|
| |
|
|
Reformy v Turecku ve vizi členství v Evropské unii 1995 - 2005
Špačková, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce měla za úkol zmapovat turecké snahy o modernizaci země, snahy, které byly započaté a které probíhaly právě ve vizi a naději ve členství Turecka v Unii. Znamenalo to podívat se blíže především na problémy, kterými je vnitřní systém Turecka zmítán. Pokud si všechny tyto problémy uvědomíme, je pochopitelné, proč řada evropských politiků a občanů se staví proti přijetí Turecka do Evropské unie. Ale ti 132 Dále Turecko participuje na komunitámích programech bojujících proti diskriminaci, proti sociální exkluzi, proti gender nerovnosti, Fiscalis 2007, Cystome 2007, eContent, IDA (Interchange of Data between Administrations) a také se účastní EEA (European Environment Agency) často tendují k tomu, že vidí právě pouze ony problémy a odlišnosti od členských zemí EU, již ne tolik turecké snahy a jisté, i když pomalé pokroky. V případě Turecka se jednalo a jedná o modernizaci ve všech či alespoň většině oblastí života, ať to jsou lidská práva, justice, postavení menšin, ekonomika atd. Je bezesporu, že Turecko udělalo v poslední dekádě (především pak ale za posledních 5 let, tj. 2000 - 2005) velký krok vpřed, a to směrem k demokratizaci státu a k větší ekonomické stabilitě a prosperitě. Velkou roli bych v tomto směru přiřkla především stávajícímu premiérovi R. T. Erdoganovi, přestože jeho postoje k...
|
|
|
Pozice města Říčany v pražském zázemí: případová studie rodin s dětmi
Chrpa, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda Říčany plní pro své obyvatele funkce lokálního centra. Část textu je věnována transformaci probíhající v okolí Prahy. Práce využívá teoretický rámec geografie času. Jejím cílem bylo pomocí kvalitativního dotazníkového šetření zaměřeného na rodiny s dětmi zjistit, kam obyvatelé lokalizují své každodenní aktivity. Práce se dále snaží zjistit, jaké mechanismy k lokalizaci aktivit vedou. Dalším cílem bylo nalezení rozdílů mezi různými kategoriemi respondentů. Děti a dospělí pracující v Říčanech lokalizují většinu aktivit do blízkého okolí domova. Dospělí pracující v Praze pak mají podlouhlý prostor aktivit, v kterém je však hlavní stanicí bydliště. Jedním z přínosů této práce je vytvoření typologie čtyř skupin obyvatel. Kromě starousedlíků a dvou typů suburbanitů byla vymezena skupina "zakotvených obyvatel, kteří se sice do města přistěhovali spíše nedávno, ale bydlí zpravidla v jeho starších částech a lokalizují sem většinu svého života.
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Již od 19. století se v souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v různých typech území a vliv proměny sociodemografické struktury obyvatelstva na sociální klima lokalit. Hodnocen je rovněž význam charakteru sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb pro dané území a jeho obyvatele samotné. Dizertační...
|
|
|
Vývoj bytové výstavby ve správním obvodu ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Voslářová, Klára ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji a podobě residenční suburbanizace v severovýchodním zázemí Prahy - ve správním obvodě obce s rozšířenou působností (ORP) Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. K této práci byla využita data Českého statistického úřadu za bytovou výstavbu mezi lety 1997-2008 a data z Registru sčítacích obvodů a budov. Tato práce poukazuje na vývoj prostorového rozmístění nové zástavby v ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav mezi lety 1992-2008. Součástí této práce jsou rovněž případové studie čtyř vybraných lokalit ze severovýchodního zázemí Prahy: Jenštejn, Klecany, Zdiby a Zlonín. V těchto lokalitách je sledována jejich odlišná sídelní struktura, především pak velikost sídel, výměra pozemků, velikost zastavěných ploch a typy budov se zaměřením na novou zástavbu. KLÍČOVÁ SLOVA: residenční suburbanizace, zázemí, vývoj, bytová výstavba, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
|
|
|
Diferenciace a revitalizace panelových sídlišť v České Lípě
Sládeček, Ondřej ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Diplomová práce hodnotí současný stav fyzického prostředí sídlišť v České Lípě. Zaměřuje se na postup procesu revitalizace panelových domů a veřejných prostranství a objasňuje mechanismy diferenciace jednotlivých sídlišť z tohoto pohledu a roli aktérů. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. Teoretická část se věnuje příčinám revitalizace a faktorům, které ji ovlivňují, dále historii výstavby sídlišť především v Česku a ve významných zemích Evropy. Empirická část práce je věnována mapování současného stavu fyzického prostředí a revitalizačních projektů sídlišť na úrovni jednotlivých panelových domů a veřejných prostorů. Jsou zjištěny relevantní údaje, které mohou mít vliv na postup revitalizace (historie výstavby panelových sídlišť, vývoj a současný stav vlastnické struktury domů, data o struktuře obyvatelstva a bytového fondu). Práce využívá i informace ze strukturovaných rozhovorů se zástupci hlavních aktérů rozvoje. Prokázal se rozhodující vliv typu vlastnictví na úspěšnost revitalizace. Klíčová slova: postsocialistické město, panelová sídliště, revitalizace, Česká Lípa
