|
|
Genderová diskriminace na trhu práce
Križanová, Veronika ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Genderová diskriminace na trhu práce Abstrakt Diplomová práce pojednává o problematice genderové diskriminace na trhu práce. Cílem této práce bylo poskytnout přehled aktuální platné právní úpravy týkající se rovnosti mužů a žen, zejména v pracovněprávních vztazích a přiblížit čtenářům historický vývoj této právní úpravy. Dále je v diplomové práci obsažena analýzu faktorů, které nejvíce ovlivňují genderovou diskriminaci, zaměřuje se na jednotlivé problémové oblasti a předestírá, jaká řešení a způsoby ochrany jsou k dispozici v rámci právního řádu České republiky. Diplomová práce se skládá z úvodu, sedmi kapitol a závěru. V první kapitole se pro komplexní pochopení problému věnuji výkladu základních pojmů. Následující tři kapitoly se věnují právní úpravě zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokusím se poskytnout přehled mezinárodní právní úpravy, unijní úpravy a právní úpravy v České republice. Následující pátá kapitola pojednává o samotné genderové diskriminaci na trhu práce a je v ní popsán historický vývoj postavení žen ve společnosti, analýza problémů, kterým ženy čelí v jednotlivých fázích pracovního procesu a v neposlední řadě jsou zmíněna důležitá rozhodnutí soudů České republiky v oblasti genderové diskriminace. V šesté kapitole je samostatně věnována pozornost pouze nerovnému odměňování za...
|
|
|
Práce z domova (Homeworking)
Nolová, Karolína ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Práce z domova Abstrakt Diplomová práce se věnuje aktuálnímu institutu pracovního práva, kterým je práce z domova. Cílem této práce je vysvětlení základních pojmů, shrnutí minulé i stávající právní úpravy, analýza hlavních nedostatků stávající právní úpravy a problematických bodů práce z domova a navržení dalšího směřování právní úpravy skrze úvahy de lege ferenda. Hlavní myšlenkou práce je zejména přednesení úvah k nápravě nedostatečné stávající právní úpravy. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jsou rozebrány základní pojmy, jako je práce z domova, výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, homeoffice, homeworking a teleworking. Dále je tato část věnována vývoji právní úpravy práce z domova nejen v zákoníku práce a mezinárodním a unijním souvislostem. Druhá část se zabývá stávající právní úpravou práce z domova, resp. výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, tedy ustanovením § 317 zákoníku práce. Jsou rozebrány jednotlivé definiční znaky, mezi které patří samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem a vyloučení náhrady mzdy při jiných důležitých osobních překážkách a odchylky v odměňování práce přesčas a ve svátek. V této části jsou rozebrány výkladové a aplikační problémy, které spočívají zejména nekompletní úpravě mzdy a příplatků ve stanovených případech a zmatečné úpravě...
|
|
|
Diskriminace žen v pracovněprávních vztazích
Jandová, Gabriela ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá rozborem problematiky diskriminace žen v pracovněprávních vztazích. Jejím cílem bylo provést analýzu a přiblížit konkrétní formy diskriminace, prostřednictvím kterých se projevuje diskriminace žen v pracovněprávních vztazích. A to jak před vznikem pracovního poměru, za jeho trvání, následně i při jeho skončení. To vše s akcentem na evropskou judikaturu. V rámci zpracovávané problematiky byla položena dílčí otázka, zda je současná tuzemská právní úprava adekvátní a zda odpovídá závažnosti diskriminačního jednání a potřebám společnosti. Pro naplnění stanoveného cíle byla užita judikatura českých soudů a Soudního dvora evropské unie a mimo jiné i Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Zároveň byla zkoumaná témata rozvedena v širších souvislostech, zejména ekonomicko-sociologických. Při zpracování předkládané práce užívám především metodu deskriptivní, komparativní a analytickou. Text práce tvoří úvod, čtyři hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly, a závěr. Kapitola první se zaměřuje na rovné postavení mužů a žen a jeho historický vývoj v právní úpravě. Přibližuji, jaké změny v právní úpravě pro rovné postavení mužů a žen přinesly důležité milníky, jako zejména pád komunistického režimu a později vstup České republiky do Evropské unie....
