|
|
Margaret Laurence's Women: Isolation and Survival in the Manawaka Sequence
Ondová, Zuzana ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá témou izolácie a prežitia v cykle Manawaka od Margaret Laurencovej, konkrétne v románoch A Jest of God (1966) a The Fire-Dwellers (1969), na pozadí príručky Margaret Atwoodovej, Survival: A Thematic Guide to Canadian Literature (1972). V čase, kedy bol výraz kanadská literatúra pomerne nejasný pojem, Atwoodová identifikovala prežitie ako centrálny koncept spájajúci kanadských autorov naprieč krajinou, ktorý je navyše často sprevádzaný motívmi obetí, strachu, smrti a izolácie. Atwoodová tento koncept definuje ako mnohotvárny, pričom rozlišuje externé/fyzické prežitie, ktoré prevažuje v skorších dielach zaoberajúcich sa bádaním novej kolónie a vnútorné/psychologické prežitie typické pre neskorších autorov beletrie. Autorka argumentuje na základe myšlienky, že Kanada je vo svojej podstate v roli obete, keďže vznikla ako kolónia. Pozoruje všade prítomnosť obetí a vyvodzuje štyri typy, do ktorých vieme kanadských literárnych hrdinov a hrdinky zaradiť. Margaret Laurencová (1926-1987) sa zviditeľnila cyklom Manawaka v šesťdesiatych rokoch, a teda v období, ktoré bolo zásadné pre vývin modernej kanadskej literatúry. Dnes je aj táto Margaret považovaná za jednu zo základných postáv kanadského románu písaného v anglickom jazyku. V úvode nahliadam do sociálno-kultúrnych aspektov tejto...
|
|
|
Tenants in the House of Language: English Romantic Authorship
Flanderová, Veronika ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén romantického autorství jakožto konceptuální nástroj literární kritiky. Srovnává koncepci romantického autorství, kde osoba autora tvoří hlavní úběžník významu literárního díla, a polohy vztahu mezi autorem a významem textu v anglických romantických dílech samotných. Úvodní teoretická kapitola rozvíjí myšlenku, že romantický důraz na autorskou osobu v interpretaci textu je do jisté míry obrazem stvořeným literární kritikou pozdního devatenáctého a dvacátého století. Práce dále zkoumá pozici autora v romantickém myšlení a usouvztažňuje ji s dobovými debatami o jazyce a přenosu významu mezi subjektem a vnějším světem. Případová studie na pozadí problematiky jazyka a komunikace interpretuje vybrané básně a autobiografii Samuela T. Coleridge s ohledem na autorskou pozici a nalézá množství obrazů autorství, kde je centralita autora pro význam a interpretaci díla zpochybněna.
|
|
| |
|
|
Journey Through Parallel Universes: The World of Portal Fantasy
Arzumanyan, Varditer ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je pomocí analýzy vybraných knih prozkoumat světy portálové fantazie, přesněji žánr, v němž se vyskytuje cestování mezi sférami. Tento podžánr fantastické fikce umožňuje kulturní a sociální srovnání mezi místy původu postav a nově nalezenými zeměmi, kde v rámci příběhové linky probíhá proces sžití se s novým místem, a pochopení vlastního já. Esej se zaměřuje na sféry představené ve vybraných literárních dílech, na jejich postavy a na roli přenesení se mezi těmito sférami/světy. Toto přemístění vyžaduje adaptaci, která nevyhnutelně vede k vývoji postav a nabízí tak možnost prozkoumat společenské problémy. Práce se rovněž zaobírá strukturou úkolu (quest) v příbězích, jelikož ta je často součástí tohoto žánru. Každá kniha je shrnuta a zkoumána ve své příslušné kapitole. První kapitola nabízí definici termínu fantastický/fantastic, která je následně promítnuta do definice portálové fantazie. Pozornost je věnována vysvětlení odborných výrazů důležitých pro analýzu, které slouží jako referenční rámec následujících částí. V této části je rovněž vedena diskuse o procesu tvoření sekundárních světů. Kniha Nikdykde, napsaná Neilem Gaimanem, je předmětem druhé kapitoly. Kapitola je uvozena pojednáním o Gaimanově prominenci v oblasti fantazijní literatury a žánrově ohebných kvalitách jeho děl....
