Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Leishmaniases of Algeria and Morocco - vectors and reservoir hosts
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Kočišová, Alica (oponent)
Jedným z významných zanedbávaných tropických ochorení je leishmanióza. Tá sa vyskytuje v Starom i v Novom svete, kde postihuje stovky tisíc ľudí ročne. V Starom svete pre ľudí nebezpečné leishmánie prenáša rod Phlebotomus, v Novom svete rod Lutzomyia. Medzi tri hlavné formy prejavu ochorenia patrí kutánna, mukokutánna a viscerálna leishmanióza. Alžírsko je každoročne druhé na svete v počtoch prípadov kutánnej leishmaniózy. V Maroku je ročne prípadov menej, ale aj tam je leishmanióza bežným ochorením. Porozumenie prenosovému cyklu v ohnisku nákazy môže viesť k lepšej prevencii ochorenia. Na území Maroka a Alžírska sa vyskytuje Leishmania major, ktorá spôsobuje zoonotickú kutánnu leishmaniózu a prenáša ju Phlebotomus papatasi, L. tropica, ktorá spôsobuje antroponotickú kutánnu leishmaniózu a prenáša ju P. sergenti a L. infantum, ktorá spôsobuje zoonotickú viscerálnu leishmaniózu a prenášajú ju niektoré druhy podrodu Larroussius, napríklad P. perniciosus či P. perfiliewi. Medzi rezervoárové organizmy sa radia hlodavce, psi a človek. V minulosti bolo druhové určenie flebotomov závislé na morfologických kľúčoch. V súčasnosti sú využívané aj metódy druhového určenia na základe molekulárnej diagnostiky. Medzi najznámejšie patrí DNA barcoding, ktorý amplifikáciou špecifického úseku cytochróm oxidázy I...
Role klošů v přenosu ptačích trypanosom
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat výskyt ptačích druhů klošů v České republice, objasnit, jaké linie ptačích trypanosom tito kloši přenášejí, a prozkoumat specificitu vůči vektorům u trypanosom dříve izolovaných z klošů. Během let 2017 - 2018 byly z pěvců odchyceny tyto ptačí kloši Ornithomya avicularia (91), O. biloba (267), O. fringillina (45), Ornithoica turdi (6), Stenepteryx hirundinis (1) a Ornithophila metallica (1). Potvrdila se hostitelská specifita vůči vlaštovkovitým u druhů O. biloba a S. hirundinis, Ostatní druhy klošů se vyskytovaly na tažných i stálých ptácích. Fylogenetická analýza genu pro cytochrom c oxidázu I, která zahrnovala i dříve necharakterizovaný druh O. metallica, odhalila příbuznost tohoto druhu s O. turdi. Ptačí trypanosomy byly detekovány u O. biloba (prevalence 20 %), O. avicularia (prevalence 8 %) a O. fringillina (prevalence 4 %). Všechny trypanosomy izolované z klošů patřily do skupiny ptačích trypanosom corvi-culicavium. Fylogenetická analýza trypanosom potvrdila výskyt pěti dříve popsaných linií této skupiny, čtyři izoláty z ptačí krve tvořily dvě nové bazální skupiny. Většina sekvencí trypanosom izolovaných z klošů tvořila sesterskou skupinu dříve popsaným liniím. Specifita vůči vektorům u jednotlivých linií ptačích trypanosom izolovaných z klošů byla zjišťována...
Zdroje krve evropských flebotomů (Diptera: Phlebotominae) a metody jejich určování
Kykalová, Barbora ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Kočišová, Alica (oponent)
Leishmanióza je závažné a často opomíjené onemocnění s celosvětovým rozšířením. Jejími výhradními přenašeči jsou zástupci dvoukřídlého krevsajícího hmyzu, flebotomové. Identifikace hostitelů z nasáté krve přináší užitečné informace při objasňování koloběhu infekcí v endemických oblastech a odhalení potravních preferencí může napomáhat při vytvoření vhodných ochranných opatření. V průběhu let bylo k účelu určování nasáté krve adaptováno mnoho metod. Dnes jsou nejčastěji používané imunologické a DNA detekční metody v mnoha variantách. Základním genetickým markerem DNA detekčních metod jsou mitochondriální geny, zejména gen pro cytochrom B. Metody založené na proteinových analýzách jsou pro určování krve u flebotomů novinkou. Úspěšně byla představena metoda peptidového mapování MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Předložená práce přináší výsledky určování hostitelů z nasáté krve u laboratorně nasátých samic i u terénních vzorků ze zemí Balkánu. Porovnává použití základní identifikační metody založené na sekvenační analýze při využití dvou odlišných genetických markerů (cytochrom B, prepronociceptin) a výsledky získané dalšími dvěma DNA detekčními metodami, multiplex PCR a RFLP. Zároveň představuje peptidové mapování, inovativní metodu hmotnostní spektrometrie, její využití a porovnání s tradičními DNA...
