|
|
Hodnoceni imunitních parametrů jako odpověď na léčbu aktivní buněčnou imunoterapií DCVAC/PCa u pacientů s karcinomem prostaty v I./II. fázi klinického testování.
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Karcinom prostaty se řadí mezi nejčastější nádorové onemocnění u mužů ve vyspělých zemích. Jeho léčba ve fázi relapsu a v pokročilejším stádiu onemocnění má jen velmi omezené možnosti. Z tohoto důvodu se imunoterapie zdá být novou možnou alternativou v léčbě nádorových onemocnění. Imunitní systém je schopen dle teorie o imunitním dohledu rozpoznávat nádorové buňky a eliminovat je pomocí mnoha mechanismů v raných stádiích onemocnění. Imunoterapie je léčebná metoda, která využívá přirozené imunitní mechanismy k aktivaci protinádorové imunity. Preklinické i klinické studie protinádorové imunoterapie karcinomu prostaty několika testovaných přípravků, o kterých se zmiňuji v úvodu své práce, vykazují velice slibné výsledky. Důkazem toho je první FDA schválený přípravek tohoto typu na trhu s označením Sipuleucel-T a řada probíhajících klinických studií fáze II a III. V laboratoři, kde jsem vypracovala svoji diplomovou práci, se dlouhodobě zabývají vývojem imunoterapeutického přípravku na bázi dendritických buněk určeného pro terapii karcinomu prostaty s označením DCVAC/PCa. Cílem mé diplomové práce bylo sledovat imunitní parametry v průběhu imunoterapie DCVAC/PCa u dvou skupin pacientů v různém stádiu onemocnění s karcinomem prostaty. V obou skupinách pacientů jsme zaznamenali přítomnost antigen...
|
|
|
Analýza přestaveb genů pro imunoglobuliny a T-buněčné receptory pomocí sekvenování nové generace.
Hašek, Daniel ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Sekvenování DNA je molekulárně genetická metoda, jejímž výstupem je údaj o pořadí a druhu nukleotidů ve vzorku deoxyribonukleové kyseliny (DNA), molekuly nesoucí genetickou informaci. Tento údaj má často klíčovou hodnotu pro mnoho odvětví; výzkum, zdravotnictví, průmysl, kriminalistiku a další. Dlouhou dobu byla k sekvenování používána téměř výhradně metoda vynalezená Frederickem Sangerem v 70. letech minulého století, která využívá upravené nukleotidy, jejichž zařazení do řetězce DNA brání jeho dalšímu prodloužení. Syntéza DNA v jejich přítomnosti dá vznik směsi různě dlouhých fragmentů, které jsou elektroforeticky rozděleny podle délky a z výsledného gelu je odečtena sekvence. Protože s sebou princip této metody nese jistá omezení (m.j. nízký výkon a malé pokrytí cílové oblasti), je v poslední době vynakládáno značné úsilí na vývoj alternativních metod sekvenování. Tyto metody, souhrnně nazývané sekvenování nové generace ("next-generation sequencing" - NGS), využívají rozličné technologie k překonání limitů Sangerova sekvenování. Tato práce pojednává o nejvýznamějších NGS metodách a zaměřuje se na možnosti jejich využití při sekvenování přestaveb genů pro imunoglobuliny a T-buněčné receptory, což je oblast se značnou klinickou relevancí v oborech jako je imunologie či hematologie. Powered by TCPDF...
|
|
|
Prognóza akutní lymfoblastické leukémie u dětí v závislosti na nových klinicko-biologických faktorech
Volejníková, Jana ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Šálek, Cyril (oponent) ; Klener, Pavel (oponent)
V diagnostice a léčbě dětské akutní lymfoblastické leukémie (ALL) bylo během několika uplynulých desetiletí dosaženo vynikajících úspěchů a procento trvale vyléčených dětí a dospívajících vzrostlo téměř na 90%. Základním principem léčby dětské ALL je rozdělení pacientů do skupin s různou intenzitou léčby na základě přesně definovaných prognostických znaků s cílem snížit riziko relapsu onemocnění i toxických komplikací léčby. Rozvoj nových diagnostických metod, především v oblasti molekulární genetiky a průtokové cytometrie, umožnil další zlepšení rizikové stratifikace - klíčovým prognostickým faktorem se v moderních protokolech pro léčbu dětské ALL stala tzv. minimální reziduální nemoc (MRN) jako citlivý ukazatel odpovědi na léčbu a subklinického leukemického postižení různých kompartmentů v organizmu. Stále se ale intenzivně hledají nové znaky umožňující co nejpřesnější charakterizaci leukemického klonu a optimalizují léčebné postupy zohledňující jeho biologii. V první části naší práce popisujeme výsledky studie sledování a prognostického významu MRN v periferní krvi u dětí s ALL měřené pomocí kvantifikace přestaveb genů pro imunoglobuliny a receptory T-buněk (Ig/TCR) se zaměřením na velmi časné časové body indukční léčby.
