|
|
Příspěvky k poznání osídlení Čech v pozdní době římské a době stěhování národů. Současný stav bádání - otázky a problémy - perspektivy výzkumu - hodnocení z hlediska nadregionálních vztahů
Jiřík, Jaroslav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tejral, Jaroslav (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Následující práce je věnována světu ivých i mrtvých "všech slavných rodů, prvních i posledních potomků Heimdallových", kteří za dob velikého stěhování národů obývali eskou kotlinu. Pro které byla tato krajina sídlem, zdrojem obivy, domovem a hrobem nebo jen doasným útoińtěm před odchodem do ciziny. Tato práce navazuje na úsilí celé řady předchozích badatelských generací, a stoje tak na ramenou obrů, nepředstavuje nic jiného ne drobný mezilánek v pokroku poznání událostí minulých. Doba stěhování národů představuje z historického hlediska specifický úsek, který je naprostým zvratem z hlediska struktury osídlení celého kontinentu, kdy tyto struktury celých regionů buď zcela zanikají, nebo dochází k jejich radikální transformaci, oblast eské kotliny nevyjímaje. Charakteristické pro tento asový úsek je, e k těmto změnám nedochází vlivem vnitřního vývoje spolenosti, ale vlivem vnějńího vlivu v podobě hunského impaktu, který měl vliv nejen na historický vývoj celého evropského kontinentu. Příchod Hunů do Evropy, jak jej líí například Ammianus Marcellinus (31, 4), byl pověstným troubením Gjallarhornu, apokalipsou podobenství ragnaröku, a vyvolal masové dominové migrace celých populací západním směrem a zavál ást středoevropských Svébů a Vandalů a na samotný konec tehdy známého světa. Uvedl zároveň do pohybu řadu...
|
|
|
Tuchlovicko v době laténské a době římské: archeologický výzkum z let 1967 a 1968 (A. Knor, J. Zeman)
Bursák, Daniel ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Předkládaná práce shrnuje poznatky o protohistorickém osídlení v prostoru dolního toku Tuchlovického potoka. Hlavní pozornost je věnována zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu z let 1967 a 1968, který proběhl pod vedením A. Knora a J. Zemana. Výzkum navazoval na vykopávky K. Motykové z roku 1966, při kterém byly v průkopu odvodňovací strouhy mezi obcemi Tuchlovice a Srby (okr. Kladno) objeveny pozůstatky sídliště ze starší doby římské se zachovalými nálezy z organických hmot, především ze dřeva. Celkem třinácti zahloubenými sondami se podařilo odkrýt poměrně rozsáhlé pozůstatky sídliště, zaniklého podle všeho přírodní katastrofou. Podle charakteru sedimentů a stratigrafické situace bylo sídliště pravděpodobně strženo povodní. K určení stáří sídliště lze použít jedině charakteristické keramické nálezy, které osídlení datují převážně do 1. století n. l. Vyzvednutá dřeva byla podrobena dendrochronologické analýze, avšak výsledky v podobě konkrétní datace se nepodařilo získat. Z konkrétních nálezů je možno zmínit nález plotu, dubové skládané nádoby a další artefakty bez bližší funkční interpretace. Výzkum ukázal na značný potenciál lokality k řešení širokého spektra otázek archeologie sídlišť, jejich vztahu k přírodním podmínkám a umožnil též nahlédnout do skupiny jinak pouze vzácně...
|
|
|
Provinciální spony starší doby římské v Čechách
Pecinovská, Monika ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Spony, (jakož i ostatní předměty) produkované řemeslníky na území římské říše, představují v barbarském světě velice zajímavý úkaz. Ten umožňuje alespoň lehce nahlédnout do složitého světa nepříliš průhledných či kategorizovatelných vztahů římského impéria a jeho nepoddajného protipólu Svobodné Germánie. V rámci barbarika mají Čechy v tomto ohledu významné postavení, co se množství i typologické skladby provinciálních výrobků týče. Problematika těchto tzv. importů na území Svobodné Germánie, se poslední dobou dostává čím dál více do popředí zájmu současné evropské archeologie doby římské. Výsledky tohoto studia v rámci evropských zemí či jednotlivých krajů jsou shrnovány v řadě Corpus der römischen Funde im europäischen Barbaricum. U nás pak jsou římské importy předmětem studia E. Droberjara (např. 1997; 2006a). Není bohužel zcela jasné, jakým způsobem se římské spony, jakožto římské výrobky obecně, dostávaly do rukou, respektive do hrobů a sídlišť germánských obyvatel. Dle výše uvedeného badatele se většina předmětů římské provenience dostala do Čech obchodem (2006a, 62). Jejich největší koncentrace spadá do prvých desetiletí našeho letopočtu, tedy do doby, kdy Čechy byly centrem tzv. Marobudovy říše (např. E. Droberjar 2000). Provinciální spony se nicméně vyskytují v průběhu celé doby římské....