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech
Dvořák, Vít ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech, je bezesporu podmínka jejich bezpečného a úspěšného zvládnutí. Práce vychází z řady odborných článků a publikací, zaměřujících se na periferní žilní kanylaci a intraoseální vstup a jejich použití u dětí v akutní, a to jak přednemocniční tak v nemocniční péčí. První část práce je věnována teoretickým aspektům zavádění a ošetřování těchto invazivních vstupů. Následuje porovnání, u kterého vstupu bývá vyšší úspěšnost zavedení na první pokus. Další část práce je výzkumná se stanovenými cíli. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky v zajištění přístupu do cévního řečiště v přednemocniční a nemocniční péči, pomocí periferní žilní kanylace a intraoseálního vstupu u dětí v akutních stavech. Dalším cílem ve výzkumné části pak je, zjištění úrovně znalostí vybraných skupin respondentů v zavádění a ošetřování periferní žilní kanyly a intraoseálního vstupu a následné porovnání těchto dat. Posledním cílem pak je zjistit, bude-li u náhlé zástavy oběhu dítěte preferován periferní žilní nebo intraoseální vstup do cévního řečiště. Bylo zjištěno, že ani jedna z posuzovaných skupin respondentů, a to nelékařští zdravotničtí pracovníci záchranných služeb (zdravotnický záchranář a záchranář pro urgentní medicínu) a nelékařští zdravotničtí pracovníci dětských JIRP/ARO...
Symbiotické bakterie rodu Wolbachia u flebotomů a komárů.
Rehbergerová, Markéta ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Jančářová, Magdaléna (oponent)
Bakterie rodu Wolbachia (Proteobacteria, Rickettsiales, Rickettsiaceae) jsou maternálně dědičné intracelulární symbionty mnoha druhů členovců (Arthropoda) a filárií (Nematoda, Secernentea). Díky schopnostem wolbachií navodit u svých hostitelů reprodukční anomálie a redukovat infekci patogenními organismy a viry jsou hojně studovány. Tato bakalářská práce je souhrnem dostupných informací týkajících se interakcí bakterií rodu Wolbachia s komáry (Diptera, Culicidae) a flebotomy (Diptera, Psychodidae, Phlebotominae), přenašeči mnoha významných infekčních patogenů a možností jejich využití v kontrole přenosu těchto patogenů. Klíčová slova: Wolbachia, Phlebotominae, Culicidae, členovci přenášená onemocnění, symbióza, metoda kontroly přenašečů
Leishmaniózy a jejich přenašeči na Blízkém východě
Zelenková, Natálie ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmaniózy jsou parazitická onemocnění přenášená flebotomy, která patří mezi nejvýznamnější zanedbávané tropické choroby světa. Kutánní i viscerální leishmanióza je endemická i na Blízkém východě a některé ze zemí zde hlásí vzrůstající incidenci. Blízký východ je oblastí s vysokou politickou nestabilitou a stupňující se konflikty v Sýrii, Jemenu a Iráku vedly ke kolapsům místních zdravotnických systémů. V těchto zemích se následně objevily epidemie leishmaniózy. S válkami souvisí i současná uprchlická krize, která dále usnadňuje šíření onemocnění i do původně neendemických oblastí. L. major a L. tropica způsobují kutánní leishmaniózu v tomto regionu a druhy patřící do L. donovani komplexu zde způsobují leishmaniózu viscerální. Vyskytuje se zde množství druhů rodu Phlebotomus, kteří působí jako přenašeči tohoto onemocnění. Mezi nejhojněji zastoupené prokázané přenašeče patří P. papatasi a P. sergenti. Hlodavci a psi jsou považováni za hlavní rezervoárové hostitele zoonotických forem leishmaniózy. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o výskytu leishmanióz v jednotlivých zemích Blízkého východu s přihlédnutím k aktuální situaci v regionu.
