|
|
The clinical relevance of biomarkers for aggression assessment and prognosis in non-small cell lung cancer
Pražáková, Markéta ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Molino, Rafael (oponent)
Cíl: Cílem dizertační práce bylo sledování biologické aktivity nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) pomocí širokého spektra parametrů: klasických nádorových markerů, matrix metaloproteináz (MMPs) a jejich tkáňových inhibitorů (TIMPs), pro-zánětlivých a pro-angiogenních cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul, a stanovit biomarkery, které mohou zlepšit diagnostiku a prognozu nemocných s NSCLC. Metodika: Celkem bylo sledováno 22 biomarkerů: 8 standardních nádorových markerů (cytokeratiny Cyfra 21-1, TPA, TPS a MonoTotal, CEA, SCC, TK, Chromogranin A) a 14 potenciálně klinicky užitečných biomarkerů, vhodných pro sledování biologické aktivity nádoru - pro-zánětlivé cytokiny IL-6, IL-8, MCP-1, pro- angiogenní cytokiny VEGF, matrix metaloproteinasy MMP-1, MMP-2, MMP-7, MMP- 9 a jejich inhibitory TIMP-1 a TIMP-2, adhezivní molekuly ICAM-1, VCAM-1, růstový faktor IGF-1 a PAI-1 stimulující růst nádoru a angiogenezi. S ohledem na hodnocení klinického významu těchto markerů u NSCLC byly systematicky sledovány jejich hladiny v séru nebo plazmě ve skupině 93 pacientů s NSCLC v době primární diagnozy před zahájením léčby a dále v průběhu follow up pomocí imunoanalytických metod a multiplexové analýzy. V kontrolní skupině bylo 20 pacientů s benigním onemocněním plic. Výsledky: Výsledky získané z...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
|
Výskyt a řešení svalových dysbalancí u sportující a nesportující populace se zaměřením na objektivizaci a řešení rehabilitací u populace s nespecifickými bolestmi
Šmejkal, Jiří ; Zeman, Václav (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Kálal, Jan (oponent)
Výskyt a řešení svalových dysbalancí u sportující a nesportující populace se zaměřením na objektivizaci a řešení rehabilitací u populace s nespecifickými bolestmi zad. Abstrakt v českém jazyce: 258 pacientů ve věku 51,5 let ( SD 8,4 let) bylo po dobu tří týdnů léčeno v rehabilitačním centru pro bolesti bederní páteře. Sledovali jsme výskyt svalových dysbalancí a prováděli jsme zejména jejich přesnou objektivizaci zařízením Tergumed. Jejich ovlivnění jsme řešili a srovnávali v průběhu rehabilitační léčby. Posuzovali jsme rozdílnosti u sportující a nesportující populace a vliv celkové motivace, věku a dalších faktorů na zlepšení síly, hybnosti a dysbalancí a na zmírnění celkových potíží. Již za tři týdny bylo na zařízení Tergumed prokázáno zlepšení hybnosti a svalové síly (p<0,001). Bylo zjištěno, že populace sportující a pacienti motivovaní posilováním na systému Tergumed podstatně lépe přistupují k aktivním cvičením a dávají jim přednost před terapií pasivní. Dále bylo zjištěno zvýšení rozsahu pohybu v Thomayerově zkoušce a redukce bolesti, vyjádřené na vizuální analogové škále, snížení hmotnosti a hladiny cholesterolu (p<0,001). Při třítýdenním sledování, přes zcela prokazatelné změny pohyblivosti a síly, nebyly prokázány jednoznačné změny svalových dysbalancí a ani jejich rozdílnosti dle pohlaví, věku,...
