|
|
Hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka
Erdélyiová, Veronika ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Diplomová práce má analyticko-interpretační charakter se zaměřením na hledání identity v tzv. palánkovském cyklu Ladislava Balleka. Výchozími texty jsou Ballekova sbírka novel Južná pošta (1974) spolu s romány Pomocník (1977) a Agáty (1981). Předmětem komparace jsou zejména specifika pojetí národní identity. Analytická část je směřována k uchopení rozličných podob identity člověka a osvětlení jejich jednotlivých forem (národní, historická, kulturní). V práci je kladen důraz na interpretaci konkrétních próz s ohledem na jejich širší platnost v rámci slovenského literárního kontextu.
|
|
|
Řeč obrazů, symbolů a aluzí v Rakúsově prozaickém souboru Pieseň o studničnej vode
Barvínková, Tereza ; Pátková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Diplomová práce má analyticko-interpretační charakter se zaměřením na paradigmatické uchopení motivů, symbolů, obrazů a aluzí v prózách slovenského prozaika Stanislava Rakúse. Předmětem analýzy je Rakúsův soubor próz: Pieseň o studničnej vode (první vydání: 1979). Mnohovrstevnatost Rakúsových textů vybízí čtenáře k hledání rozličných možností interpretace. Řeč obrazů, symbolů a aluzí zasahuje nejen do motivické a výrazové struktury textu, ale i např. do časoprostorového určení próz, či specifickým způsobem ovlivňuje narativní situaci v prózách. Práce se soustředí na detailní analyzování jednotlivých vrstev povídek.
|
|
|
The letters from prison by Milan Šimečka
Chovanec, Ján ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Bakalářská práce: "Väzenská korešpondencia Milana Šimečku" Abstrakt v českém jazyce Devět let po smrti předního československého politického filosofa, disidenta a myslitele Milana Šimečky (1930 - 1990) byli, díky slovenské Nadaci Milana Šimečky, knižně publikovány jeho dopisy, které zasílal své rodině z vězení. Uvězněn byl v období od 6. května 1981 d 27. května 1982. Tato bakalářská práce si dává za cíl zasazení zveřejněné Šimečkovy korespondence do soudobého kontextu disidentského prostředí a aktivit v ČSSR, a také do kontextu jeho vlastního díla a filosofického odkazu. Ján Chovanec
|
|
|
Ladislav Chudík's output in context of Czech and Slovak dramatic arts
Krénová, Ľubica ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Císař, Jan (oponent) ; Hyvnar, Jan (oponent)
RESUMÉ (v českom jazyku) Tématem disertační práce Tvorba Ladislava Chudíka v kontextu českých a slovenských dramatických umění je herecké dílo jednoho z nejlepších slovenských herců, jenž se táhne jako zlatá nit skrze druhou polovinu dvacátého století. Neexistuje snad žádný jiný herec v historii českého a slovenského profesionálního divadla a filmu v době společného státu, než Ladislav Chudík (1924), jež plně zodpovídá významu "československé" osobnosti. Tato charakteristika je obsažena ve všech jeho tvůrčích aktivitách, jimiž přes pětapadesát let obohacoval rozvoj české a slovenské kultury a umění. Do Slovenského národního divadla nastoupil v roce 1944 po období, kdy se čeští divadelníci zasloužili o vznik a profesionalizaci slovenského Národního divadla. Tudíž pouze dvanáct let poté, co v původně českém divadle vznikla samostatná slovenská činohra SND. Také Ladislava Chudíka v divadelních začátcích formovali čeští režiséři. Největší vliv na jeho herecký růst měli Drahoš Želenský a Josef Budský. Teoretickou orientaci v profesi mu hlavně poskytl již uznávaný dramatik, dramaturg a teatrolog Peter Karvaš, který inicioval založení Nové scény Národního divadla. Jednou z nejzajímavějších kapitol v divadelní kariéře Ladislava Chudíka je ovšem spolupráce s první slovenskou profesionální režisérkou Magdou...
|
|
|
Vztahy ČSR a Maďarska v letech 1918-1939. (Tendence vývoje československo-maďarských kulturně-společenských vztahů v období let 1918-1939)
Pejša, Robert ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Kiss, Csaba Gy (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy akorát reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazoval diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Práce se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939), zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu, kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního...
