|
|
Důkazní povinnost a povinnost tvrzení ve sporném řízení
David, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Předkládaná práce pojednává o procesních povinnostech účastníků civilního sporného řízení při dokazování, a to o povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení. Cílem práce je vyložit platnou úpravu těchto povinností, zasadit ji do historického kontextu, vyložit její vztah k dalším institutům, které se dotýkají dokazování a postupu soudu při něm (například břemena tvrzení a břemena důkazního), a v neposlední řadě se k této úpravě kriticky vyjádřit, zhodnotit ji a navrhnout případné změny de lege ferenda. Práce je rozdělena do šesti částí. První kapitola poskytuje stručné vylíčení historického vývoje civilního procesu ve vztahu k uvedeným povinnostem. Samotné povinnosti a jejich vztah k ostatním institutům jsou vymezeny v kapitole druhé. Třetí kapitola je věnována nezastupitelné úloze soudu při dokazování ve sporném řízení, která se zrcadlí především v rozhodování soudu o provádění důkazů. Čtvrtá kapitola poskytuje náhled do související rozhodovací činnosti Nejvyššího a Ústavního soudu ČR a k některým rozhodnutím těchto soudů se rovněž kriticky vyjadřuje. Pátá kapitola si klade za cíl poznat a stručně vyložit úpravu povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti v právním řádu Slovenské republiky, přičemž tato úprava je zároveň jedním ze zdrojů pro návrhy de lege ferenda - zejména ve vztahu k systematice dnes...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Siška, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Tématem diplomové práce je institut rozhodčího řízení v České republice. Rozhodčí řízení je institut umožňující řešení majetkových sporů před nezávislým třetím. Výsledkem rozhodčího řízení pak je vydání závazného a vynutitelného rozhodčího nálezu. Rozhodčí řízení tak je řízením sui generis, které se odlišuje jak od obecného soudního řízení, tak i od ostatních způsobů ADR. V této práci jsem se především zaměřil na komplexní rozbor zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a to ve spojitosti se studiem odborné literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena na 9 kapitol, které jsou dále děleny do podkapitol. Diplomová práce je dále ohraničena úvodem a závěrem. První kapitola se zabývá definicí pojmu rozhodčího řízení a dále zde můžeme najít charakteristiku, výhody a nevýhody a vysvětlení teoretických koncepcí rozhodčího řízení. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku arbitrability jednotlivých sporů. V třetí kapitole je podrobně rozebrána otázka rozhodčí smlouvy, a to včetně popsání náležitostí a rozdělení rozhodčích smluv podle jejich druhu. Čtvrtá kapitola se zabývá osobností rozhodce, požadavky na výkon funkce rozhodce, procesem jejich určení/jmenování a i případným vyloučením rozhodce z projednávání věci. Pátá kapitola se zaměřuje na samotné rozhodčí řízení a v této...
|
|
|
Doručování v civilním procesu
Schneiderová, Martina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Cílem mé práce je to podrobně rozebrat institute doručování v civilním procesu, práce je zaměřena především na praktické problémy a také na elektronické doručování, zejména pak na datové schránky. Je v ní obsažena rovněž část popisující doručování písemností do cizích zemí a členských států Evropské unie. V první části práce jsou definovány klíčové právní pojmy a je zde rozebíráno doručování do datových schránek. V druhé části je pak podrobně popsáno doručování dokumentů do zahraničí (a také ze zahraničí do České republiky). Nakonec se snažím o stručné porovnání právní úpravy doručování v civilním procesu v České republice a na Slovensku. Doručování představuje jeden z hlavních právních institutů civilního procesu. Nejvýznamnější pramen práva pro doručování v civilním procesu v České republice je představován zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 139/2015 Sb. V nedávné době prošel institut doručování mnoha změnami. Práci tvoří tři hlavní kapitoly, které se dělí na další podkapitoly, přičemž každá z nich je věnována rozdílným aspektům doručování. První kapitola je úvodní a vysvětluje pojem doručování v rámci systematiky civilního procesu a je zde také stručně popsán význam doručování v obecném smyslu. Kapitola druhá nazvaná "Doručování v civilním procesu v České republice"...
