|
| |
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Ptáček, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
|
|
Diferenciace kolonií Saccharomyces cerevisiae
Čáp, Michal ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Kvasinkové kolonie jsou, podobně jako bakteriální biofilmy, mnohobuněčnou strukturou tvořenou jednobuněčnými organismy. Tato společenstva mají svá specifika a v mnoha ohledech se liší od planktonních populací. Dochází zde k vytváření gradientů živin a metabolitů, což poskytuje základ pro buněčnou diferenciaci na rozdílné subpopulace. Přehled současných znalostí na toto téma s důrazem na kvasinkové biofilmy a kolonie je učiněn v Literárním úvodu této práce. Ve výsledkové části se pak věnuji diferenciací kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae, jako modelové mnohobuněčné mikrobiální struktury. Zabývám se zde hlubší charakterizací dříve popsané horizontální diferenciace, tj. diferenciace mezi středem a okrajem kolonie, a její vztah k amoniakové signalizaci a stresové rezistenci. Zaměřil jsem se na studium významu genů stresové rezistence, jako předpokládaného významného faktoru pro přežití kolonií, pro vývoj a diferenciaci kolonií. Výsledky poněkud překvapivě ukazují na to, že stresová rezistence sama o sobě není zásadní pro přežití a diferenciaci kolonie, pro tu jsou spíše důležité změny vyvolané amoniakovou signalizací. Druhým typem diferenciace v kolonii je vertikální diferenciace na horní a dolní vrstvu popsaná v této práci. Buňky v horní a spodní vrstvě kolonie se výrazně liší morfologií,...
|
|
| |
|
|
Tempo řeči v jevištní češtině ve dvou obdobích s větším časovým odstupem
Bartošová, Petra ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tempa řeči. V teoretické části práce je nastíněna problematika výzkumu tempa řeči. Jsou zde definovány druhy tempa (AT a MTM) v práci zkoumané a faktory, které tempo řeči ovlivňují. Praktická část práce si klade za cíl zjistit, zda se zrychlilo tempo řeči na jevišti a zda je ovlivněno typem textu (monologem, dialogem a monologickým dialogem). Jako materiál byly použity nahrávky ze čtyř divadelních inscenací (Lakomec z roku 1972 a 2004 a Naši furianti z roku 1979 a 2006). Nesledujeme tedy průběžné změny v daném časovém období, nýbrž porovnáváme dvě dvojice inscenací stejného dramatického textu, realizované s jednorázovým odstupem přibližně třiceti let. Jako hlavní metoda pro statistické vyhodnocení výsledků získaných měřením tempa řeči byl použit lineární smíšený model. Výsledky ukazují, že se ani artikulační, ani modifikované mluvní tempo ve sledovaných inscenacích v zásadě nezměnilo. Rozdíly s jistou statistickou signifikancí se naopak ukázaly při porovnávání tempa v textech různého typu, konkrétně v texech s různou délkou replik. Rozdíly se týkají především tempa artikulačního, méně už modifikovaného tempa mluvního.
|
|
|
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
|
|
|
Zvuková variabilita českých tázacích vět ve spontánní řeči
Hýblová, Lucie ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Cilem tohoto vyzkumu bylo analyzovat a popsat zvukovou variabilitu ceskych tazacich vet, zejmena ve spontannim dialogu. Hlavnim zamefenim by! podrobny popis konkretniho melodickeho prubehu a srovnani zvukovych charakteristik ve spontannim a Ctenem projevu. Ukolem bylo zjistit, jakym zpusobem ovlivnuje spontannost a dialogicnost melodicke kontury, nebot' tato oblast neni v cestine doposud uspokojive prozkoumana. Vychodiskem byla melodicka schemata ve fonologickych popisech ceske intonace a jejich charakteristicke vlastnosti. Sledovana byla variabilita, vyskyt a chovani ruznych typu otazek ve spontanni feci. V obou databazich jsme vyclenili nekolik typu otazek, krome standardnich doplnovacich a zjist'ovacich otazek se jednalo o jejich situacni modifikace a o modifikace, u nichz se rozchazi obsahova a formalni stranka. Vysledky ukazaly, ze typy vyclenene na zaklade semantickem vykazuji obdobne chovani, co se distribuce tyee, typy shodne formalne se chovaji odlisne. Nejcastejsim typem otazky ve spontannich textech byla v nasem vzorku zjist'ovaci otazka, vcetne vsech modifikaci zaujimala pomer 5: 1 vliCi otazce doplnovaci. Nejvetsi objem v nasich databazich zaujimaji otazky jednousekove, ve spontanni databazi jsou pak u jednousekovych castejsi otazky jednotaktove. u vetsiny otazek se melodem realizoval na...
