|
|
Deskripce rodinné slávy, její původ, funkce a význam v srbské společnosti
Kopecká, Barbara ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Sláva, svátek domácího patrona v některých pravoslavných zemích,l patří bezesporu mezi nejvýznamnější okamžiky téměř každé rodiny v Srbsku. Jedná se o rodinný svátek, který slaví většina srbských rodin, a to na den svého patrona - světce. Přitom mezi jednotlivými srbskými regiony existují velké rozdíly ve způsobu slavení i v délce trvání tohoto svátku. O slávu jsem se začala zajímat při mém prvním studijním pobytu v Bělehradě v roce 2003. Zaujala mě natolik, že jsem si ji vybrala jako téma své diplomové práce. Svou práci jsem rozčlenila na část teoretickou a praktickou, jehož součástí byl terénní výzkum především v Bělehradě, ale také v jižním Srbsku a Vojvodině. V teoretické části jsem se zaměřila na deskripci tohoto svátku a na jednotlivé výklady původů slávy. Vycházela jsem přitom z literatury srbských etnografů a etnologů. Obsahem praktické části je terénní výzkum, který jsem prováděla na podzim roku 2003, v létě v roce 2004 a na podzim roku 2006. Výzkum je založen na zúčastněném pozorování, částečně strukturovaných rozhovorech s respondenty a dotazníkovém šetření. V 90. letech minulého století došlo v Srbsku k masové obnově slavení slávy, která byla oficiálně v bývalé komunistické Jugoslávii zakázána. Ve své práci se zaměřím na fenomén slávy a souvislost s národním cítěním Srbů včetně jejich vnímání...
|
|
|
Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století
Fabian, Jakub ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století se zabývá rolí chorvatského hlavního města a jeho vlivem na ústřední postavy vybraných děl uvedených autorů. Časové období přelomu století bylo zvoleno záměrně z důvodu probíhajícího rozpadu Jugoslávie, následného válečného konfliktu na Balkánu a poválečného hledání jistot. Tyto faktory zapříčinily migraci většího množství osob mj. i do oblasti Záhřebu zvané Nový Záhřeb, která je důležitým urbánním prvkem chorvatské metropole, a proto i diplomové práce. Bouřlivé události a nejisté životní podmínky z konce minulého a počátku tohoto století znamenaly pro některé obyvatele změnu životního stylu a ustáleného řádu, jejichž průběh se prostřednictvím hlavních aktérů zvolených děl pokusí práce objasnit.
|
|
|
Reflexe realismu v srbském dramatu
Sandev, Patrik ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Cílem práce je co nejlépe zanalyzovat a zmapovat srbské dramatické prostředí během 19. století, především období realismu. Pokoušíme se zachytit jeho počátky, klíčové realistické prvky a jeho nejdůležitější rysy. Pozornost je zaměřena také na hlavní představitele a díla Branislava Nušiće a Petara Kočiće. Práce se snaží rovněž postihnout hlavní témata her, popřípadě zjistit, odkud, kde či za jakých okolností autoři hledali inspiraci pro svou tvorbu, a to i s ohledem na dobový evropský kontext. Klíčová slova: drama, Srbsko, 19. století, realismus, divadlo
|
|
|
Stećak - The Medieval Tombstone in Bosnia and Herzegovina
Savićová, Anna ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Ciljem rada je podignuti svijest o Nekropolama stećaka u Bosni i Hercegovini. Naglasak je stavljen na opisu stećaka, mjesta na kojima se stećci nalaze. Pisala sam kako o historiji i izgledu stećaka tako o lokacijama i njezinim okolinama. U Bosni i Hercegovini ima puno nalazišta, ja sam izabrala nekolicu njih i pokušala sam opisati izgled stećaka. Pisala sam i o ukrasnim motivima i natpisama, jer su jako važan dio stećaka. Ključne riječi: Nekropola stećaka, Bosna i Hercegovina, natpisi, ukrasni motivi.
|
|
|
Budování jugoslávské identity za pomoci výstavby modernistických pomníků
Chlebovská, Markéta ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem budování kolektivní identity obyvatel socialistické Jugoslávie v kontextu výstavby pomníků odkazujících ke druhé světové válce. Nastiňuje vztah pomníků a politiky paměti státu, přičemž klíčové je období modernistické memoriální výstavby v šedesátých a sedmdesátých letech. Tehdy se pomníky staly součástí ideologického programu, který usiloval o vytvoření oficiální interpretace událostí války s cílem získat kontrolu nad společností. Do práce je zahrnut historický kontext popisující vývoj ve výstavbě pomníků od konce druhé světové války až do rozpadu Jugoslávie. Zohledňují se rovněž otázky, nakolik byly pomníky propojeny s turismem, trávením volného času a se spiritualitou a také jakou úlohu hrála veteránská organizace S(U)BNOR. Část práce je věnována místům, která nerezonovala s oficiálním narativem. Vše výše zmíněné je pak demonstrováno na konkrétních příkladech v Srbsku: Kragujevac, Niš, Kruševac, Kosmaj a Kadinjača.
