|
|
Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Šedivá, Lucie ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V bakalářské práci "Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia" se zabývám rozborem mužských a ženských postav v pěti vybraných dílech tohoto autora- ve Zpovědi Masky, Žízni po lásce, Hukotu příboje, Zlatém pavilonu a Odpoledním vlečném člunu. První část práce je věnována rozboru přístupu k tématu a způsobu vnímání literárních postav. Každé z pěti knih se věnuji zvlášť. Čtenáři ulehčuji orientaci v nich uvedením do děje. Dále srovnávám jednotlivé postavy knih a v následující části hledám paralely mezi jednotlivými díly a jejich hlavními postavami. Snažím se je konfrontovat i s osobním prožitkem autora a prolínáním jeho osobnosti do postav. Nedílnou součástí práce je i kapitola uvádějící základní informace ze ·Života autora a osvětlující dobové pozadí a pohnutky, které Mišimu k napsání těchto knih vedly. Navíc v jeho dílech nalézáme i autobiografické prvky, k jejichž porozumění nám Mišimův osobní život slouží. V příloze uvádím seznam vybraných děl a přikládám několik fotografií autora.
|
|
|
Srovnání pěti základních typů her nó
Burešová, Lucie ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Bakalářská diplomová práce Srovnání pěti základních typů her nó sleduje tradiční klasifikaci japonských her nó do pěti typů podle postavy, jakou představuje hlavní herec šite. Podle tohoto rozdělení analyzuje pět her ke každému typu: Curukame (Jeřáb a želva), Acumori, Hagoromo (Nebeské roucho), Seimaru a Funa Benkei (Benkei na lodi). K analýze je přistupováno spíše z pohledu performativního umění než z hlediska lingvistického, hlavním kritériem je dramatické rozvití hry podle systému džo-ha-kjú, k němuž přispívá charakteristika hlavní postavy. Autorka vychází z japonských originálních libret jókjoku, překladů scénářů do evropských jazyků i videoukázek divadelních představení.
|
|
|
Japanese war film
Kikta, Tomáš ; Labus, David (oponent) ; Tirala, Martin (vedoucí práce)
Práca je tematicky zameraná na japonský vojnový film. Jej autor prostredníctvom rozboru určitého počtu diel japonskej kinematografie s vojnovou tematikou poukazuje na kvality a špecifiká konkrétnych filmov. Cieľom analýzy jednotlivých snímkov je predovšetkým určiť, aké myšlienky a postoje sa daný film, resp. jeho režisér snaží ponúknuť divákovi a aké prostriedky filmového umenia na to využíva.
|
|
|
Témata a motivy v povídkách Akutagawy Rjúnosukeho
Fleischhansová, Marta ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
V b a k a l á r s k é p r á c i "Téma t a a mo t i v y v p o v í d k á c h Ak u t a g awy Rj ú n o s u k e h o " s e z a b ý v ám r o z b o r em v y b r a n ý c h p o v í d e k a u t o r a z h l e d i s k a r o zma n i t o s t i t éma t a mo t i v u . Cá s t p r á c e v e n o v a n á ž i v o t u a u t o r a j e p r o r o z b o r d í l a n e z a n e d b a t e l n á , v mn o h a a s p e k t e c h s e t o t i ž v p o v í d k á c h j e h o o s o b n í z k u š e n o s t o d r á ž í . Ve n u j i s e e t a p ám, k t e r ými Ak u t a g awa b e h em p s a n í p r o c h á z e l , a j e h o z d r o j i i n s p i r a c e . S n a ž ím s e o d h a l i t , o c em p o v í d k y a u t o r a v y p o v í d a j í n a p r í k l a d v s o u v i s l o s t i s l i d s k ým p o j ímá n ím z á k l a d n í c h h o d n o t - k r á s y , t o u h y , v í r y , n a d e j e , l á s k y , p r a v d y , a t a k é z k o umám l i t e r á r n í p o s t a v y z r u z n ý c h h l e d i s e k n a p o z a d í o k o l n o s t í , u d á l o s t í a p r o s t r e d í , v n emž s e j e d n o t l i v é p o v í d k y o d e h r á v a j í . V p r í l o z e u v á d ím s e z n am v y b r a n ý c h d e l v j a p o n š t i n e , c e š t i n e a a n g l i c t i n e a t a k é s e z n am p o v í d e k , k t e r é b y l y p r e l o ž e n y d o c e š t i n y .
