|
|
Léčba peptických vředů
Sakač, Jiří ; Tilšer, Ivan (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Téma: Léčba peptických vředů Autor: Jiří Sakač Peptické vředy představují jedno z celosvětově nejrozšířenějších onemocnění gastrointestinálného traktu, které se nejčastěji vyskytuje ve středním a vyšším věku. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, ke kterému dochází při porušení rovnováhy mezi agresivními a protektivními faktory. Jejich výskyt a incidence je úzce spjata s výskytem infekce Helicobacter pylori v gastrointestinálním traktu. H. pylori představuje hlavní rizikový faktor pro vznik širokého spektra gastrointestinálních onemocnění, který způsobuje prvotní poškození sliznice. Léčba zahrnuje jednak nefarmakologická, režimová opatření a jednak velmi účinnou farmakologickou léčbu. V terapii se užívají látky tlumící sekreci agresivní žaludeční kyseliny (H2-antihistaminika, inhibitory protonové pumpy), cytoprotektivní látky (sukralfát, soli bismutu, prostaglandiny) a eradikační léčiva ze skupiny antibiotik a chemoterapeutik. Správná diagnostika a včasná efektivní léčba omezuje riziko recidiv, vzniku život ohrožujících komplikací (krvácení, penetrace, perforace) a urychluje konečné vyhojení většiny vředů.
|
|
|
Přehled terapie atopické dermatitidy
Moravcová, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
PŘEHLED TERAPIE ATOPICKÉ DERMATITIDY Lucie Moravcová Diplomová práce podává přehled současných možností v léčbě atopické dermatitidy, se zaměřením na nové poznatky. Část věnující se terapii je rozdělena na lokální terapii, systémovou terapii a fototerapii. U každé látky je uveden mechanismus účinku, nežádoucí účinky,kontraindikace, lékové interakce a doporučení v které fázi nemoci by měla být indikována. Fototerapie pojednává o UVA, UVB a PUVA. Další část je zaměřena nejčastější komplikaci atopické dermatitidy, a to na mïkroorganismy kolonizující kůži. Poslední část se krátce zabývá prevencí atopické deramatitidy. Cílem terapie atopické dermatitidy je získat kontrolu nad projevy choroby a zlepšit kvalitu života. Lékem první volby zůstávají i nadále topické kortikosteroidy. Možností volby jsou topické imunomodulátory, pimekrolim a takrolim. Důležité je rovněž používání emoliencii ve všech fázích nemoci. Velkou naději pro léčbu AD představují inhibitory fosfodiesteráz, antagonisté leukotrienů, interferon-γ, intravenosní imunoglobulin a monoklonální protilátky.
|
|
| |
|
|
Studium možností farmakologické ochrany srdečních buněk před oxidačním stresem a antracyklinovými cytostatiky
Jansová, Hana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Jun, Daniel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOCHEMICKÝCH VĚD Kandidát: Mgr. Hana Jansová Vedoucí práce: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: STUDIUM MOŽNOSTÍ FARMAKOLOGICKÉ OCHRANY SRDEČNÍCH BUNĚK PŘED OXIDAČNÍM STRESEM A ANTRACYKLINOVÝMI CYTOSTATIKY I když je rozvoj kardiovaskulárních onemocnění spojen s mnoha rizikovými faktory, předpokládá se, že v mnoha z nich hraje důležitou roli oxidační stres. K jeho vzniku může přispívat i produkce volných radikálů katalyzovaná volnými ionty železa, při které je tvořen velmi reaktivní a toxický hydroxylový radikál. Možnou strategií bránící propagaci oxidačního stresu může být chelatace volného železa. Použití klasických chelátorů železa u patologických stavů bez přetížení organismu železem může být ale spojeno s rizikem toxicity v důsledku deplece železa. Z tohoto důvodu se tato práce zabývá nejen studiem kardioprotektivních vlastností chelátorů železa, ale také od nich odvozených prochelátorů. V této práci jsme se věnovali prochelátorům železa, které nemají téměř žádnou afinitu k iontům železa, dokud nejsou aktivovány v patologických podmínkách oxidačního stresu. Dlouhou dobu se předpokládalo, že oxidační stres je i hlavní příčinou antracyklinové kardiotoxicity, avšak nedávné studie se od této teorie...
