|
|
Narušuje trh bydlení pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice?
Konečný, Martin ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit, jestli podíl vlastnického bydlení může mít nepříznivý vliv na zaměstnanost v České republice. Oswaldova hypotéza je testovaná na panelových datech mezi lety 2005--2012, kde jednotkou pozorování je kraj. Odhadnutím modelu podobného Oswaldovu jsem získal podobné výsledky. Vyšší podíl vlastnického bydlení je spojen s vyšší nezaměstnaností v nadcházejících letech. Druhý testovaný model nepodporuje předchozí výzkum, že míra vlastnického bydlení v kraji má negativní vliv na pravděpodobnost zaměstnanosti jedince. V práci jsou diskutována možná vylepšení modelů jako inspirace pro další výzkum.
|
|
|
Analýza struktury trhu práce: MAJOR LEAGUE SOCCER
Hrdina, Martin ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá učením struktury trhu hráčů americké profesionální fotbalové ligy Major League Soccer (MLS). V teoretické části se zaměřuji na popis vývoje ligy spolu s pravidly týkajícími se platové politiky. V empirické části práce pak předkládám model, kterým pomocí dvoustupňové metody nejmenších čtverců určuji mezní produktivitu hráčů (MRP). V prvním kroku vysvětluji závislost procenta týmem získaných bodů na hráčských statistikách. V druhém kroku pak spolu s dalšími faktory zjišťuji vliv této proměnné na příjmy z návštěvnosti týmů. Posléze porovnávám vypočtený MRP hráčů s jejich platy a testuji další faktory, které by mohly mít vliv na mzdy hráčů. Pomocí tohoto modelu a dalších jednoduchých regresí vyvozuji závěr, že trh hráčů MLS je monopsonní tržní strukturou. Dále jsem zjistil, že nejvíce se tržní struktuře přibližuje trh útočníků. V závěru práce diskutuji možné problémy modelu, kterým se ukázala být především závislost hráčů na výkonech svých spoluhráčů.
|
|
|
Analýza vlivu vzdělání rodičů na délku studia jejich dětí
Dočekalová, Veronika ; Bíza Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce analyzuje vliv vzdělání rodičů na vzdělání s využitím jejich potomků. Regresní modely jsou odhadnuty metodou nejmenších čtverců. Odhady jsou prováděny na základě dat získaných dotazníkovým šetřením v Praze a Plzni. Mimo tato dvě města jsou zkoumány i vlivy pro celý soubor respondentů. Průřezová data byla získána v prvním čtvrtletí roku 2014. Analýza naznačuje shodu s předpoklady o vlivu vzdělání matky i otce na výši vzdělání potomků. Jako další významné faktory ovlivňující dosažené vzdělání se ukázaly například počet sourozenců a rozvod.
|
|
|
The analysis of relationship between unemployment and property crime
Fabová, Lucia ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce skoumá vztah nezaměstnanosti a majetkové trestné činnosti. Analýza je provedena pomocí metody fixních efektů na panelových datech pro 14 krajů České republiky. Používám v ní data za jednotlivá čtvrtletí od prvního čtvrtletí 2007 do třetího čtvrtletí 2013. Vliv nezaměstnanosti skoumám na modelech pro 7 různých majetkových trestných činů: loupeže, vloupání do obchodů, do bytů, do víkendových chat, do rodinných domů, kapesní krádeže a vykrádaní automobilů. Po odhadu ekonometrického modelu ukazují výsledky pozitivní vliv na vloupání do rodinných domů. Ostatní sledované majetkové trestné činy se neprokázaly jako statisticky významné.
|
|
|
Identifikace vlivu nezaměstnanosti na znásilňování v České republice
Táborská, Julie ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
V této práci sleduji vliv míry nezaměstnanosti na počet znásilnění v České republice. Používám roční panelová data pro okresy a kraje ČR za období 2005 - 2011. Hypotézu, kterou chci v práci dokázat je, že počet znásilnění je pozitivně závislý na míře nezaměstnanosti. Vedlejší otázkou je, zda je tato závislost významnější v případě zahrnutí míry nezaměstnanosti mužů. Analýzu jsem provedla na základě zmíněných dat metodou nejmenších čtverců. V případě okresů jsem zjistila pozitivní vztah základních veličin, co se týče krajů, tento vliv byl negativní nebo nevýznamný. Pro míru nezaměstnanosti mužů jsem nenašla významnější efekt.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Abu Zummarová, Adriana ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce analyzuje faktory ovlivňující nezaměstnanost v Ústeckém kraji. Na základě sestaveného panelu pro 7 okresů Ústeckého kraje v letech 2005 -- 2013 s celkovým počtem 63 pozorování byl proveden odhad ekonometrického modelu. Byly zkoumány veličiny ze škály demografických a ekonomických faktorů kraje. Nejvýznamněji se z nich projevila reálná průměrná hrubá mzda, podíl žen v populaci a podíl cizinců v populaci. Komparativní modely mužské a ženské nezaměstnanosti potvrdily vyšší citlivost mužů na změny reálné průměrné hrubé mzdy a podílu cizinců v kraji. Proměnná reprezentující vzdělání nemohla být z důvodu multikolinearity proměnných zahrnuta do modelu a byla podrobena dílčí analýze, která potvrdila negativní vztah vyššího vzdělání a podílu nezaměstnaných osob.
