|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Javůrková, Terezie ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá urbanismem Hevlína, řeší zejména oblast současného centra a konkrétní návrh bydlení pro seniory a lékařského domu. Po bombardování Hevlína na konci 2. světové války vzniklo v urbanistické struktuře prázdné místo, které se stalo náměstím. Svým měřítkem ale neodpovídá urbanismu Hevlína, ani měřítku člověka. Velký prostor je věnován dopravě, parkování a zeleni, nikoliv člověku. Cílem práce je vytvoření a koncepční řešení veřejných prostorů na území současné centra Hevlína. Konkrétní návrh seniorského bydlení a lékařského domu si klade za cíl interpretovat atributy venkovského domu a zároveň reflektovat současné požadavky na bydlení.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Kubíčková, Karolína ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření krajiny, která podporuje zadržování vody a pomáhá řece Dyje k vytvoření větveného, meandrujícího vodního toku. Návrh se dále zabývá prostupností územím a návrhem dřevěných objektů, které reagují funkcí i tvarem na vytvořenou krajinu.
|
|
|
Hranice – redefinice městské struktury
Varmužová, Adéla ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Knihovnu na maloměstě si představuji tak trochu jako společenské centrum spíše než jako uzavřenou instituci. Měla by být chápána jako součást veřejného prostoru města, otevřené místo s kulturně - vzdělávacím a společenským životem. Mimo možnost soustředěného individuálního studování, by měla poskytnout prostor i ke skupinové práci a společenskému setkávání obyvatel. V takové knihovně se konají autorská čtení, přednášky a workshopy. Prostředí knihovny by mělo být příjemné a vhodné pro dlouhodobý pobyt s dostatkem denního světla a kontaktem s s exteriérem. Součástí je literární kavárna, bufet a možnost „venkovní čítárny“ pod širým nebem. Knihovna v Hranicích je navržená jako terasová s pochozími střechami. Budova vytváří propojení mezi parkem a třídou 1. máje. Knihovnou se dá projít z třídy do parku a naopak a to jak vnitřním prostorem knihovny tak venkovním po její střeše.
|
|
| |
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Májek, Jan ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Práce cílí na střed obce, tím je náměstí, které co do velikosti srovnatelné s náměstím svobody v Brně je výkladní skříní problémů: značného chátrání stavebního fondu, podružného využívání veřejných prostranství, které je navíc nečitelné a neuchopitelné. Navrhované řešení dělí prostor náměstí na 3 menší veřejná prostranství, která mají odlišnou povahu a funkci. Mariánské námětí je torzem stávajícího, které vyčlenila budova nového obecního úřadu a knihovny, je charakteristické městskými domy a situováním služeb a veřejné vybavenosti. Druhým prostorem je náves, charakteristická venkovskými jednopodlažními domky. Dominují jí vzrostlé ořešáky a vodní plocha. Z navržených staveb je k ní orientována knihovna a vinařský dům. Třetím takto definovaným prostorem je Vinařský rynek, který je rozcestím, rozptylovým prostorem okolních domů, jako škola, obchody či vinařský dům. Velkou část v proluce po asanované budově COOPu zaujímá sportovní areál s halou a bazénem. Řešeny jsou zvláště objekty radnice s knihovnou a vinařského domu.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Mrlinová, Lucie ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Jižní Morava disponuje odpradávna kvalitní půdou. Změna klimatických podmínek a neohleduplný lidský přístup mají za následek sucho a půdní erozi. Půda, jako naše živitelka, je ovšem velmi vzácná. Proto se v mé práci zabývám návrhem výzkumného ústavu pro ochranu půdy, který umisťuji na pozemek bývalého panského dvora v Jaroslavicích. Ústav se skládá ze tří budov, které vymezují společný dvůr. Poloha celého komplexu vyhovuje přímé návaznosti na přilehlá experimentální pole. Jaroslavice, jakožto obec ležící v nejteplejší a nejsušší oblasti v České republice, jsou pro výzkum ideální.
