Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 326 záznamů.  začátekpředchozí181 - 190dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv progesteronu na maternální imunitní systém v těhotenství
Škvorová, Anna ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Těhotenství představuje velkou výzvu pro maternální imunitní systém. Z imunologického pohledu je plod semi-alogenním štěpem. Mechanismy umožňující imunologický paradox tolerance plodu stále nejsou dostatečně známy a vyžadují další výzkum. Komplikovaná síť imuno-endokrinních interakcí zajišťuje růst a vývoj plodu uvnitř matčiny dělohy. Nezastupitelnou úlohu v těhotenství hraje progesteron. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o působení progesteronu na imunitní systém v těhotenství a jeho mechanismech. Progesteron může působit na cílové buňky pomocí klasických jaderných progesteronových receptorů, které fungují jako transkripční faktory, nebo různými jinými způsoby, včetně negenomové rychlé signalizace. Progesteron vytváří podmínky pro úspěšné početí a těhotenství, mění množství, lokalizaci a vlastnosti imunitních buněk a produkci cytokinů. Například redukuje antigen-prezentující kapacitu dendritických buněk, monocytů a makrofágů, potlačuje cytotoxicitu NK buněk, podporuje proliferaci děložních NK a dendritických buněk, ovlivňuje B lymfocyty a indukuje vznik T regulačních lymfocytů a jejich přísun na fetomaternální rozhraní. Široká škála imunomodulačních vlastností progesteronu zasluhuje další výzkum. Jejich lepší pochopení může vydláždit cestu k rozvoji vhodné diagnostiky a léčby...
Mechanisms of specific immune response interactions with tumor cells.
Kaššák, Filip ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Interakce imunitního systému s nádory jsou jedním z nejdůležitějších témat současného imunologického výzkumu. Velké množství nových znalostí recentně prokázalo platnost dávno předpokládaného konceptu imunitního dohledu. Imunitní systém prohledává organismus a deteguje buňky nesoucí nádorové antigeny nebo signály buněčného stresu a ničí je. V tomto procesu hrají dominantí roli T-buňky, NK-buňky a dendritické buňky, cytokinová signalizace a přímá buněčná cytotoxicita. Část vznikajících nádorových buněk ale může těmto mechanismům unikat pomocí klonální selekce. Nakonec tyto nádorové buňky vyvinou i aktivní mechanismy lokálního potlačení imunitní odpovědi. Dochází k infiltraci buněčnými populacemi podporujícími růst nádoru (regulační T-lymfocyty, makrofágy, myeloidní supresivní buňky) a ke vzniku imunosupresivního nádorového mikroprostředí. Nádorové buňky zneužívají k inhibici protinádorové imunity jak rozpustné signální molekuly, tak hlavně povrchové receptory sloužící jako "kontrolní body". V posledních letech bylo schváleno pro klinické použití několik vysoce efektivních terapeutických monoklonálních protilátek blokujících tyto "kontrolní body" a mnoho dalších je testováno v probíhajících klinických studiích. Několik dalších velmi slibných imunoterapeutických přístupů (protinádorové vakcinace,...
