|
|
Bachovy violoncellové suity a barokní tanec
Holubcová, Petra ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent) ; Petráš, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá violoncellovými suitami J.S.Bacha a jejich souvislostí s barokním tancem. Začíná Bachovým životopisem s velkou kapitolou o pobytu v Köthenu, poté se krátce věnuje problematice neexistence originálu suit a věrohodnosti jejich opisů. Těžištěm práce je již zmíněný barokní tanec. Popisuji jeho historii, jeho pravděpodobnou podobu, charakterizuji jednotlivé tance a v závěru práce srovnávám jeho taneční podobu s hudebními stylizacemi, tedy s violoncelovými suitami. Tato část vychází z praktického výzkumu - z mého setkání s doc. Helenou Kazárovou, přičemž srovnává výsledky naší konzultace s výsledky bádání amerického violoncellisty Tima Janofa a anglické tanečnice Anne Mannsbridge. Práce se okrajově dotýká otázky autentické interpretace.
|
|
|
Světové osobnosti violoncellového umění 20. století
Soukup, Petr ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Snad každý violoncellista si při zmínce o největších interpretech svého nástroje 20. století vybaví jméno Pablo Casals či Mstislav Rostropovič. Zná ale také jméno Leonard Rose nebo Emanuel Feuermann? Povědomí o těchto i jiných hráčích bohužel není příliš široké, i když i oni bezesporu patří mezi hvězdy violoncellového nebe. Zčásti za to může nedostačující literatura. Měrkova kniha Violoncello, v současnosti jediná svého druhu u nás, se sice o těchto osobnostech zmiňuje, ale v mnoha případech se omezuje pouze na pár vět, neboť je přece jen více zaměřena na literaturu nástroje. Proto jsem se rozhodl, a to je vlastně i cílem práce, zpracovat širší pohled na životní osudy a profesní dráhu největších světových mistrů violoncella uvedeného období.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Osobnost Hanuše Wihana na pozadí kulturně historickém.
Matyášová, Helena ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Koncertní umělec, pedagog, interpret a propagátor komorní hudby, zakladatel Českého kvarteta a důležitý činitel české kultury konce 19. a začátku 20.století - Hanuš Wihan - se řadí mezi největší osobnosti violoncellového světa. Tato práce má připomenout jeho osobnost a dílo s přihlédnutím k dobovým kulturně-historickým souvislostem. Představuje Wihanův život od dětských a studijních let, přes patnáctileté působení v zahraničí, bohatou sólistickou i komorní koncertní činnost v Čechách i v cizině, pedagogickou práci profesora violoncellové a komorní hry na Pražské konzervatoři. Pojednává o Wihanově práci s Českým kvartetem a věnuje se též vztahu H. Wihana a A. Dvořákem a dalšími umělci - současníky. Konečně se dotýká období Wihanova pobytu v Brandýse nad Orlicí.
|
|
| |
|
|
Sonáty pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů se zaměřením na sonátu č. 3
Virglerová, Zuzana ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Tématem mé bakalářské práce jsou tři sonáty pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů, který je ve světě jedním z nejznámnějších českých skladatelů.V první kapitole jsem uvedla stručný životopis Martinů , ve kterém připomínám nejdůležitější momenty z jeho života. Znát tato zákaldní fakta je určitě důležité pro lepší porozumnění jeho hudebního vyjadřování.V druhé části se má práce zaměřuje na okolnosti vzniku violoncellových sonát, jejich popis a přibližuje i dobu, ve které sonáty vznikaly.Také zde představuji význačné violoncellisty, kterým autor své sonáty věnoval. Třetí část práce je formální rozbor Sonáty č. 3 pro violoncello a klavír i s notovými ukázkami.
|
|
|
Sekerky s raménky pohledem metalografa
Hošek, Jiří
Dvě halštatské sekerky s raménky datované do Ha C2 – Ha D1-2, objevené v SZ Čechách, byly nedávno analyzovány autorem článku. První sekerka (z Března u Milešova) byla vyrobena z paketovaného železa (lokálně až oceli) a její ostří bylo nauhličeno a zakaleno. Druhá sekerka (z Nakléřovského průsmyku) zřejmě představuje případ navaření ocelového břitu na železné tělo nástroje. Ocelí opatřená břitová hrana a její popuštění dokládají pokročilou nástrojařskou techniku. Obě analyzované sekerky patří do nepočetné skupiny velmi kvalitních výkovků. S přihlédnutím ke všem dodneška analyzovaným sekerkám (s raménky) se však zdá, že kalení těchto nástrojů mohlo být ve skutečnosti běžné.
|
host ::
RSS.