|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Kraví Hora.
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Verner, K. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Uhlík, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Baier, J. ; Buriánek, D. ; Černý, M. ; Dudková, I. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kryštofová, E. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Vašíček, R. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Kraví hora a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP22 v3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1. Geologické charakteristiky lokality\n2. Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3. Transportní charakteristiky lokality\n4. Stabilita lokality\n5. Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6. Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti - lokalita Čihadlo.
Havlová, V. ; Bukovská, Z. ; Dudíková Schulmannová, B. ; Dudková, A. ; Franěk, J. ; Holeček, J. ; Hroch, T. ; Jelének, T. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, J. ; Kaláb, Zdeněk ; Klomínský, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Polák, M. ; Uhlík, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pertoldová, J. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Šír, P. ; Štědrá, V. ; Švagera, O. ; Verner, K. ; Maryška, J. ; Říha, J. ; Královcová, J. ; Červinka, R. ; Gondolli, J. ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Černý, M. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Svoboda, J. ; Vašíček, R. ; Hokr, M. ; Steinová, J. ; Zeman, J. ; Kouřil, M.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Čihadlo a hodnotit lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (nová vyhláška o umísťování jaderných zařízení) a MAAE (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, 2011) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (Vokál et al., 2015). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Popsatelnost a predikovatelnost geologických vlastností lokalit\n2) Hydrogeologické vlastnosti lokalit\n3) Stabilita lokalit (seismická, klimatická, vertikální pohyby, postvulkanické jevy)\n4) Pravděpodobnost intruze (neúmyslného vzniku člověka do úložiště)\n5) Slučitelnost vlastnosti horninového masivu s inženýrskými bariérami\n6) Transportní vlastnosti lokalit
|
|
| |
|
|
Emplacement and fabric patterns of plutons in the eastern periphery of the Moldanubian Zone; implications for geodynamic evolution of the Bohemian Massif
Vondrovic, Lukáš ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Melichar, Rostislav (oponent) ; Johnson, Kenneth (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou strukturního záznamu a krystalizačního stáří vybraných granitoidních plutonů vápenato-alkalického složení, které byly vmístěny do metamorfovaných hornin jednotek periferní oblasti moldanubika v severovýchodní části Českého masivu. Důležitou součástí práce dále bylo zhodnocení tektonického a metamorfního vývoje okolních metamorfovaných hornin poličského a zábřežského krystalinika. Výsledky práce přinášejí širší implikace pro interpretaci raných etap variského geodynamického vývoje severovýchodní části Českého masivu. Metamorfované horniny zábřežského krystalinika prodělaly regionální metamorfózu v podmínkách středních teplot T: 660C a nižších tlaků P: 0.6 Gpa). Strukturní záznam jednotky je definován superpozicí dvou regionálních staveb, a to strmé foliace v-z. průběhu (S1), která byla variabilně převrásněna do foliačních ploch subhorizontální orientace (S2). Do těchto hornin byla v období variských orogenních procesů (354±4 Ma; U/Pb na zirkonech) vmístěna tělesa granitoidů vápenato-alkalického složení se stanovenými podmínkami krystalizace T: 706 až 795 řC a P: 0.3 až 0.4 Gpa. V těsném okolí intruzí byly identifikovány účinky kontaktní metamorfózy za teplot 599 až 663 C a tlaků 0.4 Gpa). Magmatické foliace v granitoidech mají tranzitní magmatický až...
|
|
|
Petrologie diferencovaných alkalických mělce intruzivních hornin v pruhu Zahořany - Chotiněves u Litoměřic
Mysliveček, Jakub ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Erban, Vojtěch (oponent)
Cílem práce byl petrologický výzkum se zaměřením na alkalická vulkanická tělesa v pásu mezi obcemi Zahořany - Chotiněves u Litoměřic. Část dané oblasti pokrývají produkty terciérního vulkanismu, který proběhl v rozlehlých částech Evropy a na naše území zasahuje v podobě extenzní struktury oháreckého riftu. Pole studovaných těles se nachází na jižním okraji vulkanického komplexu Českého středohoří a při jeho hranici se středočeským vulkanickým polem. Otázkou bylo, zda studovaná tělesa náleží stále k vulkanickému komplexu Českého středohoří nebo již ke středočeskému vulkanickému poli. Oblast byla několikrát navštívena a bylo vymezeno a vzorkováno celkem šest lokalit, ze kterých byly odebrány horninové vzorky pro geochemické a mikrosondové analýzy. Také byla detailně zmapována tělesa jejich prostorová rozšíření, která neodpovídají aktuálně dostupné geologické mapě 1:50 000. Území se nachází v těsné blízkosti litoměřického zlomu, který pravděpodobně zapříčinil lineární distribuci magmatu ve směru zlomu, tedy přibližně SV - JZ. Studované horniny jsou klasifikovány jako bazaltické trachyandezity a jsou složeny převážně z plagioklasu, klinopyroxenu, magnatitu a malé míře z biotitu a kalcitu. Akcesoricky se vyskytl apatit a pyrit jako uzavřeniny ve vyrostlicích plagioklasu a klinopyroxenu. Složení zjištěných foidů...
