|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...
|
|
|
Nástěnná výzdoba Rytířského sálu zámku Nelahozeves
Junková, Radka ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
1 RESUMÉ Ve své bakalářské práci se zabývám nástěnnými malbami a štuky v Rytířském sálu zámku Nelahozeves. Snažím se o ucelené shrnutí dostupných pramenů. Práce se zaměřuje především na štukové reliéfy. Malby vzhledem k nedostatku pramenů pouze popisuji a dávám do souvislosti s hlavními štukovými náměty. Kapitola věnovaná štukové výzdobě je rozdělena do deseti menších celků. Hlavní důraz kladu na figurální náměty. Pět nelahozevských štukových polí v klenbě sálu námětově odpovídá stejným štukům v letohrádku Hvězda. Jejich podobnost není náhodná. Štuky reprezentativní místnosti v Nelahozevsi jsou přímo odvozeny od kvalitnějších štukových zpracováních ve Hvězdě. Proto při hledání jejich vzorů pracuji s literaturou směřovanou k pražskému letohrádku. Figurálním štukovým reliéfům v klenbě sálu se věnuji z pohledu hledání jejich předloh jak výtvarných, tak laterálních. Základním inspiračním zdrojem námětů bylo zpracování římských dějin podle Tita Livia. Vzhledem k starověkému pojetí dějepisectví krátce nastiňuji vždy u každého námětu mytologický rámec daného hrdinského činu. V Nelahozevsi nalezneme jednoho ze zakladatelů římského národa Aenea při útěku z hořící Tróje, Curtia vrhajícího se do propasti, Kimóna zachraňovaného Peronou, Mucia Scaevolu kladoucího ruku do ohně a konsula Regula mučeného v sudu pobitém...
|
|
| |
|
|
Malíř František Jakub Prokyš
Velflová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Osobností malíře Františka Jakuba Prokyše se před Druhou světovou válkou zabýval historik umění František Matouš, avšak svou práci tehdy nedokončil. Druhým byl Pavel Zadražil, který malíři v roce 1985 věnoval svou diplomovou práci. Od té doby byla řada Prokyšových maleb restaurována, přičemž z některých byly sejmuty pozdější přemalby a jiné velmi zašlé se staly opět čitelnými. Pro velký počet maleb tohoto malíře jsem se v této bakalářské práci rozhodla věnovat pouze dílům od církevních objednavatelů. Místo a datum narození Františka Prokyše není známo. První zpráva o něm pochází z roku 1746, kdy pracoval v klášteře augustiniánů v Borovanech na rozsáhlé výzdobě kostela a kaple. Prokyš byl původně poddaným na prunenndorfském panství hraběte z Martinic, ovšem v roce 1752 byl přijat knížetem ze Schwarzenberka na panství Třeboň a následně byl z poddanství propuštěn. Usadil se v Třeboni, oženil se a narodily se mu zde dvě nejstarší děti. V této době vyzdobil pro Schwarzenberky v Českém Krumlově letohrádek Bellarie a zámečky Kvítkův a Červený dvůr. Roku 1760 se Prokyš přestěhoval do Českých Budějovic, kde zakoupil dům na náměstí. Z této doby pochází výzdoba kostelíka Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, nástěnné malby a oltářní obrazy v kapli svatého Víta nedaleko Třeboně a portrét borovanského...
|
|
|
Umělecká tvorba rodiny Süssnerů v německém a českém prostředí v druhé polovině 17. století
Sehnal, Jiří ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
This thesis outlines the artistic work ofthe German extended Stissner fami1y, which originated from Nortwest Bohemia. In the work we find (as many as) eight members ofthe Stissner family, as many as five ofwhom were artistically active. The most significant figures within this family are Jeremias Stissner (1653-1690), the Brandenburg (Saxon) court sculptor from the West Bohemian town ofOstrov, who was active in Dresden and Berlin, and his brother Conrad Max Stissner (1665-after 1696). These artist workedpredominantly within a German environment and their artistic contribution to the Czech scene was a "mere" import (six sculptures for the knights' church of St. Francis /kostel sv. Františka! in Prague's Old Town in 1689 and 1691), assumed to be from the Dresden studio. The greater part ofthis thesis is devoted to both brothers, in which the more significant Jeremias Stissner is to a certain extent ofregional importace. Unfortunately, due to the fragmented nature ofthe records, information about these attists is incomplete. Their work reflects both the classicist Flemish school, as well as radical Roman baroque, which was close to the works of Giovanni Lorenzo Bemini or Alessandro AIgardi. The work of the Flemish school is connected to the master Johann Heinrich senior, ofwhom Jeremias Stissner was a...
|
|
|
Venkovské kostely Kiliána Ignáce Dientzenhofera na broumovském panství
Nováková, Martina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem práce je soubor kostelních staveb barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, které vytvořil pro řád benediktinů na území broumovského kláštera ve 20. a 30. letech 18.století. Kromě umělecko-historického popisu samotných staveb zde budou dokumentovány podmínky jejich vzniku,včetně seznámení s osobností stavebníka -opata O. Zinkeho, a význam těchto staveb nejen v tvorbě K. I. Dientzenhofera , ale i v celkovém kontextu soudobé architektury.
|
|
| |
|
| |
|
|
Počátky církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí ve středověku
Vodáková, Dana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resume Tato práce se zabývá poměrně širokým tématem osídlení a první církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí v raném a vrcholném středověku. Snaží se především o shrnutí dosavadních poznatků a vytvoření ucelenějšího pohledu na dané téma. Východiskem byla jak literatura, písemné a obrazové prameny, tak i stavba kostela sv. Jana Křtitele ke kterému se počátky předlokačního osídlení města Jihlavy bezprostředně vztahují. O nejstarší podobě kostela se však neví nic určitějšího a tak rekonstrukce původní podoby je spíše pracovní hypotézou, která se opírá o poznatky ze sondáže z roku 1984. V práci je částečně zahrnuto také hledisko přírodních podmínek, které měly nepochybný vliv na průběh osídlení. Těsně s tím souvisí i pokus o vymezení staré jihlavské farnosti a lokalizaci jejich vsí. V závěru jsou pak nastíněny otázky pro možné budoucí bádání. Počet slov - statistika (včetně poznámek pod čarou) Stránky 65 Slova 19.190 Znaky (bez mezer) 107.353 Znaky (včetně mezer) 126.443 Odstavce 605 Řádky 2.025 (pozn. Statistické údaje nezahrnují přílohy)
|
host ::
RSS.