|
|
English back-formation in the 20th and the early 21st century
Stašková, Naděžda ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Kavka, Tomáš (oponent) ; Pípalová, Renata (oponent)
(Naděžda Stašková) The subject of the present study is a description and analysis of English back- formation in the 20th and the beginning of the 21st century. The work mainly focuses on the last part of the given period and aims at highlighting the most typical features of this morphological process today, resulting from its development over the whole century. Based on the analysis of the contemporary situation and on the results of the research of neologisms involved in the process of back-formation, prevailing tendencies for the nearest future have been drawn and possible subjects for further research have been suggested. Investigation of an overall sample of 768 back-formed units has resulted in the following conclusions: Productivity of back-formation remains on the same level as it was in the first half of the 20th century. The most productive process is formation of verbs from action nouns, which has grown significantly. Back-formation of verbs from agent nouns has decreased, formation of verbs from adjectives almost disappeared. Adjectives can be seen as a minor source of back- formed nouns, probably decreasing in productivity. There is a growth in involvement of compounds in this process. The most frequent subtracted suffixes are -ing, -ion/-ation and -er, all of them being involved in the...
|
|
|
Lexical coselections in non-native speaker English text
Felcmanová, Andrea ; Klégr, Aleš (vedoucí práce)
Předmětem studie je zkoumání míry autenticity projevu nerodilých mluvčích a vlivu mateřského jazyka při vytváření různých tipů víceslovných jednotek: neidiomatických opakujících se troj- and čtyř-slovních spojení (lexikálních svazků), frázových a předložkých slovech a kolokací. Studie vychází z Kontrastivní mezijazykové analýzy Sylviane Grangerové (The Contrastive Interlanguage Analysis). Výzkum je prováděn na dvou korpusech nerodilých mluvčích, které jsou následně srovnávány s korpusem rodilých mluvčích. Studie si klade za cíl potvrdit, že tvorba víceslovných jednotek bude pro nerodilé mluvčí obtížná z několika důvodů. Obecně se předpokládá, že se v produkci nerodilých mluvčích bude promítat převážně tzv. "open-choice" princip, termín zavedený Sinclairem. Jinými slovy, nerodilí mluvčí budou vytvářet víceslovná spojení převážně pomocí gramatických pravidel a jejich jazyková produkce bude vyznívat méně idiomaticky než produkce rodilých mluvčích. Tento předpoklad je nezávisle testován na různých typech víceslovných jednotek. U neidiomatických opakujících se slovních spojení se očekává, že mluvčí budou vytvářet ta samá spojení vícekrát, zatímco spojení nativních mluvčích budou vykazovat větší dávku kreativity. Dále je velmi pravděpodobné, že nerodilí mluvčí vytvoří velmi malý počet frázových sloves,...
|
|
|
Complex words of the type 'absobloominlutely'
Vojtěch, Albert ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
v Abstrakt Diplomová práce prozkoumává slovotvorný potenciál vkládání expletivních insertů u simplexních a komplexních slov v angličtině. Jedná se o jev, který běžně používají rodilí mluvčí, a který se vyznačuje jistou pravidelností. V současnosti navíc nabyl na oblibě v důsledku rozmachu internetu, sociálních sítí a filmového průmyslu. Teoretická část nejprve představuje předchozí studie a popisuje základní rysy tohoto jevu, konkrétně popisuje kategorizaci insertů a klasifikaci jejich pozic v rámci struktury báze (McMillan, 1980). Metodologická část popisuje sestavování vzorku. Empirická část práce analyzuje hlavní principy užívání tohoto jevu, které jsou podřízeny prosodii a morfologii. Dále pak ilusturuje vlastnosti, včetně pravidelností a nepravidelností, kterými se vkládání expletiv vyznačuje (předvídatelná pozice insertu, víceslabičnost báze, neměnnost významu a syntaktické kategorie báze, alternativní kategorie vstupních bází a morfematická přerušenost bází). Analýza sestává ze dvou hlavních částí: rozboru bází ve vzorku (slovní druh, typ báze, jednoduchá vs. komplexní, počet slabik) a rozboru expletivních insertů (zastoupení jednotlivých insertů a jejich umístění vzhledem k pozici přízvuku v bázi a její struktuře). Analýza ukázala, že i přesto, že expletivní inserce porušuje morfologické kritérium...
