|
|
Kvalita hydrofobních domén v systémech polyelektrolyt-tenzid
Holínková, Petra ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byly pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumány fotofyzikální vlastnosti čtyř fluorescenčních sond v závislosti na viskozitě jejich okolí. Pro sondy DPH, DPB a perylen byla stanovena závislost anizotropie fluorescence a pro P3P závislost poměru excimer/monomer na viskozitě prostředí. Anizotropní sondy DPH a perylen byly dále použity pro studium interakcí mezi hyaluronanem a kationaktivním tenzidem CTAB (koncentrace pod CMC) ve vodném prostředí a v 0,15 M NaCl. Informace o vznikajících hydrofobních doménách byly získány měřením anizotropie a intenzity fluorescence v závislosti na koncentraci CTAB ve vzorku. Bylo zjištěno, že ve vodném prostředí již po prvních přídavcích CTAB k hyaluronanu vznikají malé hydrofobní domény navázané na jeho řetězec. Od určité vyšší koncentrace CTAB se tvoří gelová oblast a dochází k fázové separaci. Po přídavku NaCl dochází k reorganizaci tohoto systému a u vyšších koncentrací CTAB pravděpodobně ke vzniku volných micel v roztoku.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu koloidních systémů
Černá, Ladislava ; Ouzzane, Imad (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení základních spektrálních charakteristik jako maximum fluorescence a doba života u fluorescenčních sond prodanu [6-propionyl-2-(dimethylamino)naftalen] a perylenu pomocí ustálené a časově rozlišené fluorescenční spektroskopie. Časově rozlišená měření byla realizována prostřednictvím metody TCSPC (time-correlated single photon counting). Charakteristiky prodanu byly zjištěny ve vodě, acetonu, n-heptanu a jejich směsích, tak aby vznikla polaritní škála prostředí. Dále byly obě zmíněné sondy zkoumány v systémech vodných roztoků kyseliny hyaluronové o molekulové hmotnosti 300 kDa a o koncentraci 10 mg•l-1 spolu s kationaktivním tenzidem CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) v rozsahu koncentrací od 0,01 po 0,20 mmol•l-1 (před CMC). Cílem bylo potvrdit dosažení a rozsah kritické agregační koncentrace tenzidu (CAC), zjistit základní spektrální charakteristiky zmíněných sond v tomto koncentračním rozsahu a ověřit stabilitu tohoto systému v přítomnosti NaCl o koncentraci 0,15 mol•l-1. Metodou TCSPC byla dále získána časově rozlišená emisní spektra prodanu pro systém kyseliny hyaluronové a CTAB při jedné koncentraci CTAB v rozmezí CAC a to jak bez soli, tak se solí o koncentraci 0,15 mol•l-1. Získaná časově rozlišená spektra korelovala s výsledky měření koncentračního rozsahu CAC tenzidu. Po přidání soli se systém CAC prokázal jako nestabilní.
|
|
|
Studium interakcí hyaluronan-fosfolipid za přítomnosti biokompatibilních neionogenních tenzidů
Burdíková, Jana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je založena na zkoumání agregačního chování cukerných tenzidů a sn-glycero-dipalmitoylphosphatidylcholinu (DPPC) ve vodném prostředí a na studiu interakcí v systémech neionogenní tenzid-DPPC a neionogenní tenzid-DPPC-hyaluronan. Z neionogenních tenzidů byly použity cukerné tenzidy. Chování jednotlivých systémů bylo zkoumáno pomocí fluorescenční spektroskopie. Byly zjištěny hodnoty kritických micelárních koncentrací (CMC) použitých cukerných tenzidů, počátek agregace DPPC, vliv DPPC na agregaci cukerných tenzidů a vliv hyaluronanu na systém neionogenní tenzid-DPPC. Dále byla určena CMC CPC (cetylpyrimidium chlorid), jenž byl použit na zhášení fluorescence při určení agregačních čísel cukerných tenzidů. Při měření byly použity fluorescenční sondy pyren, perylen, nilská červeň, akridinová oranž a hydrofobní barvivo sudánova červeň.