Lidská glutamát karboxypeptidasa II a deriváty protilátek využitelné k její detekci
Bělousová, Nikola ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Rakovina prostaty je nejčastěji diagnostikované nádorové onemocnění mužů. V pokročilém stadiu je toto onemocnění velmi špatně léčitelné, a proto je včasná diagnostika prostatického nádorového bujení zásadní pro úspěšnou léčbu. Jedním z důležitých biomarkerů karcinomu prostaty je glutamát karboxypeptidasa II (GCPII). Úroveň exprese GCPII v prostatické tkáni se výrazně zvyšuje s progresí nádoru od benigní hyperplasie až po agresivní metastatickou formu. Cílem současného biomedicinálního výzkumu GCPII je vývoj terapeutických a diagnostických modalit založených buď na nízkomolekulárních sloučeninách nebo na makromolekulách specificky rozpoznávajících tento protein. Protilátky jsou preferovaným typem makromolekul využívaných v klinické praxi. Z důvodů lepší využitelnosti v biomedicínských aplikacích jsou nicméně přirozené protilátky obvykle modifikovány metodami proteinového inženýrství. Tato práce shrnuje současné poznatky o struktuře a funkci GCPII a o jeho využití jako biomarkeru rakoviny prostaty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
mTOR zprostředkovaná fosforylace Akt na Ser473 reguluje přežívání nádorových buněk po ošetření vysokou teplotou PTEN koordinovaným způsobem
Valentová, Iva ; Sadílková, Lenka (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Hypertermie (HT), označení používané pro teploty přesahující horní mez fyziologického teplotního rozmezí - 42 řC - vyvolává v závislosti na intenzitě, délce trvání a typu cílové tkáně (tzv. termální dávka) různou míru stresové odpovědi. Aplikace stresového podnětu in vitro vede ke změnám v homeostázi vápníku, permeabilizaci vnější mitochondriální membrány a uvolnění cytochromu c s následnou aktivací kaspáz vedoucí až ke smrti zasažené buňky. Paralelně dochází k postupnému rozvoji stresové odpovědi na přítomnost denaturovaných proteinů v cytosolu, doprovázené nabohacením a zvýšenou aktivitou molekulárních chaperonů, zvýšením rychlosti proteosomální degradace a vyšší aktivitou autofagického aparátu s postupným útlumem translace, iniciací oprav DNA a aktivací obranných mechanismů přežití. Tento složitý mechanismus odpovědi na stresový podnět je regulován zejména signalizací v ose PI3K/Akt/mTOR. Přežití buněk je v konečném důsledku závislé na energetických rezervách, množství denaturovaných proteinů v cytosolu a míře nevratného poškození DNA. Pokud je termální dávka příliš vysoká, dochází nezvratně ke smrti buňky. Hypertermie je rovněž jedním ze schválených přístupů v léčbě některých nádorových onemocnění. Pro zvýšení výsledného protinádorového účinku je aplikace hypertermie kombinována s podáváním...
Historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti
Černý, Jan Karel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti. Ke zvolené problematice přistupuji skrze koncept spirituality, který nám umožňuje systematicky nahlédnout různé jevy a procesy, jež narušovaly katolickou religiozitu. Své pojednání začínám v osvícenství, které mělo zcela zásadní ideový vliv na postavení církví po celé Evropě, přičemž tuto kapitolu doplňuji o sekularizační prvky židovsko-křesťanské tradice. Následná kapitola věnující se 19. století se zaobírá především modernizačními procesy (zvláště českým nacionalismem), které mohly nahrazovat či oslabovat tradiční religiozitu. Krátké dvacáté století je rozděleno na utváření vztahu státu, církve a společnosti (první republika a komunistické období) a zároveň se v rámci této části pojednává o postmoderní proměně náboženství, jehož ,,odnože" charakterizují současnou českou spiritualitu. Revoluce a počátek 90. let je nahlížen ze dvou přístupů - z rozpadu konsenzu a z upravené liminální teorie. Jak se zdá, současné postavení katolické církve je dáno hlubinnými procesy - především anti-katolickou formou nacionalismu a mírou industrializace Čech - jejichž efekt umocnila komunistická diktatura.
