|
|
Kritický přehled neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii v kontextu dalšího vývoje
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato rigorózní práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Švédsku
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Švédsko je jedním z pionýrů komunitního tlumočení. Díky vysokému nárůstu imigrace se od 60. let započalo se systematickou přípravou tlumočníků, schopných zajistit plynulou komunikaci přistěhovalců s úřady a ve zdravotnických zařízeních. Postupem času se ustálil model výuky komunitního tlumočení na několika typech lidových škol, jejichž správou a dozorem pověřila vláda roku 1986 Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI). Z důvodu přistoupení Švédska k EU v roce 1995 bylo nutné vyškolit dostatečný počet konferenčních tlumočníků a pravidelně doplňovat jejich stavy z řad absolventů TÖI. Uplatnění konferenčních tlumočníků je ale ve Švédsku i v evropských institucích omezené a ve srovnání s komunitními tlumočníky nepatrné. Povinnost úřadů zvát k řízení s cizinci a přistěhovalci tlumočníky je legislativně zakotvená. Ve Švédsku existuje systém udělování státních tlumočnických autorizací, které tlumočníci získávají složením přísných zkoušek, vypisovaných v pravidelných intervalech. Ovšem tlumočnická autorizace či formální tlumočnické vzdělání nejsou pro výkon tohoto povolání nutné, proto kvalita tlumočníků na trhu kolísá. Autorizovaní tlumočníci se řídí etickým kodexem a předpisy, na neautorizované tlumočníky se tato povinnost nevztahuje a možnost jejich postihu je omezená. V zemi chybí jednotný registr tlumočníků...
|
|
|
Srovnání výkonu studentů při simultánním tlumočení v počáteční fázi přípravy a v závěrečné fázi studia
Renner, Jakub ; Abdallaova, Naděžda (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je zjistit, zda může existovat vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit prvky modality. S ohledem na tento cíl jsou vymezeny základní pojmy, které určují přístup k řešenému problému (pracovní paměť, modalita). Je proveden experiment, který na vzorku devíti respondentů zjišťuje rozvoj kapacity pracovní paměti (test kapacity pracovní paměti) a schopnosti tlumočit modalitu během studia tlumočení (simultánní tlumočení anglického textu s významným výskytem modálních prostředků). Na základě analýzy, vyhodnocení a statistického zpracování experimentálních dat dochází práce k závěru, že vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit modalitu existovat může.
|
|
|
Role tlumočníka v azylovém řízení s čínsky hovořícími migranty
Gutvirthová, Jana ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tlumočení v azylovém řízení představuje v tlumočnickém výzkumu stále spíše okrajové téma, přestože se jedná o oblast kladoucí na tlumočníka mimořádně vysoké nároky, a to jak po stránce odborné připravenosti, tak i po stránce morální. Navzdory tvrzení některých profesních skupin zastoupených v azylovém řízení i přesvědčení některých tlumočníků totiž tlumočník svým působením v azylovém řízení může potenciálně ovlivňovat výsledek řízení a podílet se tak nepřímo na rozhodování o bezprostřední budoucnosti žadatele. Odbornou veřejností je míra tlumočníkova vlivu a odpovědnosti za výsledek komunikace obecně vnímána značně rozporuplně - na jedné straně tak stojí autoři zastoupení částí kvalifikovaných profesionálních tlumočníků, přisuzující tlumočníkovi úlohu mezikulturního vyjednavače s rozsáhlými pravomocemi, jež výrazně překračující tradiční definici tlumočení jako mezijazykového převodu, na straně druhé pak ostatní profesionální účastníci azylového řízení spolu s těmi tlumočníky, kteří jakékoli zásahy do jazykové i mimojazykové složky komunikace ze strany tlumočníka zásadně odmítají s poukazem na neporušitelnost principu tlumočníkovy neutrality a přesnosti tlumočení.
