|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Rozdělení Československa z pohledu obyvatel vybraných obcí na moravsko-slovenském pomezí
Janík, Miloslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje lidem z Moravského Slovácka, jejichž bydliště se po rychlém rozdělení Československa 1. ledna 1993 na dva samostatné státy ocitlo jen pár kilometrů od nové státní hranice. Diplomová práce za pomoci orální historie analyzuje a interpretuje rozhovory s místními lidmi, jejich postoje a názory na rozdělení Československa (případně i změnu těchto názorů v průběhu času), věnuje se bude i dopadům rozdělení na každodenní život místních obyvatel. Pozornost byla zaměřena na vyhledání pamětníků prvního rozdělení Československa v březnu 1939 i na generaci, která v době druhého rozdělení Československa teprve vstupovala do profesního života.
|
|
|
Emigrace jako životní zkušenost: Češi v Dánsku 1968 - 1989
Pollaková, Kateřina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce má přispět ke studiu československé emigrace v období 1968-1989. Jedná se o přiblížení životních příběhů osmi lidí, kteří v té době emigrovali do Dánska. Pozornost se upíná k období odchodu z jedné země a následného příchodu do země druhé. Na základě epizodických narativních rozhovorů se pokusím rekonstruovat jednak důvody, které vedly narátory k opuštění Československa, jednak konkrétní průběh jejich odchodu a začátky života v nové společnosti.
|
|
|
Využití orální historie v cestovním ruchu
Vacek, Zbyněk ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je představit možnosti integrace orální historie, přesněji jejích prvků a principů, do služeb v oblasti cestovního ruchu. V teoretické části práce představuje pojmy a definice týkající se cestovního ruchu a orální historie, jichž následně využívá. Zároveň představuje tezi o využití orální historie v cestovním ruchu formou krátké úvahy. V empirické části pak diplomová práce představuje současný způsob využívání prvků orální historie v cestovním ruchu na konkrétních příkladech a na základě orálně-historických rozhovorů s narátory působícími v hornickém skanzenu a v cestovní kanceláři, jejich analýz a interpretací. Součástí empirické části je výzkum poptávky po službách cestovního ruchu obsahujících orálně-historické prvky a SWOT analýza potenciálu zavádění orální historie v rámec průvodcovských a doplňkových služeb v cestovním ruchu, jejich provozování a propagace, která poukáže na silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení při začleňování orální historie do spektra služeb v cestovním ruchu. Diplomová práce poukazuje na neprobádanost tohoto spojení a potenciální přínos nejen pro oba zmíněné obory, ale i pro klienty cestovních kanceláří a návštěvníky kulturních nemovitých památek včetně muzeí a skanzenů. Klíčová slova Orální historie, cestovní ruch, narátor v cestovním ruchu,...
|
|
|
For a New Approach to the Czechoslovak Exile in Paris during the Normalisation through Oral Sources
Martin, Clemence Julia ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce je příspěvkem ke studiu československého exilu ve Francii se zvláštním zaměřením na roky 1968-1989, obvykle známé jako "Normalizace". Cílem je odpovědět na určité otázky, k nimž lze přistupovat pouze prostřednictvím orální historie. Na základě rozhovorů se šesti různými narátory se tedy pokusíme pochopit důvody a podmínky jejich odchodu, než se zaměříme na vytvoření jejich nového života bez referenčních bodů v Paříži, daleko od domova, ale také v kontaktu s ostatními migranty. Ptáme se, jak exil utvářel naše narátory a věnujeme přitom obzvláštní pozornost otázkám identity a paměti. Klíčová slova: Exile, Československo, Francie, Komunismus, Normalizace, Orální historie.
|
|
|
Argo, aport! Vývoj sportovní kynologie na Liberecku po roce 1945
Cejpová, Irena ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Proměna sportovní kynologie na příkladu libereckého okresu v průběhu druhé poloviny 20. století je hlavním motivem předkládané diplomové práce. Základem sportu je spolupráce mezi člověkem a zvířetem a i když toto "hobby" patří mezi vyhledávané volnočasové aktivity, nebylo doposud zpracováno československou historiografií. Cílem práce je přiblížit vývoj aktivity v souvislosti s dobou státního socialismu v Československu ve druhé polovině 20. století. Věnuji se historickému vývoji sportu i stanovení milníků, které měly klíčový význam pro následující průběh sportovní činnosti. V souvislosti s kynologií je představen Svaz pro spolupráci s armádou, do kterého se kynologie musela začlenit v roce 1953. V části věnující se vývoji kynologie v českých zemích jsem vycházela především z archivních pramenů, dobových periodik i informací vzešlých z interview s kynology-pamětníky. K sepsání práce jsem využila kvalitativního přístupu a jeho metod a technik, mezi které patřil sběr dat prostřednictvím studia dokumentu, obsahové analýzy a tematicky orientovaných životopisných vyprávění, ze kterých vzešla relevantní témata pro samotné pamětníky. Klíčová slova: Sportovní kynologie, státní socialismus, Liberecko, Svaz pro spolupráci s armádou, soudobé dějiny, orální historie.