|
|
|
Narativní postupy v díle Cudži Kunia "Letní pevnost"
Párysová, Věra Julie ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Ve své práci se budu zabývat narativními postupy v díle Letní pevnost autora Cudžiho Kunia. V první části se zaměřím na celkovou výstavbu díla, v dalších kapitolách se budu zabývat rozborem titulu a motta. Dvě následující kapitoly se zabývají postavou v Letní pevnosti - v první z nich jsem se zaměřila na postavu z hlediska její funkce v narativu, ve druhé rozebírám prostředky, které Cudži použil k vyobrazení hrdinů díla. Podobným způsobem se zabývám také otázkou místa. V kapitole věnované kategorii fikčního času budu rozebírat jednak prolínání časových rovin uvnitř díla a jednak způsob využití retrospektivy. Samostatná kapitola je věnována rozboru sedmé kapitoly, která je kulminační kapitolou díla a svým stylem vyprávění se liší od ostatních částí díla. V předposlední kapitole se věnuji prostředkům, jimiž Cudži dosáhl efektu gradace a střídání napětí a uvolnění, a v poslední části se zamýšlím nad některými dalšími otázkami, především na estetickou působivostí, psychologickou věrohodností zobrazení ženské hrdinky, otázkou nadčasovosti díla. Cudži v Letní pevnosti propojuje různé způsoby vyprávění, podává příběh prostřednictvím dvou vyprávějících postav, muže a ženy, kromě přímé výpovědi využívá dalších prostředků jako jsou deník, dopis nebo paměti, zapojuje množství symbolů a jevů vzbuzujících asociace,...
|
|
|
Kondžaku monogatori jako jeden z pramenů japonské literární tradice
Vlček, Karel ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Účelem této práce je podat byt' jen velmi kusý a dílčí pohled na středověkou sbírku povídek secuwa, Kondžaku monogatari. Je třeba upozornit, že jsem se zde zabýval pouze povídkami z japonské části sbírky, téměř úplně pomíjím svitky 1 až 9, které obsahují povídky Indické a Čínské. Mým cílem bylo podat obraz povídek buddhistické části Kondžaku monogatari, dílem proto, že se jí v literatuře nevěnuje tolik pozornosti, dílem z osobní inklinace. V práci jsem musel bohužel pominout mnoho témat. Po úvodu do problematiky japonských povídek a sbírek secuwa podávám ve druhé kapitole jistý obraz bódhisattvů Džizóa a Kannon, ale téměř opomíjím buddhu Amidu, ačkoliv ten je z hlediska japonského buddhismu nejdůležitější a je mu v Kondžaku věnováno nejvíce povídek. Je jich tolik a je to tak široké téma, že by si zasloužilo samostatnou práci. Následuje výklad pojmů dó.~in a nembucu, klíčových pro chápání smyslu mnoha povídek. Ve druhé kapitole jsme se pokusil o obraz buddhistických mnichů, jak je podáván na pomezí buddhistické a světské sekce. Následuje analýza povídky 26/27. která posloužila Rjúnosuke Akutagawovi jako pramen pro jeho povídku Rokunomija no himegimi. Následuje krátký přehled autorů dvacátého století a děl, která se tak či onak inspirovala sbírkou Kondžaku monogatari šú. V dodatku kromě několika přehledných...
|
|
|
Džizoku - nevyřešený problém současného japonského buddhismu
Kašpar, Zdeněk ; Tirala, Martin (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
Džizoku 1 - manželky buddhistických kněží. Fenomén, kterým je Japonsko v buddhistickém světě unikátní. Drtivá většina buddhistických institucí v celé Asii totiž zachovává tradiční celibátní charakter praxe svých duchovních, pouze v Japonsku došlo z určitých důvodů k zajímavému jevu, kdy přes 90 procent duchovních žije ve svazku manželském, přestože formálně se takřka všechny buddhistické denominace stále hlásí k celibátní tradici. Tento paradox vytváří mnoho problémů, otřásajících samotnými základy jednotlivých sekt, a já bych se rád ve své práci pokusil o jejich ozřejmení a seznámení s přístupy vedení sekt k jejich řešení. Úvodem své práce bych však nejprve rád nastínil, co mě vedlo k volbě tohoto tématu. Důvody byly dva: osobní zkušenost s pobytem v buddhistickém chrámu a následná snaha pochopit některé skutečnosti, a potom také snaha osvětlit tento doposud nepříliš zkoumaný aspekt současného japonského buddhismu. Nejprve vysvětlím důvod první, vycházející z osobní zkušenosti. Koncem devadesátých let se mi poštěstilo, po několikaleté praxi zenového buddhismu v tradici školy Sótó v Čechách, obdržet nabídku od jistého kněze této denominace pokračovat ve své praxi v jeho chrámu. Pozvání jsem nadšeně přijal, a ve své fantazii, podporované občasnými výroky onoho kněze, jsem spřádal představu kláštera, jsoucího...