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů zaměstnance
Svatošová, Leontina ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů zaměstnance Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem výpovědi ze zdravotních důvodů, tedy výpovědi založené na důvodech obsažených v § 52 písm. d) a e) zákoníku práce. Autorka si klade za cíl v rámci devíti kapitol nejen poskytnout zevrubný rozbor samotné výpovědi ze zdravotních důvodů, ale též poskytnout přehled nejzásadnějších úskalí s předmětnými výpovědními důvody spojenými. Tohoto účelu je dosahováno zejména důkladnou analýzou a komparací bohaté judikatury, jež je pro zvolené téma práce zcela klíčová a jejíž překotný vývoj je podrobován mnoha kritickým úvahám. Sekundárním cílem pak je nastínit možná řešení de lege ferenda, a to jak na základě odborné literatury v práci citované, tak skrze využití vlastních úvah autorky. Tyto návrhy jsou komplexně představeny především v závěrečné kapitole předkládané práce, ovšem dílčí myšlenky je možné nalézt též v jejím průběhu. Vzhledem ke klíčovému postavení lékařského posudku ve vztahu ke zkoumaným výpovědním důvodům je v práci věnována dostatečná pozornost i tomuto institutu a jeho vývoji v čase s ohledem na relevantní rozhodnutí vyšších soudů. Pro celkové dokreslení důležitosti lékařských posudků autorka zahrnuje též kapitolu zaměřující se na právní úpravu pracovnělékařských prohlídek,...
|
|
|
Skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti
Lacinová, Kateřina ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti zaměstnance. Účelem této diplomové práce je detailní popis a analýza jednotlivých hmotněprávních podmínek, které musí být splněny, aby byla výpověď pro nadbytečnost daná zaměstnanci zaměstnavatelem platná, a to za pomoci relevantních případů ze soudní praxe. Za tímto účelem tato diplomová práce klade důraz na detailní analýzu soudních rozhodnutí, zejména pak rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Text této diplomové práce tvoří úvod, pět hlavních kapitol a závěr. První dvě kapitoly se zabývají skončením pracovního poměru nejdříve z obecného hlediska a dále z pohledu nadbytečnosti zaměstnance, aby tak byl definován výchozí rámec pro následující kapitoly. Jádro této diplomové práce představuje kapitola třetí, která obsahuje obsáhlou analýzu všech nezbytných předpokladů a problematických aspektů souvisejících s výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance. Na tuto třetí kapitolu navazuje kapitola čtvrtá, která se věnuje materiálním a procesním vadám v jednotlivých nezbytných náležitostech a jejich negativními následky na platnost výpovědi pro nadbytečnost. Poslední pátá kapitola této diplomové práce se pak zabývá skončením pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti z pohledu důsledků neplatného...
|
|
|
Sledování zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů
Hruška, Matěj ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Sledování zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů Abstrakt Tématem práce bylo sledování zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů. V první kapitole jsem nastínil problematiku práva na soukromí s ohledem na pracoviště zaměstnance a ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích spolu s relevantní právní úpravou, včetně subsidiárních a evropských předpisů. Nejrelevantnějšími z předpisů na tomto poli jsou zákoník práce a přímo aplikovatelné nařízení EU GDPR. V druhé kapitole jsem z teoretické roviny lehce nakročil do roviny praktické, když jsem rozebral, jak by asi mohl vypadat vztah zaměstnavatele a zaměstnance v rámci § 316 zákoníku práce a především jsem se věnoval základním zásadám, podmínkám a právům GDPR jako jsou zákonnost, transparentnost apod. a poté jsem přiblížil několik problematičtějších praktických příkladů. V poslední části kapitoly jsem představil koncept připojených vozidel, s kterým se zatím nemůžeme setkat v plném rozsahu. Ve třetí kapitole jsem se věnoval čistě praktickým případům rozsouzeným před Evropským soudem pro lidská práva. Zvláště pak rozsudek ve věci Barbulescu vs. Rumunsko vzbudil vcelku velký rozruch v českém právním prostředí. Případ byl navíc, stejně jako věc Ribalda Lopez vs. Španělsko, u Velkého senátu ESLP s opačným výsledkem. Dle judikatury je třeba posuzovat...
|
|
|
Limity závislosti zaměstnance v poměru závislé práce
Ludačka, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
82 LIMITY ZÁVISLOSTI ZAMĚSTNANCE V POMĚRU ZÁVISLÉ PRÁCE Abstrakt Pracovní poměr patří mezi soukromoprávní vztahy. Oproti ostatním soukromoprávním vztahům se však odlišuje svým předmětem, tj. závislou prací a s ní souvisejícím nerovným postavením mezi subjekty tohoto vztahu. Vznikem pracovního poměru se totiž, ač jinak svobodný, zaměstnanec stává podřízeným zaměstnavatele a zavazuje se dodržovat jeho pokyny. V takto vzniklém závislém postavení následně zaměstnanec tráví nezanedbatelnou část svého pracovního dne. Nadřízené postavení zaměstnavatele však není absolutní. V historickém vývoji lze spatřit pokus o výslovné zakotvení tohoto pravidla. Koncepce občanského zákoníku z roku 1996 totiž výslovně proklamovala, že zaměstnanec může odmítnout splnit pokyn zaměstnavatele, který odporuje pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě, a že zaměstnanec musí odmítnout splnění takového pokynu, který je v rozporu se zákonem. Aktuálně platný a účinný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se však omezuje jen na| konstatování, že zaměstnanec je povinen plnit pokyny zaměstnavatele, jestliže byly vydány v souladu se zákonem. Toto mlčení zákona však neznamená, že by dispoziční oprávnění zaměstnavatele nepodléhalo žádným obsahovým omezením. Ač tak není výslovně stanoveno, existuje celá řada skutečností, které jsou způsobilé...
