|
|
Registrace kandidátů na úřad prezidenta republiky
Vodehnal, Ondřej ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá problematikou nominace a registrace kandidátů pro volbu prezidenta republiky. V roce 2012 přijal Parlament novelu Ústavy, která změnila volbu prezidenta republiky z nepřímé volby Parlamentem na přímou volbu občany České republiky. V souvislosti s tím se vyskytlo mnoho otázek týkajících se nominace a registrace kandidátů na úřad prezidenta republiky, které při nepřímé volbě hlavy státu vůbec nebylo třeba řešit, když právo nominovat kandidáta získali nově i občané, kteří předloží petici podporující kandidaturu vybraného kandidáta s podpisy nejméně 50.000 občanů s právem volit. Diplomová práce se tyto problémy snaží analyzovat a navrhovat jejich řešení. Po úvodních částech týkajících se historie pokusů o zavedení přímé volby prezidenta republiky do českého ústavního systému a rekapitulaci dalších právních předpisů, v nichž je občanům snažícím se dosáhnout jistého cíle (kandidatura nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí či do Senátu, popř. založení nového politického subjektu) uložena obdobná povinnost předložit petici s určitým počtem podpisů, následuje právě tato analytická část. V diplomové práci se tak autor zabývá např. tím, jak docházelo při první přímé volbě prezidenta republiky k výběru podpisů, resp. celých petičních archů do kontrolních vzorků, jakým...
|
|
|
Volební kampaň ve světle nové legislativy
Pikous, Martin ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je komplexní popis a rozbor novel volebních zákonů a zákona o sdružování v politických stranách a hnutích z roku 2016 (zákony č. 322/2016 a 302/2016 Sb.) Práce plně nevyčerpává otázky hospodaření politických stran a kandidátů, zaměřuje se především na formu a vedení volební kampaně. Částečně se práce vrací i k zákonu o volbě prezidenta republiky v původním znění z roku 2012, který jako první aplikoval některá ustanovení charakteristická pro novou úpravu jako např. výdajové limity. První kapitola práce zasazuje novelu do kontextu porevolučního vývoje legislativy a zahraničních doporučení, jež se staly stěžejním zdrojem pro zákonodárce. Následně se věnuji samotnému pojmu volební kampaně, který nově získává legální definici, která se však přesto neobejde bez nejasností. Ani postavení všech subjektů podílejících se na volební kampani není bez otázek. Třetí kapitola se věnuje otázkám kandidujících subjektů a jejich spolupráce, osobám vyloučeným z účasti na kampani a novému institutu tzv. registrovaných třetích osob. Na tuto problematiku navazuje v další kapitole rozbor zákazu anonymní politické reklamy nově pozitivně formulovaného do povinnosti jejího důsledného označování údaji o zadavateli a zpracovateli. Pátá, nejrozsáhlejší, kapitola se věnuje vybraným otázkám financování kampaně a...
|
|
|
Ústavní soud: negativní zákonodárce?
Večerka, Jiří ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Ústavní soud: negativní zákonodárce? Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali lze Ústavní soud České republiky považovat, v souvislosti s rozhodováním o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, za pouhého negativního zákonodárce, nebo z této pozice Ústavní soud vykračuje a jakým způsobem. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž se autor snaží vycházet zejména ze samotné rozhodovací praxe Ústavního soudu. V teoretické části se práce zabývá pojmem negativního zákonodárce a jeho původem v myšlenkách Hanse Kelsena. Kelsenovo pojetí ústavního soudnictví jakožto negativního zákonodárce je představeno. V následujících podkapitolách se teoretická část věnuje seznámení čtenáře s rozhodováním Ústavního soudu o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí. Práce popisuje také vázanost soudců při rozhodování a jejich závaznosti pro další subjekty. V praktické části, je pak diplomová práce rozdělena na šest jednotlivých kapitol, z nichž se každá samostatně věnuje jednomu typu rozhodnutí, jimž Ústavní soud ze své pozice negativního zákonodárce vybočuje. V každé kapitole je podrobněji rozebrán jeden autorem vybraný zástupný nález, a krom kapitoly poslední, je pak doplněn o nálezy podobné, za účelem zobecnění dané...