|
|
|
Prognostic factors in malignant melanoma
Třešková, Inka ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Pizinger, Karel (oponent) ; Nekulová, Miroslava (oponent)
Souhrn1. Úvod: Maligní melanom je jedním z nejzhoubnějších kožních nádorů. Na celém světě se neustále incidence tohoto nádoru zvyšuje, v České republice je diagnostikováno o 5% více případů každý rok. Zásadní pro léčbu melanomu je včasná diagnostika a včasné chirurgické odstranění tumoru. Silná agresivita tohoto maligního onemocnění je způsobena místním invazivním růstem a tendencí k časnému metastazování. Cíl: Maligní melanom je vysoce metabolicky aktivní nádor, který produkuje celou řadu enzymů, cytokinů, růstových hormonů a jiných molekul. Cílem této práce bylo zjistit využitelnost předoperační a pooperační sérové a plazmatické hladiny biomarkerů v diagnostice primárního nádoru a v pooperační následné péči. Tato zjištění by měla klinický význam pro prognózu, úpravu multimodální léčby a následné sledování pacientů s maligním melanomem. Metodika: V souboru 77 pacientů s maligním melanomem a 34 pacientů bez nádorového onemocnění jako kontrolní skupiny jsme měřili hladiny dále uvedených cirkulujících biomarkerů pomocí běžných imunologických metod a multiplexové analýzy: thymidinkináza, tkáňový polypeptidový specifický antigen, protein S100A, osteoprotegerin, osteopontin, inzulinu podobný růstový faktor 1 a 3, epidermální růstový faktor, interleukin -2, -6, -8, -10, vaskulární endoteliální růstový faktor....
|
|
|
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristián (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
|
|
|
Nádorové markery v diagnostice a monitorování léčby se zaměřením na dětskou onkologii
Votava, Tomáš ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Šafarčík, Kristian (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Sumerauer, David (oponent)
Souhrn Úvod: Leukémie a lymfomy tvoří většinu nádorových onemocnění v dětském věku. V průběhu posledních 20 let došlo k výraznému pokroku v oblasti terapie a zlepšila se tak prognóza těchto pacientů. Zůstává však otevřena otázka, zda existují spolehlivé laboratorní markery, které pomohou rozlišit tato onemocnění od benigních chorob a zda lze pomocí těchto vyšetření předpovědět prognózu pacienta, nebo zda mohou tyto markery včas odhalit počínající relaps základního onemocnění. V případě použití biochemických a radioimunologických metod se tak nabízí alternativa k molekulárně genetickým metodám. Soubor a metody: V této studii jsme monitorovali hladiny thymidin kinázy (TK) a beta(2)-microglobulinu (2MG) u dětských pacientů s leukémiemi (58 dětí) a s lymfomy (14 dětí). Kontrolní skupinu tvořilo 45 zdravých dětí a pro diferenciálně diagnostické účely 109 pacientů s benigními onemocněními patřícími do diferenciálně diagnostické skupiny leukémií nebo lymfomů (lymfadenopatie, infekce a autoimunní onemocnění). Snažili jsme se vyhodnotit klinický význam sledovaných markerů. Výsledky: Naše pozorování prokázala, že hladiny TK i 2MG byly při diagnóze leukémie výrazně zvýšeny (mediany TK - 409 U/l, 2MG - 1,96 mg/l). Zvýšení obou sledovaných parametrů bylo oproti skupině s benigními onemocněními statisticky signifikantní...
|
|
|
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
|
|
|
Vliv saturace jódem na prevalenci tyreopatií a změn sonografických nálezů štítné žlázy ve vybraných regionech u dospělé populace České republiky
Dvořáková, Marcela ; Zamrazil, Václav (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Dosud nebylo provedeno epidemiologické zmapování výskytu tyreopatií u naší populace a sledování jejich dynamiky v závislosti na změně stavu jodového zásobení. Systematickým epidemiologickým průzkumem od 90. let až do r. 2006 se podařilo získat velké množství dat o stavu naší populace z hlediska saturace jodem a onemocnění štítné žlázy. Průzkum zahrnoval náhodný výběr probandů z registru České republiky, dotazníkové vyšetření rodinné, osobní anamnézy, nutričního stavu, dietních návyků, léčby, celkové klinické vyšetření vč. lokálního vyšetření krku, sonografické vyšetření štítné žlázy, antropometrické vyšetření, stanovení jodurie a laboratorní vyšetření funkčních parametrů štítné žlázy vč. protilátek proti jednotlivým antigenům štítné žlázy. Tyreopatie patří spolu s diabetem mezi nejčastější endokrinní onemocnění a zaplňují více než 80% činnosti endokrinologických pracovišť v České republice. Podle odhadu založeného na nesystematických epidemiologických sledováních u nás postihují asi 5 % obyvatelstva, jejich výskyt se liší, u některých věkových skupin je několikanásobně vyšší než u jiných. Pro onemocnění štítné žlázy, podobně jako pro řadu dalších tyreopatií, platí vyšší prevalence u žen než u mužů. Etiologie tyreopatií je velice pestrá od geneticky podmíněných onemocnění v důsledku vývojové vady až po...
|
host ::
RSS.