|
| |
|
|
Politika genderové identity v dělnickém prostředí na Liberecku (1890-1914).
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Jan MAREŠ, Politika genderové identity v dělnickém prostředí na Liberecku (1890-1914), disertační práce, Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2021. Disertační práce se pokouší odpovědět na otázku, zda a jak se proměňovala konfigurace genderového řádu, dělnického hnutí reprezentovaného německou sociální demokracií, a jak se utvářel ve vztahu ke dvěma emancipačním politikám - národní a třídní. Tázání se po proměně reprezentací feminity a maskulinity a žádoucích společenských vztahů mezi nimi je zasazeno do konkrétního časoprostorového rámce Liberecka s důrazem na období let 1890-1914 i do širších kontextů utváření a vývoje dělnického sociálně demokratického hnutí a občanské společnosti jako takové. Práce vychází zejména z tištěných pramenů se zvláštním zřetelem k periodickému tisku. Práce se nejprve věnuje širšímu kontextu utváření a recepce marxistického myšlení a jeho vztahu k národní a ženské otázce. Druhá kapitola se soustředí na 60. a 70. léta 19. století. Staví na existující literatuře, nicméně ji nasvěcuje z genderové perspektivy, a zvláště se zaměřuje na osobu Josefa Schillera, jedné z vůdčích postav libereckého dělnického hnutí. Třetí kapitola se věnuje kontextu rozvoje občanské společnosti. Zkoumá genderové aspekty dělnických pokladen s důrazem na Všeobecnou...
|
|
| |
|
|
Obraz postavení západní ženy a západního feministického hnutí v ženském tisku v Československu v období 1948-1989
Marková, Tanja ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Obraz postavení žen na Západě v ženském tisku v Československu v období 1948-1989"pojednává o rozdílném vývoji společenského postavení žen ve východním a západním bloku v bipolárním světě druhé poloviny dvacátého století. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem vyobrazoval ženský tisk Vlasta společenské postavení žen žijících na Západě v období studené války a jaký vliv měly na vytvářené obrazy proměny mezinárodních vztahů ve sledovaném období. Autorka ve své práci využila metody diskurzivní analýzy. Jelikož by bylo z hlediska množství náročné zpracovat všechna vydaná čísla Vlasty v období 1948-1989, analyzovanými texty byla vybraná čísla z období kolem Mezinárodního dne žen. Na toto období se autorka zaměřuje z toho důvodu, že se Mezinárodní den žen slavil v obou blocích, a tak předpokládá, že prostor věnovaný společenskému postavení žen v různých zemích světa bude v období jeho oslav větší než ve zbytku roku. Z analýzy sledovaných čísel vyplynulo, že periodikum Vlasta obraz žen na Západě a jejich společenského postavení přizpůsobovalo geopolitickému vývoji studené války. V závislosti na mezinárodní situaci, se měnila intenzita, se kterou Vlasta své čtenářky informovala o nerovných právech a špatných životních podmínkách žen na Západě. Neměnil se však...
|
|
|
Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
Zaimović, Enes ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československým zákonem na ochranu republiky, dobovými okolnostmi jeho přijetí a názorovou reflexí mezi nejvýznamnějšími subjekty politického systému První republiky a jejich stranických tiskových orgánů k němu. Jejím cílem je přinést odpověď na otázky, jakým způsobem k zákonu na ochranu republiky přistupovaly nejvýznamnější subjekty stranického systému, jak zákon rámovaly navenek, jak tyto své přístupy aktéři stranického systému První republiky komunikovali navenek a čím byly jejich postoje formovány. Pro tyto účely práce provádí analýzu dobových pramenů, mezi které patří především stranický tisk a projevy představitelů politických stran v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, v níž používá i rámcovou analýzu jakožto nezbytný předpoklad pro rekonstrukci jednotlivých rámců, do nichž straničtí aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali.
|
|
|
Gender a demokracie: 1989-2009
Appeltová, Michaela ; Bosničová, Nina ; Ciprová, Kristýna ; Gelnarová, Jitka ; Hejzlarová, Eva ; Jachanová Doleželová, Alexandra ; Machovcová, Kateřina ; Smiggels Kavková, Jana ; Wagnerová, Alena ; Sokačová, Linda (editor)
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Proměny významu prezidentského úřadu v Irsku během období vlády Mary Robinson
Kolářová, Karolina ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami prezidentského úřadu v Irsku během vlády prezidentky Mary Robinson v letech 1990-1997. Post irského prezidenta má velmi omezené pravomoci a tradičně byl vždy vnímán jako funkce symbolického a ceremoniálního charakteru. Robinson však od počátku svého mandátu byla velmi aktivní a tím narušila tehdejší precedens pasivních prezidentů. Cílem práce je vymezení konkrétních nástrojů a mechanismů, kterých Robinson využila k proměně prezidentského úřadu a dále zhodnocení, zda prezidentka vždy zůstala v mezích ústavy a nedopustila se jejího porušení. Pracuji s hypotézou, že hlavním nástrojem, který Robinson využila k proměně úřadu, byl aktivismus nabývající mnoha různých podob. V první části práce se můj výzkum zakládá na analýze ústavního vývoje a zakotvení prezidentského postu, včetně rozboru frekvence využívání prezidentských pravomocí jednotlivými vykonavateli mandátu. V další části výzkumu je pro mě klíčová samotná činnost Robinson. Pro kompletní vymezení jednotlivých nástrojů a mechanismů se můj výzkum neomezuje pouze na období prezidentského mandátu Robinson. Vzhledem k tomu, že aktivistický styl Robinson v prezidentské funkci byl následkem dlouhodobějšího procesu, soustředím se i na její předchozí kariéru advokátky i senátorky a zejména pak na samotnou prezidentskou...
|
|
| |
|
|
Analýza metod práce aktivistek za volební právo na příkladu Výboru pro volení právo žen
Švecová, Klára ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvátová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami, které používaly české ženské aktivistky sdružující se se Výboru pro volební právo žen, aby dosáhly volebního práva pro ženy. Pro pochopení rámce, ve kterém organizace působila je nutné znát politické podmínky, ve kterých aktivistky pracovaly. O politickém systému pojednává první kapitola práce, ve které jsou stručně představeny politické instituce Rakouska-Uherska (konkrétně Předlitavska), popsán stranický vývoj v českých zemích a postoj politických stran k volebnímu právu pro ženy. Dále jsou v této kapitole vysvětleny zákonné normy, které volební právo žen upravovaly. V následující kapitole je popsán vývoj českého ženského hnutí, jeho hlavní rysy a proměna požadavků a cílů v čase. Třetí kapitola se zabývá politickou a společenskou situací, která vedla ke vzniku Výboru pro volební právo žen, jeho činností a hlavními představitelkami. Následně jsou v práci rozebrány samotné metody a postupy, kterými chtěl Výbor pro volební právo žen svých požadavků dosáhnout. Zde je věnována pozornost výběru metod a jejich úspěšnosti. V práci jsem se zaměřila především na ty metody, které měly největší podíl na prosazení volebního práva pro ženy a nejvíce se zasloužily o zviditelnění otázky volebního práva žen v českých zemích.
|
host ::
RSS.