|
|
|
Analýza tektonického vývoje jednotky Královského Hvozdu
Vrtiška, Luboš ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Žák, Jiří (oponent)
4 Abstrakt Předkládaná diplomová práce se ve své úvodní části zabývá obsáhlou rešerší dosavadních výzkumů a současných poznatků o geodynamickém vývoji tektonického rozhraní tepelsko- barrandienské jednotky/moldanubika senzu stricto a jednotky Královského Hvozdu na Šumavě, podrobným popisem litologické náplně jednotky Královského Hvozdu a historickými i současnými názory na tektonometamorfní vývoj jednotky Královského Hvozdu a přilehlého Moldanubika a tepelsko-barrandienské jednotky. Ve vlastní výzkumné části jsou prezentovány výsledky analýzy tektonického vývoje jednotky Královského Hvozdu v návaznosti na tektonický vývoj širšího okolí studované oblasti. Tento výzkum probíhal na základě kombinace množství terénních strukturních dat, podrobné mikrostrukturní charakteristiky odebraných horninových vzorků a výsledků výzkumu deformačních mechanismů na vzorcích ortorul z jednotky Královského Hvozdu za použití analýzy EBSD (difrakce zpětně odražených elektronů) na částečně rekrystalovaných křemenných agregátech. Výsledkem výzkumu je sestavení modelu tektonického vývoje jednotky Královského Hvozdu a blízkého okolí. V horninách jednotky Královského Hvozdu byly na základě strukturních záznamů a jejich relativních časových vztahů vyčleněny 4 hlavní deformační události (D1-D4). Na základě kinematických indikátorů byla...
|
|
|
Stavby a geodynamický vývoj ortorul moldanubika
Kryl, Jakub ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Venera, Zdeněk (oponent)
Stavby a geodynamický vývoj ortorul Moldanubika Český abstrakt Obsahem předkládané diplomové práce je strukturní analýza třech vybraných těles ortorul převážně kambro-ordovického stáří, které jsou součástí vysoce metamorfovaných hornin západní části moldanubika. Tyto horniny byly během variské orogeneze postiženy HT-MP/LP metamorfózou a polyfázovou deformací. V tělese blanické ortoruly (Qtz + Kfs + Plg + Bt ± Ms ± Sill ± Ky) byla zaznamenána reliktní submagmatická stavba upadající pod strmými úhly k JJV až VJV, která byla transponována do regionálních subsolidových staveb orientovaných pod mírnými úhly k S až SZ, které doprovází lineace protažení s úklonem k Z. Na základě indikátorů pohybu zde byla identifikována násunová kinematika ve směru měřených lineací. Mikrostrukturní analýza zde prokázala dominantní aktivitu procesu "vysokoteplotní migrace hranic zrn" (High Temperature Grain Boundary Migration). Mezi pozdní superponované struktury patří lokalizované střižné zóny násunového charakteru upadající pod středními úhly k VJV až VSV. Bechyňská ortorula (Qtz + Kfs + Plg + Bt ± Ms) tvoří výrazně protažené těleso ve směru S-J. V tomto případě byly identifikovány subsolidové stavby regionálního charakteru s úklonem pod mírnými úhly k JJZ až ZSZ, s výraznými lineacemi charakteru protažení s orientací k JZ a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stavby a mechanismy vmístění granitoidů typu Weinsberg (Moldanubický batolit)
Pour, Ondřej ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Buriánek, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována stručné rešerši struktur a staveb v tělesech granitoidních hornin a dále výsledkům provedené strukturní analýzy granitoidů prášilského a stráženského plutonu v jihozápadní části Moldanubika. Tento výzkum probíhal na základě kombinace terénních strukturních dat a výsledků analýzy anizotropie magnetické suceptibility (AMS). Vmístění a krystalizace obou studovaných těles proběhla v úzké součinnosti se závěrečnými etapami vývoje regionálních staveb S3 tzv. "bavorské fáze". V této fázi se jednalo o heterogenní deformaci s indikacemi pravostranného subhorizontálního střihu v průběhu ZSZ-VJV, během které došlo v čase ~322 Ma k syntektonickému vmístnění a vzniku vnitřních staveb v tělese stráženského plutonu. Následoval přechod k lokalizované transtenzní tektonice v severovýchodním směru, a to pravděpodobně v součinnosti s exhumací vysoce metamorfovaných hornin bavorského moldanubika. V této etapě okolo 320 Ma byly do prostředí výrazně exhumované kůry šumavského moldanubika vmístěny granitoidy prášilského plutonu.
|
host ::
RSS.