|
|
|
Spotřebitel v rozhodčím řízení
Zajícová, Martina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je postavení spotřebitele v rozhodčím řízení. Důvodem výběru tohoto tématu je primárně vlastní zkušenost, neboť jsem měla možnost poznat rozhodčí řízení jak z pohledu spotřebitele, tak z pohledu podnikatele a rovněž z pohledu rozhodce rozhodčího soudu. Tyto mé zkušenosti pramení z mých zaměstnání, když jsem po ukončení magisterského studijního programu v oboru právo nastoupila jako advokátní koncipient a zastupovala jsem spotřebitele v rozhodčím řízení mezi podnikatelem a spotřebitelem. Následně jsem nastoupila do soukromé sféry a zastupovala jsem podnikatele proti spotřebiteli v řízení u rozhodčího soudu. V současné době rovněž vykonávám funkci rozhodce rozhodčího soudu. Uvědomila jsem si, že rozhodčí řízení ve vztahu ke spotřebiteli není tak úplně černobílé, není zneužívající, jak notoricky hlásají některé populistické strany či hnutí a jak i některé soudy bez dalšího uzavírají, ale záleží na mnoha aspektech samotného rozhodčího řízení, osobě rozhodce a charakteru samotné rozhodčí smlouvy. Cílem této rigorózní práce je předmětnou problematiku postavení spotřebitele v rozhodčím řízení analyzovat a přiblížit jednotlivé aspekty rozhodčího řízení jak ve vztahu k podnikateli a z pohledu podnikatele, tak ve vztahu ke spotřebiteli a z pohledu spotřebitele, se zaměřením jak...
|
|
|
Vnitrostátní rozhodčí řízení v České republice se zaměřením na institut zrušení rozhodčího nálezu soudem
Müllerová, Zuzana ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je vnitrostátní rozhodčí řízení se zaměřením na institut zrušení rozhodčího nálezu soudem. Po krátkém úvodním seznámení s historií a současností rozhodčího řízení v Čechách v kapitole 1. se práce věnuje především institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem tak, jak je upraven v § 30 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, při zachování systematiky daného ustanovení. Cílem práce je rozebrat jednotlivé důvody pro zrušení rozhodčího nálezu soudem na základě analýzy odborné literatury a judikatury. Vzhledem k tomu, že některé důvody pro zrušení rozhodčího nálezu soudem s sebou přinášejí dílčí otázky, na které je odbornou veřejností nazíráno rozdílně, jsou takové sporné otázky představeny. Naznačena jsou pak různá východiska a autorky individuální pohled na danou problematiku. Po stručném obecném úvodu vztahujícím se k institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem v kapitole 2., je nejprve věnována pozornost nedostatku arbitrability jakožto důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu soudem. V tomto ohledu je učiněno rozdělení mezi objektivní a subjektivní arbitrabilitou. Arbitrabilita objektivní určující okruh věcí, které lze řešit v rozhodčím řízení, je rozebrána v samostatné podkapitole. Následuje logicky podkapitola, která je věnována subjektivní...
|
|
|
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Výprachtická, Šárka ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vnitřní vztah mezi advokátem a klientem. Přestože toto téma bylo již mnohokrát zpracováno, domnívám se, že zejména v kontextu aktuální judikatury a novelizace některých předpisů, může tato práce přispět k lepšímu přehledu dané problematiky. Systematicky je práce rozdělena celkem do šesti kapitol. V první kapitole je nastíněna povaha tohoto vztahu a zdůrazněna důležitost vzájemné důvěry. Abych mohla dále podrobně rozebrat jednotlivá práva a povinnosti, je nezbytné nejdříve nastínit vznik vztahu mezi advokátem a klientem. Přitom je důležité si uvědomit, že určité povinnosti ukládají právní předpisy advokátovi ještě před samotným vznikem právního vztahu. Za podmínek popsaných v rámci první kapitoly má advokát povinnost odmítnout poskytnutí právní služby klientovi, což lze považovat za předsmluvní povinnost. Meritum celé práce tvoří kapitola druhá a třetí. V rámci druhé kapitoly jsem nejdříve zasadila vzájemná práva a povinnosti do kontextu jejich právní úpravy, a to jak zákonné a podzákonné, tak i stavovské a mezinárodní. Dále se v jednotlivých podkapitolách věnuji nejdříve povinnostem a následně právům advokáta. Povinnost mlčenlivosti advokáta je vyčleněna do třetí kapitoly především z hlediska jejího významu. Pozornost je věnována především výjimkám z této povinnosti a...