|
|
|
Ethics and Religion in George Orwell's A Clergyman's Daughter
Vašendová, Petra ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem George Orwella k náboženství v jeho raném románu Farářova dcera (1935). Hlavním předmětem zkoumání této práce je hlavní postava, její ztráta víry a zkoumání obrazu ideální křesťanky, kterou představuje, v kontrastu s duchovními a dalšími postavami příběhu. Dorothy Hare je slušnou mladou dívkou před i po ztrátě víry, nepotřebuje tedy vnější podnět pro své chování. Orwell kritizuje církevní systém založený na protichůdných tvrzeních v Bibli a nedostatek pravé křesťanské víry kněží. Nejprve jsou popsány autorovy rané zkušenosti s náboženstvím, které získal na školách, které navštěvoval a vliv, jenž na něj tyto instituce měly v pozdějším životě, následované analýzou románu Farářova dcera. Jednotlivé kapitoly jsou rozebrány samostatně, neboť každá z nich popisuje oddělenou zkušenost, která hlavní hrdinku utváří. První kapitola ukazuje každodenní útrapy Dorothy, mezi něž patří náročné požadavky jejího otce, faráře Anglikánské farnosti, žádosti jednotlivých duchovních a denní návštěvy věřících. Orwell zde kritizuje církev jako celek a její rituální formálnost. V druhé kapitole Dorothy dočasně ztrácí vzpomínky, víru i své vlastní morální zásady. Ty jsou jasně zřetelné v ostatních částech příběhu jakožto kontrolní mechanismus chování hlavní hrdinky postrádající bolest...
|
|
|
Shelley's Negotiation of Metaphysics
Balvín, Tomáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je porozumět Percy Bysshe Shelleyho náhledu na roli básníka ve společnosti jakožto nositele progresivní změny. Aby toho dosáhla, zkoumá jeho metafyziku, hlavně pak kontakt s doktrínami idealismu, které krystalizovali na sklonku jeho života intimním vztahem s pracemi Platóna, jeho spojení s francouzskými materialisty, anglickými filozofy jako Priestley nebo Hume a pozdější s lukreciánským materialismem. Shelleyho hluboké propojení s prvním moderním proponentem anarchismu, Williamem Godwinem, který by mohl být popsán jako perfekcionista nebo utilitarianista. Tím, že se teze bude zajímat o tyto otázky, osvětlí tím, jak tyto doktríny ovlivnily Shelleyho a jak s nimi konverzoval a kritizoval je, odhalujíc komplexitu jeho díla, protože, v Shelleyho filozofii, jednoduchá dichotomie mezi idealismem a materialismem je problematická. Na začátku diplomová práce prezentuje Shelleyho kontakt s materialistickými doktrínami, jejich rychlé odvržení v čisté formě, odpověď na ně a jejich kritiku v básni "The Cloud". Shelleyho materialistické vlivy jsou probírány, taktéž pak některé možnosti interpretace Shelleyho básní v tomto stylu. Dále je jeho interakce s revoluční1 myšlenkou popisována v Queen Mab, která v práci slouží jako ukázka pokračovaní Shelleyho deterministických principů a...
|
|
|
Fantastic Society: Social Themes in Terry Pratchett's Discworld
Hájek, Jáchym ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Terry Pratchett je známý především jako autor Úžasné Zeměplochy, což je řada čítající více než čtyřicet knih a několik povídek, které jsou zasazené do světa často popisovaného jako humoristická fantasy. Pratchett nicméně využívá tohoto žánru a jeho možností pro představivost a satiru, nejen aby vyprávěl příběhy, ale také aby zprostředkoval své vlastní názory na některá z největších společenských témat, jako je feminismus, náboženství nebo rasismus. Využívá stereotypních rolí a prostředí žánru fantasy a převrací je, aby ukázal na problémy skutečného světa. Nárůst obliby žánru fantasy, obzvláště satirické či humoristické, umožňuje Pratchettovi předkládat své názory širšímu publiku a vytvořit svět, který odráží a pokřivuje ten skutečný, aby ukázal důležitost a dopad těchto témat na společnost. Zasazení do fantasy světa navíc umožňuje Pratchettovi vytvořit svět, v němž tato témata mohou být volně ukázána a diskutována. První kapitola představuje Zeměplochu jakožto druhotný svět a představuje témata, která budou probírána. Druhá kapitola se zabývá mnoha formami rasismu na Zeměploše. První část kapitoly rozebírá standardní typ rasismu mezi člověkem a člověkem, což je ilustrováno na knize Jingo. Další podkapitola je pak věnována rasismu mezi lidmi a nelidmi a mezi trolly a trpaslíky, který je ilustrován...