|
|
|
Interakce amfiflních fluorescenčních sond s hyaluronanem
Střondalová, Hana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala studiem interakcí amfifilních fluorescenčních sond s hyaluronanem, jelikož tyto sondy by mohly výrazně pomoci v objasnění vazeb mezi hyaluronanem a tenzidy. Tento komplex by mohl být velikým přínosem v cílené distribuci léčiv. Tato práce byla zaměřena na interakci hyaluronanu s amfifilními fluorescenčními sondami – konkrétně s dodecyl akridinovou oranží. Nejdříve byla prozkoumána interakce se samotným hyaluronanem a poté se systémem hyaluronan – tenzid. Jako tenzid byl vybrán cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metody fluorescenční spektroskopie. Bylo měřeno emisní a absorpční spektrum dodecyl akridinové oranže. Důvodem proč byl tento pokus prováděn byl předpoklad, že dochází u dodecyl akridinové oranže k tvorbě dimerů stejně jako u akridinové oranže či od ní odvozené nonyl akridinové oranže. Bylo zjištěno ze v systému hyaluronan-sonda byla dodecyl akridinová oranž z komplexu vytlačována cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo ní. Tenzid interagoval s vaznými místy hyaluronanu - s karboxylovymi skupinami.
|
|
|
Využití fluorescenční spektroskopie ve studiu látek tvořících aerosol
Lippay, Josef ; Jedelský, Jan (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pro studium spektrální charakteristiky látky DEHS bylo navrženo několik experimentů. Bylo provedeno bližší zkoumání vlivu různých prostředí na spektrální vlastnosti látky DEHS. Bylo zjištěno, že nejvyšší pozitivní vliv na fluorescenci látky DEHS mají prostředí s hydroxylovými skupinami. Jako nejvhodnější prostředí pro následné experimenty byl vyhodnocen IPA. Bylo prokázáno, že prostředí xylenu utlumuje fluorescenci DEHS na detekční minimum. Byla provedena spektrální charakterizace nedegradovaného a degradovaného DEHS. Bylo zjištěno, že u degradovaného DEHS dochází vlivem degradace k posunu k vyšším vlnovým délkám. Možná kontaminace DEHS látkami způsobujícími luminiscenci nebyla prokázána.
|
|
|
Interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt
Pihíková, Dominika ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly zkoumány interakce v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota CMC kationaktivního didecyldimethylamonium chloridu (DDAC) ve třech různých prostředích s použitím fluorescenčních sond (pyren, perylen, nilská červeň). Dále byla stanovena hodnota CMC neionogenního oktylphenol ethoxylátu (Triton X-100) pomocí pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Bylo zkoumáno agregační chování neionogenního a ionogenního tenzidu s přídavkem polyelektrolytu poly(4-styrensulfonátu) sodného (PSS) a nativního hyaluronanu ve vodném prostředí s použitím pyrenu jako fluorescenční sondy. Pomocí zhášení fluorescence bylo stanoveno agregační číslo v systému ionogenní/neionogenní tenzid. Jako zhášeč byl použit cetylpyridium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že v systému ionogenní tenzid/neionogenní tenzid/polyelektrolyt docházelo k interakcím, což dokazuje i dvojzlomová sigmoidní křivka Boltzmannova typu. Přídavek nízkomolekulárního i vysokomolekulárního hyaluronanu nemělo na hodnotu CMC v systému ionogenní/neionogenní tenzid významný vliv.
