|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
| |
|
|
Vegetation of fir- and calcicolous beech forests of the Czech Republic
Boublík, Karel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent) ; Ewald, Jörg (oponent) ; Walentowski, Helge (oponent)
Souhrn BoublikK. (2009):vegetacejedlina v6pnomilnjchbudinieskd republiky.- Ms., 104p. lDisertadnipr6ce;depon.in: Knihovnakaterdybotaniky,piF UK v prazel Pniceptini5i u./sledkylrtocenologickt klasifikacev6pnomilnlichbudinajedlin desk6republiky. _ Fyocenologick6 snimky vfpnornilnjch budin s dominancibuku lesniho (Fagion, Cephalinthero- Fagmion) byly rybniny pomoci dvou metod:(i) na zikladd piitornnosti druhri iexpertnE definovand skupiny druhri a (ii) formalizovanou m€todou cocktail. V piipad€ metody cockLil byly definice frtocgnotogjgtic! jednotek vytvgf.eny kombinaci sociologiilcfih skupin druhrl pomoci iogiclcyctr openitoru.V definicichbyla pouZitarovndZdominancedruhrl.Byla-rozli5enajen jedna a-sociace vipnomilnfch b.oEin(cephalanthero-Fagetum).Tato se vyskltuje oboykl" nu u,ip"n"i.t, v6pnifjch piskovc(ch a opuMch. Mtz€me se s nl vsak setkattakd na baziltech'a zndlcicb- V nimci Seshjch uipnomilnjch budin byly pomoci anallizy TWINSPAN rozliseny fii vegetadni rypy, kier6 jsou interpretovanyjako subasociaceCephalanthero-Fageum:(1) cephalantheri-Fageai-seslerietosum caeruleaes dominanci Sesleia caemlea a s vfskytem petrofftri najdemena .idff"l;"f,, kamenifjch prid6ch.(ii) cephalanthuo-Fagetumwicum seryskytuje na iuchfcl a mdlkjch prid6ci a obsahuie iadu svdtlomilnly'ch,teplomilnfch a v.ipnomilnjch druhri. (iiD...
|
|
| |
|
|
Komárov a Čenkov. Regionální sondy do vývoje krajiny Brd v období industrializace
Röschová, Kateřina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje vývoj krajiny zalesněného pohoří ve středních Čechách - Brd, od pozdního středověku do konce druhé světové války. Od 15. století byly Brdy významným železářským centrem celých Čech. Pro výrobu železa zde bylo vše potřebné - dobře tavitelná železná ruda, bohaté lesy, vodní toky a blízká odbytiště výrobků. Během průmyslové revoluce (1800- 1873) se železářské podniky koncentrovaly a modernizovaly. Drobné provozy zanikaly a výroba se soustředila do vznikajících průmyslových center. Brdské lesy, z nichž mizela železářská výroba, se staly cílem turistů, skautů a trampů. Rozsáhlé zalesněné pohoří upoutalo pozornost i Ministerstva národní obrany, které se rozhodlo vybudovat zde dělostřeleckou střelnici. Konkrétní proměny krajiny Brd jsou ukázány na příkladu dvou katastrů - Čenkova a Komárova.
|
|
| |
|
|
Krajinný fenomén nové divočiny
Skálová, Michaela ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem nové divociny v krajine. Pro pochopení a popsání výše zmíneného jevu byly vybrány tri lokality v Praze: Cerná rokle a její okolí v Praze 8, cást Hostivarského lesoparku v Praze 15 a Velký háj v Praze 4. Na nich se pokusím ukázat, že tento krajinný fenomén není jen a výhradne negativním jevem, naopak muže být i výchozím bodem pro nový genius loci krajiny a mít pritom svoji svébytnou a artikulovatelnou hodnotu biologickou, kulturne historickou a komunálne ekologickou; budeme-li ji schopni nalézt, podarí se snad zmenit navyklá klišé o vztahu cloveka a prírody, o moderní degradaci krajiny dnešním clovekem apod. Cílem této diplomové práce tedy bude nejprve popis soucasného i drívejšího stavu vybraných lokalit s detailnejším zamerením na oblast na Praze 8, ve kterém se pokusím o komplexnejší komplementární pohled na krajinu emancipovanou od nekdejšího intenzivního vlivu cloveka (ovšem bez apriorního hodnotícího znaménka); následne popis dvou dalších lokalit. Ze získaných dat a poznatku vyvodím obecnejší záver, zda fenomén nové divociny, který je do urcité míry všem trem lokalitám, byt každé v jiné míre, vlastní, je v necem pro naši dobu nový a zvláštní na rozdíl od "divocin" vznikajících v jiných dobách. Génius loci je vetšinou vázán na krajinu pusobící harmonicky až...
|
|
|
Kulturní enkláva obce Horní Víska půl století po zániku - historická interpretace na základě vegetačních příznaků
Holý, Petr ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent)
Vývoj krajiny a vegetace v okolí Horní Vísky byly studovány od jara 2004 do jara roku 2006. Lokalita se nachází v česko-německém pohraničí okresu Tachov mezi Planou a Stříbrem. Oblast studovaného území představuje typ kulturní krajiny, která je charakteristická odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Práce popisuje současný vegetační charakter a vývoj využití ploch na části krajiny v blízkém okolí zaniklé Horní Vísky. Záměrem diplomové práce bylo rovněž otestovat metodiku geobotanické indikace na konkrétní oblasti okolí zaniklé obce. K výzkumu historie krajiny a zaniklé vesnice posloužily mapové i písemné podklady od poloviny 17. století do dnešní doby. Využity byly historické i současné mapy, letecké snímky oblasti, staré kroniky a díla pamětníků, úřední spisy, vlastní pozorování a botanický průzkum zaniklé obce a okolní krajiny. Ráz a využití této krajiny byl dán hospodařením německého obyvatelstva. Němci zde žili od středověkého osídlení do vystěhování po druhé světové válce. Využití této kulturní krajiny se během doby značně měnilo a částečně se zrcadlí v dnešním charakteru jednotlivých částí a biotopů. Geobotanická indikace nám dává přímé i nepřímé důkazy o lidské existenci v krajině a přibližuje nám částečně i její kulturní a duchovní stránku.Byla ověřena terénní metoda vegetační...
|
|
|
Metodiky - monitoring
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat jsou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
|
|
|
Metodiky mapování a monitoringu invazních (vybraných nepůvodních) druhů - mapování
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat budou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
|
host ::
RSS.