|
|
|
The artist of the late modernism
Hudymač, Martin ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Témou tejto knihy je zobrazenie umenia a umelca v neskoro modernistických prozaických dielach Karla Čapka a Júliusa Barča-Ivana. Záujem o túto tému vyvstal z otázky, prečo potrebuje spisovatel' reflektovat' vlastnú umeleckú identitu aj vo svojom diele. Téma umenia je témou modernizmu par excellence a táto práca skúma, v akých súvislostiach sa objavuje na sklonku modernizmu. V prvých dvoch kapitolách analyzujem diskurz, v ktorom sa budeme pohybovat'. V obidvoch častiach mapujem hrbol'atý "terén" pósobnosti, stanovujem želané ciele, ktoré sa pokúsim dosiahnuť a kladiem tajuplné otázky, na ktoré sa pokúsim zodpovedat'. V oboch častiach sledujem cesty dvoch liberálnych ironikov. Pred mimovol'ným prehliadnutím vlastnej povahy literárnokritického diskurzu analyzujem vlastnú doménu v prvej kapitole Literárna kritika liberálneho ironika. V "spolupráci" s niektorými filozofickými postrehmi Richarda Rorty hl'adám odpoved' na otázku nielen po zmysluplnosti literárnokritickej praxe pre človeka, ktorý ju "prevádzkuje", ale sa pokúšam zodpovedat' na zmysluplnosť a postavenie literárnej kritiky v súčasnej spoločnosti. Ked' sa pýtam, či dnes ešte existuje "autonómne pole" pósobnosti literárneho kritika, tým opat' sabareflexívne stanovujem otázku po identite. Pod pojmom "autonómne pole" literárnej kritiky mám na mysli...
|
|
|
Maďarská menšinová politika po roce 1990. Samospráva německé národnostní menšiny
Luprich, Jan ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce, která se zabývá menšinovou politikou Maďarska po roce 1990 a situací menšinové samosprávy maďarských Němců je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části (kap. I-III) teoreticky pojednávám o definici pojmu menšiny a menšinové politiky, dále potom o demografickém vývoji na území Maďarské republiky. Proměny populace a národnostního rozvrstvení zde reflektuji počínaje rokem 1945, kdy došlo k zásadnímu předělu v budoucím vývoji německé minority v Maďarsku. Ve druhé části (kap. IV) se věnuji charakteristice maďarské menšinové politiky v letech 1900 - 1989, a to z důvodu usouvztažnění historických událostí majicích přímý vliv na politickou koncepci ochrany či perzekuce dané menšiny. Zabývám se zde obdobím následujícím bezprostředně po Rakousko-uherském vyrovnání, obdobím "posttrianonským" a obdobím komunistické diktatury. Zejména v posledně zmiňované fázi došlo ke značnému urychlení procesu asimilace "národních" menšin. Třetí část (kap. V-VII) se zaměřuje na vývoj maďarské menšinové politiky v devadesátých letech a na vývoj aktuální. Pojednávám zde o dvojsečnosti koncepce ochrany menšin, o ústavních a legislativních změnách a jejich reálném dopadu de jure a de praxis. Obšírně zde analyzuji systém menšinových samospráv společně s fenoménem tzv. etnobyznysu. Analýze podrobuji i...
|
|
|
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
|
|
|
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
|
|
|
Odraz maďarské poválečné reality v románech ženských autorek
Kúnová, Barbara ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Tématem této diplomové práce pod názvem "Odraz maďarské poválečné reality v románech ženských autorek" je analýza maďarského poválečného románu ženských spisovatelek z hlediska zobrazení aktuální společenské reality. Pro zkoumání byly vybrány tři přední autorky Magda Szabóová (1917-2007), Anna Jókaiová (nar. 1932) a Erzsébet Galgócziová (1930-1989) a práce se zaměřuje výhradně na jejich nejznámější díla. Současně jsme se zabývali návazností těchto literátek na předchozí období, zejména pak na bezprostřední předchůdkyni Margit Kaffkovou (1880-1918). V tomto směru byl rozbor zaměřen především na Magdu Szabóovou, na jejímž díle detailněji sledujeme pokračování realistické románové tradice. Téma bylo nutné vymezit také z hlediska časového, protože specifické okolnosti komunistické diktatury v letech 1949-1989 zásadním způsobem ovlivnily celou společnost a také kulturní dění. Na závěr zkoumáme otázku ženské literatury a problematiku tohoto konceptu vůbec. Dospěli jsme k nejednoznačnému shrnutí. Feministická teorie a především pak genderové studie posledních let jsou hlasitými zastánci vydělování ženské tvorby a dokonce zavádění specifické ženské literární kritiky, ale samotné autorky se takovému dělení brání. Magda Szabóová, zřejmě nejznámější autorka z výše jmenovaných, uzavírá diskusi slovy: "Literatura je jen...
|
host ::
RSS.