace podporuje spíše produkci extracelulárních enzymů hydrolyzujících substráty na bázi sacharidů, třepání pak navýší výtěžek lipáz a proteáz. Součástí práce byla částečná purifikace a prekoncentrace enzymatického preparátu pomocí ultrafiltrace, ultradialýzy a charakterizace s využitím PAGE-SDS.
|
|
|
Biotechnologická produkce polyhydroxyalkanoátů s využitím odpadů kávového průmyslu
Vašíčková, Monika ; Benešová, Pavla (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí polyhydroxyalkanoátů (PHA) kmeny bakterií Burkholderia cepacia a Burkholderia sacchari. Produkce PHA byla studována s využitím různými způsoby předupravené a hydrolyzované kávové sedliny. V rámci práce byla porovnána standardní metoda hydrolýzy kávové sedliny zředěnou minerální kyselinou a následnou enzymatickou hydrolýzou provedenou pouze pomocí enzymů. Vzniklé hydrolyzáty byly analyzovány se zaměřením na obsahu redukujících sacharidů a výtěžnost hydrolýzy. Z výsledků vyplývá, že nejlepší předpoklady pro produkci PHA měly vzorky vyprodukované bakterií Burkholderia cepacia a to v kultivačním médiu připraveném hydrolýzou kávové sedliny, která byla vystavena extrakci 60% ethanolem. Výtěžek biomasy v tomto médiu byl 3,553 g/l s procentuálním obsahem PHA 32,472% v biomase. Vzniklý PHA obsahoval 6,09% 3-hydroxyvalerátu. V rámci dalšího experimentu byl ověřen alternativní přístup hydrolýzy kávové sedliny, kde byly použity komerčně dostupné enzymy celuláza, hemiceluláza a extracelulární enzymatický koktejl vyprodukovaný plísní schopnou utilizovat kávovou sedlinu. Hemiceluláza se ukázala být nejefektivnějším hydrolytickým enzymem a proto nejvyšší obsah biomasy 5,708 g/l se také nacházel v médiu připraveného hemicelulázou katalyzovanou hydrolýzou kávové sedliny, která byla extrahovaná 60% ethanolem. Nedocházelo zde k produkci kopolymeru P(HB-co-HV), ale jen polymeru PHB, což bylo nejspíše způsobeno tím, že v průběhu enzymatické hydrolýzy nevznikala kyselina levulinová ani žádný jiný potenciální prekurzor 3HV.
|
|
|
Zapojení polyhydroxyalkanoátů do stresové odpovědi bakterií v pozdní stacionární fázi
Šuráňová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo studium zapojení polyhydroxyalkanoátů (PHA) do stresové odpovědi bakterií v pozdní stacionární fázi. Pro tento experiment byly vybrány bakterie Cupriavidus necator H16 (schopná produkovat PHA) a Cupriavidus necator H16/PHB-4 (neschopná produkovat PHA). V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se polyhydroxyalkanoáty a stresovou odpovědí bakterií. V praktické části bylo studováno zapojení polyhydroxyalkanoátů do stresové odpovědi bakterií v pozdní stacionární fázi vůči vybraným stresovým faktorům. Byla studována odolnost bakterií vůči různým stresovým podmínkám. V průběhu dlouhodobých kultivací byla posouzena viabilita a distribuce PHA v bakteriálních buňkách pomocí průtokové cytometrie a obsah PHA v biomase byl analyzován pomocí plynové chromatografie s FID detektorem. Na základě výsledků získaných v této práci bylo zjištěno, že bakterie PHA akumulující Cupriavidus necator H16 lépe odolává limitaci uhlíkatým zdrojem a také vykazuje vyšší odolnost vůči některým stresovým faktorům ve stacionární fázi než PHA neprodukující bakterie Cupriavidus necator H16/PHB-4, jako je aplikace ethanolu a zmražení.
|
|
| |
|
|
Využití nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace
Pavelková, Renata ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace. Teoretická část je zaměřena na vlivy UV záření na kůži a látky, které jsou používány k fotoprotekci kůže. Dále byly charakterizovány materiály a postupy používané k přípravě nanočástic a nanovláken pro enkapsulaci aktivních látek. Experimentální část se zabývá přípravou liposomů a marinosomů s aktivní látkou. U těchto částic byla sledována velikost, stabilita měřená pomocí zeta potenciálu a také dlouhodobá stabilita jak samotných částic, tak částic v modelových prostředích. Nakonec byly provedeny pilotní experimenty optimalizace přípravy nanovláken pomocí elektrospiningu.
|
|
|
Využití obrazové analýzy pro stanovení počtu kolonií mikrorganismů
Kováčiková, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na využití obrazové analýzy při stanovení počtu a velikosti kolonií mikroorganismů. Experimentálním druhem mikroorganismů byly kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které tvoří na pevném médiu pravidelné tvary kolonií. Byly použity metody obrazové analýzy založené na waveletové (vlnkové) transformaci. Pomocí počítačového programu HarFA byla provedena fraktální analýza digitálních snímků a byly určeny fraktální parametry. Naměřena data byla využita ke grafickému vyhodnocení distribuce a četnosti kolonií.
|
host ::
RSS.