|
| |
|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
|
Vliv inkubační teploty na vývoj ptačího embrya
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Inkubace u ptáků je ovlivněna třemi základními faktory: teplotou, vlhkostí a otáčením vajec. Inkubační teplota může výrazně ovlivnit vývoj jedince před vylíhnutím, ale i po něm. V přírodě je inkubační teplota udržována rodičem, který se ji snaží stabilizovat v optimu vhodném pro vývoj. Rodič musí též během inkubace zajišťovat své potřeby, což vede ke kolísání teploty. Přestože je hodnota inkubační teploty druhově specifická, její střední hodnota se u všech skupin pohybuje mezi 30-40 řC. Nižší teploty, pohybující se stále v optimálním rozmezí, způsobují sníženou líhnivost a prodloužení doby inkubace. Vyšší teploty způsobují zkrácení inkubační doby a též snižují líhnivost. Inkubační teplota ovlivňuje hmotnost jedince, jeho tělesné proporce, metabolismus, přežívání po vylíhnutí a pravděpodobně i následný reprodukční úspěch (fitness). Detailní pochopení mechanizmů, kterými teplota ovlivňuje vývoj embrya a jeho vlastnosti, je nezbytné mimo jiné i pro optimalizaci inkubačních metod v umělých líhních. Klíčová slova: inkubace, teplota, reintrodukce, vejce, ptačí embryo, líhnivost, délka inkubace
|
|
|
Faktory ovlivňující variabilitu v reakcích sýkor (Paridae) vůči nové a aposematické kořisti.
Adamová, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U sýkor z čeledi Paridae byla zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v reakcích vůči nové a aposematické kořisti. Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou přístup k nové a aposematické kořisti u sýkor ovlivňovat. V několika experimentech rozdělených do přiložených prací jsme testovali, jaký vliv na přístup ptačích predátorů k nové a aposematické kořisti mohou mít rozdíly v jejich exploračním chování, neofobii, potravním konzervatizmu, personalitě, věku a zkušenosti nebo jejich schopnosti učení a generalizace. U dvou vzdálených populací sýkor koňader (Parus major) jsme zjistili stejnou míru exploračního chování a různou míru neofobie. Vyšší míra neofobie u finské populace sýkor však neměla vliv na jejich přístup k nové kořisti. Sýkory koňadry z Finska se však od sýkor koňader z Čech lišily v reakcích vůči aposematické kořisti. Finská populace sýkor napadala aposematickou ruměnici (Pyrrhocoris apterus) více než populace sýkor ze středních Čech. Tento rozdíl byl způsoben chybějící zkušeností finské populace s aposematickou kořistí z přírody. Dále nás zajímalo, zda je možné prostřednictvím pozitivní zkušenosti s různou potravou snížit neofobii k nové a aposematické kořisti u mláďat tří druhů sýkor z čeledi Paridae (sýkory koňadry Parus major, sýkory uhelníčka Periparus...
|
|
|
Bird communities in stands of non-native trees
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
7 Abstrakt Tato dizertační práce se zabývá vlivy porostů nepůvodních dřevin na ptáky v České republice. Nepůvodní rostliny, včetně dřevin, jsou známy svým nepříznivým vlivem na biodiverzitu, přičemž ptáci představují její široce používaný indikátor. Zde předložené studie ptačích společenstev v porostech nepůvodních dřevin zkoumají, do jaké míry jsou ptáci nepůvodními dřevinami ovlivňováni, což může pomoci ke zhodnocení významu nepůvodních rostlin jako faktoru ohrožující biodiverzitu. Jako zástupce rozšířené nepůvodní dřeviny byl vybrán z listnáčů trnovník akát a z jehličnanů borovice černá. V porostech těchto dřevin jsem zkoumal možné mechanismy ovlivňující ptačí společenstva, vycházející z očekávaných rozdílů ve vegetační struktuře, druhové bohatosti ptáků, složení ptačího společenstva, potravních zdrojích a míře predačního tlaku v porovnání s porosty původního dubu a původní borovice lesní. Obecně počet druhů ptáků pozitivně koreluje se složitostí vegetační struktury. Počet druhů ptáků se však mezi zkoumanými porosty nelišil, navzdory průkazně vyšší vegetační heterogenitě porostů nepůvodních dřevin v porovnání s porosty původních dřevin. Složení ptačího společenstva se lišilo především s ohledem na rozdílnou preferenci jehličnatého a listnatého lesa u jednotlivých ptačích druhů. Z toho plyne, že základní...