|
|
|
Komparace incidence plochonoží u dětí v běžných a lesních mateřských školkách
Špačková, Petra ; Bartlová, Petra (vedoucí práce) ; Marenčáková, Jitka (oponent)
Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat incidenci plochonoží v mateřských školkách u dětí ve věku 4 až 5 let a porovnat, zda je rozdíl mezi četností plochých nohou v lesních školkách v porovnání s běžnými mateřskými školkami. Výsledek může naznačit, zda má prostředí školky vliv na formování dětské plosky. Metodika: U 20 dětí z běžných školek a 20 dětí z lesních školek ve věku 4 až 5 let bylo hodnoceno následující: plantogram, kineziologický rozbor, váha, výška, velikost nohy, typ obuvi - konvenční / barefoot. Plantogram byl vyhotoven pomocí podoskopu od firmy SANOMED s.r.o. a vyhodnocen Chippaux-Šmiřák indexem (CŠi). Statistické zpracování proběhlo v MS Excel a ve statistickém programu Rstudio. Výsledky: Z výsledků studie plyne, že děti z lesních školek mají nižší CŠi, tzn. méně ploché nohy (p= 0,0351). Míra klenutí nohy je většinou podobná na levé i pravé noze (p= 0,00001). Neexistuje signifikantní rozdíl četnosti plochonoží u dívek a chlapců (p= 0,9761). Nebyla nalezena korelace mezi hodnotou CŠi a BMI (p= 0,421) ani mezi CŠi a velikostí nohy (p= 0,792). Děti s barefoot obuví mají nižší hodnoty CŠi než děti nosící konvenční obuv (p= 0,00044). Valgozita nutně neznačí plochou nohu a plochá noha může být přítomna i bez zvýšené valgozity patní kosti. Mezi CŠi u 4letých a 5letých dětí nebyl nalezen...
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra
V důsledku velkých společenských změn spojených s transformací geografické organizace společnosti začala již v 19. století velká diskuse o významu a povaze sociálních vazeb ve společnosti a jejich vztahu k prostoru v městských a venkovských oblastech. V souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti se výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v...
|
|
|
Epilepsy impact on quality of life in women
Prudnikova, Elizaveta ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím kvality života u žen s epilepsií z kvalitativního hlediska. Epilepsie jako chronické neurologické onemocnění postihuje nejen každodenní činnosti po diagnóze, ale také má dopad na životní rozhodnutí žen v takových oblastech jako je zaměstnání nebo rodina. Prostřednictvím narativní analýzy práce kategorizuje související faktory vybraného konceptu na primární a sekundární. Dále podrobně zkoumá problematiku získání řidičských průkazů, což je jednou ze specifik u osob s epilepsií v Česku. Práce zároveň definuje postoje respondentů vůči společenskému vnímání epilepsie a s tím související obavy respondentů. V neposlední řádě je zkoumána otázka mateřství a těhotenství u žen s epilepsií, a to jako jeden z ovlivňujících faktorů kvality života. Nakonec táto práce představuje kvalitativní přístup jako nepostradatelný nástroj pro počáteční prozkoumání vybraného vzorku v návaznosti na budoucí výzkumy spojené s koncepcí kvality života v epilepsii.
|
|
|
Vývoj fyzického a funkčního prostředí v historickém centru Prahy: Případová studie ulice Dlouhá a okolí
Neuman, Marek ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Marianovská, Veronika (oponent)
Práce se zabývá vývojem fyzického a funkčního prostředí v historickém centru Prahy mezi lety 2009 a 2017 s důrazem na proces turistifikace. Na základě charakteru území byla zvolena případová studie v ulici Dlouhá a jejím okolí, které je typické pro množstvím barů a restaurací, do kterých se sjíždějí turisté z celého světa. Cílem práce bylo zjistit, jak se v rámci sledovaného období proměnil stav fyzického prostředí a struktura obchodů a služeb a jaký vliv na ní měla proměna charakteru oblasti v posledních letech. Práce je rozdělena na tři části. První kapitola se zabývá dopady turistifikace a vývojem prostředí v Praze. Následující kapitola představuje způsob vymezení oblasti, použité metody, kategorizaci a způsob sběru a analýzy dat. Stěžejní kapitola představuje výsledky mapování a analýzy. Data byla získána vizuální analýzou snímků Google Street View v obou sledovaných obdobích. V rámci sledovaného období se celkově změnil charakter oblasti. Došlo k výraznému zlepšení fyzického stavu budov i parterů. U velké části obchodů a služeb došlo ke změně provozovatelů a celkově se změnila cílová klientela. Klíčová slova: turistifikace, komercializace, ulice Dlouhá, Praha, fyzické prostředí, funkční prostředí
|
host ::
RSS.