|
|
|
Vliv polyfenolických látek s železo chelatační aktivitou u modelu akutního infarktu myokardu a oxidačního stresu navozeného katecholaminy
Zatloukalová, Libuše ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a Toxikologie Kandidát Mgr. Libuše Zatloukalová Školitel Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název disertační práce Vliv polyfenolických látek s železo chelatační aktivitou u modelu akutního infarktu mykardu a oxidačního stresu navozeného katecholaminy Úvod a cíl studie: Ischemická choroba srdeční (ICHS) a speciálně její nejvážnější forma akutní infarkt myokardu (AIM) představuje významný zdravotní problém v rozvinutých zemích s relativně vysokou mortalitou. V rámci multifaktoriální patogeneze AIM zaujímají významné místo reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) tvořené za katalytického působení volného železa, vystupňovaná aktivita sympatického nervového systému a uvolňování katecholaminů. Proto je jako vhodný model AIM používán syntetický katecholamin isoprenalin (ISO), který navozuje morfologické a funkční změny podobné těm, které provázejí AIM u lidí. AIM je považován za typickou formu ischemicko-reperfuzního (I-R) poškození myokardu. Významnou roli v něm hrají RONS, které se v nadměrné míře uvolní během prvních minut reperfuze. Volné železo celý proces tvorby RONS velmi významně stupňuje. Využití chelátorů železa by mělo mít protektivní vliv na I-R a AIM, jak vyplývá ze zmíněné patogeneze. Chelátory železa...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Léčba epilepsie
Chaloupková, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Chaloupková Školitel: Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Léčba epilepsie Epilepsie je závažné chronické onemocnění postihující všechny věkové kategorie, které může být charakterizováno opakujícími se epileptickými záchvaty. Postihuje asi 1,3-4 % populace a ohrožuje pacienta na životě při každém příchozím záchvatu. Dlouhodobé léčbě musí předcházet důsledná diagnostika a klasifikace onemocnění, která může být velice obtížná. Cílem léčby je zabránit vzniku opakovaných epileptických záchvatů nebo je alespoň zmírnit za současné minimalizace nežádoucích účinků léčby a omezení negativního vlivu na kvalitu života. Při volbě vhodného léčiva pro dospělého se lékař individuálně rozhoduje nejčastěji podle typu epileptického záchvatu. U dětí se výběr léčby často odvíjí od diagnostikovaného typu syndromu, který se v nižší věkové kategorii objevuje více než u dospělých pacientů. Lékař by se měl řídit odbornými standardy léčby epilepsie a současně vlastními zkušenostmi a nejaktuálnějšími poznatky, které získá v průběhu celoživotního vzdělávání. Terapie se začíná monoterapií a až při neúspěchu je nutno přistoupit k polyterapii více léčivy. Antiepileptika se mohou rozdělovat v...
|
|
|
Léčba diabetes mellitus
Hrouzková, Šárka ; Tilšer, Ivan (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
DM je metabolická porucha charakterizovaná hyperglykémií při absolutním nedostatku endogenního inzulínu (DM1T), nebo při jeho relativním nedostatku (DM2T). DM1T je projevem destrukce B-buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu většinou na autoimunitním podkladě. Chybění inzulínu vede k poruše využití glukózy a zvýšenému katabolismu tuků a bílkovin. Důsledkem je hyperglykémie, glykosurie, polyurie, žízeň případně až ketoacidotické kóma. DM2T jehož prevalence trvale narůstá, představuje významný lékařský, sociální a ekonomický problém. DM2T vzniká v důsledku inzulinové rezistence a později i vlivem nedostatečné sekrece inzulínu po jídle. K inzulínové rezistenci dochází nejčastěji v souvislosti s obezitou. V průběhu onemocnění se postupně prohlubuje defekt v sekreci inzulinu a dochází k rozvoji mikro- a makrovaskulárních komplikací, které jsou nejčastější příčinou úmrtí těchto nemocných. Léčba diabetu je činností velmi složitou, komplexní, která musí být postavena na souběžné intenzivní terapii a prevenci. Na spolupráci s pacientem, na edukaci, na individuálním nastavení léčby a terapeutických cílů. Patříme jen k málo stáům, kde existuje samostatný obor diabetologie. Cílem léčby je zajistit nemocnému dobrou kvalitu života a zejména zabránit vzniku a rozvoji dlouhodobých komplikací. Léčba DM1T: Po...