|
|
|
Produkce beta-glukanů vybranými druhy kvasinek, řas a sinic
Veselá, Markéta ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Pro předloženou diplomovou práci bylo vytipováno několik druhů kvasinek a mikrořas a ve vybraných producentech byly analyzovány -glukany, lipidy, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q. Podmínky kultivace kvasinek byly voleny s ohledem na co nejvyšší produkci -glukanů. Kultivace řas byla prováděna dle postupů Sbírky autotrofních mikroorganismů (CCALA). Ze zástupců mikrořas byly vybrány Desmodesmus acutus, Dunaliella salina, Arthrospira maxima a Cyanothece sp. Pro kultivace kvsinek byly vybrány druhy: Rhodotorula glutinis, Cystofilobasidium macerans a Sporidiobolus metaroseus. Kultivována byla také Saccharomyces cerevisiae, která je dnes již ověřeným zdrojem -glukanů a je považována za zdravotně bezpečný GRAS organismus. Z uvedených důvodů byla S. cerevisiae použita jako standard pro porovnání produkce -glukanů ve vybraných druzíh kvasinek. -glukany byly stanoveny pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q byly stanoveny pomocí HPLC/PDA a lipidy, respektive obsah mastných kyselin byl stanoven pomocí GC/FID. Nejlepším producentem kvasinkových -glukanů byla R. glutinis a S. metaroseus a nejlepší podmínky pro produkci -glukanů i ostatních metabolitů byl C/N poměr 70. U mikrořas byla prokázána pouze produkce -glukanů, jejichž největším producentem byl D. acutus.
|
|
|
Transfer záalpských krajinných motivů v grafice do vybraných děl italských rytců na začátku 16. století
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je na několika vybraných dílech ilustrovat fenomén přenosu záalpských krajinných motivů v grafice do děl italských rytců na začátku šestnáctého století a pomocí po- drobnějšího rozboru tisků dojít ke zhodnocení, proč se tyto transfery vyskytují zejména v letech 1500-1520 tak frekventovaně. Jelikož v dostupné literatuře jsou pro dané téma k nalezení pouze faktické zmínky o těch- to přenosech a to často jen na úrovni konstatování, rozhodla jsem se tento jev uchopit v rámci krajinné specifikace. V úvodní kapitole bude vzhledem k nedostatku prostoru jen ve stručném přehledu nastíněna kulturní situace humanistické společnosti včetně jejích premis a letmý vý- voj zobrazení krajiny v umění. Dále bude v této práci umístěna kapitola týkající se použi- té terminologie, která kromě ujasnění často porůznu používaného názvosloví napomůže také k bližší deskripci samotného procesu. Hlavní částí bude ovšem kapitola týkající se vybraných exemplářů. Zde budou podrobněji rozebrána grafická díla vybraných italských rytců a to hlavně v rámci komparace přenesených krajinných motivů z děl Albrechta Dürera a Lucase van Ley- dena. Rozbor jednotlivých grafických listů bude zaměřen spíše na analýzu přenášených prvků v pozadí děl. Ikonografie jednotlivých tisků bude mít pouze doplňující charakter, jelikož není...
|
|
|
Porod u žen ve východní Africe - zdravotně sociální aspekty poporodní péče
Veselá, Markéta ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou porodů ve východní Africe. V teoretické části se zaměřuje zejména na vysokou porodnost, porodnické a hygienické zvyklosti a rituály, zdravotnictví, alternativní medicínu a lidové léčitelství, poporodní péči, ale také na vysokou úmrtnost matek a jejich dětí. Odkrývá tabuizované téma ženské obřízky a jejích dopadů na porod, a popisuje skutečně těžký průběh porodu ugandské dívky Fatimy Mirembe ve vězeňské nemocnici. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které v podobě dotazníkové metody šetření zjišťuje, jaký porod a kvalitu poporodní péče mají ženy z ugandské vesnice Nyakyera a blízkého okolí. Dále zjišťuje míru a příčiny abortů a znalost skutečného příběhu Fatimy Mirembe. Klíčová slova Africké ženy, Fatima Mirembe, porod, porodnost, Uganda, východní Afrika, zdravotní péče, ženská obřízka
|
|
| |
host ::
RSS.