Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 161 záznamů.  začátekpředchozí137 - 146dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Enviromentální chování firem .....
Machová, Daniela ; Polák, Miloš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje obecně vznik a vývoj environmentálních aktivit a dále problematiku environmentálního chování firem. Popisuje podobu dobrovolných environmentálních aktivit, které umožňují firmám při správně aplikovaném environmentálním managementu snížit případné negativní dopady jejich činnosti na životní prostředí. Dalším cílem práce je zhodnocení jedné konkrétní dobrovolné environmentální aktivity v rámci environmentálního chování firem, a tou je projekt nazvaný "Zelená firma". Tento projekt je relativně úzce zaměřený na problematiku zpětného odběru elektrozařízení a přenosných baterií ve firmách. Avšak právě takovéto specifické projekty mohou vzbudit zájem zaměstnanců firem o životní prostředí, zlepšit jejich informovanost a také pomohou firmě získat certifikát s mezinárodní platností jakým je ISO 14001. Klíčová slova: firma, environmentální chování, elektrozařízení, ISO, EMAS
Vliv čistírny odpadních vod na kvalitu vody v toku
Kunert, Michal ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je sledování kvality toku Čermenka pomocí stanovení základních fyzikálně chemických parametrů a koncentrací přítomných iontů ve vzorcích vody a následný vliv na kvalitu toku po vybudování nové čistírny odpadních vod. Klíčová slova : kvalita vod, znečištění vod, čistírna odpadních vod
Ropné havárie a jejich vliv na kvalitu vody
Lebdušková, Helena ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
V předkládané bakalářské práci se především se věnuji ropným haváriím, které se staly běžnou součástí našich životů. Součástí práce je i charakteristika ropy, jako výchozí suroviny na výrobu benzínu, nafty a dalších ropných produktů. Současný způsob užívání ropy a ropných produktů se bez rizika havárií bohužel neobejde. Mezi největší problémy patří přeprava ropy tankery. Další problémy přináší zpracování ropy a odpady vznikající při jejím zpracování. Cílem práce je zejména vyhodnocení ropných havárií, jejich vliv na kvalitu vody a současně tak i na celý ekosystém. Klíčová slova Ropa, ropné havárie, znečistění vody
Nakládání s bioodpadem v ČR
Matušová, Martina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Marešová, Karolina (oponent)
V České republice je poměrně málo zkušeností s odděleným sběrem biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve srovnání s vyspělejšími státy EU. Pomoci řešit tuto situaci mají dokončené i stále ještě probíhající pilotní projekty. Tyto projekty jsou zaměřeny především na předpokládané množství, kvalitu a skladbu biologicky rozložitelného komunálního odpadu v jednotlivých městech a obcích. Dle výsledků projektů, bude důležité v nejbližší době nastartovat změny systému nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, a to v celém cyklu. Provést tyto změny bude potřeba především kvůli legislativě EU, která nám ukládá snížit podíl skládkovaného biologicky rozložitelného odpadu. Při neplnění limitů hrozí ČR, ale i ostatním členským státům poměrně vysoké sankce. K tomu, aby nově nastavený systém fungoval, bude potřeba brát ohledy na místní podmínky jednotlivých obcí a měst, a především zajistit odbyt výsledných produktů. V neposlední řadě je důležité do separace biodegradabilního odpadu naplno zapojit řádně informované občany, jelikož jak mnoho studií potvrzuje, vytříděný biologicky rozložitelný komunální odpad je nejkvalitnější vstupní surovinou do dalšího procesu zpracování bioodpadu.
Čistší produkce
Stegarescu, Rodica ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Předcházet vzniku negativních dopadů na životní prostředí je lépe než následně je technicky řešit. Z tohoto tvrzení se rozvíjel obor čistší produkce, což je stálá aplikace integrální strategie na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak i životnímu prostředí. U výrobních procesů čistší produkce zahrnuje efektivnější využívání surovin a energií, vyloučení toxických, nebezpečných materiálů a prevenci vzniku odpadů a emisí u zdroje. U produktů (výrobků a služeb) se strategie čistší produkce zaměřuje na snížení jejich dopadu na životní prostředí, a to v rámci jejich celého životního cyklu, od vývoje až po jejich využití. Poprvé tato strategie byla implementována ve Spojených Státech, v společnosti 3M a po získání kladných výsledků, se rozšířila do celého světa. Prvními v Evropě byli Švédové. Řada mezinárodních organizaci vytvořila programy pro propagaci a rozvoj čistší produkce v co nejvíce zemích, nejčastěji prostřednictvím programu národních center ČP, zahájený na začátků 90. let UNIDO a UNEP -tato centra byla vytvořena s cílem poskytování služeb pro podniky, vlády a ostatní účastniky a mají pomáhat s realizací metod, praktik, politiky a technologie čistší produkce. V České Republice se ČP začala uplatňovat v roce 1993 a během dlouhých let se...