|
|
|
Nelegální práce - výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah
Benešová, Romana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Nelegální práce - výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah Abstrakt Tématem této diplomové práce je nelegální zaměstnávání dle ust. § 5 písm. e) bodu 1 zákona č. 435/2006 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Práce se zabývá výlučně naplňováním definice nelegální práce výkonem práce mimo pracovněprávní vztah, tedy situacemi, kdy dochází buď k zastírání výkonu závislé práce, k jejímu výkonu bez platně uzavřené pracovní smlouvy či k výkonu práce na zkoušku. Hlavním cílem této práce je propojit oblast zaměstnanosti s oblastí správního trestání a získat tak ucelené poznatky ohledně nelegální práce a jejího trestání. Práce přináší detailní analýzu současné právní úpravy nelegální práce a propojuje její znění s vybranou judikaturou, čímž vytváří komplexní přehled v řešené problematice. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první části se diplomantka zaměřuje na definici pojmů závislá činnost a závislá práce, jež jsou nezbytné pro pochopení problematiky výkonu práce mimo pracovněprávní vztah. Ve druhé části této práce jsou podrobně popsány možnosti naplnění definice nelegální práce, přičemž její významná pasáž je věnována fenoménu tzv. švarcsystému, tedy označení pro zastírání pravé povahy vztahů na pracovišti účelovým předstíráním výkonu samostatného povolání. Práce se...
|
|
|
Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví
Vitáčková, Nikola ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Název práce: Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví Práce se zabývá vybranými pracovněprávními problémy, které vznikají při výkonu práce v oblasti zdravotnictví. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy, které jsou klíčové pro pochopení práce jako celku, a to jednak pojmy z oblasti pracovního práva a dále pak pojmy z oblasti práva medicínského. Další části práce jsou zaměřeny již na konkrétní oblasti pracovního práva, které vykazují ve zdravotnictví určitá specifika. Zejména je zdůrazněna specifická pracovní doba ve zdravotnictví, u které se často můžeme setkat se zneužíváním institutů, jako je přesčasová práce či výkon pracovní pohotovosti. Dále je poukázáno na problematiku povinných přestávek v práci, která nebývá mnohdy poskytovateli zdravotních služeb započítávána do výkonu práce konkrétních zdravotnických pracovníků, ačkoli tito nemají možnost čerpat plnohodnotnou přestávku v práci na jídlo a oddech, když jimi vykonávaná práce nesmí být přerušena. Stejně tak důležitým tématem, co se oblasti pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví týče, je možnost čerpání dodatkové dovolené, která náleží zaměstnancům vykonávajícím práce zvlášť obtížné a výkon této práce může mít negativní dopady jak na fyzickou stránku člověka, tak také na jeho psychické rozpoložení. Protože jedním ze základních...
|
|
|
Převedení zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů
Čermáková, Anna ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Převedení zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů Abstrakt Diplomová práce se zabývá právní úpravou institutu převedení zaměstnance na jinou práci ze zdravotních důvodů a s tím spojenými pracovněprávními souvislostmi. Nejdříve je čtenář stručně uveden do vývoje a právní úpravy institutu převedení. Pozornost je zaměřena na soulad jednostranného převedení s Listinou základních práv a svobod a se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, ale i s principy pracovního a občanského práva. Následuje vymezení esenciálních pojmů pro pojednání o institutu převedení: druhu práce, bližšího označení druhu práce a dispoziční pravomoci. Druhá část práce je zaměřena na právní úpravu změn obsahu pracovního poměru dohodou a jednostranným právním jednáním a konkrétně převedením. Ve třetí části následuje vymezení základních pracovnělékařských pojmů, se kterými práce dále v kapitolách zaměřených na převedení ze zdravotních důvodů pracuje. Pozornost je zaměřena zejména na lékařský posudek, který je jedním z nejobvyklejších a nejproblematičtějších důvodů pro převedení na jinou práci. Ve čtvrté části, věnované obecné úpravě převedení ze zdravotních důvodů autorka práce identifikuje problematické aspekty a aplikační problémy ve světle aktuální judikatury. Kapitola pojednává o okamžiku vzniku povinnosti převedení,...
|
host ::
RSS.