|
|
Ramón Gómez de la Serna, spisovatel modernizující španělský román 20. století
Hejsková, Marcela ; Forbelský, Josef (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Předložená disertační práce je věnována španělskému spisovateli Ramónu Gómezovi de la Sernovi (1888-1963) a jeho roli při modernizaci španělského románu 20. století. Problematika románové tvorby tohoto autora nebyla dosud v českém prostředí, a donedávna ani ve španělském, náležitě analyzována, uvedena do vývojových souvislostí a souhrnně zhodnocena. Romány byly chápany spíše jako marginální díla a byly odsunuty na okraj moderní španělské literatury. Hlavním důvodem nepřijetí Sernovy prózy byly dobové realistické postuláty, které se na románovou produkci důsledně uplatňovaly. Práce má za cíl předchozí negativní kritiku románů vyvrátit a poukázat na fakt, že Gómez de la Serna je autorem, jenž tradiční pojetí románu záměrně překonával a že jeho díla jsou časově souběžná s hlubokými proměnami v moderní naratologii 20. století. Zároveň španělský romanopisec předjímal některé nové narativní postupy, jež se v románu prosadily až mnohem později. V některých aspektech je Sernovo pojetí románu blízké poetice francouzského "nouveau roman" padesátých a šedesátých let 20. století. V práci jsou podrobně komentovány dva jeho romány: Cinelandia z roku 1923 a El torero Caracho z roku 1926. Komentář se zaměřuje především na zjišťování inovačního podílu Gómeze de la Serny na vývoji španělského moderního románu. V románu...
|
|
|
Vnitřní monolog v díle Miguela Delibese
Mráčková, Blanka ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Forbelský, Josef (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma vnitřního monologu v díle Miguela Delibese, neboť již na samém počátku mého seznámení se s díly a osobností spisovatele mě zaujala mistrná variabilita jeho technik, které mu byly vždy odpovídajícím prostředkem pro jeho ideové sebevyjádření. V té době jsem ještě netušila, jak složitá práce mě čeká v podobě rozplétání klubka nejednotných pojmů, termínů a subjektivních názorů literárních kritiků na věci, které mi připadaly zpočátku "tak jasné". Najednou jsem se ocida v centru tohoto klubka a začínala tušit, že než přistoupím k samotnému vnitřnímu monologu v díle M. Delibese, budu muset toto klubko rozmotat, ptát se nejdříve, čím se liší technika vnitřního monologu od ostatních technik, když má tolik podob a variant; položit si základní otázku, do jaké míry je vnitřní monolog opravdu monologem, když sama podstata myšlení je dialogická a vnitřní monolog z této podstaty vychází; ptát se po adekvátnosti této techniky jako prostředku ztvárnění "jiné" reality, která se někdy prezentuje jako objektivní, někdy naopak deklaruje svoji subjektivnost; klást si postupně otázky, které mě povedou až k samotnému cíli, k vnitřnímu monologu v díle Miguela Delibese. N a tyto otázky a na mnohé další se snažím odpovědět v první, teoretické části své práce. Vztahu monologu a dialogu se...
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Contemporary Spanish feminine literature
Berecová, Lucia ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Hlavným cieľom našej práce je prezentovať súčasnú španielsku literatúru písanú ženami s ohľadom na historické a spoločenské udalosti a na postavenie žien v západnej spoločnosti. Prvá časť práce je venovaná stručnému popisu obecných dejín žien s dôrazom kladeným na emancipačné hnutie vrcholiace v 20. storočí. V tejto časti si tiež všímame fenomén ženy prítomný v literatúre ako tvorivý subjekt a zobrazovaný objekt. V úvode druhej časti poukazujeme na odlišnosti medzi mužským a ženským spôsobom písania a videnia skutočnosti. Nosnou časťou práce je analýza osudov ženských postáv vo vybraných románoch súčasných španielskych spisovateliek a hľadanie súvislostí medzi ich fiktívnymi životmi a životmi skutočných žien v modernej spoločnosti.
|
|
|
Historická problematika v hispanoamerickém dramatu období postmoderny. (Acto cultural Josého Ignacia Cabrujase a La noche de Hernán Cortés Vincenta Leñera)
Skleničková, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tématem této práce je postmoderní zpracování historické látky v hispanoamerickém dramatu poslední třetiny 20. století. Pozornost je věnována základním konceptuálním i tvůrčím tendencím souvisejícím s prosazováním postmoderní poetiky na latinskoamerické divadelní scéně, s přihlédnutím k novým, inovativním způsobům ztvárnění historické tematiky. Úvodní kapitoly poskytují obecnou teoretickou bázi zahrnující poznámky k teorii dramatu a jeho vztahu k divadlu i vymezení dramatu historického. Dále se zabývají charakteristikou postmoderního umění v latinskoamerickém regionu a uplatňování postmoderních tendencí v produkci dramatické. Důležitou součástí tohoto teoretického úvodu je také náčrt postmoderního přístupu historii a jeho reflexe v dobových historických dramatech. Stěžejní část práce je věnována rozboru dvou postmoderních historických dramat: Acto cultural (Slavnostní akt) Josého Ignacia Cabrujase a La noche de Hernán Cortés (Poslední noc Hernána Cortése) Vicenta Leera. Pro uvedení do kontextu je představeno i dílo obou autorů a okolnosti vzniku zmíněných děl. Analýza textu, doplněná o četné ukázky, je zaměřena nejen na způsob postmoderní reflexe historie těchto dramat, ale také další aspekty relevantní pro jejich interpretaci. José Ignacio Cabrujas si ke své postmoderní dekonstrukci historického období...
