|
| |
|
|
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
|
|
|
Postavení Ducha svatého v Trojici a v círtvi
Netolická, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Noble, Ivana (oponent)
Hlavním tématem je Duch svatý a jeho působení v církvi. Hned v úvodu je naznačena šíře problematiky jak v jejím uchopení s pomocí teologických pojmů tak i v obrazovém zpracování víry v Trojici, které má rovněž svůj výrazný podíl na utváření představ o trojičním dogmatu. Následuje pět kapitol, které se pokouší mapovat alespoň rámcově vývoj chápání Ducha svatého v biblických i apokryfních knihách, v době církevních Otců, ve středověku, v období reformačních změn v 15. a 16.stol. a poté následuje nahlédnutí do minulosti poměrně nedávné. Každou kapitolu zastupují dva představitelé a zběžné nastínění dobového pozadí, kde se snažím poukázat na okolnosti, které mohly mít na myšlení tehdejších myslitelů výrazný vliv. Z dějin dogmatu je zde především prezentováno trojiční učení, inspirace Písma a pneumatologie jako taková. V závěru každé kapitoly se zabývám zvoleným tématem, kupř. je-li Duch svatý osobou, jak se vztahuje ke zbylým osobám Trojice, jak se projevuje navenek, zvláště pak jak plní svoji funkci sjednocování věřících. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Myth of the Analogia Entis: Karl Barth's Doctrine of Secular Misery in Weimar Context.
Titus, Eric ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Heron, Alasdair (oponent) ; Warren, Kay (oponent)
Mýtus anlogia entis: Barthova doktrína "sekulární mizérie" v kontextu Výmarské republiky Eric J. Titus Anotace Rozumět u Bartha obsahu znamená rozumět okolnostem. Tato práce se nejprve pokouší o efektivní propojení Barthova učení o analogii entis s reáliemi Výmarské republiky tvořícími jeho kontext. To, jak Barth chápal a používal toto učení, se ukazuje jasně teprve při spojení těchto dvou faktorů. Výsledkem je poznatek, že Barthovo zamítnutí analogie entis není jen nějakou esoterickou rétorikou namířenou proti katolické teologii. V prvé řadě jde o teologickou odpověď na skutečnost, že za étosem národního socialismu a s ním srodných ideologií, které přivedly německý protestantismus a německou společnost do "sekulární mizérie", byl právě mýtus analogie entis. Tento kontextuální přístup prokazuje, že Barth chápal analogii entis primárně jako protestantský problém a pouze okrajově jako katolické téma. Celá studie končí analýzou evangelikálního hnutí ve Spojených státech jako konkrétního příkladu toho, jak je Barthova kontextuální formulace problému analogie entis stále aktuální.
|
|
|
Teismus Charlese Hartshorna
Macek, Petr ; Trojan, Jakub (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Kohák, Erazim (oponent)
Cílem této studie je představit amerického procesuálního filosofa Charlese Hartshorna a jeho filosofický teismus, a uvést jeho přístup a myšlenky do diskuse o vztahu teologie a filosofie. Po pojednání o osobnosti a díle Alfreda North Whiteheada jako známějšího představitele procesuálního myšlení a o osobnosti a díle Charlese Hartshorna uvádím hlavní aspekty Hartshornova novoklasického filosofického pojetí Boha v jeho vztahu ke světu. Pozornost věnuji i Hartshornovu specifiku - jeho obraně a interpretaci Anselmova ontologického argumentu pro Boží existenci. Pak se zabývám Hartshornovými pokusy vyrovnat se s některými klasickými výklady božího vztahu ke světu, představovanými dílem Tomáše Akvinského a Hartshornových současníků, protestantských teologů Paula Tillicha a Karla Bartha. Poté představuji stručně procesuální teologii a některé pokusy o teologii, christologii a etiku hartshornovské ražby. Uvádím některé polemické hlasy z oblasti německé protestantské teologie a nastiňuji možnou spřízněnost mezi Hartshornovým pojetí Božího vztahu se světem a teologií a etikou nenásilí. V závěru bilancuji získané poznatky a význam celého projektu se pokouším ukázat i zahrnutím přehledu české protestantské diskuse o vztahu teologie a filosofie do tohoto kontextu. Dotknu se otázky "přirozené teologie" a celý výzkum...
