|
|
Postavení Ainuů současném Japonsku - komparativní pohled
Barva, Ondřej ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce uvádí čtenáře do současného života původních obyvatel Japonska - Ainuů. V úvodních kapitolách je zobrazen nástin historie japonsko-ainuských vztahů včetně jednotlivých vládních kroků až po rezoluci volající po "Uznání Ainuů původními obyvateli Japonska" schválenou japonskou vládou 6. června 2008. Dále je v práci obsažen popis Summitu původních obyvatel na Ainu Mošir a stručný rozbor dvou dokumentů, které se staly jeho výslednými produkty. Následuje nástin současné situace ainuské menšiny a způsoby, jakými je ainuská kultura prezentována široké veřejnosti.
|
|
|
Filmová tvorba režiséra Ošii Mamorua
Baďurová, Jana ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je filmová tvorba režiséra Ošiiho Mamorua. Cílem práce je zhodnocení jeho děl a určení charakteristických rysů jeho animovaných i hraných filmů. Jsou rozebrána dvě reprezentativní díla, na kterých jsou tyto charakteristické rysy ilustrovány. Délka práce je 48 stran.
|
|
|
Haruki Murakami v českém překladu - Problémy překladů ze vzdáleného jazyka (Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland v překladu Tomáše Jurkoviče)
Wein, Akebi ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním románu Konec světa a Hard-boiled Wonderland od japonského spisovatele Haruki Murakamiho v japonském originále s jeho českým překladem pořízeným překladatelem Tomášem Jurkovičem. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda český překlad odpovídá japonskému originálu a odvodit, jakými metodami autor překladu pracuje. První kapitola uvádí základní teze teorie kvalitního překladu, popisuje jazyková úskalí japonštiny a potíže spojené s překlady ze vzdálených jazyků. Druhá kapitola charakterizuje život a dílo spisovatele a jeho literární styl, odvíjející se od rysů mezinárodních, poté japonských a nakonec ryze individuálních. Jádro práce je v třetí kapitole. Zde se nejprve zaměřuje na úroveň sémantickou, tj. na rozbor lexikálních a frazeologických prostředků při srovnání překladu z japonštiny do češtiny. Sem patří novotvary, amerikanismy, synonyma a obměny opakujících se japonských sloves v češtině, slova citově zabarvená a zvukomalebná, fráze, idiomy apod. Poté se práce věnuje problematice na syntaktické úrovni překladu. Zaměřuje se na užití přítomného času v jedné části románu, na otázku převodu tykání a vykání do češtiny a na snahu vtahovat čtenáře do příběhu pomocí oslovování čtenáře. Dále se zabývá komplexními jazykovými prostředky jako jsou příměry a metafory, které...
|
|
|
Hajaši Fumiko a její román Ukigumo
Ticová, Lenka ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této práce je analyzovat jedno z nejvýznamnějších děl moderní japonské spisovatelky Hajaši Fumiko a zařadit toto dílo do kontextu moderní japonské literatury a také sledovat vývoj stylu autorky v čase. Toto dílo je nutné posuzovat s přihlédnutím k jejímu životu, protože autorka do značné míry čerpala ze svých životních zkušeností.
|
|
|
Srovnání rané a pozdní tvorby Akutagawy Rjúnosukeho
Bedáňová, Veronika ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Anotace: Práce se zabývá srovnáním děl rané a pozdní tvorby Akutagawy Rjúnosukeho. Reprezentativním dílem raného období je povídka Džigokuhen (Obraz pekla) a zástupcem období pozdního je dílo Haguruma (Ozubená kola). Práce má za cíl sledovat a analyzovat proměnu rané tvorby, kdy autor nepoužíval pro svá díla autobiografické prvky, v tvorbu autobiografickou v pozdním období. Pro srovnání vycházím i z biografických knih o autorovi a literárních studií zahrnujících kapitoly o tvorbě Akutagawy. Práce se dále zabývá údělem umělce v pojetí Akutagawy Rjúnosukeho a mírou ovlivnění západními autory v jeho dílech
|
|
|
Poezie v Kodžiki
Adamčák, Jan ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Ze 112 písní obsažených v Kodžiki byl proveden výběr reprezentativního vzorku a na něm proveden hrubý překlad a rozbor, jak jazykové či významové stránky písně, tak jejího stylistického zařazení. Z ukázek je patrné, že tyto písně vznikly dávno předtím, než začala být japonská poezie výhradně záležitostí úzké elitní skupinky soustředěné kolem císařského dvora. V jistých případech lze dopátrat jejich lidový původ i původní význam (požehnání novému domu v písni Susano-o-no-mikota), či místo původu (politické sňatky mezi patriarchálním Izumem, a matriarchálním Koši), někdy byl převodem a zasazením do okolního kontextu natolik, že nám zbývají nanejvýše spekulace. Zda je rytmus 5-7 go šiči, japonskému jazyku původní, nebo zda byl dovezen zvenčí resp. vyvinut pod vnějším podnětem (např. rytmika importované čínské hudby) též nelze s jistotou určit. Na příkladu vybraných písní z díla bylo předvedeno jejich stylistické roztřídění - krátká píseň tanka (pravidelná), tj. pětiverší o rytmu 5-7-5-7-7, a nepravidelná 107 , dlouhá píseň čóka, delší útvar skládající se z rytmických skupin 5-7, zakončený trojverším 5-7-7108 (pouze nepravidelná, žádná z čók nedokáže zachovat přesný rytmus) a trojverší pobočná píseň kata uta. To že formu pětiverší na sebe bere asi 40% z celkového počtu básní, je dáno pravděpodobně i částečnou...