|
|
|
Aspekt viny a hříchu v prozaickém díle Miguela de Unamuna
Smékal, Karel ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat a zanalyzovat aspekty viny a hříchu v Unamunově prozaickém díle. Po stručném uvedení do Unamunova myšlenkového systému a vymezení pojmů viny a hříchu je kladen důraz na Unamunovo teoretické vymezení hříchu a viny v jeho esejistické tvorbě. Z této teoretické báze pak vychází hodnocení těchto aspektů v konkrétních Unamunových dílech beletristických, přičemž je patrná snaha o komentář všech možných interpretací těchto pojmů v daném díle. Analýza těchto románových děl z pohledu hodnocení viny a hříchu poukazuje na nové možné interpretace a souvislosti v rámci Unamunova systému, které byly doposud spíše opomíjeny, a přináší tak nový úhel pohledu na některé jeho aspekty.
|
|
|
Octavio Paz - buddhismus a Lévi-Strauss - dvě etapy transformace: východní moudrost a strukturalismus pod vlivem hispanoamerického myšlení
Beňová, Zuzana ; Fousek, Michal (oponent) ; Housková, Anna (vedoucí práce)
Pokusili jsme se provést analýzu nejdůležitějších textů Octavia Paze z šedesátých let. Autorově tvorbě v tomto období je charakteristická variabilita. V celém období se zabýval spisováním esejů a básní, které pak uspořádával do sbírek. Nezapočítáváme v to reedice jeho dřívějších básní, např. ve vydání knihy Libertad bajo la palabra (Svoboda na čestné slovo)119. Též se u něj po celý daný časový úsek projevuje jak strukturalistická, tak budhistická tendence, ovlivňující jeho tvorbu. Konec let šedesátých se zdá ovlivněn již poststrukturalismem, přestože autor to tak sám neformuluje: Jde právě o onu prolínající se syntézu, kdy se od strukturalistických obrysů začíná tvořit esej popisující budhistické tendence, které připomínají rysy poststrukturalismu, kde se systém rozpadá a kde se relace vztahů rozvolňují a procházejí neustálým vývojem (podobně jako v teorii budhistického pluralismu a jeho relací). Tendence vzrůstající budhistické inspirace (především odnoží Madhjámikového budhismu, dle mudrce Nágardžuny) ve zde představených dílech, která, ač dosud nepřeložena do českého jazyka, tvoří jednu z nejdůležitějších etap autorovy tvorby, je následující. Sbírka Ladera este (Břeh Východu) kulminuje v Básni Blanco (Bílá). Stejně tak sbírka již vybraných esejů Signos en rotación (Rotující znaky) je korunována knihou El...
|
|
|
Pohled na společnost v díle Camila José Cely La familia de Pascual Duarte
Kýnová, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent) ; Fousek, Michal (vedoucí práce)
V této diplomové práci jsme se soustředili na reflexi negativních společenských jevů v románu Rodina Pascuala Duarta, kterými zejména jsou: existenciální pocit jedince, násilí a zločin, cynismus a indiferentnost a submisivní postavení ženy - machismus. Analýzou jejich motivací a podmiňujících faktorů jsme alespoň částečně nahlédli do společnosti jihošpanělského venkova období občanské války, nebo krátce po ní. Současně jsme potvrdili, že jmenované společenské jevy spolu většinou úzce souvisejí, poněvadž se pojí ke stejným činitelům. Toto zkoumání nám ukázalo povahu specifického prostředí rurální společnosti, její zvyklosti a zvláště (morální) hodnoty. V rámci nich je kladen důraz na individuální čest a prestiž, které jsou však motivovány pouze závislostí na "dobrém" mínění společnosti. Pod povrchem tohoto společenského morálního "pozlátka" nalezneme však většinou jen pokrytectví, předsudky a nevraživost. Postavy v románu Rodina Pascuala Duarta jsou pověrčivé, řídí se předtuchami a věří v zázraky a nadpřirozené síly. Drsný a bídný venkov, kde jako by stále platily principy feudální moci, odkazuje k absenci kultury a primitivismu jeho obyvatel. Smysl a hodnota lidského života jsou potírány v zájmu existenčních priorit komunity. Jednotlivec se většinou smiřuje se svým údělem a osudem a svého života se jen...
|
|
|
Problém identity v Unamunově Mlze
Neklapilová, Blanka ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Naše práce měla za cíl přiblížit se k Unamunově Mlze dvěma cestami. První z nich byla cesta psychologie, pomocí níž jsme se snažili vyložit, jakým způsobem don Miguel projektoval své obavy, pocity a úzkosti do svých postav a jaké k tomu měl důvody. Druhou cestou se stala teorie mimetické touhy francouzského filozofa René Girarda. Tato teorie říká, že lidské touhy nejsou spontánní, nýbrž pouze napodobují touhy ostatních.
|
|
|
Roztříštěný svět Enrique Lihna
Synáčová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce představuje tvorbu chilského literáta 2. poloviny 20. století Enrique Uhna. Konrétně pak zkoumá přítomnost postmoderních aspektů v jeho básnickém díle. V první části práce autorka přibližuje rysy charakteristické pro současnou dobu a společnost. Pracuje s termíny postmoderna, věk prázdnoty, narcistní a fragmentarizovaná společnost. Posléze přistupuje k charakteristice postmodernismu (estetického konceptu), který vymezuje na pozadí modernismu, vysvětlením vzájemného vztahu obou estetik. Následuje stručný úvod do postmoderní literatury a stručný přehled vývojových tendencí v současné hispanoamerické poezii. Do tohoto kontextu je pak situován Enrique Uhn, jehož básně jsou podrobeny obsahovému a formálnímu rozboru. Na závěr je posouzeno, do jaké míry lze Uhna označovat za postmoderního autora.
|
host ::
RSS.