|
|
Mezinárodní aspekty potrestání válečných zločinců po roce 1945
Eichler, Jan ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
70 Závěr Miliony zavražděných a umučených v koncentračních táborech a při masakrech ve všech zemích okupované Evropy, to vše formovalo vůli potrestat viníky a znemožnit opakování. Stalo se tak formou mezinárodních tribunálů a zvláštních soudních útvarů zřízených v rámci retribučního soudnictví v osvobozených zemích. Úkol stíhat a trestat nacistické válečné zločince však nekončí, neboť se některým ve zmatených poválečných poměrech podařilo uprchnout a vyhnout se spravedlivým soudům. Řada z nich našla útočiště v Jižní Americe, Spojených státech a v Německu, kde jim řada nelegálních organizací podala pomocnou ruku. Poválečné soudní procesy měly vliv na mezinárodní právo, kde došlo k uzavření mnoha smluv, které by měly zamezit opakování těchto tragických událostí.
|
|
|
Delikt pytláctví v českém zemském právu
Mandík, Marcel ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Malý, Karel (vedoucí práce)
Název diplomové práce: Delikt pytláctví v českém zemském právu Shrnutí: Tato diplomová práce se věnuje vývoji právní úpravy deliktu pytláctví v českých zemích. Zaměřuje se především na úpravu v moderních dějinách, zejména od konce druhé světové války. Důkladný popis sahá do poloviny 18. století. Období od počátků české státnosti (10. století) po polovinu století osmnáctého je charakterizováno pouze v rámci stručného shrnutí. Výklad počíná současnou právní úpravou a až poté následuje popis historického vývoje. Tento postup umožňuje uplatnění dnešního hlediska při hodnocení starších úprav. V kapitole první jsou nejdříve definovány základní pojmy a detailněji rozebrán právní institut res nullius ve vztahu ke zvěři a rybám. Poté již následuje detailní rozbor současné právní úpravy deliktu pytláctví a v rámci práva trestního, správního a občanského. Pozornost je věnována i obecným zásadám jednotlivých právních odvětví a určitým právním institutům. Kapitola druhá obsahuje nástin vývoje úpravy deliktu pytláctví od počátků české státnosti po polovinu 18. století. V kapitole třetí se autor věnuje zákonodárnému úsilí osvícenských panovníků Marie Terezie a Josefa II. Kapitola čtvrtá pojednává o dlouhém období od poloviny 19. století až po polovinu století dvacátého. Během tohoto století platily v nepříliš změněné...
|
|
|
Tábory nucených prací a jejich zakotvení v právním řádu ČSR
Musílková, Martina ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
55 Závěr Hodnotit období tzv. padesátých let, byť "jen" z hlediska problematiky Táborů nucených prací a Pomocných technických praporů je velmi obtížný úkol. Složitý pro historiky, právníky, ale i současnou politickou scénu. Rehabilitace a především odškodnění lidí, nuceně nasazených, zůstává ještě dnes nedořešenou otázkou. Obávám se, že i v mnohých nedořešenou otázkou zůstane. Ať už z nedostatku relevantních informací, potažmo důkazů, tak ze strany státní moci, která dá, asi logicky, přednost aktuálním problémům. Téma své diplomové práce jsem si vybrala proto, že jsem o něm něco věděla z vlastní rodiny, ve které se vždy diskutovalo o všem. O tom, že moje prababička byla vystěhovaná ze statku jsem se dozvěděla už jako malá, stejně jako to, že rodiče matky nemohli studovat a těžko hledali práci mimo dělnické obory, přestože ukončili středoškolské vzdělání s maturitou. Prababička byla "přikázaná" do sběrného TNP v Dlažkovicích, kterému se vyhnula útěkem do Bratislavy, její statek byl znárodněn, zbytek rodiny vystěhován do vlastního, též ale znárodněného deputátního domku, kde byl trpěn. K jakési "nápravě" došlo až po listopadu 1989. Moje hodnocení tak může vyznít jako částečně subjektivní, i přes značný časový odstup. Pro většinu mojí generace je toto období dávnou historií, podobně jako II. světová válka,...
|
|
|
Retribuční soudnictví a případ Jana Antonína Bati
Langmeier, Jan ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
89 Závěr Případ trestní kauzy Jana Antonína Bati dospěl konečně po šedesáti letech k svému závěru. Jednalo se o ryze politickou kauzu. Mohutný rozmach Zlína a firmy Baťa, který proběhl ve třicátých letech byl dílem jediného muže - J. A. Bati. J. A. Baťa byl velmi úspěšný podnikatel, který ale neměl příliš rozvinuté politické cítění. Byl mužem velkých cílů, ale nikoliv zákulisního vyjednávání. Příliš často říkal to, co si myslel. Tím se však dostal do střetu s vládnoucí garniturou. Jeho podnikatelský úspěch a sociální cítění bylo trnem v oku komunistům. Svými vyjádřeními v kritickém roce 1938 se dostal do střetu s prezidentem Benešem, který mu tuto opozici nikdy neodpustil. To, že firma Baťa představovala konkurenční riziko pro mnoho obuvnických západoevropských a zejména amerických firem Baťovi paradoxně za války velmi přitížilo. Dostal se na černou listinu britskou a americkou z jediného důvodu - aby se ho zbavila konkurence. K tomu se přidala svízelná situace v okupovaném Zlíně, kterého se nehodlal J. A. Baťa dobrovolně vzdát. Stál si za svým s pocitem, že tak může alespoň částečně zmírnit již tak napjaté poměry v protektorátu. Například mnoho českých vědců našlo díky Baťovi útočiště ve Zlíně po té, co byly zavřeny české vysoké školy. Proto se odmítl veřejně připojit k zahraničnímu odboji, což po něm...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.