|
|
|
Hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců
Nekula, Libor ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této teoreticko-empirické práce je zjistit, jaké postoje zaujímají k tlumočnickým výkonům různé skupiny příjemců. V teoretické části shrnujeme závěry dosavadních výzkumů, jež provedli teoretikové jako Hildegund Bühlerová, Ingrid Kurzová, Andrzej Kopczynski, Peter Moser, Barbara Moser-Mercerová, Daniel Gile, Franz Pöchhakcer a další. Z výsledků jejich prací vyplývá, že představy a požadavky ohledně tlumočení se mohou lišit podle toho, kdo je příjemcem daného tlumočení a jaké má vzdělání nebo povolání. Toto zjištění nás motivovalo k tomu, abychom experimentálně, na hodnocení konkrétních tlumočnických výkonů různými skupinami příjemců ověřili pravdivost výše uvedeného tvrzení - testovali jsme tedy hypotézu, že hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců se liší. Za tímto účelem jsme dali třem probandům konsekutivně přetlumočit z angličtiny do češtiny asi osmiminutový projev, který následně hodnotili tři skupiny uživatelů (tlumočníci, právníci a pravidelní uživatelé tlumočnických služeb - zaměstnanci nadnárodních firem). Dotazníkovou metodou jsme se respondentů ptali, nakolik byli spokojeni s různými aspekty tlumočení. Při vyhodnocování sebraných dat jsme zjistili, že rozdíly v hodnocení byly statisticky relevantní pouze ve dvou případech - u otázky komunikativnosti a intonace. Větší...
|
|
|
Pracovní paměť v simultánním tlumočení a její kapacita
Gabzdilová, Marianna ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Experimentální výzkum v oblasti simultánního tlumočení a kapacity pracovní paměti je v současné době stále ještě poměrně nerozvinutý. V minulosti bylo realizováno několik studií, které zkoumaly kognitivní procesy v průběhu simultánního tlumočení. V této diplomové práci je uveden stručný přehled dosavadních experimentálních studií a zároveň je podrobněji představena problematika pracovní paměti. První část diplomové práce shrnuje nejrozšířenější teoretické modely pracovní paměti, poznatky o možném rozvoji její kapacity a jejím vztahu k jazyku. Na základě dosavadních teoretických podkladů byla formulována hypotéza pro empirickou část diplomové práce. Hypotézou byl možný rozvoj kapacity pracovní paměti s rostoucí tlumočnickou praxí a menší vliv jazykového faktoru na její kapacitu. V empirické části je popsán uskutečněný experiment, který měl ověřit uvedenou pracovní hypotézu. Experimentem byl standardní poslechový test kapacity pracovní paměti, adaptovaný ve dvou naprosto srovnatelných jazykových verzích, konkrétně v češtině a ve francouzštině. Zúčastnilo se ho celkem třicet probandů - deset profesionálních tlumočníků, deset studentů tlumočnictví a deset netlumočníků, tedy probandů bez tlumočnického výcviku a jakékoli profesionální zkušenosti s tlumočením. Všichni měli srovnatelnou jazykovou kompetenci jak v...
|
|
|
Role komunitního tlumočníka z hlediska očekávání účastníků tlumočnické komunikační situace
Holkupová, Jiřina ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá očekáváním tlumočníků a pracovníků různých institucí ve vztahu k roli tlumočníka ve specifické komunikační situaci, kterou je tlumočené jednání mezi českými institucemi a cizinci při vyřizování běžných záležitostí. Tento typ tlumočení bývá označován jako komunitní. Vzhledem k tomu, že role komunitního tlumočníka dosud nebyla ani v odborné literatuře jednoznačně vymezena, je cílem práce zjistit, jak při neexistenci závazných standardů pojímají roli komunitního tlumočníka zástupci českých institucí a jak ji vnímají sami tlumočníci. Jedná se především o to, zda považují tlumočníka za pouhý pasivní "stroj" na jazykový převod informací, nebo zda ho vnímají jako plnohodnotného účastníka komunikace. Teoretická část práce shrnuje dosavadní výzkumy zabývající se rolí tlumočníka a všímá si také toho, zda, případně jak byla tato role kodifikována v mezinárodním kontextu i v českém prostředí. Hlavní část práce pak představují výsledky dotazníkového šetření mezi tlumočníky a zástupci různých českých institucí, jehož jádrem je kvantitativní výzkum zaměřený na to, které projevy role tlumočníka považují respondenti za vhodné, a které naopak za nežádoucí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že celkově jak tlumočníci, tak pracovníci institucí vnímají tlumočníka jako plnohodnotného účastníka komunikace,...
