|
|
Analýza vlivu vybraných faktorů na rozvodovost
Růžičková, Zuzana ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Teorie rozvodu předpokládá, že určité vlivy jsou částečně zodpovědné za zvýšení rozvodovosti, přičemž nejvíce odborných článků se zaměřilo na zkoumání efektu příjmů žen. Záměrem mé bakalářské práce je tedy nejen modelovat vliv příjmů žen na rozvodovost, ale i dalších zvolených proměnných s použitím dat z let 1995-2008 v České republice. Jako další proměnné modelu byly vybrány příjmy mužů, přítomnost dětí v manželství, zastoupení žen ve vedoucích pracovních pozicích, v zemědělství a vysokoškolské vzdělání žen. Nejdříve je odhadován vliv jednotlivých proměnných na rozvodovost pomocí metody nejmenších čtverců, následně byly do modelu vloženy všechny proměnné a metodou postupného odebírání regresorů s nejvyšší p-hodnotou, byla prokázána pozitivní závislost příjmů žen a negativní vliv vysokoškolského vzdělání na míru rozvodovosti.
|
|
|
Dynamický model prokrastinace
Vraný, Martin ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Práce představuje formální model mezičasové volby týkající se pozdější odměny za splnění úkolu, která závisí na počtu období, po která subjekt na úkolu pracuje, přičemž v každém období má subjekt jiné náklady příležitosti. Tři psychologicky podložené příčiny prokrastinace jsou zahrnuty do modelu jako transformace exogenních proměnných. Třetí transformace činí model dynamickým, aby se prozkoumala hypotéza, že prokrastinace je stabilní a utvořený zvyk. Implikace modelu jsou odvozeny nejprve kvalitativní analýzou a poté jsou prezentovány výsledky simulací za účelem přesnějšího vhledu do fungování modelu.
|
|
| |
|
|
Korelace mezi hospodářským růstem a vybranými peněžními veličinami na příkladu České republiky 1996 - 2008
Krhovský, Karel ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Cílem práce je v duchu monetární ekonomie prozkoumat vzájemný vztah mezi peněžními agregáty, reálným důchodem a nominálním produktem. Směr kauzality a dynamiky jednotlivých parametrů jsme otestovali pomocí VAR modelů, na jejíchž základě lze využít jak testování Grangerovy kauzality, tak analýzu impuls-reakce. Peněžní nabídku ve vztahu k hospodářskému růstu nelze totiž jednoznačně chápat jako exogenní a nebo endogenní proměnnou. Rovněž výsledky empirických studií dochází ke zcela protichůdným závěrům o směru příčinného působení. Teoreticky lze na tento střet nahlížet především očima postkeynesiánců a monetaristů. Empirická verifikace na čtvrtletních datech I/1996 až IV/2008 potvrdila vztah spíše monetaristický, a tedy že peníze jsou exogenní vzhledem k důchodu i produktu. Kauzální vztah oběživa a reálného důchodu prokázán nebyl.
|
|
|
Jsou fotbalisté předvídatelní?
Pilmaier, Jan ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, zda se hráči při pokutových kopech ve fotbale chovají optimálně. Na reálných datech z české Gambrinus ligy v letech 2006 - 10 testuji, zda hráči jednají v souladu s Nashovým equlibriem ve smíšených strategiích a předpovídám pravděpodobnosti jednotlivých akcí a očekávaný výnos ze hry pro modely matic 3x3 a 2x2. Pro porovnání výsledků matic použiji metodu absolutních rozdílů, rozdílu čtverců (Azar, Bar-Eli, 2009) a rozdílu očekávané výplaty s průměrnou pravděpodobností gólu. Také otestuji data pomocí hypotéz podle teorie minimaxu, které použil Chiappori, Levitt a Groseclose v roce 2002. Výsledné pravděpodobnosti jednotlivých akcí se nepřiblížily předpovědi, ale rozdíly hodnot už vyšly přibližně podle očekávání. Z 5 hypotéz jsem 3 potvrdil a 2 zamítl. Hráči se tedy nechovali podle minimaxu.
|
|
| |
|
|
Vydělávají hezčí lidé opravdu více?
