|
|
Mořic Štíflů, Kníže Myškin, Michal Moučka, F.M. Dostojevskij, Frank Wedekind
Moučka, Michal ; KLIMSZA, Janusz (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Ve své diplomové práci popisuji osobní zkušenosti a prožitky sebe jako herce při ztvárnění dvou divadelních postav. Prvním je Moiřic Štíflů z Procitnutí Jara od Franka Wedekinda. Tuto roli jsem nastudoval v divadle Komorní scéna Aréna v Ostravě. Druhou postavou, kterou se zabývám, je kníže Myškin, kterou jsem nazkoušel v divadle Petra Bezruče také v Ostravě. Protože můj život má s těmito dvěma muži mnoho společných rysů, zařadil jsem do této práce i útržky z mého života. V posledních dvou kapitolách jsem uvedl stručná fakta o F. M. Dostojevském a Franku Wedekindovi.
|
|
|
Divadlo jako prostředek
Večeríková, Mariana ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Cílem práce Divadlo jako prostředek je zkoumat vliv aktivní divadelní tvorby na osobnost herců i neherců. Tuto problematiku analyzuji především na základě svých zkušeností z Letných divadelních dielní pre deti, kterým se věnuji již tři roky, a svého ročního působení v norském divadelním souboru Stella Polaris. V průběhu práce se také zmiňuji o svých zkušenostech ze studia na DAMU. V této práci se snažím zjistit, v jakých konkrétních směrech může divadelní tvorba osobnost člověka ovlivnit. Věnuji se blíže srovnání mého přístupu v rámci Letných dielní a přístupu Stelly Polaris v oblastech fyzického a intelektuálního přístupu k neherci, v oblasti důvěry a v oblasti spolupráce. Zamýšlím se také nad svým osobnostním rozvojem. Všechny své názory dokládám konkrétními zážitky a zkušenosti z obou projektů.
|
|
|
Herec a sebereflexe.
Böhm, Jiří ; KOČVAROVÁ, Markéta (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Cílem práce je zhodnotit vlastní herecký vývoj a určit milníky, které tento vývoj způsobily, nebo mu dopomohly. Práce mimo jiné reflektuje způsob tvorby jednotlivých inscenací, zejména pak vliv na herecký růst. Výsledkem je vymezení dalšího směřování a nástin dalšího rozvoje.
|
|
|
Podoba jevištního hrdiny v moderním divadle.
Šulc, Ondřej ; ETLÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
V této práci jsem se pokusil definovat a obhájit svůj náhled na hrdinu ve své dosavadní tvorbě. Jako zástupce této tvorby jsem si určil inscenace Cervantesova Důmyslného rytíře Dona Quijota, Tylova Strakonického dudáka, insenaci na motivy Orwellova románu 1984 a Ecova Tajemství růže a svou dramatickou tvorbu zastoupenou zpracováním Ikarovského mýtu a životem Jana Palacha. Ve svých definicích jsem se pak opíral především o antropologické výzkumy Clauda L?vi-Strausse a Davida Lewise-Williamse.
|
|
|
Divadelní vrstvení.
Dušková, Linda ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem Divadelní vrstvení je pokusem reflektovat jednotlivé
momenty v procesu přípravy divadelní inscenace, které mohou ovlivnit
interpretaci textu předlohy. Autorka se v ní zabývá především využíváním textu,
obrazu a hudby v divadelní práci, která se pohybuje na pomezí divadla
interpretačního a neinterpretačního. K analýze přitom využívá zkušenosti z
vlastní režijně-dramaturgické praxe v průběhu studia na DAMU.
|
|
|
Dramaturgické aspekty vývoja divadelného jazyka v západnej kultúre.
Turošík, Marek ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Práca sa zaoberá fenoménom divadelného jazyka, a to najmä jeho
činohernou podobou, ktorá je určujúca pre svet západného divadelníka. Rozoberá
sa vzťah kodifikácie, konvencií a poetiky západného tvorcu.
Na modeli dynamického vzťahu východného a západného divadla sa
pokúša sa o dramaturgickú analýzu špecifík európskeho typu divadla a západnej
kultúry ako takej.
Okrem toho práca skúma interkultúrne tendencie vzájomných vplyvov
východných a západných divadelných tradícií v 20. storočí a predstavuje hlavné
osobnosti tohto vývoja, a to najmä jeho divadelne antropologickej vetvy.
|
|
|
Místo dramaturgie v autorském typu divad la
Pola, Petr ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dramaturgie autorského divadla. V první části provádíme analýzu vybraných představení divadla Anička a letadýlko se záměrem popsat konkrétní způsoby participace dramaturgie jako autorské, koncepční a reflektující činnosti na procesu vzniku jednotlivých představení i na profilaci a směřování divadla jako celku. V druhé části se zbýváme dramaturgií autorského divadla ve smyslu určitého způsob užití a organizace znaků v divadle. Cílem této části práce je vymezit teoretická východiska autorského divadla takovým způsobem, aby otevírala prostor pro širokou škálu dramaturgií autorského typu divadla.
|
|
| |
|
|
Vyšehrátky aneb hra-umění-vzdělávání
Plíhalová, Kristýna ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
Program VyšeHrátky v produkci studia Damúza, se už sedm let věnuje tvorbě kvalitního zábavně-edukačního programu pro školy a rodiny s dětmi. Do této chvíle však jejich snahy nebyly nikde teoreticky podloženy, zaznamenány a publikovány. Tato práce se zabývá teoriemi, ze kterých VyšeHrátky čerpají inspiraci, podává návod k tvorbě divadelní bojovky - těžiště VyšeHrátkovského programu a reflektuje sedmiletou tvorbu VyšeHrátek, především jich festivalovou aktivitu. Tato práce by měla sloužit každému, kdo hledá inspiraci pro tvorbu kvalitní zábavy pro děti, nebo využívá divadelních principů k výchově a vzdělávání.
|
|
|
Odkrývání prostoru na základě vlastní inscenační praxe
Trpišovský, Lukáš ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Ruml, Ivan (oponent) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Makonj, Karel (oponent)
Disertační práce zkoumá na základě mé vlastní inscenační praxe a konkrétních příkladů prostor vznikající mezi jevištěm a hledištěm. V prvních třech kapitolách se dotýká pojmů: 1/ mikrosvět a makrosvět jako prostor, 2/ paměť jako prostor a 3/ hudba a zvuk jako prostor. V poslední kapitole se zabývá vztahem herce a diváka k těmto prostorům na základě mé práce na inscenaci Neograničené linije/ Borderless Lines/ Neohraničené linie v srbském Bělehradě. Na závěr práce zmiňuje několik základních pravidel, jak nakládat s prostorem, který vzniká mezi jevištěm a hledištěm. Přirovnává tento prostor ke krajině, kde dochází ke vztahu bytosti místa a bytosti člověka
|
host ::
RSS.