|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Antropologický pohled na mediální aktivity lidí s postižením
Vejvoda, Martin ; Beseda, Jan (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Tato mediálně antropologická práce se zabývá recepcí a produkcí mediálních sdělení z perspektivy lidí, kteří se pohybují s pomocí elektrického či mechanického vozíku. Jedním ze stěžejních konceptů je ambivalence ohledně identity, tedy rozpor mezi sociálním a individuálním aspektem identity lidí s postižením. Sami sebe vnímají jako plnohodnotné členy společnosti, postoj majority je však mnohdy opačný. To se projevuje i v masových médiích, která o lidech s postižením podle zástupců této kategorie vypovídají stereotypně. Mediální obraz lidí s postižením má podle nich především dvě podoby: na jedné straně jsou zobrazováni jako nesoběstační jedinci, na druhé straně jsou vychvalováni za výkony, které sami považují za banální. K teoretickému ukotvení produkce stereotypů v médiích lze využít koncept žurnalistického pole Pierra Bourdieu, které se vyznačuje uspěchaností, závislostí na trhu a plebiscitu a v důsledku toho symbolickým násilím. Komerční média se z tohoto pohledu snaží vyhovět všem a novináři tudíž selektují témata, která ubírají prostor tomu, co by mělo být řečeno. Organizace lidí s postižením jsou si těchto praktik vědomy a snaží se do žurnalistického pole proniknout PR aktivitami s cílem prosadit vlastní témata. Veřejnoprávní média v čele s Českou televizí podle lidí s postižením odsunují jejich témata...
|
|
| |
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
host ::
RSS.