|
|
Dar nového života: Mk 5,21-43. Využití vědecké exegeze v lectio divina
Minář, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
DAR NOVÉHO ŽIVOTA: Mk 5,21-43 Využití vědecké exegeze v lectio divina Petr Minář Resumé: Práce Dar nového života: Mk 5,21-43 pojednává o využití vědecké exegeze v lectio divina a všímá si také úzkého spojení této metody četby Písma s liturgií. Vychází z úryvku Markova evangelia o uzdravení ženy trpící krvácením (krvotokem) a vzkříšení dcery Jairovy. Celá práce je rozvržena do čtyř částí. Začátek práce je věnován samotnému lectio divina a je nastíněn vývoj tohoto pojmu. Protože je práce zaměřena na využití metod vědecké exegeze je připojen stručný vývoj přístupu k biblickému textu od apoštolských dob až po současnost. Tato část tvoří výchozí bod práce. Nejobsáhlejší část práce tvoří exegetický rozbor Mk 5,21-43. Ten je vytvořen pomocí biblických komentářů, slovníků a konkordancí. K vyhledávání dalších biblických míst bylo také použito programu Theophilos 3. Tato část textu má klasickou strukturu (úvod do evangelia, struktura textu, synoptické srovnání, další místa v Písmu s podobným tématem, komentář k jednotlivým veršům, shrnutí). Tato část práce tvoří základ pro další kapitoly. Další dvě části práce jsou věnovány konkrétnímu použití výsledného rozboru v lectio divina a částečně i v liturgii. Pro lectio divina je postupováno po jednotlivých stupních a stále je odkazováno na exegetický rozbor z předchozí...
|
|
|
The Significance of Archeological Excavations in Galilee for the Interpretation of the Gospels
Kučera, Peter ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
RESUME Význam archeologických vykopávek v Galileji pro interpretaci evangelních textů Ve druhé polovině 20. století proběhla po celé Svaté Zemi řada archeologických vykopávek. Ze všech zkoumaných míst vyniká obzvláště Kafarnaum, které evangelista Matouš nazývá městem Ježíšovým. Velký počet evangelních zmínek o Kafarnaum je pozoruhodný vzhledem k příslovečné stručnosti evangelií, což pouze podtrhuje význam Kafarnaa v Ježíšově veřejném působení. Vykopávky na tomto místě proběhly ve velkém rozsahu a bylo odkryto mnoho pozůstatků z prvního století po Kristu. Mezi nejvýznamnější nálezy patří Petrův dům a synagoga z rané doby římské, nejsou však jedinými, které si zasluhují naši pozornost. Tato práce zřejmě představuje první ucelený pokus o podrobné popsání archeologických nálezů z doby Ježíšovy. Zároveň přináší doposud nejpodrobnější přehled mimobiblických zpráv o Kafarnaum. Cílem této diplomové práce je představit a analyzovat uvedené archeologické nálezy a porovnat je jak s biblickými i ostatními textovými prameny, tak i s nálezy ze soudobých mist v Levantě. Kromě toho umožní take čtenáři vytvoření lepší představy o Kafarnaum v době Ježíšově. Klíčová slova: Biblická archeologie Capharnaum (Capernaum, Kafarnaum) Synagoga z prvního století Dům svatého Petra Doba Ježíšova
|
|
|
Výměna srdcí (srovnání Jer 31,31-34 a Ez 36,23-28)
Čapek, Ondřej ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
This paper comaprates two passages - Jer 31:31-34 and Eze 36:23-28 - which are very close to each other. Both are prophetic speeches to the house of Israel and their key themes are covenant and renewal of heart. First, the biblical term ble heart is analysed, then the exegesis of both passages is proceeded with the use of common dictionaries (TDOT, HALOT) and commentaries (AB, Jerome's Biblical Commentary, WBC). Then a comparation of the passages is made, considering also comparation of the whole books. Finaly the paper confronts its outcome with the document of PBC: The Jewish People and their Sacred Scriptures in the Christian Bible, which tracts this subject shortly. Keywords: Jeremiah - Ezekiel - covenant - heart
|
|
|
Mateřský rys Boha ve Starém Zákoně
Šourků, Jindřich ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ Boží vztah k člověku se odehrává v dějinách spásy. Starý zákon je zvěstováním velkých Božích činů, kde klíčovou roli hraje izraelský národ. Bůh se člověku zjevuje postupně tak, aby adresát - člověk, dovedl pochopit sdělující se Bož lásku. Bůh má vždy iniciativu jako první. Boží komunikace s lidmi vrcholí smlouvou na hoře Sinaj. A nejen to, Bůh dává člověku své věčné přísliby, zjevuje mu své jméno a vyvádí ho z Egypta. Ve Starém zákoně je Bůh dokonale oproštěn od jakýchkoli sexuálních praktik, tolik vlastních polyteismu okolních národů. Izrael poznává jediného Boha především ze zkušenosti, nikoli cestou analogie, či teologického bádání. Neboť právě z Božího sebezjevování mohl člověk poznat jeho vlastnosti a rysy. O otcovské lásce Boha k Izraeli je ve Starém zákoně řada zmínek. Mezi postavou pozemského otce a Bohem jistě existuje řada podobností, už jen proto, že člověk neumí myslet v jiných kategoriích, než lidských. Pak ovšem i mezi matkou a Bohem musí existovat nějaká podobnost, protože počátek otcovství i mateřství je v Bohu samotném. Bůh chce být člověku vším. Boží láska nese nekonečné množství podob. Bůh je bojovníkem, vysvoboditelem, vykupitelem, Pánem, Králem, soudcem, snoubencem, manželem, ale je li zapotřebí, je trpícímu ubožákovi i matkou. Bůh nabízí milující náruč, hýčkání na klíně, útěchu...
