Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohled na společnost v díle Camila José Cely La familia de Pascual Duarte
Kýnová, Jana ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
V této diplomové práci jsme se soustředili na reflexi negativních společenských jevů v románu Rodina Pascuala Duarta, kterými zejména jsou: existenciální pocit jedince, násilí a zločin, cynismus a indiferentnost a submisivní postavení ženy - machismus. Analýzou jejich motivací a podmiňujících faktorů jsme alespoň částečně nahlédli do společnosti jihošpanělského venkova období občanské války, nebo krátce po ní. Současně jsme potvrdili, že jmenované společenské jevy spolu většinou úzce souvisejí, poněvadž se pojí ke stejným činitelům. Toto zkoumání nám ukázalo povahu specifického prostředí rurální společnosti, její zvyklosti a zvláště (morální) hodnoty. V rámci nich je kladen důraz na individuální čest a prestiž, které jsou však motivovány pouze závislostí na "dobrém" mínění společnosti. Pod povrchem tohoto společenského morálního "pozlátka" nalezneme však většinou jen pokrytectví, předsudky a nevraživost. Postavy v románu Rodina Pascuala Duarta jsou pověrčivé, řídí se předtuchami a věří v zázraky a nadpřirozené síly. Drsný a bídný venkov, kde jako by stále platily principy feudální moci, odkazuje k absenci kultury a primitivismu jeho obyvatel. Smysl a hodnota lidského života jsou potírány v zájmu existenčních priorit komunity. Jednotlivec se většinou smiřuje se svým údělem a osudem a svého života se jen...
Pohled na společnost v díle Camila José Cely La familia de Pascual Duarte
Kýnová, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent) ; Fousek, Michal (vedoucí práce)
V této diplomové práci jsme se soustředili na reflexi negativních společenských jevů v románu Rodina Pascuala Duarta, kterými zejména jsou: existenciální pocit jedince, násilí a zločin, cynismus a indiferentnost a submisivní postavení ženy - machismus. Analýzou jejich motivací a podmiňujících faktorů jsme alespoň částečně nahlédli do společnosti jihošpanělského venkova období občanské války, nebo krátce po ní. Současně jsme potvrdili, že jmenované společenské jevy spolu většinou úzce souvisejí, poněvadž se pojí ke stejným činitelům. Toto zkoumání nám ukázalo povahu specifického prostředí rurální společnosti, její zvyklosti a zvláště (morální) hodnoty. V rámci nich je kladen důraz na individuální čest a prestiž, které jsou však motivovány pouze závislostí na "dobrém" mínění společnosti. Pod povrchem tohoto společenského morálního "pozlátka" nalezneme však většinou jen pokrytectví, předsudky a nevraživost. Postavy v románu Rodina Pascuala Duarta jsou pověrčivé, řídí se předtuchami a věří v zázraky a nadpřirozené síly. Drsný a bídný venkov, kde jako by stále platily principy feudální moci, odkazuje k absenci kultury a primitivismu jeho obyvatel. Smysl a hodnota lidského života jsou potírány v zájmu existenčních priorit komunity. Jednotlivec se většinou smiřuje se svým údělem a osudem a svého života se jen...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.