|
|
|
Platná úprava oddlužení v České republice ve světle judikatury
Čevelová, Lucie ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Předkládaná rigorózní práce se zabývá analýzou institutu oddlužení, který byl do našeho právního řádu zaveden relativně nedávno s účinností k 1. 1. 2008 a záhy se stal velmi oblíbeným nástrojem řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku. Práce poukazuje na velký význam judikatury v oblasti oddlužení, která přestože není v České republice pramenem práva, významně ovlivňuje rozhodovací činnost insolvenčních soudů. V práci je citována řada velmi významných rozhodnutí Vrchních soudů a Nejvyššího soudu ČR, která významně ovlivnila institut oddlužení. Vrchní soud v Praze např. fakticky zavedl institut společného oddlužení manželů, který insolvenční zákon až do 31. 12. 2013 neznal. Značná pozornost je dále věnována tzv. revizní novele, tedy novele insolvenčního zákona provedené zákonem č. 294/2013 Sb., který nabyl účinnosti k 1. 1. 2014. Touto novelou promítl zákonodárce do insolvenčního zákona nejvýznamnější soudní rozhodnutí. Zejména došlo k zákonnému zakotvení možnosti společného oddlužení manželů a k zákonnému rozšíření okruhu osob aktivně legitimovaných k podání návrhu na oddlužení v souladu s dosavadní judikaturní praxí. Jelikož má insolvenční řízení dvě fáze, a to jednak fázi do rozhodnutí o úpadku a jednak fázi po rozhodnutí o úpadku, není v této práci opomenuto ani pojednání o zahájení...
|
|
|
Předběžné opatření
Vavrušková, Magda ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Účelem této rigorózní práce je popsat a charakterizovat institut předběžného opatření podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. První kapitola se věnuje obecně zajišťovacímu řízení a dále charakteristickým rysům předběžného opatření. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem tohoto institutu. Stěžejní částí práce je třetí kapitola, která popisuje řízení o předběžném opatření se všemi jeho instituty a okrajově se věnuje též předběžnému opatření v rozhodčím řízení, ve správním řízení a ve správním soudnictví. Předmětem čtvrté kapitoly jsou otázky náhrady škody v souvislosti s předběžným opatřením a pátá kapitola srovnává českou úpravu tohoto institutu s úpravou slovenskou a španělskou. Šestá kapitola obsahuje závěry této práce a hodnocení významu předběžného opatření.
|
|
|
Oddlužení - jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku
Kravcivová, Kristýna ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
(ČJ) ODDLUŽENÍ - JEDEN ZE SANAČNÍCH ZPŮSOBŮ ŘEŠENÍ ÚPADKU Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout podrobné informace o oddlužení v insolvenčním řízení. Institut oddlužení byl do českého právního systému nově zaveden zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jenž vstoupil v účinnost 1.1.2008. Hlavní myšlenkou oddlužení je snaha o co možná nejvyšší, poměrné a rovné uspokojení všech věřitelů při zachování důstojných životních podmínek dlužníka. V případě úspěšného završení oddlužení se dlužníkovi odpustí část jeho dluhů, za předpokladu že jeho konání je vedeno dobrým úmyslem po celou dobu insolvenčního řízení. Dlužníkovi závazky nesmějí pocházet z jeho podnikatelské činnosti, výjimka je připuštěna v případě, že s tím daný věřitel výslovně souhlasí. Tato podmínka předurčuje oddlužení k použití především fyzickými osobami a nikoliv právnickými. Dále musí být dosaženo uspokojení minimálně 30 % dlužníkových závazků. Rozlišujeme dvě formy oddlužení. Při prvním způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka je veškerý dlužníkův majetek rozprodán a výtěžek je použit pro uspokojení věřitelů. U druhého způsobu oddlužení splátkovým kalendářem se dlužníkovi po dobu příštích 5 let zabavuje veškerý jeho příjem nad minimální hranici, pokud ovšem nesplatí 100 % svých dluhů dříve....
|
|
|
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Janoušek, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
UPLATŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ - RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Cílem této práce bylo sestavení co nejucelenějšího přehledu institutů insolvenčního práva souvisejících s uplatňováním pohledávek, stejně tak jako vymezení práv a povinností věřitelů s tímto tématem souvisejících, s užším zaměřením na rizikové či problematické skutečnosti objevující se v praxi. Veškerý text vychází z právní úpravy insolvenčního práva účinné v době její tvorby a kromě odborné literatury dále hojně využívá související judikaturu. Úvodní část práce představuje insolvenční právo v jeho historickém i současném kontextu. Uvádí soupis materiálních pramenů i jejich zběžnou charakteristiku potřebnou pro snadnější uchopení materie insolvenčního práva. Z tohoto důvodu první kapitoly dále vymezují základní principy a též pojmy insolvenčního práva, jimiž jsou insolvenční řízení, úpadek a blíže charakterizují jednotlivé způsoby řešení dlužníkova úpadku. Další část práce se zaměřuje na pohledávky samotné. Provádí právní rozbor pojmu pohledávky a následně rozbor jednotlivých typů pohledávek uplatňovaných v insolvenčním řízení, přičemž pro úplnost materie přináší i soupis pohledávek, které jsou z uspokojování v insolvenčním řízení vyloučeny a na druhou stranu se zaobírá i pohledávkami, jež není vůbec nutné uplatňovat, neboť jsou do...
|
host ::
RSS.