|
|
|
Epigamní projevy samců čejky chocholaté: variabilita vizuálních atributů toku a vztahy s dalšími reprodukčními ukazateli
Nacházelová, Martina ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je druh se zajímavým epigamním chováním, z nějž nejnápadnější část tvoří samčí akrobatický svatební let. Cílem této práce bylo zjistit, které charakteristiky svatebního letu jsou důležité v samičí volbě partnera a je-li zdánlivá náročnost tohoto letu korelovaná s jinými indikátory samčí kvality. V letech 2014 a 2015 byli čejčí samci pozorováni na tradičních hnízdištích na loukách a orné půdě na Českobudějovicku v jižních Čechách. Celkem 24 samců bylo pozorováno a nafilmováno v toku. Pozorováním bylo zjištěno, s kým se pářili a/nebo zda se podíleli na inkubaci hnízda, v případě, že nějaké vlastnili. Měřili jsme různé aspekty technicky a energeticky náročných částí svatebního letu ("Ascent", "Vertical Dive" a "Alternating Flight") a pokusili se zjistit, které z nich jsou atraktivní a hrají roli v samičí volbě. Výsledky ukázaly, že čím složitější piruetu ve "Vertical Dive" samci předvedli a čím rychlejší tempo "Alternating Flight", tím časnější hnízdění. Nejprůkaznější výsledek pak byl, že čím delší čas, který samec strávil letem s rovinou křídel nakloněnou téměř vertikálně v rámci "Alternating Flight", než se překlopil na druhý bok, tím větší byla jeho šance vstoupit do polygynního svazku - nalákat více než jednu samici. Jedná se pravděpodobně o čestný signál kvality,...
|
|
|
Drivers of avian diversity on an altitudinal gradient of Mount Cameroon
Djomo Nana, Eric ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Waltert, Matthias (oponent)
Altitudinal gradients constitute a powerful test system for understanding distribution of species around the globe. Tropical mountains are quite rich in species even after controlling for environmental productivity, and are ideally suited for studying patterns of species distributions because they have had sufficient time for species to produce a response to environmental changes that affect their life histories. In this thesis, I investigate basic ecological mechanisms potentially behind avian distribution patterns along an altitudinal gradient in West-Central Africa. I used data collected with four methodological approaches (point counts, mist netting, random walks and artificial nest experiments) along an altitudinal gradient on Mt. Cameroon from October 2011 to September 2013. This work is focused on two interrelated themes: selection pressures on life histories (Chapters 1, 2, 3 & 4), and avian assemblage structures (Chapters 5 & 6). In the General Introduction, I present an overview of the study area with conservation implications of the study and my study objectives. In Chapters 1, 2 & 3, I investigate how selection pressures, i.e., nest predation and parasitism by haematozoa, affect bird assemblages. I used artificial nest experiments to assess nest predation rates in Chapters 1 & 2, and my...
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Rizika predace hnízd koroptve polní (Perdix perdix)
Holomek, Stanislav ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Poláková, Simona (oponent)
Koroptev polní (Perdix perdix) je skrytě žijícím ptačím druhem hnízdícím na zemi v otevřené krajině. Přes řadu známých antipredačních adaptací a strategií tohoto druhu jsou koroptví hnízda často predována, přičemž spektrum hnízdních predátorů ani okolnosti predačních událostí nebyly dosud uspokojivě popsány. Diplomová práce přináší výsledky z experimentů provedených na umělých hnízdech, je rovněž doplněna popisem hnízdního chování dvou inkubujících samic získaným z videonahrávek jejich hnízd. Práce shrnuje výsledky videozáznamů predátorů na umělých hnízdech, přičemž nejčastějším predátorem byla kuna (Martes sp.). Úspěšné přežívání hnízd ve všech experimentech bylo ovlivněno především ukrytím hnízda ve vegetaci. Přítomnost pachu z peří dospělých ptáků však zvyšovala riziko predace i u dobře zakrytých hnízd. Hnízda umístěná v travních biotopech přežívala nejlépe bez ohledu na své zakrytí. V ostatních biotopech (okrajová linie polní cesty, okrajová linie lesa či remízku a polní biotop mimo linie) záleželo na zakrytí hnízd vegetací. Hnízdění koroptví v blízkosti lesního okraje či remízu je méně bezpečné z hlediska rizik hnízdní predace. Preference obdobného mikrohabitatu hnízdícími koroptvemi a hnízdními predátory nastiňuje možnost, že se koroptev ocitá v roli ekologické pasti na úrovni mikrobiotopu....
|
host ::
RSS.