|
|
|
Zvýšení minimální mzdy a rakouský apriorismus
Panýr, Jakub ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vztahu minimální mzdy a možné následné nezaměstnanosti. Při řešení problému se pokouším o spojení apriorismu misesovské větve rakouské školy a bayesovského přístupu. Ten nám, jak se ukáže, umožní upravit naši důvěru v nějakou hypotézu na základě nově získaných informací. Výroky rakouské školy o nutně pozitivním vztahu mezi zvýšením minimální mzdy a nezaměstnaností málo zkušených pracovníků, založené na tvrzeních o syntetickém apriorním charakteru těchto výroků, se po konfrontaci s bayesovskou epistemologií a poznatky z jiných oborů ukáží jako poměrně nepřesvědčivé. Dále rakouská škola odmítá kvantifikovat pravděpodobnost unikátních jevů, což se snažím ukázat jako mylné a neodpovídající jejím požadavkům na "reálnost" předpokladů. Rakouská škola by se na základě těchto zjištění mohla vzdát nároku na nezpochybnitelnou jistou svých teorií, a doplnit ho o již zmíněný bayesovský přístup.
|
|
|
Existuje vztah mezi rozmístěním lékáren a demografickými a ekonomickými faktory?
Havlík, Karel ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce ověřuje existenci vztahů mezi počtem lékáren v okrese a jeho vlastnostmi. Na základě sestaveného panelu v období 2005 -- 2012 pro 73 dostupných okresů s celkovým počtem 578 pozorování jsem provedl odhad ekonometrického modelu. Z široké škály zkoumaných veličin se jako významný faktor projevila průměrná pracovní neschopnost, podíl příjemců důchodů a lékařů v populaci daného okresu, počet částí obce a hustota osídlení okresu. Dle výsledku modelu nemělo zavedení regulačního poplatku na recept statisticky významný vliv na počet lékáren, i přes znatelné snížení počtu receptů v roce 2008. Vliv mzdy nebyl podroben zkoumání z důvodu nedostupnosti dat.
|
|
|
Vliv obchodních bariér na migraci mezi státy
Břehovský, Jan ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Účelem práce je zejména určit charakter vztahu mezi otevřeností zemí mezinárodnímu obchodu a migrací. Hypotézou je, že pokud země klade mezinárodnímu obchodu méně umělých překážek, dochází k jeho rozvoji a tím, podle Stolper-Samuelsonova teorému, k vyrovnávání cen výrobních faktorů v jednotlivých ekonomikách. Sníží-li se také rozdíly v cenách práce a ve výši mezd, může dojít i k poklesu migrace, neboť pak dojde ke snížení výnosů a/nebo ke zvýšení nákladů migrace. Analýza je provedena pomocí dvou regresních modelů, ve kterých hledám hlavní determinanty emigrace a imigrace do zemí. Modely jsem odhadl na panelových datech z vybraných zemí Evropské unie za posledních 15 let. Výsledky ukázaly, že otevřenost mezinárodnímu obchodu je skutečně jedním z významných faktorů, který snižuje výši migrace mezi státy. Stanovená hypotéza tak byla empiricky potvrzena.
|
|
|
Determinanty nezaměstnanosti mladých
Lakotová, Lenka ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá determinanty nezaměstnanosti mladých. Využívá k tomu regresní analýzu panelových dat zemí EU. V práci jsou sestaveny modely se závislou proměnnou míra nezaměstnanosti, a model je odhadnut pro jednotlivé demografické skupiny. V modelech jsou zastoupeny institucionální proměnné, makro-ekonomické proměnné, demografické proměnné a proměnné zastupující vzdělávání. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu, že jednotlivé determinanty působí odlišně na míru nezaměstnanosti mladých a na míru nezaměstnanosti hlavní věkové skupiny. Zároveň je cílem odpovědět na dílčí hypotézu, zda jsou pro nezaměstnanost významnější institucionální či makro-ekonomické determinanty. Výsledkem analýzy práce je, že institucionální faktory nejsou pro nezaměstnanost významnými determinanty. Naopak makro-ekonomické proměnné jako jsou tempo růstu HDP a inflace mají na nezaměstnanost významný vliv, stejně jako proměnné zastupující vzdělávání. U těchto determinantů, jakož i u ochranných politik zaměstnanosti a daňové sazby, jsou odhadnuté koeficienty nezaměstnanosti mladých vyšší než u hlavní věkové skupiny. Nebyl však nalezen žádný determinant, který by byl robustně významnější pro mladé.
|
host ::
RSS.