|
|
|
Mikroviskozitní sondy ve studiu agregací systému biopolymer-tenzid
Vašíčková, Kamila ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Byl zkoumán vliv koncentrace kationaktivního tenzidu a vliv iontové síly na anizotropii fluorescence sond difenylhexatrienu a fluoresceinu v systému s kationaktivním tenzidem a v systému kationaktivního tenzidu s hyaluronanem. Měření bylo provedeno metodou fluorescenční spektroskopie. Zjištěná anizotropie poskytuje informace o mikroviskozitě zkoumaných systémů. Dále byl zkoumán systém kationaktivního tenzidu s hyaluronanem při použití sond 9-(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidin, 4-(dikyanovinyl)julolidin a 1,3bispyrenylpropan. Informace o mikroviskozitě mikroprostředí udává integrál pod emisní křivkou u 9-(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidinu a 4-(dikyanovinyl)julolidinu a poměr excimer/monomer u 1,3bispyrenylpropanu. Bylo zjištěno, že vliv iontové síly na anizotropii difenylhexatrienu a fluoresceinu se projevil pouze při prvním přídavku soli, tj. při iontové síle 0,025 mol dm-3 a že přídavek hyaluronanu má vliv na anizotropii difenylhexatrienu a fluoresceinu pouze ve vzorcích bez přídavku soli. Výsledky měření s 9(2-karboxy-2-kyanovinyl)julolidinem a 4-(dikyanovinyl)julolidinem popisují vznik agregátů kationaktivního tenzidu s hyaluronanem a charakterizují tyto agregáty s hyaluronanem z hlediska mikroviskozity.
|
|
|
Studium agregace v systému biopolymer-tenzid za nízkých koncentrací tenzidu
Stiborský, Filip ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byla studována interakce v systému hyaluronan-tenzid za použití fluorescenční spektroskopie a pyrenu jako fluorescenční sondy. Jako tenzid byl použit kationaktivní cetyltrimethylamonium bromid s nativním hyaluronanem o různých molekulových hmotnostech. Při měření ve fosfátovém pufru nebyly pozorovány žádné interakce před zjištěnou hodnotou CMC pro samotný tenzid. Při měření ve vodném prostředí však k interakcím docházelo. Při nízké koncentraci tenzidu (mezi kritickou agregační koncentrací a kritickou micelární koncentrací) docházelo ke tvorbě gelové fáze.
|
|
|
Vliv teploty na kvalitu hydofobní domény agregátů v systému biopolymer-tenzid
Hnyluchová, Zuzana ; Kopuletá, Ema (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byla zkoumána změna polarity v závislosti na teplotě v systému biopolymer-tenzid, kde byla použita fluorescenční sonda pyren pro svou unikátní citlivost na polaritu prostředí. Jako biopolymer byl zvolen polyanion hyaluronan o molekulové hmotnosti 1,4 MDa a 73 kDa. Tenzidem byl kationaktivní cethyltrimethylamonium bromid. Emisní spektra pyrenu byla měřena jako funkce teploty v systému tenzid-voda a tenzid-0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že přídavek určité koncentrace hyaluronanu do vzorku obsahujícího CTAB ve většině případů nemá vliv na změnu klesající tendence polarity s měnící se teplotou.
|
|
|
Stabilita kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek
Lišková, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Bilerová, Helena (vedoucí práce)
Glykosaminoglykany jsou látky biologicky aktivní, které již v malých koncentracích významně ovlivňují fyziologické procesy v živých organismech. Výrazným představitelem této skupiny je kyselina hyaluronová. Je to lineární polysacharid, jehož primární struktura se skládá z kyseliny D-glukuronové a N-acetyl-D-glukosaminu spojených glykosidickými vazbami (13) a (14). Nachází se ve spojovací tkáni, synoviálních tekutinách a také ve sklivci, ve kterém tvoří soustavu s unikátními reologickými a optickými vlastnostmi. Mimo lidské tělo je její koncentrace zvláště vysoká v kohoutích hřebíncích. Kyselina hyaluronová má velmi vysokou schopnost vázat molekuly vody, zvyšovat tím molekulovou hmotnost a následně i viskozitu vodných roztoků. Tento fakt společně s její charakteristickou viskoelasticitou a lubrikačními vlastnostmi hraje důležitou roli v ochraně organismu. Kyselina samotná, ale i její soli, tvoří základní složku látek používaných v oční medicíně. Používá se při extrakci kataraktu (šedého zákalu), operacích glaukomu (zeleného zákalu), implantaci očních čoček i keratoplastii. Cílem této bakalářské práce bylo určení stability roztoků kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek. Hlavním úkolem bylo pomocí reologických měření zjistit vliv přidávaných polymerních látek (PVP, PACA, PEOX, PEG, PUD, PEI) a různého pH na stabilitu resp. degradaci vodného roztoku kyseliny hyaluronové při sterilizaci v parním autoklávu.
|
host ::
RSS.