|
|
|
Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem
Dörflová, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Předmětem zájmu této práce je soubor plastik objednaný hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, osazený r. 1735 do zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Tento soubor tvoří 32 soch, ztvárňujících především alegorické náměty (alegorie Ročních období, Světadílů, Dne a Noci, Živlů a Dvanácti měsíců). Doplněn je dvojicemi lvic, lvů a sfing. Původně se autorství souboru připisovalo dílně M. B. Brauna, nověji byl připsán "Sochaři z Benátek", který je v odborné literatuře nejčastěji ztotožňován s Františkem Adámkem z Benátek nad Jizerou. V první části práce bude stručně představena osobnost F. A. Šporka jako objednatele uměleckých děl. Další část práce se zabývá historií a sochařskou výzdobou zámecké zahrady. Stěžejní a nejobsáhlejší částí práce tvoří podrobný popis plastik souboru s odkazy na fotografickou dokumentaci v obrazové příloze. Práce je zaměřena na formální analýzu soch souboru, identifikaci jejich charakteristických znaků a komparaci s díly M. B. Brauna. Závěrečná část práce se zabývá atribucí souboru. Zde budou shrnuty dosavadní poznatky vyplývající z pramenů a odborné literatury. Obsahuje též pojednání o sochařích z Benátek - F. V. Adámkovi a podrobněji o Janu Langovi/Dlouhém. V práci budou prezentována sochařská díla Jana Langa/Dlouhého, o kterých dosud nebylo v této souvislosti psáno a budou...
|
|
|
Zámek Opočno - proměna interiérů
Vrátná, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je zámek Opočno ve východních Čechách a vývoj zámeckých interiérů. První kapitola seznamuje čtenáře s historií města, vývojem hradu jako předchůdce zámku a jeho prvními majiteli. Další dvě kapitoly se věnují dvěma nejvýznamnějším rodům v historii zámku, které se zasloužily o jeho dnešní podobu. Zásluhou prvního rodu Trčků z Lípy získal zámek renesanční podobu. Druhý rod Colloredo-Mansfeldů soustředil své aktivity na drobné úpravy stavby a zámeckých interiérů. V chronologickém sledu jsou zde představeni všichni členové těchto rodů, kteří zámek v průběhu několika staletí vlastnili. Pro postihnutí vývoje interiérů je důležité poznání stavebního vývoje zámku, kterému se věnuje další kapitola. Od svého vzniku prošel zámek mnoha zásadními změnami a stavebními úpravami, které se projevily i na utváření jeho vnitřní struktury. Tyto změny jsou zde popsány, jak po sobě v jednotlivých stylových obdobích následovaly. Na tuto kapitolu zvolna navazuje další část práce zabývající se vývojem vnitřního zařízení od panování rodu Trčků z Lípy po současnost. Práce se snaží postihnout jednotlivé proměny interiérů v souladu s vývojem stavby a následně zdokumentovat jejich dnešní podobu, která vychází z poslední úpravy na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
|
Lochmanovo Krédo a Kréda Karla Bartha
Němec, David ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Lochmanovo Krédo a Kréda Karla Bartha" se věnuje srovnání výpovědí J. M. Lochmana a K. Bartha ke christologické části Apoštolského vyznání víry. U Lochmana je jako výchozí text použita jeho kniha Krédo. Základy ekumenické dogmatiky, která je následně srovnávána s textem tří Barthových knih: Credo, Das Glaubensbekenntnis der Kirche a Základy dogmatiky. Vzhledem k zadanému rozsahu se práce věnuje pouze prvním čtyřem kapitolám christologické části Kréda. V souvislosti s textem Kréda mají tyto kapitoly název "... i v Ježíše Krista", "... Syna jeho jediného, Pána našeho", "... jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie panny" a "... trpěl pod Pontským Pilátem". Nejdříve je stručně shrnut obsah příslušných kapitol Lochmanova Kréda a odpovídající kapitoly z uvedených Barthových děl. V závěru jsou pak popsány hlavní důrazy a rozdíly obou autorů. U Barthových knih Credo a Das Glaubensbekenntnis der Kirche jsem pracoval s německými verzemi z roku 1948 a 1967, Lochmanovo Krédo a Barthovy Základy dogmatiky jsou českými překlady z let 1996 a 1952.
|
|
|
Brněnská architektura po roce 1990 ve vztahu k architektuře meziválečného období
Ševčíková, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Hlavním tématem práce je hledání vztahu mezi brněnskou architektonickou scénou po roce 1990 a meziválečnou architekturou. Cílem je zjistit, zda dvacátá a třicátá léta vybudovala pro Brno architektonickou tradici, na kterou je možné dnes navazovat, zda se navazuje a jak. Práce není strukturovaná časovou posloupností, ale začíná popisem doby kolem revoluce v roce 1989. Nejdříve bude vysvětleno, co se na poli české resp. brněnské architektury odehrává mezi léty 1945- 1989, dále dění kolem revolučního roku a to jak následně ovlivnilo dobu po roce 1990. V druhé kapitole se smyčkou vrátím do doby meziválečné a bude přiblíženo jak se v tuto dobu Brno a jeho architektura proměnila. Pojem Brněnský funkcionalismu bude vysvětlen na pár konkrétních příkladech dobových staveb a jejich architektů s tím, že další část plynule naváže a vysvětlí jak se vybudovaná tradice promítá do filozofie dnešní generace architektů. Na šesti vybraných stavbách se pokusím nastínit i to, jak se vzory dvacátých a třicátých let v jistých stylových prvcích uplatňují v Brně dnes.
|
host ::
RSS.