|
|
Vliv činnosti armády na sukcesi společenstev terestrických členovců v CHKO Brdy
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak se v závislosti na intenzitě vojenských disturbancí mění počet druhů, ochranářská hodnota a složení společenstev vybraných skupin blanokřídlých v CHKO Brdy. Na bývalých dopadových plochách Jordán a Tok se dlouhodobým působením vojenských disturbancí vytvořila heterogenní mozaika stanovišť od silně disturbovaných ploch s řídkou vegetací, přes různě zapojené porosty vřesu a brusnic se solitérními dřevinami na středně disturbovaných plochách, až po světlé lesy na dlouhodobě málo narušovaných plochách. Na základě rekonstrukce historie byly obě plochy rozděleny do 4 kategorií s různou intenzitou disturbancí. Bezobratlé živočichy jsem standardizovaně sbírala na 24 studijních plochách (3 plochy pro každou kategorii disturbancí na každé dopadové ploše) ve létě 2017 pomocí zemních pastí, žlutých misek a světelných lapačů. Intenzita disturbancí pozitivně ovlivnila druhovou bohatost žahadlových blanokřídlých, dále měla příznivý vliv na ochranářskou hodnotu pavouků, brouků a ploštic. Na druhovou bohatost nočních motýlů měla intenzivní disturbance negativní vliv. Míra disturbance ovlivnila složení společenstev pavouků, nočních motýlů, brouků, blanokřídlého a rovnokřídlého hmyzu. Dále byl zaznamenán převážně pozitivní vliv narušování na výskyt ohrožených druhů bezobratlých....
|
|
|
Přenos pylu jako funkce prostorového uspořádání rostlin a vlastností opylovačů
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Přenos pylu mezi zoogamními rostlinami je zásadně ovlivněn prostorovým uspořádáním rostlinné populace a vlastnostmi svých vektorů - opylovačů. Prostorové uspořádání rostlin lze popsat pomocí vlastností, které mohou mít vliv na přenos pylu v rámci populace, jako je velikost populace, denzita, agregovanost a složení společenstva okolních rostlin. Jak hlavní skupiny opylovačů, tak jednotliví opylovači se liší v mnoha ohledech. Konkrétně ve vzdálenostech na které šíří pyl, množství pylu který mohou přenášet, své potravní specializaci, preferencích a smyslových schopnostech. Na základě rozdílů v těchto vlastnostech mají různý význam pro přenos pylu v různém prostorovém uspořádání rostlin. Pochopení vlivu jednotlivých vlastností těchto dvou složek zásadně ovlivňujících opylování nám může pomoci udělat si lepší představu o fungování pohlavního rozmnožování na úrovni populací rostlin. Klíčová slova opylování, interakce opylovačů a rostlin, prostorová struktura populace, přenos pylu, opylovači, pohlavní rozmnožování rostlin
|
|
|
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
|
|
|
Dominance různých skupin živočichů v terestrických ekosystémech
Matysová, Barbora ; Storch, David (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
V obecném povědomí přetrvávají určité domněnky a přesvědčení týkající se abundance a biomasy různých živočišných skupin. S tím zároveň souvisí představy široké veřejnosti o vlivu a významu daných živočichů pro určitý ekosystém. Cílem této práce je přesvědčit se, zda jsou tyto zažité představy o dominujících entitách založeny na pravdě, nebo jsou - li jen mylnými fámami, tedy odpovědět si na následující otázky: zda je v tropech významnější biomasa velkých herbivorů či termitů, potažmo jaký je jejich vliv na rozklad rostlinné hmoty; převyšuje - li skutečně biomasa všech mravenců na světě biomasu všech lidí na světě; zda jsou abundance kořisti a predátorů stabilní napříč ekosystémy; je- li více herbivorů v tropických či chladných ekosystémech; nebo je- li v tropických ekosystémech převažující abundance mravenců či termitů. Odpovědi jsou získány prostřednictvím rozsáhlého sběru dat o abundanci a biomase živočichů z odborných článků a publikací. Aby byla ověřitelná i stabilita daných poměrů během let, byla použita data od nejstarších dohledatelných materiálů starých kolem osmdesáti let až po aktuální data z prací současných. Kromě hodnot biomasy a abundance je pozornost věnována i metodám, které vědci používají ke kompletování dat. Mnohdy jsou mezi skupinami velmi odlišné. To je způsobeno rozdílnými...