|
|
|
Reference patterns of "this" and corresponding Czech equivalents
Čížková, Markéta ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce v první řadě zkoumá distribuci různých typů reference anglického ukazovacího zájmena this. Reference se dělí na exoforickou (personální, prostorová, časová, diskurzní, sociální, empatická a emotivní), endoforickou (anafora a katafora) a nonforickou (představovací a poznávací). V druhé řadě tato práce zkoumá, jakým způsobem se do českého jazyka překládají jednotlivé výskyty zájmena this s různými referencemi. Zkoumaný vzorek byl sestaven z 219 výskytů zájmena this v těchto třech britských hrách: Správce (1960) od Harolda Pintera, Veřejné oko (1962) od Petera Shaffera a Pravý inspektor Hound (1968) od Toma Stopparda. České překlady těchto her posloužily jako zdroj pro druhou část výzkumu. Analýza her prokázala, že nejčastějším typem reference zájmena this je exoforická deiktická reference, přesněji řečeno její podtyp prostorová deixe. Výsledkem překladové analýzy je zjištění, že zájmeno this je nejčastěji překládáno pomocí českého ukazovacího zájmena ten. Klíčová slova: ukazovací zájmeno this, distribuce typů reference, exofora, deixe, endofora, nonforická reference, české překladové ekvivalenty
|
|
|
Lexical idioms in English
Vašků, Kateřina ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Čermák, František (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Podle standardní definice se frazeologie zabývá víceslovnými lexikálními jednotkami, tzn. kombinacemi slov. Hlasy volající po tom, že i komplexní slova složená ze dvou či více významových jednotek mohou mít status (lexikálních) frazémů/idiomů, zvláště je-li jejich význam nekompozicionální, jsou stále dosti izolované, a to i přes to, že lingvistická literatura se hemží zmínkami o idiomatických kompozitech a derivátech (Kap. 3). Zdá se, že jediné systematické pojednání o lexikálních idiomech podává František Čermák (2007), který se zaměřuje především na lexikální idiomy v češtině. Cílem této práce je proto prozkoumat situaci v angličtině a pokusit se vytvořit nosnou definici a zejména kritéria pro odlišení lexikálních idiomů od ostatních komplexních lexémů a nastínit hlavní typy těchto idiomů v angličtině. Po úvodu (Kap. 1) a seznámení se současnými proudy ve frazeologii a relevantními poznatky o frazeologických jednotkách a jejich rysech (Kap. 2), referuje práce o Čermákově teorii lexikálních idiomů a kvantitativní studii, kterou jeho teorie inspirovala (Kap. 4). Jádrem práce je analýza dvou vzorků. První byl vybrán z BNC a představuje náhodný výběr 1000 jednoslovných lemmat. Sloužil jako testovací vzorek nejen pro odlišení simplexních lemmat od komplexních, ale zejména pro zjišťování potenciálních...
|
|
|
General extenders in English and in Czech
Novotný, Tomáš ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Neurčité dovětky (general extenders) jsou vágní víceslovné výrazy (např. or something (like that), and stuff (like that) vs. nebo něco (takovýho), a tak(ový věci)), jež se vyskytují zejména ve spontánní neformální konverzaci, v níž plní různé (propoziční i expresivní) komunikativní funkce. Zatímco se však anglickými dovětky za posledních čtyřicet let zabývalo již mnoho lingvistů, odpovídajícím českým tvarům nebyla zdaleka věnována taková pozornost (snad jediné studie věnované přímo českým dovětkům tvoří Tárnyiková 2009 a Novotný & Malá 2018). Předkládaná studie se snaží (1) identifikovat širokou škálu anglických i českých dovětků (za použití metody kolokačních rámců (Aijmer 2015)), jež jsou následně formálně vymezeny, a nabízí tak možnost výrazy skutečně chápat jako víceslovné jednotky (vzorce). Studie dále (2) zkoumá komunikativní funkce dovětků v současné angličtině a češtině, které jsou zde reprezentovány dvojicí srovnatelných korpusů neformální mluvené řeči (Spoken BNC2014 a ORAL2013). Při popisu funkcí se tato studie značně opírá o předchozí studie věnované anglickým dovětkům (např. Overstreetová 1999, 2014). Studie tak potvrzuje, co je již známo o anglických dovětcích, a zkoumá, do jaké míry jsou tyto funkce doložitelné i pro odpovídající české výrazy. Kvalitativní rozbor některých z...