|
|
|
Časový posuv v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny a jeho závislost na typu textu
Podhajská, Květa ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit, zda existuje souvislost mezi typem textu a časovým posuvem při simultánním tlumočením. Předmětem výzkumu bylo tlumočení dvou typů textů: připraveného projevu, který řečník čte, a spontánního projevu, který řečník nemá předem připravený v písemné podobě. Práce vychází z experimentu zkoumajícího v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny vývoj časového posuvu u pokusných subjektů. Účastníky experimentu bylo dvanáct studentů a čerstvých absolventů specializace tlumočení na oboru PTA Ústavu translatologie FF UK. Tlumočnické výkony byly nahrány na kazety, poté zaznamenány na CD a zpracovány pomocí počítačového softwaru Cool Edit. Naměřené výsledky pak byly shrnuty do tabulek, podrobeny analýze, zpracovány graficky, okomentovány a zpracovány s pomocí statistických metod. Zjištěné výsledky předložené v empirické části byly zkonfrontovány s formulovanou hypotézou. Tato hypotéza předpokládala kratší časový posuv u připraveného čteného projevu a v provedeném experimentu se potvrdila. Výsledky získané při experimentu s výběrovým souborem tlumočníků tedy prokázaly spojitost mezi typem textu a časovým posuvem při simultánním tlumočení. Zjištěný rozdíl časových posuvů tlumočení obou projevů je statisticky významný. Také se prokázalo, že časový posuv není ovlivněn pouze typem...
|
|
|
Poloha textu na ose mluvenost-psanost při simultánním tlumočení do jazyka A, resp. jazyka B
Kreuzová, Šárka ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této teoreticko-empirické práce bylo zkoumat, zda a případně jak se mění poloha textu na ose mluvenost-psanost v procesu simultánního tlumočení a zda je tato změna podmíněna směrem tlumočení, tj. zda se liší při tlumočení do jazyka A a do jazyka B. V této práci jsme navázali na podobný experiment, který byl obsahem magisterské diplomové práce Miriam Shlesingerové (1989). Naše zkoumání však bylo provedeno na odlišném jazykovém materiálu (výchozím jazykem byla vždy čeština, cílovým jazykem angličtina) a oproti původní práci rozšířeno o výše zmíněný aspekt směru tlumočení. V teoretické části této práce jsme se zaměřili na dvojí problematiku. První oddíl byl věnován otázce mluvenosti a psanosti a v něm jsme se pokusili o syntézu dosavadních poznatků o této problematice. Definovali jsme pojmy mluvenost a psanost z různých hledisek a také jsme se věnovali rozdílům mezi texty psanými a mluvenými na jedné straně, a texty s vysokou mírou psanosti a s vysokou mírou mluvenosti na straně druhé. Závěr tohoto oddílu byl věnován charakteristickým rysům textů s vysokou mírou psanosti a textů s vysokou mírou mluvenosti.
|
|
|
Tlumočení z listu - mluvenost versus psanost
Hradecká, Emma ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Práce se zabývá tlumočením z listu. Jedná se o zvláštní typ tlumočeni, kterému obvykle není věnována dostatečná pozornost, i když je lze vzhledem ke svému dichotomickému charakteru považovat za jeden z nejobtížnějších typů tlumočení. Tlumočeru z listu totiž není jen pouhým převodem z jednoho jazyka do druhého, ale je zároveň převodem z psané formy jazyka do formy mluvené. Základním charakteristickým rysem psaných a mluvených textů je jejich syntax (a je to také oblast, ve které se tyto dvě formy nejvíce liš!). Výzkum jsme proto zaměřili právě tlmto směrem. Výzkum je kvalitativní (i když využívajíc! metod kvantitativních šetřeni), bez stanovené hypotézy. Jedná se o popis situace při tlumočeni z listu z angličtiny do češtiny. Metodou výzkumu je neparticipativni pozorování, díky čemuž lze snížit počet proměnných. Pozorováni proběhlo v obdob! leden 2006 až záři 2007 během státních závěrečných zkoušek na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzit Karlovy v Praze. Všichni zúčastnění studenti měli specializaci tlumočení. Empirický materiál sestává z 13 originálů a 13 tlumočnických výkonů. V teoretické části práce nejdříve stručně charakterizujeme tlumočení z listu. Zde čerpáme předevšlm z dnktorské práce Jiménez-Ivarsové (1999). Dále se zaměřujeme na translatologický aspekt rozdílu mezi psanými a...
|
host ::
RSS.