|
|
Interagují spolu ektomykorhizní a erikoidně mykorhizní hostitelské rostliny prostřednictvím ektomykorhizních, erikoidních a pseudomykorhizních hub?
Fendrych, Matyáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Abstract 9. Abstract Roots of ectomycorrhizal and ericoid mycorrhizal plants are believed to be colonized by fungi belonging to different taxonomic groups. However, both frequent isolations of ericoid mycorrhizal fungi from ectomycorrhizal root tips and a few recent studies (Vrålstad et al. 2000, 2002b, Piercey et al. 2002, Hambleton & Sigler 2005) indicate that there is a group of mycobionts colonizing both types of roots. Ectomycorrhizal morphotype Piceirhiza bicolorata was shown to be induced by Meliniomyces sp. belonging to the Rhizoscyphus ericae aggregate (Vrålstad et al. 2000). The ability to colonize roots of potentially ectomycorrhizal and ericoid plants simultaneously was proven in in vitro experiments in the case of Rhizoscyphus ericae (Pirecey et al. 2002) and Cadophora finlandica (VillarrealRuiz et al. 2004). DSE fungi ("dark septate endophytes", formerly termed pseudomycorrhizal) represent another group of mycobionts colonizing both ericoid and potentially ectomycorrhizal plant roots. In the present work, we inoculated roots of ericoid (Vaccinium myrtillus) and potentially ectomycorrhizal plants (Picea abies, Pinus sylvestris and Betula nana) with typically ectomycorrhizal and ericoid mycorrhizal fungi and...
|
|
| |
|
| |
|
|
Cukerné hospodářství rostlin a arbuskulární mykorhizní symbióza
Konečný, Jan ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Studium arbuskulární mykorhizní symbiózy (AMS) - mutualistického vztahu mezi většinou suchozemských rostlin a evolučně starou skupinou hub z oddělení Glomeromycota - je v poslední době prestižní záležitostí. Její rozšířenost a rozsah fyziologického působení AMS na rostliny je zajímavou pro rostlinnou biologii samotnou, ale její důležitost narůstá v době změny klimatu, časté degradace půd a snižujícím se zásobám minerálních hnojiv. Přestože toky některých minerálních látek v AMS, zejména fosforu, byly osvětleny, výměna uhlíku mezi symbionty je stále velkou neznámou. V této experimentální práci jsem využil rozmachu molekulárních a bioinformatických metod při pátrání v doposavad zcela neobjasněných tocích uhlíku. Použitými organismy jsou tolice Medicago truncatula, modelová rostlina pro studium symbiotických vztahů, biotických i abiotických stresů, Rhizophagus irregularis, široce využívaná arbuskulárně mykorhizní houba pro experimentální studia AMS, a Sinorhizobium meliloti, hlízkovitá bakterie fixující vzdušný dusík komaptibilní s M. truncatula. Dvě varianty - mykorhizní (M+) a nemykorhizní (NM) tolice byly analyzovány na několika úrovních. Provedl jsem kontrolu variant, měření obsahu makroprvků fosforu a dusíku a také značení stabilním izotopem uhlíku 13 C a sledování jeho toku v experimentálním...
|
|
|
Ekofyziologický význam houbových symbióz kořenů středomořských trav
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mořské trávy, jediná skupina trvale ponořených cévnatých rostlin v mořském prostředí, tvoří důležitou složku ekosystému mořského dna. Hrají významnou roli v primární produkci, jsou schopny akumulace a následně i redistribuce uhlíku v prostředí, mění dynamiku proudění vody u mořského dna a symbioticky asociují s celou řadou organismů. Ačkoli bylo během posledních let vypracováno několik studií týkajících se symbióz mořských trav s různými organismy včetně endofytických hub a bakterií, naše znalosti v tomto poli jsou dosud velmi omezené. Obecně se předpokládá, že kořenové systémy mořských trav na rozdíl od většiny terestrických rostlin neasociují s mutualistickými mykorhizními houbami a že houbové endofyty netvoří žádné specifické asociace se svými hostitelskými rostlinami. Nedávno jsme však v kořenech endemického druhu mořské trávy z oblasti Středozemního moře posidonie Neptunovy (Posidonia oceanica L. (Delile) objevili endofytickou houbu, která svou morfologií připomínala dark septate endophytes (DSE). Provedli jsme odběr vzorků kořenů posidonií na mnoha lokalitách po celém Středomoří. S využitím mikroskopie, kultivace hub a jejich molekulární detekce jsme identifikovali oblast rozšíření a taxonomickou příslušnost endofytické houby. Posidonie Neptunovy jsou v rozsáhlém areálu od jihovýchodního...
