|
| |
|
|
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
|
|
| |
|
|
Problematika kulturní identity české menšiny na jižní Ukrajině
Musílek, Martin ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
v této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Jevy jako etnikum, národ nebo kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i etnická, národní nebo kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, kontakt s kulturou původní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Nové Sady: lokální kultura
Válková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce usiluje o zachycení kulturních témat a kategorií charakteristických pro lokální kulturu3 Nových Sadů4 . Celková koncepce vychází z předpokladu jedinečnosti kultur, v jejichž rámci existují specifické obrazy světa, projevující se v symbolech5 , kulturních tématech6 a kategoriích? Vzhledem k tomu, že tyto fenomény není možné efektivně zkoumat pouhým "objektivním" popisem kultury, je mnoho prostoru vyhrazeno "subjektivnímu" pohledu, tedy tomu, jak vysvětlují své symboly a jak vnímají svět lidé z Nových Sadů. " ... Je to však "subjektivita«, která odkrývá něco, co je na ,,realitě" světa snad nejreálnější... ".8 Analýzou kulturních témat a kategorií se práce snaží poskytnout celistvý pohled, díky kterému by byl zřejmý kontext jednotlivých fenoménů9 a jejich vztah ke kultuře jako celku. JO Práce Je výsledkem terénního výzkumu, který v kratších opakovaných obdobích probíhal od července roku 2004 do dubna roku 2007. Z počátku bylo užíváno především metody zúčastněného pozorování a neřízených rozhovorů. Později, ponejvíce ve finální části výzkumu, byla využita metoda polořízených rozhovorů doplňovaná studiem místních dokumentů. Smyslem studie v žádném případě nemá být volání po návratu do "idylické" venkovské minulosti. Je zřejmé, že pro mnohé z nás je život v "pospolitosti"ll 12 malé obce dávno ztracenou...
|
|
|
Kulturní identita české emigrace v USA
Hakenová, Šárka ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Myslím, že stálo za to fenomén české emigrace do Spojených států prozkoumat v různých úhlech pohledu. Popsala jsem důvody, které emigranty vedly k osudovému rozhodnutí opustit rodnou zem. Poměrně podrobně j sem zachytila i průběh vystěhovaleckého procesu, zážitky z prvních dnů svobody, těžké začátky budování nové existence, úspěchy dosažené v nové vlasti, ale i všední starosti, zklamání i radosti, které emigranti prožívali daleko od své staré vlasti. Věnovala jsem se také problematice přetrvávání a odumírání jazyka u přistěhovaleckých komunit a všímala si řady významných fenoménů a rysů v životě českoamerické populace. Na příkladě českého vystěhovalectví do Spojených států amerických, jako mimořádně významného emigračního proudu české historie, jsem se snažila vysvětlit některé jevy související se sžíváním etnických skupin v odlišných národnostních prostředích. Smyslem této práce nebylo ani cokoli vyčítat anebo chválit, ani dávat soudy, kdo měl emigraci těžší a kdo lépe uspěl.
|
|
|
Not so "Traditional" Healing: Constructions of Illness Reality and Spirit Possession in a Rapidly Changing Society in Venda, South Africa
Řezáčová, Vendula ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotalova, Jitka (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Not so 'Traditional' Healing: Constructions of Illness Reality and Spirit Possession in a Rapidly Changing Society in Venda, South Africa" analyzuje socio-kulturní a politické aspekty 'tradičního' léčitelství, které bylo předmětem terénního výzkumu autorky v oblasti 'Venda' v Jižní Africe (v období 2004-6). V první části práce se autorka snaží ukázat, že léčitelské koncepty a symboly označované jako 'tradiční' nepředstavují uzavřený, neměnný systém. Naopak odrážejí a utvářejí dalekosáhlé společensko-kulturní proměny v období po pádu apartheidu, které charakterizují neoliberální reformy trhu, upevňování socio-ekonomických nerovností, proměny genderových identit a politika 'tradice'. 'Tradiční léčitelství' je v tomto kontextu procesem neustálého (znovu)objevování symbolů a praktik, které odkazují k 'vendské minulosti' ve snaze vymezit hranice 'tradice' ve vztahu k biomedicíně. Druhá část práce se zaměřuje na fenomén posedlosti duchy předků, který představuje prostředek rekrutace 'tradičních léčitelů' a legitimizuje jejich nárok na vědění o nemoci a schopnost léčit. Ve srovnání s dosavadní literaturou vlastní výzkum poukázal na významnou proměnu kultu. Výsadní postavení v kultu posedlosti v současnosti nezastávají venkovské ženy. Mezi nejpočetnější sociální kategorie nově...
|
|
|
Média jako kulturní instituce
Pultarová, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na procesy motivace, výběru a socializace zaměstnanců zpravodajství České televize, stejně jako na sociální struktury, normy a hodnoty, které fungují v rámci organizace. Zvláštní pozornost je věnována lidem, kteří pracují jako novináři. Televizní novináři jsou nejdůležitější skupinou zaměstnanců v každém televizním zpravodajství, další jsou kameramani, střihači, produkční nebo technici. Novináři jsou ti, kteří mají zvláštní výsady. Jsou jedinými skutečnými tvůrci rozhodnutí, ovládají informační toky a ve své podstatě vytvářejí tvář zpravodajství. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že jsou jedinou skupinou zaměstnanců, která je oprávněná vstoupit na televizní obrazovku. Právě možnost vstoupit na televizní obrazovku je velmi přitažlivá pro uchazeče o kariéru televizního novináře. Dává jim možnost být na očích milionů televizních diváků a být tak trochu víc zajímavý a slavný než většina "obyčejných" lidí. Právě tato odměna zdánlivé slávy dává televizním novinářům sílu ustát tlaky, které způsobuje časový stres a vztahy plné soupeřivosti. Organizace má silný všeprostupující vliv na jednotlivce, kteří jsou často ochotní jí obětovat velkou část svého života. Považují svoji práci za mimořádně významnou a obsahům televizního vysílání věnují mnohem víc pozornosti, než kdokoliv zvenčí....
|
|
|
Revitalizace města - interakce veřejné správy a obyvatel měst
Czastka, Sven ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Současný vývoj evropských měst, především těch postindustriálních, se nese v duchu revitalizace. Tento proces probíhá v západní Evropě a ve Spojených státech Amerických již mnoho let, avšak v českých městech jde o poměrně nový fenomén. Revitalizace neboli obnova města je složitý děj, zahrnující mnoho zainteresovaných osob a skupin nepřetržitě oscilující mezi stavební činností a oživováním vztahů u obyvatel města a jejich sounáležitosti s ním. V této práci jsem se zaměřil na interakci mezi hlavními aktéry v krajském městě Ústí nad Labem, kterými jsem identifikoval správu města a ústecké občanské spolky. Cílem této diplomové práce bylo vymezit pojem revitalizace a možné konotace při jeho používání v souvislosti s městy a konkrétní aplikaci v Ústí nad Labem, popsat správu města Ústí nad Labem a ústecké spolky jako aktéry revitalizace a současný vztah mezi nimi a stanovit v závěru doporučení pro možnou lepší vzájemně výhodnou spolupráci. V průběhu zúčastněného pozorování a z dotazníkového šetření se ukázalo, že v Ústí nad Labem není revitalizací, přičemž používání tohoto pojmu je u správy města běžné, sledován určitý definovaný stav města a jeho společnosti, ale současně také, že ve městě existuje silný potenciál k dobré spolupráci sledovaných aktérů.
|
host ::
RSS.