Povrchová exprese CD47 na nádorových kmenových buňkách jako cíl protinádorové léčby
Kuzmík, Ján ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
CD47 je transmembránový glykoproteín s vysokou mierou expresie na zdravých a nádorových (kmeňových) bunkách. Miera expresie CD47 je záporne korelovaná s prežitím pacientov s nádorovým ochorením. Väzba CD47 so SIRPα, lokalizovanom na fagocyte, spúšťa vnútrobunkovú signalizačnú kaskádu. Konečným účinkom tejto kaskády je defosforylácia nesvalového myozínu IIA, ktorá narúša jeho funkciu a akumuláciu do miesta fagocytickej synapsie. Blokovanie CD47-SIRPα signalizačnej osi za prítomnosti pro-fagocytického signálu indukuje fagocytózu nádorových buniek. Fagocyty následne môžu plniť úlohu antigén prezentujúcich buniek a spustiť protinádorovú T bunkovú odpoveď. Funkcia CD47-SIRPα signalizačnej osi v imunite robí z tejto osi cieľ testovania protinádorovej liečby. Preklinický výskum identifikoval terapeutickú účinnosť blokovania tejto signalizačnej osi. V súčasnosti prebieha prvá fáza klinického testovania. Najčastejším terapeutickým spôsobom blokovania signalizačnej osi CD47-SIRPα je použitie anti-CD47 blokujúcich monoklonálnych protilátok. Použitím týchto protilátok dochádza k miernej anémii. Avšak vyvíjané sú aj alternatívne spôsoby blokovania tejto signalizačnej osi. V tejto bakalárskej práci zhŕňam výskum spojený s blokovaním CD47-SIRPα signalizačnej osi ako protinádorovej liečby.
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
Chimeric antigen receptors in the treatment of hematological malignacies
Fellnerová, Adéla ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Chimérické antigenní receptory (CAR) jsou syntetické molekuly kombinující antigenní specifitu monoklonální protilátky se signalizací běžného T-buněčného receptoru. Těmito receptory jsou geneticky modifikovány lidské T-lymfocyty a ty jsou tak vyzbrojeny konkrétní antigenní specifitou. Tato technologie je průlomovou v oboru nádorové imunoterapie. Adoptivní transfer geneticky upravených T-lymfocytů byl doposud nejúspěšnější formou léčby hematologických malignit. To z toho důvodu, že nádory krve mají difúzní charakter, na rozdíl od pevných nádorů, které mají charakteristické imunosupresivní mikroprostředí. CAR technologie je v současné době nejintenzivněji studována ve Spojených státech, kde probíhají desítky klinických studií. Přesto, že se tato terapeutická metoda jeví jako velice perspektivní, v České republice se jí věnuje velmi omezený počet lidí a probíhající klinické studie neexistují. Ve spolupráci s MUDr. Pavlem Otáhalem, který se tímto tématem zabývá a má velký zájem dostat tuto terapeutickou metodu do české klinické praxe, jsme připravili několik receptorů, jejichž samostatnou funkčnost jsme ověřili dvěma nezávislými metodami. Stabilní CAR-exprimující T-buněčné linie rozpoznávající B-buněčné antigenům CD19 a CD20 byly připraveny za pomocí lentivirů. T-buněčné linie exprimující...
Analýza membránových proteinů patogenní bakterie Francisella tularensis
Schmidt, Monika ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Monika Schmidt Školitel Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce Analýza membránových proteinů patogenní bakterie Francisella tularensis Bakterie Francisella tularensis je vysoce nakažlivý fakultativně intracelulární patogen způsobující onemocnění tularemie. Dosud jediná vyvinutá vakcína proti tomuto patogenu nemá ve většině zemí licenci pro humánní použití z důvodu nedostatečné standardizace a účinku proti vysoce virulentním kmenům. Jedním z nedávno popsaných významných faktorů virulence bakterie F. tularensis je konzervovaný hypotetický lipoprotein s homologií k thiol/disulfidoxido-reduktázám (DsbA). Odstraněním genu pro tento protein dochází k oslabení bakterie a vývoji imunoprotekce. Sekvence proteinu DsbA obsahuje C-koncovou DsbA_Com_1-like doménu, zahrnující konzervované aktivní místo C-X-X-C a cis-prolinovou smyčku, a N- koncovou peptidyl-prolyl-izomerázovou doménu FKBP typu. V této práci jsme se zaměřili na funkční a substrátovou analýzu proteinu DsbA. Funkční analýza tohoto proteinu prokázala význam jak katalytického aktivního místa a cis-prolinu, tak celé FKBP_N domény pro disulfidoxidoreduktázovou aktivitu proteinu DsbA. Dále tato práce odhalila in vitro...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 326 záznamů.   začátekpředchozí181 - 190dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.