|
|
|
Liniová plasticita fyziologických a maligních lymfocytárních prekursorů
Rezková Řezníčková, Leona ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Klasické schéma vývoje hematopoetických buněk předpokládá časné oddělení lymfoidního a myeloidního prekurzoru. V poslední době jsou navrhovány složitější modely, které předpokládají větší flexibilitu hematopoezy a navrhují existenci progenitorů s lymfoidním i myeloidním potenciálem. Akutní hybridní leukémie jsou malignity, které podle různých kritérií nelze jednoznačně zařadit k lymfoidní nebo k myeloidní linii a jejichž chování spíše dává za pravdu novým modelům hematopoezy. Předkládaná práce se zabývala především výzkumem dětských leukémií s přesmykem z lymfoidní do myeloidní linie během indukční léčby. Jedná se o rozsáhlý projekt, v jehož rámci si diplomová práce si kladla za úkol určit liniové zařazení leukemických blastů pomocí detekce přestaveb genů pro imunoglobuliny a T-buněčné receptory (TCR). Potvrdili jsme, že myeloidní buňky derivované v průběhu léčby pochází u všech pacientů z původního lymfoidního klonu. Dále jsme u těchto případů zkoumali expresi vytipovaných genů ve srovnání s běžnými druhy leukémií. Třetí částí práce byl výzkum prognostického významu přítomnosti přestaveb TCR (a tedy příslušnosti k lymfoidní linii) u leukémií z T-lymfoidní řady.
|
|
|
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami
Partlová, Simona ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie zaměřená na vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V naší práci jsme se zaměřili na imunoterapii ovariálního karcinomu, neboť je jedním z nejběžnějších gynekologických nádorových onemocnění u žen, vyznačující se špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Principem imunoterapie je příprava dendritických buněk (DC) z monocytů izolovaných z periferní krve pacienta, které jsou následně pulsovány ozářenými buňkami alogenní linie ovariálního karcinomu. Tyto nezralé pulsované DC jsou poté maturovány a následně kokultivovány s autologními T lymfocyty. Cílem práce bylo prokázat, že jsou dendritické buňky po přidání vhodného maturačního agens a v kombinaci s apoptotickými buňkami nádorové linie ovariálního karcinomu schopny vyvolat specifickou lymfocytární odpověď. Z našich výsledků vyplývá, že 24 h je dostatečná doba k navození apoptózy nádorových buněk, a že po 4-hodinové inkubaci DC pohlcují apoptotické buňky. Dále jsme zjistili, že pohlcení apoptotických buněk dendritickými buňkami stimulovanými polyI:C inhibuje maturaci DC a tudíž i produkci cytokinů IL-12p70, IL-6 a TNF-α. Vzhledem k tomu, že stupeň zralosti DC výraznou měrou ovlivňuje indukci specifické lymfocytární odpovědi, v...
|
|
|
Detekce přestaveb genů pro imunoreceptory u akutní lymfoblastické leukémie a u zdravých krevních buněk
Froňková, Eva ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Penka, Miroslav (oponent) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Lidský imunitní systém se setkává s miliony nejrůznějšíc h antigenll a antigenních epitopu. Sch pnost ly mfocy tů specificky reagovat na tylO podnět y je zaj ištěn a obrovskou rozmanitostí anti genn ě-specifických receptorů - imuno g lo bulinů (lg) Ll B lymfocy tll a I-b uně č n ých re c eptorů (TeR) u T lymfocytů. Kdyby byl celý tento repertoár kódován o ddělenými geny, zabral by většinu genomu. Namísto toho vznikl v průbě h u evoluce systém, který pomocí přeskupování omezeného množství genových segmentu dokáže vy tvořit kombinace, které jsou jedinečné pro každý lymfocyt nebo lymfocytárn í klon. Povrchové i sekretované imunoglobuliny B I ymfocytů se skládaj í ze dvou těžkých (lgH) a dvou lehk ' ch (TgL) řetězců , spoj ených disulfidovou vazbou. Geny kódující 19B řet ězce se nacházej í v genovém komplexu na chromosomu 14q32.3 v oblasti pokrývaj ící asi 1250 kb. ento komplex obsahuje v závislosti na haplotypuna 5 ' konci skupinu 46-52 fu nkčních sekvenčně podobných úsekl'l V ("variabil ita"), rozděle ných na základě homologie do 6-7 rodin. Dále následuje skupina 27 úseků D ("diversita"), pak skupina 6 laátkých úseků J ("joining") a na 3' konci jsou uspořádány genové segmenty konstantní část i těžkého řetězcc ce), jejichž použitím jsou definovány jednotlivé třídy imunoglobulinů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.