|
|
|
Ústavněprávní limity zásahů do osobní svobody
Fišerová, Veronika ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavněprávní limity zásahu do osobní svobody Abstrakt Diplomová práce se zabývá obsáhlým tématem omezení osobní svobody. Mým cílem však není dopodrobna rozebrat jednotlivé přípustné důvody omezení osobní svobody, ale pohled na osobní svobodu jako celek. Osobní svoboda je v Listině nejvýše postavené právo, do kterého je v našich podmínkách zasahováno nejčastěji. Zároveň musí každé omezení osobní svobody splňovat celou řadu podmínek vyplývajících z mnoha právních předpisů, mezinárodních smluv i rozhodnutí vrcholných soudů. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda do osobní svobody není v České republice zasahováno příliš často a příliš intenzivně. V práci tak poměřuji účinnou legislativu optikou ústavních kritérií. S ohledem na obsáhlost úpravy se v práci nevěnuji trestu odnětí svobody a svou pozornost zaměřuji pouze na důvody omezení osobní svobody výslovně upravené v Listině. První část práce je věnována stručnému vymezení pojmu osobní svoboda, jeho zakotvení v našem právním řádu a úpravě v mezinárodních smlouvách. V následující části uvádím podmínky přípustného zásahu do osobní svobody vyplývající z Listiny, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na ně navazující judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Díky tomuto je možné definovat podmínky a meze...
|
|
|
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním
Kousal, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním Abstrakt V této diplomové práci se převážně zabývám nástroji hromadného sledování, jejichž existence byla v relativně nedávné době odhalena veřejnosti americkým IT specialistou Edwardem Snowdenem. Prostor je také věnován směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES, která svého času zavazovala členské státy zajistit uchovávání provozních a lokalizačních údajů poskytovateli internetových a komunikačních služeb, a současné podobě její transpozice do českého právního řádu. Cílem diplomové práce je pak posoudit, zda tyto nástroje hromadného sledování splňují podmínky přípustnosti opatření limitujících základní lidská práva, zejména právo na ochranu soukromí. K obsahu těchto podmínek jsem dospěl na základě interpretace příslušných právních předpisů a mezinárodních smluv o lidských právech, respektive jejich komentářů a příslušné judikatury. To vedlo k posouzení souladu těchto nástrojů s principem proporcionality, respektive k aplikaci testu proporcionality v jeho různých podobách. Koncept práce je tedy pojat jako konflikt dvou zájmů, a to cíle nástrojů hromadného sledování, tedy zájmu na národní bezpečosti a ochraně před mezinárodním terorismem, a zájmu na ochraně základních lidských práv. Došel jsem ke zjištění, že všechny mnou uvedené nástroje...
|
|
|
Platy soudců jako záruka soudcovské nezávislosti?
Andraková, Karolína ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, zdali platy soudců představují ústavní záruku soudní nezávislosti, a tedy zda mohou mít reálný vliv na rozhodování soudců. S ohledem na to, se bude diplomová práce nejprve zabývat definicí pojmu soudní nezávislost a jejími možnými způsoby kategorizace. Následně bude představena česká právní úprava hmotného zabezpečení soudců a dokumenty významných mezinárodních institucí upravující doporučení k této problematice. Stěžejní částí práce pak bude kapitola věnovaná analýze zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a judikatury Ústavního soudu k otázce odměňování soudců, a to zejména s důrazem na způsob určování soudcovských platů a restriktivní zásahy do platové sféry soudců zahrnující odjímání dalších platů, zmražování platů a změny statistického indexu. Snahou této kapitoly bude zejména zjistit, zdali česká legislativa a judikatura předznamenává existenci záruky hmotného zabezpečení soudců. V rámci této diplomové práce bude zároveň zhodnocen přístup České republiky k odměňování soudců ve vztahu k jiným státům, a to konkrétně ke Slovenské republice, Polské republice a Spojeným státům americkým. Toto...
|
|
|
Právo být zapomenut - právo na soukromí v internetovém věku
Váňa, Jan ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Právo být zapomenut - Právo na soukromí v internetovém věku Abstrakt Diplomová práce si na prvním místě klade za cíl identifikovat hrozby, které vývoj informačních a komunikačních technologií posledních několika desetiletí přináší pro lidské soukromí a zapomínání. Oba jevy plní v životě jednotlivce, ale též na celospolečenské úrovni významné funkce, jejichž ochrana patří k základním úkolům moderních, liberálních a demokratických společností, a jejichž rozboru je věnována kapitola druhá. Nechceme-li, aby se civilizace vyvíjela zcela ve vleku technologických změn a jejich často nepředvídaných (a nepředvídatelných) důsledků, je nezbytné jejich dopady na společnost průběžně systematicky hodnotit a toto hodnocení vzít za podklad pro úvahy o regulaci (právní či mimoprávní), která by identifikované společenské hrozby eliminovala či alespoň zmírnila. V kontextu lidského soukromí a zapomínání představuje jeden z výsledků takovéhoto hodnocení dopadů technologického vývoje a úvah o jeho regulaci právní institut práva být zapomenut. To lze považovat za nástroj ochrany informačního aspektu lidského soukromí, resp. informačního sebeurčení jednotlivců, v nové realitě "internetového věku", v níž je lidský život zcela nerozlučně spjat s virtuálním světem internetu. V důsledku toho vyvstala potřeba umožnit jednotlivcům...