|
|
|
Intonační charakteristika promluvových úseků v delší výpovědi
Čepelák, Ondřej ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Výzkum intonace se těší velkému zájmu již od druhé poloviny 20. století. Jednou příčinou je intenzivní rozvoj počítačové techniky a softwaru, který poskytuje stále přesnější metody měření a umožňuje použití stále větších množství dat. Díky tomu se lze věnovat jak zpřesňování dřívějších výsledků nebo jejich konfrontaci se současným stavem (např. Jašová 2001; Hedbávná 2002), tak výzkumu voblastech, kde dřívější metody selhávaly, kde měření bylo příliš pracné nebo kde nebylo možné provést měření na systematicky uspořádaném a dostatečně velkém materiálu. K posledně jmenované problematice chce přispět tato práce. Druhou příčinou zvýšeného zájmu o výzkum intonace je rozmach komunikačních technologií a široká oblast jejich využití (např. automatická hlášení v telekomunikacích, hlasové ovládání některých funkcí vautomobilech a mluvící navigační systémy, v neposlední řadě pak software pro zrakově postižené). Současná situace tedy zdánlivě poskytuje vhodné nástroje i motivaci právě k zjišťování nových informací (nejen) o suprasegmentální stránce jazyka. Jak uvádí Volín (2004, 5), "málokdo věří v možnost vyvíjet dokonalejší syntetizéry nebo rozpoznávače řeči bez výzkumu intonace." Na druhé straně však stojí omezené možnosti výsledky interpretovat či zobecňovat a úspěšně je implementovat, přestože byly získány...
|
|
|
Fonotaktická osnova českého slova a mluvního taktu
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato diplomová práce předkládá zevrubný popis konsonanticko-vokalické struktury spisovné mluvené češtiny. Úvodní část je věnována přístupům a poznatkům souvisejícím s kombinatorikou a distribucí zvukových jednotek v řeči: pojednány jsou otázky řečového rytmu, aspekty členění souvislé řeči na promluvové úseky a mluvní takty a problematika fonotaktiky jazyků obecně i konkrétně češtiny. Na základě nahrávek 12 profesionálních mluvčích češtiny o celkovém rozsahu 6639 slov a 5368 mluvních taktů byly vytvořeny soubory dat, díky kterým bylo možné popsat CVCV struktury českých slov a mluvních taktů. Ve výsledcích tohoto výzkumu jsou uvedeny počty slov a taktů a jejich vztahy, četnost slovních druhů, počty hlásek ve slovech a taktech; zohledněny jsou i slabikotvorné likvidy a ráz. Dále je podán přehled nejčastějších CVCV vzorců slov a taktů a jejich variability v rámci slovních druhů. Poslední část práce se zabývá frekvencemi výskytu konsonantů a vokálů a jejich dvojic a trojic na různých místech v jednotce. Výsledky jsou průběžně porovnávány mezi sebou a také jsou srovnávány s výzkumem provedeným na rozsáhlejším psaném korpusu SYN2005 (2009). Tato práce může poskytnout základ pro další bádání v souvisejících jazykových oblastech (např. fonotaktika dialektů, mluvních stylů češtiny apod.).
|
host ::
RSS.