|
|
|
Japonská větná doplnění
Celbová, Monika ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
V úvodu této práce jsme si položili praktickou otázku, zda existují jasně vymezitelná pravidla, jimiž se řídí distribuce partikulí užívaných v konstrukcích větných frází s obsahovými propozicemi; a pakliže existují, jaká jsou to pravidla. Základní východisko nám v tom poskytla sémanticky orientovaná lingvistika vybudovaná na principech generativní gramatiky a reprezentovaná jmény, jako je Kuno, Nakau a Josephs. Hlavní přínos jejich lingvistického přístupu lze spatřovat - i přes některé kritické výhrady, jež byly na adresu jejich teorií vzneseny - v obhájení hypotézy, že komplementační partikule nejsou významově prázdné výrazy, jak se domnívala starší lingvistická škola, nýbrž že mají určité sobě vlastní významové implikace, jimiž se od sebe navzájem liší. Tyto významové implikace jsou zřejmě ještě o něco složitější, než jak je nastínil ve své studii o systému japonské komplementace Lewis S. Josephs, a viděli jsme, že v některých případech jeho výklady skutečně selhávají. Takovým příkladem je zmiňovaná partikule to iú, v níž chce Josephs spatřovat významovou implikaci nefaktivity, prokazatelně však navzdory některým v japonštině běžně užívaným syntaktickým vazbám s jednoznačně faktivními slovesy. Reiko Itani, která se zasloužila o kritiku této Josephsovy teze, pak také přišla s návrhem jiného typu zkoumání,...
|
|
| |
|
|
Přací výrazy v japonštině
Bouberlová, Zdeňka ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám přacím způsobem (deziderativem) a přacími výrazy v japonštině obecně. Vzhledem k širokému rozsahu tématu se soustředím především na výrazy vyjadřujícími explicitní přání či chtění (včetně žádosti/ prosby). Téma se snažím pojednat jak z morfologického tak ze sémantického hlediska. Teoretický text této bakalářské práce doplňuje řada příkladů (plus další doplňující příklady v příloze), které názorně ilustrují význam a použití jednotlivých přacích výrazů. Pramen a příslušnou stránku, odkud jednotlivé příklady pochází, uvádím v závorce za příkladem, všechny použité prameny pak v bibliografii. V případě citací rovněž uvádím příslušné údaje hned za citovaným textem. Případné vysvětlující či doplňující informace uvádím v poznámkách pod čarou. V první polovině práce (tj. v oddílech IV a V) se zabývám dvěma typy přacího modu v japonštině - sufixy -TAI a -TAGARU, adjektivem HOŠII a slovesem HOŠIGARU. V dalších kapitolách se věnuji lexikálním prostředkům vyjádření přání a také ustáleným vazbám. V závěru práce se okrajově zmiňuji o intenzitě přání a způsobu jejího vyjádření a o zvláštnostech týkajících se japonských přacích výrazů. Pro přepis japonštiny používám českou transkripci.
|
|
|
Japonské partikule "ni" a "de"
Roubíčková, Iveta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Partikule jsou nepostradatelným pojivem v japonské větě, mezi jejímiž členy slouží vztahotvorně. Pádové partikule ( , kakudžoši) přibližně odpovídají v českém jazyce skloňování jmen, případně jmennému spojení s příslušnou předložkou, či spojkám. Stejně jako celá japonština se i funkce partikulí vyvíjely, obsah této práce by však měl odpovídat modernímu, spisovnému jazyku. Pádové partikule ni a de mají každá několik funkcí. Některé jsou evidentně rozdílné, některé mohou být pro nerodilého mluvčího zdánlivě zaměnitelné. Právě objasnění těchto otázek, co se týče nezaměnitelnosti partikule ni a de, je motivem následujících stránek. Kapitoly popisující funkce partikule ni a de sestávají z kategorií (seřazených přibližně dle frekvence použití), jejich popisu, případných výjimek a upřesňujících informací a také z konkrétních příkladů. Ty jsou uvedeny v japonštině, české transkripci a s českým překladem, který je shodný s česky psaným zdrojem, nebo je vytvořený přímo z japonského znění, či je přeložený s přihlédnutím k anglickému překladu. Část o problematických případech naznačuje rozdíly v jazykovém myšlení českého a japonského mluvčího. V komparativní části se snažím ukázat na osvědčených případech, jakým způsobem ovlivňuje použití jedné či druhé partikule smysl výpovědi. Tato práce vychází z gramaticky...
|
host ::
RSS.