Molekulární taxonomie flebotomů (Diptera: Psychodidae) v Evropě
Grešová, Markéta ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Flebotomové (Diptera, Psychodidae) jsou drobní krev sající živočichové, kteří jsou dosud jedinými prokázanými přenašeči onemocnění zvaného leishmanióza. Ve Starém světě jsou do přenosu zapojeni zástupci rodu Phlebotomus, v Novém světě jedinci patřící do rodu Lutzomyia. Jen některé druhy těchto rodů jsou schopny onemocnění přenášet, přesné druhové určení a znalost aktuálního areálu výskytu jednotlivých druhů jsou tedy zcela zásadní pro pochopení přenosových cyklů leishmanióz. Tradičně používané morfologické znaky pro druhové určování flebotomů se v řadě případů ukazují jako nedostatečné, zejména kvůli vnitrodruhové variabilitě a možnému poškození při odchytu a preparaci. Navíc je hledání rozlišovacích znaků, zejména u samic, velmi obtížné a vyžaduje jistou míru praxe. Proto se v současnosti k identifikaci stále více využívají různé molekulární metody. Tato práce se věnuje použití molekulárních metod založených na studiu DNA i proteinů k rutinní identifikaci flebotomů odchycených v jihovýchodní Evropě a přilehlých státech, tedy v oblastech, kde znalost diverzity tamní flebofauny je nízká či neaktuální. Další část této práce je věnovaná bližšímu zkoumání vztahů mezi vybranými blízce příbuznými druhy v rámci druhových komplexů. Klíčová slova: Phlebotomus, molekulární identifikace, DNA barcoding,...
Art and Craft and Industry - Inkluze v předmětu denní potřeby
DVOŘÁK, Vít
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá vývojem designérské profese od průmyslové revoluce po současnost a vlivům významných osobností, uskupení, škol či hnutí na problematiku vztahu umění, řemesla a průmyslu. V teoretické části textu bude v některých případech věnovaná pozornost vývoji hračky, načež tyto teoretické znalosti vyústí do praktické části, jejíž koncept přetváří a aktualizuje artefakt z šedesátých let tohoto století. Základní znalosti ergonomie, znalosti designu, jeho vývoje a prací na poli tvorby dětských hraček nám poskytnou východiska pro praktické vyústění.
Leishmaniases of northern Africa and their vectors
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Leishmanióza patrí medzi najvýznamnejšie svetové ľudské i zvieracie ochorenia. Vyskytuje sa takmer na všetkých svetadieloch. Jej najbližší výskyt k nám je v Stredomorí, vrátane štátov severnej Afriky. Práve tu sa vyskytuje veľká časť všetkých registrovaných prípadov a táto prevalencia stále stúpa. Alžírsko je v počte prípadov druhé na svete a v ostatných krajinách je situácia dosť podobná. V krajinách severnej Afriky sa vyskytujú viscerálne a kutánne prejavy leishmaniózy. K najvýznamnejšími druhom rodu Leishmania v oblasti patrí Leishmania major, nasledovaná L. infantum a L. tropica. V Starom svete prenášajú leishmánie druhy Phlebotomus. Medzi najdôležitejšie prenášače patrí Phlebotomus papatasi, P. sergenti, P. perfiliewi či P. perniciosus. Za hlavné rezervoárové organizmy sú považované hlodavce (Psammomys obesus, Meriones shawi) a psi. U psov sa často prejavuje aj tzv. psia leishmanióza, pričom tieto zvieratá majú klinické prejavy a zároveň slúžia ako rezervoáre ochorenia. Táto bakalárska práca sa zaoberá výskytom jednotlivých druhov Leishmania, klinickými prejavmi v hostiteľoch a ich prenášačmi v severnej Afrike. Kľúčové slová: leishmanióza, flebotomus, severná Afrika, Leishmania, rezervoárový hostiteľ
Trypanosomy u kopytníků se zaměřením na Evropu
Brotánková, Anna ; Rádrová, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Trypanosomy jsou významní parazité, kteří mohou působit závažná onemocnění lidí a ztráty v chovech hospodářských zvířat. V Evropě se u kopytníků vyskytují zástupci ze dvou podrodů. Bičíkovci podrodu Trypanozoon, Trypanosoma evansi a T. equiperdum, způsobují závažná onemocnění svých hostitelů, která mohou končit až smrtí. Z druhého podrodu Megatrypanum byly u evropských kopytníků zaznamenány druhy Trypanosoma theileri, T. cervi, T. stefanskii, T. melophagium a T. theodori. Na rozdíl od Trypanosoma evansi a T. equiperdum, které se v Evropě vyskytují v současnosti spíše sporadicky, zejména Trypanosoma theileri a T. cervi jsou druhy poměrně běžně rozšířené. Zástupci z podrodu Megatrypanum jsou méně veterinárně a ekonomicky významné, ve většině případů nejsou patogenní a nezpůsobují žádné klinické příznaky. V práci jsou shrnuty dostupné informace o morfologii, fylogenezi, přenašečích, patologii a záznamy o výskytu těchto trypanosom na území Evropy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.