Nakládání s odpady ze zemědělského provozu
Schneider, Martin ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
V důsledku zhoršujícího se stavu životního prostředí vlivem intenzivní průmyslové a zemědělské výrobní činnosti, je zapotřebí přistoupit ke tlaku na znečišťovatele, a to jak legislativně, tak ekonomicky. Kejda, jakožto vedlejší produkt je hodnotným komplexním organominerálním hnojivem. Jeho hnojivá hodnota je srovnatelná s hnojivou hodnotou chlévského hnoje, dusíkatých, fosforečných a draselných průmyslových hnojiv. Navíc také kejda vykazuje významný obsah organických látek. Hnojení kejdou je významné zejména v současnosti, kdy naše zemědělství trpí velkým deficitem chlévského hnoje v důsledku snižování stavu skotu. Proto je hnojení kejdou významná alternativa hnojení biologického původu bez znečisťujících látek. Kejda po produkci obsahuje mnoho biologicky škodlivých látek, proto se uchovává v kejdových jímkách, kde se vlivem chemických a fyzikálních reakcí po dobu čtyř až šesti měsíců skladování zbaví nežádoucích látek a vlastností.
Odsolování mořské vody
Pokorný, Lukáš ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
S rostoucí populací na planetě, rostou i požadavky na zásobování vodou. Zdroje sladké vody již v některých zemích nestačí zásobovat obyvatele, průmysl, zemědělství. Jedná se zejména o aridní, přímořské oblasti jako je Blízký východ či Austrálie. Tyto oblasti jsou odkázány především na využití slané mořské vody. Slaná mořská voda obsahuje velké množství rozpuštěných látek, dosahujících koncentrací až 37 000 mg/l, kvůli těmto koncentracím není vhodná k dalšímu využití. Pomocí membránových procesů lze rozpuštěné látky z mořské vody odstranit a vodu dále využívat jako pitnou, k průmyslovému využití nebo v zemědělství. Nejvyužívanější metodou k úpravě slané mořské vody je revezní osmóza, která poskytuje nejvyšší účinnost v poměru ku spotřebě energie.
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
Chemismus vody a sedimentů fluviálních jezer Labe
Chalupová, Dagmar ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent) ; Benešová, Libuše (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku fluviálních jezer v Polabí, které bylo již od středověku značně ovlivňováno lidskou činností. Stará říční ramena, která jsou velice cennými ekosystémy přispívajícími ke stabilitě říčního ekosystému, dokladují nejen změny toku Labe, ale vzhledem k ukládání řady škodlivin vypovídají i o průmyslovém znečištění, kterému byla řeka především v 2. polovině 20. století z důvodu nedostatečných opatření na průmyslových zdrojích kontaminace vystavena. V rámci tohoto výzkumu bylo podrobně studováno 5 starých říčních ramen v úseku mezi Hradcem Králové a Mělníkem, která se vzájemně lišila intenzitou komunikace s řekou, vzdáleností od významných zdrojů průmyslového znečištění a využitím okolních pozemků. Výzkumné práce zahrnovaly morfometrická a batymetrická měření, sledování hydrologického režimu, sezónní měření ve vodním sloupci a pravidelné analýzy povrchových vzorků vody. Z důvodu zjištění starších antropogenních zátěží byly v jezerech odebrány profily sedimentu v délce, kterou použitá technika umožňovala. Kromě zrnitostních rozborů jednotlivých vrstev byl stanoven obsah organického uhlíku a koncentrace vybraných kovů a arzénu (Ag, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Pb a Zn). Hodnocení povrchových vzorků vody prokázalo podobnost starých ramen, která byla stále spojena s...
Analýza volně pohozených odpadů v chráněných územích ČR
Hejdová, Jiřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. Sleduje se především ve městech a obcích, méně již mimo urbanizované oblasti. Nežádoucím jevem z estetických i ochranářských důvodů jsou odpady zejména ve zvláště chráněných územích. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů, kterou se zabývá tato diplomová práce. Pro výzkum byly vybrány tři chráněné krajinné oblasti a dva národní parky. V každém území byly stanoveny dvě odběrové turistické trasy - hlavní a vedlejší. Sběr pohozeného odpadu proběhl na jaře, v létě a na podzim. Sebraný odpad byl roztříděn do několika materiálových kategorií a pro každou kategorii byl určen počet kusů, hmotnost a objem odpadu. Nejvíce kusů odpadů bylo sesbíráno v Krkonošském národním parku a nejméně v CHKO Kokořínsko. Největší zastoupení v počtu kusů měl cigaretový odpad, následovaly plasty a hygienický odpad. Z nápojových obalů byly zastoupeny především PET láhve. Tři čtvrtiny všech odpadů byly nalezeny na hlavních trasách. Největší množství odpadů bylo sebráno v jarním období. Pro hodnocení volně pohozených odpadů je třeba definovat přesnou metodiku. Nezbytné je provést přepočet všech získaných údajů na jednotku délky nebo plochy, aby bylo možné jejich...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 161 záznamů.   začátekpředchozí137 - 146dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.