|
|
|
Obrazy vztahu mezi Hospodinem a Izraelem v prorockých knihách Starého zákona
Vítová, Markéta ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ Název: OBRAZY VZTAHU MEZI HOSPODINEM A IZRAELEM V PROROCKÝCH KNIHÁCH STARÉHO ZÁKONA Autor: Markéta Vítová Cílem této práce bylo pomocí exegeze vybraných biblických textů popsat a vysvětlit obrazy, kterými izraelští proroci, inspirováni Duchem svatým, vyjadřují vztah mezi Hospodinem a izraelským lidem. Dále bylo cílem vyvodit z obrazů teologické poselství. Zvláštní zřetel je dán na obrazy z manželského a rodinného života a ze zemědělství. Obrazy jsou východiskem pro to, jak o Bohu mluvit pravdivě, ale přitom ne natolik konkrétně, aby tím byl Bůh nějak omezen přílišným začleněním do světa. Navíc obrazy lépe vtáhnou posluchače či čtenáře do dění, vyzývají k zaujetí postoje a k odpovědi Bohu. Texty, ve kterých je Hospodin nazýván otcem či matkou, vyjadřují, že Hospodin je otcem Izraele ve smyslu stvořitelském, je tedy původcem všech tvorů a člověk je vrcholem jeho díla, a Izrael je jeho vyvolený lid. Proroci mluví také o Božím úsilí vychovávat Izraele, který se často choval vůči Bohu vzpurně a neposlouchal ho. Přitom Bůh dopouští, že na lid dolehnou různé těžkosti a zkoušky, které mají vést Izraelce ke změně smýšlení a chování. Perikopy, ve kterých je Hospodin přirovnáván k matce, ukazují bezpodmínečnost jeho lásky a péče vůči lidu. Použití obrazu Boha jako otce i matky navíc vypovídá o Boží transcedenci...
|
|
|
Obsahová analýza diváckého násilí v MF Dnes a Hospodářských novinách
Brož, Jan ; Hendl, Jan (oponent) ; Slepičková, Irena (vedoucí práce)
3 ABSTRAKT Název: Analýza obsahu mediálních sdělení deníků MF DNES a Hospodářské noviny k problematice diváckého násilí Cíl: Kvantitativně zhodnotit zobrazování násilí fotbalových diváků v denících MF DNES a Hospodářské noviny. Metoda: Pro účely výzkumu byla použita metoda obsahové analýzy. Výsledky: Výzkumné otázky byly zodpovězeny porovnáním získaných dat. Klíčová slova: média, divácké násilí, periodický tisk, obsahová analýza
|
|
|
Poutě do Jeruzaléma ve Starém zákoně
Pauli, Michal ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
1 POUTĚ DO JERUZALÉMA VE STARÉM ZÁKONĚ Michal Pauli RESUMÉ Cílem této diplomové práce je ukázat, jak dalece souvisí problematika starozákonních poutí - coby specifického náboženského fenoménu - s identitou, dějinným utvářením a eschatologickým zacílením vyvoleného národa Izraele na Hospodina, jeho Boha. Izrael přitom svou zkušeností následování Věčného reprezentuje všelidskou touhu dojít plnosti věčného života v nikdy nekončícím štěstí. Celá práce je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se zabývá základními kontextuálními východisky dané problematiky: jednak antropologií lidského pohybu, spočívající v interpersonálním vztahování se vůči druhému prostřednictvím poznání a svobodného aktu vůle; dále dějinností věřící komunity, která se realizuje v"pouti" za věčným Bohem; životní příběhem "otce" všech Božích poutníků Abrahama a nakonec mýtem o všelidském směřování ke společnému cíli, který se naplní až v dokonalé blaženosti všech. V druhé kapitole se přechází k legislativním normám a předpisům ohledně poutí, jak jsou kodifikovány v Pentateuchu. Zvláštní pohled je přitom věnován konstitutivnímu charakteru slavení poutních svátků, které pomáhají utvářet identitu Božího lidu v různosti prostředí, dob a okolností na jeho dějinné pouti. Tři různé legislativní sbírky, v Pentateuchu obsažené, alespoň částečně...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.