|
|
|
Perception of Time in the Novels of Virginia Woolf
Byrtusová, Klára ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Hlavným cieľom tejto bakalárskej práce je analýza reprezentácie času v troch románoch modernistickej spisovateľky Virginie Woolfovej. Bakalárska práca skúma dichotómiu psychologického, vnútorného času a času vonkajšieho sveta, ktorému musia hlavné postavy čeliť. Téza tejto práce tvrdí, že juxtapozícia týchto dvoch konceptov v románoch Pani Dallowayová, Vlny a K majáku môže byť prirovnaná k pojmom l'étendu a durée, ktorých hlavným predstaviteľom bol francúzsky filozof Henri Bergson. Subjektívna povaha durée spočíva v jeho schopnosti existovať vnútorne a bez viazanosti na externý čas. Táto charakteristika kontrastuje s konceptom l'étendu, ktorý sa dá opísať ako vonkajší čas mechanicky rozdelený na časové jednotky. Porovnanie týchto dvoch konceptov môžeme pozorovať v skúmaných dielach, pričom treba podotknúť, že každý román pracuje s konceptom času inak, a teda reprezentuje viacero pohľadov na ten istý problém. Úvodná časť práce vymedzuje pravdepodobný pôvod Woolfovej záujmu o čas a tvrdí, že precízna reprezentácia času bola záujmom nielen literárnym, ale aj filozofickým. Okrem Henriho Bergsona sa spomínajú aj kľúčové myšlienky Paula Ricoeura a Williama Jamesa. Bakalárska práca tiež zmieňuje vplyv intelektuálnej skupiny "Bloomsbury Group" a Marcela Prousta, ktorého priamy vplyv Woolfová spomína vo...
|
|
|
Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting
Roušová, Helena ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě knihy, které reprezentují transgresivní fikci a závislostní literaturu. Tyto dvě knihy, Feťák Burroughse (poprvé publikováno v roce 1953) a zabývají drogově závislými a jejich transgresivním chováním. Popisují, jaké volby činí hlavní postavy, když se snaží vyprostit z omezení daných společností a při hledání své identity. Hlavní postavy obou textů se snaží uniknout před pravidly a očekáváními, jež na ně vyvíjí společnost, překračují hranice zákona, morálky, etiky, chovají se transgresivně. V této práci je vysvětlen původ výrazu "transgresivní fikce" a jsou analyzovány transgresivní techniky a transgresivní prvky obou textů. Práce popisuje transgresivní potenciál podtitulu první edice knihy Feťák a rozebírá části, které podrývají identitu střední třídy a vysmívají se americkému životnímu stylu. V knize se transgresivní prvky zabývají, mimo jiné, psychologickým efektem humoru ve vážných a/nebo graficky transgresivních situacích a využíváním intelektuální převahy k manipulaci ostatních lidí. V obou textech hraje důležitou roli násilí jako nástroj transgrese. Násilí je jediný způsob, který dokáže vyvolat u hlavních protagonistů citovou odezvu. V této práci se porovnávají rozdílné narativní styly obou textů jednotvárný styl Burroughse, který...
|
|
|
Symbolism of the Vampire in English Romanticism
Sůvová, Jaroslava ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Postavu upíra proslavil zejména Bram Stoker ve svém Drákulovi. Nicméně Drákula nebyl prvním upírem v britské literatuře a jeho kořeny se dají vystopovat až do období romantismu. Tato bakalářská práce se bude zabývat otázkou symboliky upírů ve vybraných dílech anglického romantismu od konce 18. a do prvních dekád 19. století. Zaměří se zejména na díla Samuela T. Coleridge, Johna Keatse, lorda Byrona a Johna Williama Polidoriho a jejich pojetí upířích postav. Předmětem této práce je zjistit, jak tyto postavy v jednotlivých literárních dílech fungují, co přesně symbolizují a zda představují něco hlubšího než "ty druhé", "opovrhované" a "prokleté".
|
host ::
RSS.