|
|
|
Kompozice a narativní strategie v díle Kawabaty Jasunariho Sněhová země
Černáková, Martina ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Román Sněhová země je společně s Hlasem hory považován ze stěžejní dílo Kawabaty Jasunariho. Úvodní pasáž, při níž se čtenáři až tají dech, bývá velmi často citována v japonských učebnicích literatury a svědčí tak o tom, že tento román zaujímá významné místo na poli japonské literatury, stejně tak jako sám autor. Za poklidně a pozvolně plynoucího času vyprávění jsou na půdě románu Sněhová země rozehrány křehké mezilidské vztahy. Hlavní hrdina se ocitá ve vnitřním konfliktu mezi dvěma krásnými, částečně protikladnými ženami a současně spočívá i ve vnitřních pochybnostech a niterném pocitu promarnění vlastního života. O oblibě tohoto románu vypovídá neJen skutečnost, že se stal námětem četných filmových zpracování, ale také fakt, že byl přeložen do mnoha cizích jazyků, a tak se dostal do rukou čtenářů po celém světě. Vyskytuje se v něm množství míst se silným impresionistickým nábojem, v nichž je zobrazeno neopakovatelné kouzlo okamžiku. Byla to právě tato okouzlující atmosféra, kombinace studeného světa Sněhové země a vroucích citů hrdinky Komako, prodchnutá jemnou nostalgií, evokací starých zvyklostí a ctností, jež upoutala pozornost čtenářů a přispěla k tomu, že Kawabata získal nejvýznamnější literární ocenění, Nobelovu cenu.
|
|
|
Správce Sanšó: významové roviny motivu sebeobětování v historických prózách Mori Ógaie
Bruna, Lukáš ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Moudrý vládce řeší spory raději rozumem než mečem. Tato lidová moudrost, u nás nejčastěji spojovaná s postavou krále Karla IV., vyjadřuje hlubokou touhu prostého lidu po míru, který byl předpokladem stability a prosperity, zároveň v sobě ale i odráží univerzální představu o ideální formě vlády. Víceméně totožnou představu nalezneme i v myšlení Dálného východu. Ve snaze odpovědět na otázku, jakým způsobbem by měla být společnost spravována, prezentuje konfucianismus již ve svých počátcích koncepci dvou protikladných principů - na jedné straně je to vzdělanost a umění ( bun ), které představují rozumovou argumentaci, na straně druhé je to vojenská moc ( bu ), tedy argumentace fyzické síly. Tak jako Platón, který došel k podobným závěrům, když jako ideální formu zřízení označil vládu filozofů, i v konfuciánském modelu ideální společnosti je vzdělanost nadřazena hrubé fyzické síle. Skutečná forma vlády měla ovšem často odlišnou podobu. Model japonské středověké vlády ( bakufu ) - alespoň v očích mnoha představitelů konfuciánských škol - vzájemné postavení obou principů převrátil : navzdory formální existenci císařského dvora v Kjótu, které bylo považováno za centrum i symbol vzdělanosti a umění, faktickou moc ve svých rukou soustředila vojenská šlechta ( buši ). Koneckonců i toto uspořádání bylo jedním z...
|
|
|
Svébytnost japonského komiksu
Křivánková, Anna ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Přestože japonský komiks - známý též jako manga ~ OOi - je ve světě uznávaným fenoménem, v naší zemi nejenže dosud nepronikl do širšího povědomí veřejnosti, ale velmi málo pozornosti se mu dostává i na akademické úrovni. Možnou příčinou tohoto poněkud vyhraněného přístupu je určitá nelibost, či téměř nevraživost, s jakou česká akademická obec pohlíží na komiks jako takový. V čem tkví kořeny této podivuhodné netolerance se můžeme dohadovat, svou roli zde však jistě sehrála politická situace v období 1948-1989, kdy se na komiks pohlíželo s nevolí jakožto na "náhražku skutečné literatury a buržoazní brak" 1 , a byl tak odsouzen k přežívání v časopisech pro děti a mládež, kde byl rovněž občas využíván k ideologicko-výchovným účelům. Pravdou nicméně zůstává, že ve světě byl takovýto přístup již do značné míry překonán. Na komiks dávno přestalo být pohlíženo jako na pokleslou infantilní záležitost a stal se, domnívám se právem, předmětem seriózního vědeckého zkoumání. V naší zemi se komiks dočkal většího zájmu odborné veřejnosti až v posledních dvou letech, kdy vyšly dvě publikace, pojednávající o teorii a historii komiksu: překlad knihy Stavba komiksu2 od Thierry Groensteena a Comics: Stručné dějiny3 , první skutečně česká kniha pojednávající o historii komiksu. Bohužel, ani jedna z těchto dvou publikací...
|
host ::
RSS.