|
|
|
Paměť a paměti druhé světové války v českých zemích. Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje
Mücke, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Předmětem disertační práce je velmi mnohovrstevnaté téma, jeden ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích, potažmo v někdejším Československu. Toto téma bylo dosavadní českou historiografií, ale i společenskými a humanitními obory obecně, prozatím zpracováváno spíše výjimečně, ačkoliv již existuje mnoho zahraničních ekvivalentů. Téma paměti druhé světové války a pohled na tuto problematiku z historického pohledu přináší mnohá úskalí, ale i velké výzvy a příležitosti. Autor se tomuto tématu věnuje již dlouhodobě od práce seminární (bakalářské), diplomové až po práci disertačnÍ. V průběhu doktorského studia se autor poměrně systematicky věnoval mapování jednotlivých témat formou konferenčních výstupů, dílčích studií a také rozsáhlejších prací - a to i po přestupu do externí podoby studia, při zaměstnání a poněkud odlišném badatelském zaměření v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Veškeré dosazené výsledky se posléze podařilo zúročit a myšlenkově i koncepčně propojit v předkládaný, ideově komplementární celek. Co se týče vymezení tématu, to úzce souvisí a do značné míry i ovlivnilo charakter pramenné základny. Autor se při svém bádání záměrně opíralo poměrně široké definice klíčových pojmů "životní příběh" (elementárně pojatý jako způsob podání minulých prožitků jednotlivcem) a...
|
|
| |
|
|
"Řidič, ten tvrdý chleba má." Proměny podmínek života a práce řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze.
Sommer, Jakub ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Řidič, ten tvrdý chleba má: Proměny podmínek života a práce autobusů městské hromadné dopravy v Praze." se snaží prostřednictvím metody orální historie v komparaci se sekundární literaturou a archivním materiály, přiblížit práci řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze v období tzv. Normalizace a Transformace. Práce se zaměřuje na řidiče Dopravního podniku Prahy, kteří pracovali v garážích Dejvice a Řepy. Autor pomocí získaných orálně historických rozhovorů a psaných dokumentů zkoumá, jakým způsobem se profese změnila za posledních čtyřicet let. Na základě svého badání dochází k závěru, že z dominantní pozice vůči cestujícím a dopravnímu podniku, v současnosti řidiči zaujímají zcela opačnou roli. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy jednotlivých životních osudů, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se vlivu moderních technologií na práci obyčejných lidí. Diplomová práce pomáhá přiblížit práci a život řidičů autobusů, ale zároveň ukazuje i proměny přijímaní této profese v samotné české společnosti. Klíčová slova: Dopravní podnik, Řidič autobusu, Garáže Dejvice, Garáže Řepy, Normalizace, Transformace.
|
|
|
Etablování orální historie v českém prostředí
Drahovzalová, Michala ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná diplomová mapuje téma etablování orální historie v českém prostředí. Výzkum, prováděný především metodou orální historie, má těžiště v období od roku 1989, neboť tato metoda u nás mohla být rozvíjena až po pádu komunistického režimu. První část práce se zabývá zvolenou metodologií, přibližuje výzkumné téma a jeho cíle a objasňuje historická východiska. Druhou část práce tvoří analýza a interpretace sesbíraného materiálu. Zaměřuji se na výzkumné projekty, které byly prostřednictvím orální historie realizovány, jejich publikační výstupy a ohlasy na ně. Snažím se je rovněž zasadit do širšího kontextu. Dále se věnuji formování institucionálního zázemí v České republice a zmiňuji hlavní pracoviště, kde je orání historie využívána. Kladu důraz na zprostředkování názorů a pohledů mých narátorů, kteří jsou sami aktivními účastníky procesu etablování orální historie v českém prostředí. Klíčová slova orální historie, kvalitativní metody, Sto studentských revolucí, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Česká asociace orální historie
|
host ::
RSS.