|
|
|
Prodysrrhythmogenic effects of drugs
Péter, Bohuš ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
Najčastejšou poruchou srdečného rytmu je predsieňová fibrilácia. U väčšiny pacientov je prítomné aj iné ochorenie srdca. Terapia spočíva v kardioverzii alebo farmakologickej kontrole rytmu komôr s antikoagulačnou liečbou. Viaceré arytmie, vrátane fibrilácie predsiení je možné upraviť katetrizačnou abláciou. Metóda je vysoko úspešná u supraventrilulárnych tachykardií. Dlhodobá liečba komorových arytmií môže vyžadovať iplantáciu kardioverter-defibrilátoru. Závažné bradykardie sa liečia trvalou kardiostimuláciou. Účinnosť antiarytmík v danej indikácii je možné v súčasnosti overiť len v klinickej štúdii. Možnosti preklinickej identifikácie proarytmogénnych látok sú obmedzené. Elektrofyziológiu, vplyv liečiv, vplyv génovýho polymorfizmu je možné študovať prevažne na modeloch a preparátoch. Používanie antiarytmík skupiny IA a IB podľa Vaughan Williamsa ustúpilo pre rizikovosť. Popri β-blokátoroch v rôznych indikáciách sú najpoužívanejšími antiarytmikami látky skupiny III. Je pravdepodobné schválenie nového liečiva dronedaron pre liečbu fibrilácie predsiení. Predpokladá sa pozitívny vplyv na mortalitu a v porovnaní s amiodaronom nižší výskyt nežiadúcich účinkov. Okrem antiarytmík sú v práci zahrnuté skupiny makrolidové antibiotiká, fluorchinolóny, antimykotiká, antimalariká, antidepresíva, antipsychotiká,...
|
|
|
Lékové interakce a nežádoucí účinky warfarinu
Prášková, Pavla ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Warfarin je v praxi nejvíce používaný lék ze skupiny perorálních antikoagulancií. Je to racemická směs S- a R- warfarinu, kdy S-warfarin vykazuje 5x vyšší účinnost. Warfarin, stejně jako ostatní 4-hydroxykumarinové deriváty používané jako perorální antikoagulancia, se chová jako antagonista vitamínu K. Inhibuje vitamín K- dependentní syntézu biologicky aktivních forem kalcium dependentních koagulačních faktorů. Cílovým enzymem pro warfarin je vitamín K epoxid reduktázový komplex 1 VKORC1. Při biotransformaci xenobiotik jaterními enzymy cytochromu P450 může dojít k farmakokinetickým lékovým interakcím, kdy jedna látka zvyšuje aktivitu biotransformačních enzymů podílejících se na metabolismu jiného léčiva a urychlit tak jeho eliminaci. Zásadní roli v tomto mechanizmu má pregnanový X receptor (PXR), který prostřednictvím transkripční aktivace indukuje řadu biotransformačních enzymů I. i II. fáze biotransformace včetně nejdůležitějšího enzymu CYP3A4. Efekt warfarinové terapie je komplikován jednotlivými odchylkami v metabolismu. Nedávné studie ukázaly, že izoformy CYP3A pravděpodobně přispívají ke klinickým výsledkům a k pacientově reakci. I přes výrazné zaměření na CYP3A4, je také něco málo známo o CYP3A5 a CYP3A7.
|
host ::
RSS.