|
|
|
Zvukomalebná slova v albánštině
Křížková, Anna ; Backus Borshi, Orkida (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá onomatopoií v albánštině. Teoretická část se věnuje důkladnému vysvětlení pojmu onomatopoie, a jednotlivých oblastí, ve kterých se s onomatopoií lze setkat jak v mluvené, tak v psané formě. Vzhledem k chybějícím materiálům o albánské onomatopoii jsme pracovali převážně s materiály českými nebo zahraničními, jejichž teorie lze uplatnit napříč jazyky. Věnujeme se také kapitole o hudbě, kterou považujeme za jednu z nejstěžejnějších oblastí onomatopoie a která nám mnoho skutečností osvětluje. Cílem bakalářské práce bylo tedy vytvoření vzorku sta slov zvukomalebného charakteru v albánštině, který jsme v praktické části následně analyzovali. Náš vzorek je doplněný také o české ekvivalenty, které ale nemusí být vždy zvukomalebné. Pro nás bylo ale stěžejní, nalézt zvukomalebná slova v albánštině. K výběru slov do našeho vzorku slov jsme přistupovali metodou náhodného výběru z česko-albánského slovníku, ale také z albánského výkladového slovníku, který nám posloužil jako náhrada za dosud neexistující albánský korpus. Na počátku naší práce jsme vznesli hypotézu o tom, že pravděpodobně nalezneme nejvíce onomatopoických slov ve skupině citoslovcí, což jsme ale vzápětí v praktické části vyvrátili, a právě tento výsledek považujeme za nejpodstatnější. Oproti tomu z naší práce vychází...
|
|
|
Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny
Dvořáčková, Soňa ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Archeologie patří mezi vědní disciplíny, které velmi snadno podléhají trendům celospolečenského diskurzu. Samotní badatelé více či méně vědomě přizpůsobují své interpretace archeologických pramenů aktuálnímu společenskému klimatu. Z minulosti také víme, že archeologie své poznatky musela upravovat podle konkrétního politického zadání. V minulosti tak sloužila k obhajování různých nacionalistických nároků, především těch územních. Moje bakalářská práce je případovou studií z jihoslovanského prostoru. Na příkladu tzv. bosenských pyramid a na příkladu interpretace raně středověkých chorvatských pohřebišť ukazuji, že archeologie je v podmínkách nestabilní společensko-politické situace stále využitelná pro národní požadavky.
|
|
|
Dobrudža jako "jablko sváru" mezi Bulharskem a Rumunskem
Amelian, Canka ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit vznik a vývoj dobrudžské otázky v rámci bulharsko-rumunských vztahů. Práce se tedy zabývá historickým vývojem této otázky v období po rusko-turecké válce (1877-1878) až do druhé světové války. Pozornost bude věnována také mezinárodnímu kontextu dobrudžské otázky. Předmětem práce bude rovněž analýza Smlouvy o respektování práv menšin, Zákona o organizaci Nové (jižní) Dobrudže a Zákona o kontrole agrárního vlastnictví. V další části diplomové práce bude představena Vnitřní dobrudžská revoluční organizace (VDRO). V závěru se zaměříme i na Craiovskou dohodu a její význam pro bulharskou a rumunskou stranu.
|
|
|
Romská etnicita v Albánii
Vysloužilová, Alena ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou romské skupiny v současné Albánii se zaměřením na problematiku jejich etnické identity. Práce se soustředí především na skladbu, resp. jednotlivé složky příslušné kolektivní identity. V obecné rovině je tedy zkoumán zejména vztah Romů, coby minority vůči albánské většině a způsobů, jakými je romská identita vytvářena a udržována právě jako identita kontrastní vůči identitě majoritní. Současně je však zkoumán i vztah jednotlivých romských (sub)skupin vůči sobě navzájem, s otevřenou možností závěru, že vztahy mezi jednotlivými (sub)skupinami jsou pro konstrukci odpovídající identity důležitější, než obecný vztah všech Romů vůči Albáncům. Vedle toho je v daném kontextu studována rovněž otázka užívání romštiny, resp. albánštiny, stejně jako tematika náboženské příslušnosti, případně otázka identity založené na příslušnosti k některé z vykonávaných profesí. Klí ová slova Romové, Egjiptanet, Ashkali, etnicita, Albánie, komunita
|
|
|
Performativní aspekty tvorby novosadských neoavantgardistů 60. a 70. let 20. století
Novák, Jiří ; Mikušiak, Igor (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je konstituování a umělecké iniciativy generace tzv. novosadských neoavantgardistů v 60. a 70. letech s akcentem na performativitu jejich aktivit. Multikulturní tradice Vojvodiny s jejím centrem v Novém Sadu i mezinárodní společensko-politické klima 60. let vytvářelo prostředí pro umělecký i společenský výraz mladé generace umělců, kteří se vymezovali vůči dominujícímu umírněně modernistickému diskurzu v kultuře a byrokratizaci a institucionalizaci kulturních aktivit té doby. Nejradikálnější požadavky na demokratizaci kultury kulminující v letech 1968-1972 přicházely z kulturních a uměleckých kruhů v Novém Sadu, které se utvořily zejména kolem kulturního centra "Tribina mladih" a literárních časopisů Polja a maďarskojazyčného Új Symposion. Práce na základě primárních i sekundárních pramenů analyzuje a shrnuje základní stav výzkumu a percepci tohoto období a specifika jednotlivých uměleckých projevů této tzv. "Druhé linie".
|
host ::
RSS.