|
|
|
Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Polopřirozené louky udržované tradičním managementem jsou unikátní svým druhovým bohatstvím rostlin a živočichů. Pro udržení rozmanitosti rostlinných druhů těchto stanovišť je zásadní opylování zprostředkované živočichy. Interakce mezi opylovači a rostlinami lučních společenstev jsou však od 20. století ovlivňovány fragmentací krajiny, způsobenou především opuštěním luk nebo jejich přemenou na pole. Analýza změn stukturních vlastností polinačních sítí umožňuje lépe porozumět dopadu fragmentace krajiny na polinační interakce.
|
|
| |
|
|
Changes of biodiversity and composition of insect communities during restoration of tropical environments
Halamová, Pavla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Čížek, Lukáš (oponent)
v češtině: Tropické deštné lesy jsou nejbohatším, ale zároveň nejohroženějším biotopem světa. Současná míra odlesňování činí úspěšnou obnovu degradovaných lesů nezbytnou k zachování bohaté fauny a flóry, která je pro tropy vlastní. Hmyz je nejrozmanitější skupinou tropů a je nepostradatelný v mnoha ekologických procesech. Čím dál častěji bývá hmyz cílem studií zaměřující se na změnu jejich společenstev při obnově tropického lesa, avšak doposud nebyla vytvořená žádná review zabývající se touto tématikou. Cílem této bakalářské práce je shrnout výsledky z dosavadních studií s důrazem na území degradována těžbou dřeva či zemědělskou činností. Druhová bohatost, početnost, diverzita hmyzu stoupala za vhodných podmínek směrem k hodnotám pozorovaným v primárním nenarušeném lese. Složení hmyzích společenstev se s časem proměňovalo a čím dál více se podobalo původním společenstvím. Bylo pozorováno ale i několik odchylek závisící na cílové skupině hmyzu, podmínkách dané lokality a síle a typu disturbance. Klíčová slova: obnova hmyzu, tropický deštný les, disturbance, druhová diverzita, druhové složení
|
|
| |
|
|
Efektivita a využití různých metod studia společenstev nočních motýlů
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Sběr dat o společenstvech nočních motýlů je základem pro jejich studium, které nám umožní jejich lepší poznání. Tato práce se zaměřuje na různé metody sběru nočních motýlů, zejména pak na metody využívající světlo, jelikož právě ty jsou označovány za nejefektivnější pro odchyt nočních motýlů. Na základě publikovaných studií jsou zde popsány a porovnány jednotlivé metody. Individuální sběr je metoda, která je ideální pro zkoumání konkrétních druhů či skupin druhů. Jedná se o sběr jednotlivců z jejich přirozených habitatů. Záchytové pasti jsou vhodné pro studium letových koridorů, tvoří totiž překážku, do které hmyz narazí, spadne a následně je uvězněn. Noční motýli se dají lákat na několik druhů návnad. Mohou to být barevné misky, potravinové či feromonové návnady nebo ostatní přístupy, které využívají k lákání světlo. Zvolením světelného zdroje lze výrazně ovlivnit efektivitu sběru dat. Největší spektrum druhů a množství jedinců přitahuje krátkovlnné záření. Konkrétní preference jsou druhově i pohlavně závislé, avšak je obtížné najít nějaké pravidelnosti v jednotlivých skupinách nočních motýlů. Porozumění metodologii a chování motýlů lze využít například k dalšímu výzkumu v oblasti entomologie nebo biologie, může nám pomoci v ochranářské biologii i k boji se škůdci.
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
host ::
RSS.