|
|
|
Textual Patterns and Idiolect: a Corpus-Assisted Study of Individual Textual Profiles of Hillary Clinton and Donald Trump
Kvítková, Alena ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Diplomová práce prozkoumá idiolekt dvou prezidentských kandidátů - Hillary Clintonové a Donalda Trumpa na pozadí projevů ostatních kandidátů na post prezidenta Spojených států amerických v předvolební kampani v roce 2016. Za užití metodologického přístupu označovaného jako ‚corpus-assisted discourse analysis' (Partington et al., 2013) se práce snaží odhalit slova, fráze a vzorce, které odlišují mluvu obou kandidátů v kontextu politického diskurzu od zbylých kandidátů. Práce se nejprve zabývá analýzou klíčových slov, slovních spojení, negativních klíčových slov a klastrů obou zkoumaných korpusů. Ačkoliv jsou hlavním bodem studie lexikální a gramatické indikátory stylu, vlastní jména a tematická klíčová slova (‚aboutness keywords') jsou také podrobena analýze. Další krok porovnává výsledky analýz a popisuje rozdíly mezi promluvami Hillary Clintonové i Donalda Trumpa.
|
|
|
The representation of cultures in English textbooks
Rybková, Veronika ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá zastoupení kultur v učebnicích angličtiny a zjišťuje, zda mohou učebnice sloužit jako nástroje k rozvoji interkulturní komunikativní kompetence (ICC). Cílem práce je zhodnotit rozsah výskytu různých kultur v kulturním obsahu učebnic a prozkoumat způsob, jakým jsou kultury prezentovány. Pro analýzu byly vybrány tři učebnice. Analyzovány byly obrázky a textové komponenty lekcí 1-10 v každé učebnici. V analýze kulturní diverzity byla použita metoda extrahování a počítání kulturních referencí. V analýze způsobu prezentace kultur byly konkrétní kultury zkoumány v učebnicích, které je ve srovnání s ostatními početně upřednostňují. Výsledky ukazují, že dvě učebnice, které mají potenciál podpořit ICC, vykazují diverzitu jak v zastoupení kultur, tak v různorodém způsobu jejich prezentace, který často ukazuje kultury v juxtapozici. Práce chce inspirovat další výzkum v oblasti kulturního obsahu učebnic podporujících ICC and zdůraznit důležitost kritického přístupu k učebnicím, jakožto materiálům s významnou vzdělávací hodnotou.
|
|
|
Intensifiers of adjectives in present-day spoken British English
Švedová, Zuzana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je vypracovať prehľad používania intenzifikátorov adjektív v súčasnej hovorenej britskej angličtine. Pre tento účel bol ako najvhodnejší študijný materiál zvolený jazykový korpus Spoken BNC 2014. V teoretickej časti práce sú zhrnuté dostupné informácie o intenzifikátoroch, ako z gramatík, tak aj z novších štúdií. Sú popísané rozdiely v používaní intenzifikátorov v závislosti na rôznych sociolingvistických aspektoch a nakoniec sú spomenuté detailnejšie charakteristiky v prípade niekoľkých konkrétnych intenzifikátorov. Praktická časť práce má podobnú štruktúru ako teoretická. V prvom rade obsahuje zoznam 105 najčastejšie používaných intenzifikátorov adjektív v korpuse Spoken BNC 2014. Ďalej boli na bližšiu analýzu a porovnanie vybrané dva konkrétne intenzifikátory, a to quite a pretty. Skúmanými vlastnosťami sú ich syntaktické okolie, kolokácie a sociolingvistické charakteristiky hovorcov. kľúčové slová: intenzifikácia, intenzifikátory adjektív, hovorená britská angličtina, syntaktické okolie, sémantické preferencie, sociolingvistické charakteristiky
|
|
|
Politeness strategies in foreign students' written requests
Hermanová, Andrea ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
i Abstrakt Diplomová práce zkoumá zdvořilostní strategie, které rodilí a nerodilí mluvčí anglického jazyka využívají v písemných žádostech adresovaných fakultě. Požadavky ze své podstaty zahrnují tvář ohrožující jednání (tzv. Face threatening acts), a vyžadují tak určitou formu zdvořilosti. Práce vychází z teoretickéko rámce Face managementu Brownové a Levinsona (1987). Empirická část srovnává strategie explicitní (negativní a pozitivní) a implicitní zdvořilosti a míru přímosti požadavků (Blum-Kulka, 1987), obsažených ve dvou stech emailových zprávách britských a irských, německých a francouzských studentů. Analýza ukázala, že národnost / rodný jazyk do určité míry určuje volbu zdvořilostních strategií, zatímco pohlaví studentů mělo vliv na míru přímosti požadavků. Kompletní přehled zkoumaných emailů je uveden v příloze. Klíčová slova teorie zdvořilosti, zachování tváře, požadavek, explicitní zdvořilost (negativní a pozitivní), implicitní zdvořilost, přímost požadavku
|
host ::
RSS.