|
|
|
Nové doklady osídlení na území Prahy ve starší době římské
Bursák, Daniel ; Břicháček, Václav (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předkládaná práce sleduje několik cílů. První kapitola stručně seznamuje se současným stavem bádání o germánských sídlištích ze starší doby římské na území Prahy, podává stručnou charakteristiku tohoto osídlení a sleduje jeho vazby na specifické přírodní podmínky území dnešního hlavního města. Je připojeno i souhrnné zhodnocení četných zdejších dokladů germánských železářských aktivit. Jako příloha práce byl v elektronické podobě připojen i seznam lokalit, na kterých došlo k zachycení nálezů, majících souvislost s osídlením z konce starého letopočtu a z prvních dvou staletí letopočtu nového. Tento seznam vznikl především jako aktualizace katalogu E. Droberjara z roku 2005. Doplněny byly některé nové, do roku 2008 publikované akce. Některé informace z výše zmíněného katalogu byly v rámci možností revidovány v muzejních sbírkách Muzea hlavního města Prahy a Národního Muzea či v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze. Z této činnosti vyvstalo mnoho perspektiv pro další navazující bádání a publikační činnost.
|
|
|
Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...
|
|
|
Nálezy římsko-provinciální spotřební keramiky z Čech
Rypka, Luboš ; Musil, Jiří (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se snaží podchytit jednotlivé nálezy římsko-provinciální, tzv. spotřební keramiky v Čechách. Již označení "spotřební" či také často užívaný název "užitková" keramika je ovšem mírně zavádějící a nepřesný. Termínem spotřební keramika lze v užším slova smyslu označit běžnou, většinou nezdobenou keramiku, sloužící mnohdy jen v kuchyňském provozu, k uchování potravin, či k transportním účelům. Tohoto označení je zde použito v širším slova smyslu, podobně jako jej již dříve užili jiní badatelé (Jančo 2003; Jančo 2004, 482; Košnar- Břicháček 1999, 168; Petznek 1998; Petznek 1999; Petznek 2000; Sakař 1978). Měli bychom se spíše držet přesnější názvu římsko-provinciální keramika či keramika římských provincií1 . Ovšem do této kategorie lze zařadit i nálezy terry sigillaty, takže ani tento termín nepostihuje zcela okruh zpracovávaného keramického zboží, i přesto se ale (narozdíl od vlastního názvu bakalářské práce) raději přidržuji neutrálnějšího označení římsko-provinciální či jen provinciální keramika2 , jakkoliv nepřesné toto označení může být. ...
|
|
|
Sídliště Kanín a problematika laténských dvorců
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá současným stavem poznání laténských dvorců na území Čech. Obsahuje i informace o dalších typech sídelních areálů, které jsou v literatuře za dvorce označovány a to o čtyřúhelníkových valových areálech (tzv. "Viereckschanzen") a usedlostech dvorcového typu na oppidech a nehrazených rovinných sídelních aglomeracích. Druhá část práce se zabývá lokalitou Kanín, u které mělo být rozhodnuto, zda se jedná o laténský dvorec či nikoliv a dále se zaměřuje především na zpracování keramického souboru a na unikátní nález keramického fragmentu s kolkem koně.
|
|
|
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
|
|
|
Finds of Roman imports in the region of Spiš
Timura, Juraj ; Roth, Peter (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá nálezmi rímskych importov v regióne Spiša. Sumarizuje staršie, ako aj posledné nálezy, ktoré doposiaľ neboli publikované. Nálezy sú v práci chronologicky zaradené a štatisticky vyhodnotené z kvantitatívneho hľadiska a z hľadiska rozptylu. Výsledky hodnotenia sú porovnávané s osídlením v skúmanej oblasti, ako aj s regiónmi v susedstve a so známymi historickými udalosťami, ktoré mohli ovplyvniť prísun rímskych importov za dunajskú hranicu.
|
|
|
Dobroměřice u Loun a Březno u Chomutova - dvě sídliště doby římské v severozápadních Čechách
Beneš, Zdeněk ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předložená magisterská diplomová práce se zabývá tématem, jež je, zdá se, v posledních letech na vzestupu. Jedná se o archeologii germánských sídlišť doby římské, sídlištní struktury a jejich chronologii. Sídlištní archeologie na rozdíl od výzkumu hrobů jistě neposkytuje tolik spektakulárních nálezů, její chronologie zdaleka není tak citlivá a otázka uzavřených nálezových celků je zde více než sporná. I proto byla sídliště po dlouhou dobu ignorována. Velké nálezové celky, často z velkoplošných záchranných výzkumů, leží celá desetiletí nezpracovány v depozitářích a mnohé z nich svým objemem představují roky práce pro celý tým badatelů. Většinou proto bývají publikovány spíše menší odkryvy jednotlivých objektů nebo úseků sídlišť.
|
host ::
RSS.