Šika, Jiří ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda hezčí lidé získávají za jinak stejných okolností větší výdělky než lidé méně atraktivní. Práce se skládá s experimentu provedeného na čerpací stanici na malém městě u skupiny 12 lidí, kteří byli dotazníkovým šetřením rozděleni na nadprůměrně hezké a podprůměrně hezké. Tito lidé následně umývali čelní skla automobilů. Kromě samotné výše výplat (byly dobrovolné) a krásy těchto lidí jsem zkoumal i pohlaví a věkovou skupinu zákazníků. Výsledky experimentu ukazují, že hezčí lidé získali opravdu více peněz, než lidé, kteří byli označeni za ošklivé.
|
|
|
Analýza chování a rozhodování účastníků holandské aukce a vzestupné aukce s jednotnou cenou při prodeji homogenních produktů
Svatošová, Ludmila ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá chováním a rozhodováním hráčů v anglické aukci při prodeji homogenních produktů. Aby bylo možné provést analýzu chování a rozhodování, byl proveden laboratorní experiment. Práce obsahuje popis a analýzu laboratorního experimentu, který byl pro účely práce uskutečněn. Zásadní otázkou, na kterou se tato práce pokusí nalézt odpověď, je, zda se liší četnost volby optimální ceny podle nastaveného aukčního prostředí, a zda ve všech prostředích převažuje volba optimální strategie. V experimentu byly použity 3 typy prostředí, z nich každé je specifické pravděpodobností rozložení hodnot. Analýza byla provedena tak, že v každém aukčním kole byla stanovena optimální cena a ta byla následně porovnána s cenou skutečně dosaženou. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že četnost volby optimální ceny se neodlišuje v závislosti na použitém prostředí. Optimální ceny však bylo dosaženo pouze v malém množství aukčních kol.
|
|
|
Analýza vlivu některých makroekonomických ukazatelů na míru sebevražd
Pešatová, Martina ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato práce odpovídá na otázku zda, a pokud ano, jaký, mají vliv na míru sebevražd vývoj reálného HDP, jakožto ukazatel hospodářského cyklu, a míra nezaměstnanosti v České republice. Do analýzy jsou zahrnuty i některé další proměnné, jelikož míru sebevražd může ovlivňovat mnoho dalších faktorů. Závislost mezi reálným HDP a mírou sebevražd se nepotvrdila a vztah mezi mírou sebevražd a mírou nezaměstnanosti je nejasný. Byla však zjištěna závislost míry sebevražd na spotřebě alkoholu a podílu staršího obyvatelstva.
|
|
|
Jsou programy pro snížení dlouhodobé nezaměstnanosti příslušníků Romského etnika na území České republiky efektivní?
Neumann, Daniel ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce zkoumá, zda jsou programy na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti romského etnika na území České republiky efektivní. Na základě zjištěných dat a analýzy jednotlivých programů cílených na snížení nezaměstnanosti Romů, lze prohlásit, že tyto programy efektivní nejsou. K tomuto závěru jsem dospěl na základě srovnávání nákladů na umístění jednoho Roma do pracovního poměru s náklady, které by za tohoto jedince vynaložil v průběhu jednoho roku stát, kdyby byl jedinec nezaměstnaný. Jelikož průměrné náklady spojené se všemi analyzovanými projekty převyšovaly náklady, které by bylo nutné vynaložit, pokud by jedinec nebyl zaměstnán, bylo možné prohlásit projekty za neefektivní. Na základě zjištěných informací se práce snaží zjistit možné důvody neefektivnosti projektů cílených na snížení nezaměstnanosti Romů. Práce například poukáže na chybné nastavení systému sociálních dávek, jež jedince demotivuje pracovat. Obsahuje také komplexní informace o překážkách vstupu romského etnika na lokální trh práce, které mají na vysokou nezaměstnanost Romů vliv. První část práce obsahuje informace nutné k získání základního přehledu o dané problematice. Sleduje, jak se vyvíjela nezaměstnanost Romů v ČR od Sametové revoluce, do jaké míry Romové využívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jakou roli při hledání zaměstnání tyto nástroje pro Romy hrají. Hlavní část je zaměřena na analyzování úspěšnosti a efektivity programů na snížení nezaměstnanosti Romů. Součástí práce je i popis nástrojů a opatření, jež by mohly přispět k řešení vysoké nezaměstnanosti Romů. Celá práce obsahuje nejen data z veřejných zdrojů, jakými jsou například zprávy vydávané Vládou ČR, ale i mnoho informací získaných z osobních rozhovorů s odborníky a lidmi zabývajícími se problematikou romské nezaměstnanosti.
|
host ::
RSS.