|
|
|
The role of arbuscular mycorrhizal symbiosis in plant performance under the specific edaphic conditions of serpentine soils
Doubková, Pavla ; Sudová, Radka (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Gryndler, Milan (oponent)
P. Doubková: Význam arbuskulární mykorhizní symbiózy pro růst rostlin ve specifických podmínkách hadcových půd Souhrn Hadcové půdy představují specifické prostředí s nepříznivými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které zahrnují především vysoký obsah hořčíku, spolu s nízkým poměrem vápníku vůči hořčíku, zvýšené koncentrace některých těžkých kovů a často také nedostatek základních živin či nízkou vododržnou kapacitu půdy. Předložená práce vycházela z předpokladu, že za těchto nepříznivých podmínek může hrát významnou pozitivní roli v růstu a výživě rostlin jejich symbióza s arbuskulárně mykorhizními (AM) houbami. Ty zlepšují příjem živin hostitelskými rostlinami a pomáhají jim překonávat různé typy abiotic- kého stresu. U zvolené modelové hostitelské rostliny - chrastavce rolního (Knautia arvensis, Dipsacaceae) jsme zjišťovali: i) přirozený výskyt AM symbiózy a druhovou bohatost a složení společenstev AM hub kolonizujících kořeny; ii) význam AM symbiózy v hadcových podmínkách pro rostliny z hlediska růstu, příjmu prvků a odpovědi při vystavení vodnímu stresu; iii) diferenciaci hadcových a nehadcových populací K. arvensis, resp. AM hub v reakci na hadcové podmínky. Rostliny K. arvensis na hadcových lokalitách vykazovaly obecně nižší kolonizaci kořenů AM houbami než rostliny v nehadcových půdách. Přilehlé...
|
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy pro průběh primární sukcese ve vápencovém lomu
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Arbuskulární mykorhizní symbióza vznikla před miliony let a stala se jedním z nejdůležitějších symbiotických vztahů vůbec. S přibývajícími zásahy člověka do přírodního prostředí její důležitost roste. Porozumění významu mykorhizních hub při sukcesi vegetace na výsypky lomů může výrazně pomoci při obnově takto narušených míst a v neposlední řadě může výrazně zlevnit celý proces rekultivace. Cílem této diplomové práce bylo popsat vývoj arbuskulárních mykorhizních hub na výsypce lomu Čeřinka a schopnost těchto hub ovlivnit skladbu rostlinného společenstva tamtéž. Pro naplnění těchto cílů byl určen mykorhizní inokulační potenciál, ze kterého vyplývá, že mykorhizní houby se šíří na výsypku poměrně rychle. Aplikace půdního inokula jako zdroje původního přirozeného společenstva arbuskulárních mykorhizních hub a jiných půdních mikroorganismů zatím nepotvrdila jejich vliv na skladbu rostlinného společenstva. Skleníkový pokus s dvěma původními stepními druhy rostlin popisuje význam arbuskulárních mykorhizních hub pro šíření specializovanějších druhů rostlin na výsypku. Klíčová slova: arbuskulární mykorhizní symbióza, sukcese, výsypka, vápencový lom, vegetace
|
|
|
Mykorhiza ve fosilním záznamu
Kadlecová, Veronika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mykorhizní symbióza je dnes rozšířená u naprosté většiny suchozemských rostlin. Pro oba účastníky symbiózy představuje mykorhiza významný zdroj obživy a může jim také poskytovat ochranu nebo pomoci přežít v méně pohostinném prostředí. Je pravděpodobné, že stejně důležitá byla mykorhiza i v minulosti a hrála důležitou roli v etapách vývoje rostlinstva, například při výstupu rostlin na souš. Pro svůj hospodářský význam je v současnosti mykorhizní symbióza předmětem mnoha výzkumů. Existuje také množství prací, které se věnují studiu fosilní mykorhizy, ale zájem o tuto problematiku zatím není velký. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.