|
|
Usage of Press for Pedagogical Purposes
Chvojková, Martina ; Jančík, Jiří (oponent) ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma "Využití francouzského tisku pro pedagogické účely" má sloužit učitelům francouzského jazyka jako návrh, jeden z možných způsobů, uplatnění tisku v hodinách francouzštiny. Práce obsahuje dvě hlavní části zabývající se touto problematikou. V první části jsou uvedena teoreticko-metodologická východiska pro práci s tiskem, z níž je poté vyvozena část praktická. Praktickou část práce tvoří pracovní listy, určené studentům, a listy pro učitele, které blíže specifikují aktivity z pracovních listů, udávají úroveň studentů, pro něž jsou pracovní listy vhodné, stejně jako vzdělávací cíle, délku práce a pomůcky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazyková politika v Lucembursku
Hrazdirová, Iveta ; Jančík, Jiří (oponent) ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce Jazyková politika v Lucembursku pojednává o problematice trilingvismu, který je charakteristickým znakem tohoto velkovévodství. Snaží se popsat jazykovou situaci země, způsob začlenění všech tří jazyků do procesu vyučování, upozornit na problémy, které s tímto začleněním mohou vzniknout a informovat o plánovaných změnách jazykové politiky, které mají dané problémy pomoci řešit. Vlastní text práce je členěn do 7 kapitol. První kapitola podává stručnou charakteristiku Lucemburského velkovévodství z hlediska zeměpisného a poukazuje na členitost terénu, který je ideálním místem pro pěstování vinné révy, jímž je země mimo jiné známá. Dále se tato kapitola zabývá dějinami Lucemburska, které se začínají datovat od 10. století n.l., kdy hrabě Zikmund dává postavit hrad, kolem něhož vzniká nové město. Ve 14. stol. se Lucembursko stává vévodstvím a díky lucemburské dynastii panovníků získává důležité postavení v Evropě. Od 15. do 19. stol. je Lucembursko součástí jiných států. Až v roce 1839 se stává nezávislým velkovévodstvím. Od té doby jeho postavení v Evropě roste. Lucembursko patří mezi zakládající členy Evropské rady a Evropské unie, je sídlem řady evropských institucí. První kapitola se také zmiňuje o politickém systému Lucemburska, který je založen na parlamentní demokracii ve formě...
|
|
|
Sociocultural competence and French as a foreign language
Hrivnáková, Eva ; Jančík, Jiří (oponent) ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je popsat roli a význam sociokulturní kompetence při výuce francouzštiny na základních i středních školách v České republice v moderním přístupu k výuce cizího jazyka, který odráží potřeby uživatele cizího jazyka ve skutečném životě. Stěžejními body práce je konstatování neodmyslitelného propojení jazyka s kulturou a společností dané země a poukázání na možné negativní důsledky plynoucí z neznalosti sociokulturní kompetence. Projekt práce nabídne vyučujícím francouzštiny inspiraci a podněty, jakými způsoby lze sociokulturní kompetenci v hodinách rozvíjet tak, aby aktivity byly pro žáky zajímavé a obohacující. Práce je zaměřená především didakticky a poslouží nejen vyčujícím francouzštiny, ale také všem zájemcům o moderní přístup k didaktice cizích jazyků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Methodology of French phonetics applied in Czech contemporary education
Vejvodová, Šárka ; Jančík, Jiří (oponent) ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá postavením didaktiky fonetiky v současném českém vyučování francouzštiny jako cizího jazyka a zkoumá její důležitost. Opírá se jak o zpracování dat z výzkumu na dvou českých gymnázií a o analýzu dotazníků vyplněných Francouzi (nebo cizinci učící se francouzsky); tak o odborné publikace zabývající se metodami korektivní fonetiky a aktuálními didaktickými otázkami. Klade si za cíl motivovat budoucí učitele k rozvíjení svých diagnostických kompetencí a k sebevzdělávání se ve fonetické praxi a nabízí přehled nezbytných fonetických jevů, jež by učitel měl mít během výuky francouzského jazyka na paměti. Nakonec nabízí možný repertoár fonetických cvičení, která mohou být snadno integrována do výuky francouzštiny jako cizího jazyka a jež vedou k osvojování správné francouzské výslovnosti.
|
|
|
Evaluation in lessons of French language according to The CEFR
Vaňáčová, Eva ; Jančík, Jiří (oponent) ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma "Hodnocení v hodinách francouzštiny z pohledu Evropského jazykového rámce" má sloužit především učitelům francouzského jazyka jako jeden ze způsobů, jak správně hodnotit své studenty. Práce obsahuje dvě části. V první z nich jsou uvedeny teoretické informace týkající se hodnocení, z nichž je poté odvozena část praktická. Praktickou část tvoří pracovní listy určené učitelům, které obsahují cílovou skupinu studentů, pro které jsou určeny, vzdělávací cíle, pomůcky a možný návrh hodnocení. Hodnocení je velmi důležitým momentem ve výuce a to nejen cizích jazyků. Jeho výsledky velmi ovlivňují další studium žáka, jelikož ne vždy samotné hodnocení může být pozitivním podnětem. Proto se nejprve zabýváme hodnocením jako takovým. Teoretická část začíná obecným vymezením Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a jeho stručného vývoje. Podoba, jakou známe dnes, byla uvedena v praxi v roce 2001, kdy jej vydala Rada Evropy. Hlavní myšlenkou Společného evropského referenčního rámce pro jazyky je poskytnutí obecného rámce pro vypracování jazykových sylabů, zkoušek či učebnic v celé Evropě. Ve své úplnosti popisuje vše, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci a současně jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Popis se samozřejmě také...
|
|
| |
|
|
French language in Belgium
Šťastná, Natalie ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Dans le présent mémoire, nous essayons de démontrer les différences entre le français standard et le français en Belgique. Par le français standard nous entendons le français utilisé dans les milieux cultivés de la France métropolitaine, langue des dictionnaires, de l'enseignement, des médias ainsi que des communications officielles. En Belgique, comme dans d'autres aires francophones, certaines particularités du français relvent des réalités différentes par rapport celles de France, propres la Belgique. Nous les avons regroupées sous l'appellation statalismes officiels, le terme que nous avons emprunté Jacques Pohl. Cependant, beaucoup de particularités demeurent propres des régions bien limitées et entretiennent la diversité linguistique au sein d'un mme pays. C'est pour cette raison que nous avons préféré de ne pas parler de français de Belgique mais de français en Belgique.
|
|
|
French urban slang as reflected in rap music
Kudličková, Pavla ; Vacková, Alena (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
V této práci se zaměřujeme na popis jazykové formy, jíž se hovoří na francouzských předměstích, tzv. banlieues. Soustřeďujeme se zejména na slovní zásobu a zkoumáme, jakým způsobem je obnovována: popisujeme tedy konkrétní morfologické a sémantické slovotvorné procesy. Cílem naší analýzy je zjistit, který zpopsaných procesů vykazuje nejvyšší produktivitu při tvorbě nových slova které procesy se naopak na produkci neologizmů této mluvy podílejí pouze minimálně a jsou okrajové.
|
|
| |
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
host ::
RSS.