|
|
|
Nástroje kontroly kvality legislativy v kontextu České republiky
Říha, Michal ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Nástroje kontroly kvality legislativy v kontextu České republiky Michal Říha Abstrakt Cílem této práce je popis a zhodnocení nástrojů používaných ke kontrole kvality legislativy v parlamentní i předparlamentní fázi legislativního procesu. Hlavním zájmem je situace v Česku, ale práce se věnuje i představení nástrojů požívaných v jiných státech, aby práce mohla podpořit diskuzi o jejich uplatnění i v tuzemsku. Nástroje jsou představovány na pozadí zásad dobré legislativy, např. přístup skeptického zákonodárce uplatňovaný s cílem zajištění stabilního právního prostředí. Tato zvolená metoda slouží k lepšímu uvědomění si konfliktů mezi některými zásadami, což se v praxi projevuje střetem legislativní reality a konkrétního nástroje, např. případy, kdy potřebný legislativní zásah je opožděn opakovaným projednáváním v Legislativní radě z důvodu dílčího teoretického problému, což ukazuje konflikt zásady rozumnosti a rozumné délky projednávání. Práce také neopomíjí vliv práva Evropské unie, který je zpravidla ponecháván stranou, přestože právo Evropské unie významně ovlivňuje tvorbu práva v členských státech, ať už vlastní legislativní tvorbou nebo přímým efektem. Ideově práce vychází z MacCormickovy teorie o sdílených principech mezi členskými státy. Další ideové zdroje jsou práce Helen Xanthaki. Rigorózní práce...
|
|
|
Financování politických stran: mezinárodní komparace
Bejdák, Matěj ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jaké jsou výrazné nedostatky systému financování politických stran v České republice a navrhnout jejich možné řešení. K analýze platné právní úpravy jsou využity poznatky získané v první části práce, jež se zabývá teoretickým rámcem financování politických stran. Nejprve je popsána právní úprava politických stran, dále principy a cíle jejich financování a možné přístupy k němu, přičemž většina prostoru je věnována jednomu z možných přístupů ke stranickému financování: regulatorním zásahům, které jsou rozděleny podle dichotomie příjmy (státní a soukromé financování) a výdaje (zejména regulace výdajů na předvolební kampaně). Česká úprava je analyzována nejen obecně a za použití teoretických východisek, ale je také komparována se systémem ve Spolkové republice Německo. Je použita hypotéza, že německá úprava je pro Českou republiku v oblasti stranického financování vzorem hodným následování, protože Spolková republika Německo je rozvinutým demokratickým právním státem po delší nepřerušenou dobu a patřila mezi první státy na světě, které zavedly státní financování politických stran. V druhé části práce jsou popsány, analyzovány a porovnávány platné právní úpravy České republiky a Spolkové republiky Německo v tomto pořadí: nejprve přímé a nepřímé státní financování politických stran,...
|
|
|
Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky
Červinka, Lukáš Lev ; Antoš, Marek (oponent)
- 144 - Abstrakt Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky Tato diplomová práce se snaží zaplnit bílá místa na mapách ústavního systému České republiky podrobným zkoumáním a popisem úlohy a postavení poslaneckých klubů v něm. V žádném případě se však nejedná o obecný úvod do problematiky, nýbrž o komplexní studii aktérů tak nadmíru významných a vlivných, že je až s podivem, jak dlouho zůstávali mimo zájem hlavního proudu vědeckého bádání v naší zemi. Po nezbytném úvodním zasazení poslaneckých klubů do teoretického rámce právní vědy a politologie a kontextu jejich historického vývoje, se postupně detailně zaměřuji na jejich působení na půdě Poslanecké sněmovny a v jejím rámci, na jejich vztah k politickým stranám a jejich provázanost s nimi a nakonec na vnitřní fungování poslaneckých klubů samotných. Při zkoumání poslaneckých klubů bylo třeba se vypořádat s celou řadou problémů a zodpovědět nemálo zásadních otázek - mezi ty nejvýznamnější bezesporu patřila otázka povahy samotných poslaneckých klubů, tj. zdali se jedná o orgány Poslanecké sněmovny, politických stran, nebo zdali jsou kluby dokonce nadány vlastní právní subjektivitou; dále se bylo třeba vypořádat s problematikou nezbytných náležitostí, které skupina poslanců musí splnit, aby mohla založit poslanecký klub, nebo...
|
host ::
RSS.