|
|
Vývoj metody kapilární elektroforézy pro stanovení fosforylovaných složek bakteriálních buněčných membrán
Červinková, Jana ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Název práce: Vývoj metody kapilární elektroforézy pro stanovení fosforylovaných složek bakteriálních buněčných membrán Autor: Jana Červinková Katedra (ústav): Katedra analytické chemie Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Radomír Čabala, Dr. Abstrakt: Obsahem práce je provedení úvodní literární rešerše o metodách analýzy a stanovení fosforylovaných látek přítomných v cytoplazmatické membráně bakterií. Jedná se především o majoritní fosfatidylglycerol, kardiolipin a fosfatidylethanolamin a minoritní fosfatidylserin, kyselinu fosfatidovou a lysylfosfatidylglycerol. Tyto látky jsou spolu s mastnými kyselinami hlavní stavební součástí buněčných membrán a lze je do určité míry používat buď na identifikaci druhů bakterií, nebo na studium chování bakterií za různých podmínek. Pro jejich stanovení bude vyvinuta analytická metoda založená na částečně či zcela nevodné kapilární elektroforéze se spektrofotometrickou detekcí. V rámci bakalářské práce by měly být nalezeny optimální experimentální podmínky separace standardů vybraných látek. Klíčová slova: fosforylované látky, bakteriální cytoplazmatická membrána, kapilární elektroforéza, tenkovrstvá chromatografie, Bacillus subtilis.
|
|
|
Stanovení rozdělovacího koeficientu perfluorovaných látek v systému oktan-1-ol/voda
Skrottová, Anežka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo určit rozdělovací koeficienty 1H,1H,2H,2H-perfluorooktan-1-olu a 1H,1H,2H,2H-perfluorodekan-1-olu v systému oktan-1-ol/voda. K měření bylo použito metody třepací lahve, kde se měřená látka po intenzivním třepání rozdělila mezi zmíněné nemísitelné kapaliny. Po ustavení rovnováhy byla změřena koncentrace v obou fázích. K tomuto stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Znalost rozdělovacího koeficientu látky napomáhá k odhadu velikosti jejího toxického účinku. Výsledné hodnoty log P měřených látek se pohybovaly kolem 3,5. Z toho vyplývá, že látky jsou lipofilní. S tím souvisí i vysoká bioakumulační schopnost PFL obecně. Hromadí se v organismu a jejich vyloučení je velmi obtížné. Tyto látky se hromadí také v abiotické složce přírody. Mají tedy negativní vliv na životní prostředí a jejich výroba je značně omezována.
|
|
|
Prekoncentrace a stanovení perfluorovaných organických kyselin metodou plynové chromatografie
Maradová, Doubravka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Byla vyvinuta rychlá a jednoduchá derivatizační technika pro stanovení perfluorovaných kyselin (C6-C12) za přítomnosti isobutylalkoholu jako derivatizačního činidla a pyridinu jako katalyzátoru. Proces byl optimalizován v roztoku acetonitrilu. Ke stanovení byla využita plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD), hmotnostní spekrometrie s iontově-párovou ionizací (GC-EI-MS) a HPLC s ionizací elektrosprejem (HPLC-ESI-MS). Z porovnání LOD a LOQ isobutylesterů PFCAs vyplývá, že nejnižší naměřené LOD hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,1 - 1,8 µg/ml, stanoveno GC-ECD. Dále bylo porovnáno, která ze dvou analytických separačních metod je pro analýzu PFA při použití stejných derivatizačních technik citlivější. Bylo dokázáno, že využitím stejných derivatizačních technik na přístrojích GC-ECD a GC-MS pro analýzu PFA je vhodnější a citlivější GC-ECD. Z porovnání různých derivatizačních technik na přístrojích GC-ECD, GC- MS a HPLC-MS bez derivatizační úpravy vyplynulo, že je taktéž vhodnější dát přednost GC- ECD před GC-MS a HPLC-MS.
|
|
|
Vývoj metodiky pro stanovení endokrinních disruptorů v environmentálních vzorcích.
Novotná, Veronika ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
V současné době je známa celá řada látek přirozeného i antropogenního původu označovaných jako endokrinní disruptory, které mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů i lidí. Pro znalost chování endokrinních disruptorů v životním prostředí a odhad jejich rizika je důležitá jejich komplexní analýza v environmentálních vzorcích. V této práci byla vyvinuta komplexní metoda pro stanovení bisfenolu A, 17-ethinylestradiolu, irgasanu a 4-nonylfenolu v aktivovaném kalu a půdě zahrnující ASE extrakci, přečištění extraktů kalu pomocí silikagelu a GPC a následnou kvantifikaci vzorků GC/MS a HPLC/UV. Jako finální extrakční podmínky ASE byly určeny: extrakční směs DCM:aceton (3:1 v/v), teplota 60 řC, tlak 1700 psi, 3 extrakční cykly. Výtěžnost samotné ASE při extrakci půdy byla stanovena v rozsahu 93,0-116,3 % s RSD 2,7-5,7 % analýzou HPLC/UV a 93,3-106,0 % s RSD 9,3-15,6 % analýzou GC/MS. Výtěžnost celé metody včetně čistících kroků byla stanovena v rozsahu 78,2-111,2 % s RSD 4,1-10,6 % při kvantifikaci HPLC/UV a 74,6-88,9 % s RSD 3,7-18,2 % při kvantifikaci GC/MS. Aplikace metody na uměle kontaminované vzorky aktivovaného kalu a půdy analyzované po pěti měsících skladování poskytla výtěžnost všech analytů v rozsahu 48,7-69,5 % s RSD 2,2-15,7 % při analýze půdy GC/MS a 56,2-66,5 % s RSD 9,4-15,2 % při...
|
|
|
Nové farmakologické intervence ovlivňující příjem potravy
Špolcová, Andrea ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
NOVÉ FARMAKOLOGICKÉ INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY Vypracovala: Bc. Andrea Špolcová ABSTRAKT Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) byl objeven jako endogenní ligand k sirotčímu GPR10 receptoru. Jeho první zjištěnou funkcí bylo zvyšování uvolňování prolaktinu (PRL) in vitro i in vivo. Tato funkce však byla zpochybněna a není pokládána za primární funkci PrRP. Skutečnost, že myši bez genu pro PrRP či GPR10 trpí hyperfagií a rozvíjí se u nich obezita, vedla k úvaze, že PrRP by mohl působit jako anorexigenní faktor. Noví agonisté PrRP by mohli mít selektivní dlouhotrvající anorexigenní účinek a antagonisté by mohli pomoci objasnit mechanizmus působení PrRP a napomoci tak účinné léčbě obezity a metabolického syndromu. V naší nedávné studii (Maixnerová et al., Peptides (2011)) byla pomocí imunodetekce prokázána přítomnost receptoru pro PrRP u tří tumorových hypofyzárních buněčných linií. Pomocí saturačních vazebných experimentů byla charakterizována vazba PrRP k tomuto receptoru. PrRP31 a PrRP20, které se přirozeně vyskytují v organizmu, vykazovaly srovnatelnou afinitu k receptoru, oba spouštěly buněčnou signalizaci a působily na zvýšení uvolňování PRL u buněčné linie RC-4B/C. Zároveň po injektování do třetí mozkové komory hladových myší působily na snižování příjmu potravy. V této práci byly prováděny...
|
|
|
Analýza a charakterizace antimikrobiálních peptidů kapilární elektroforézou
Hlavsová, Tereza ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) s UV-fotometrickou detekcí při vlnové délce 206 nm byla využita pro stanovení stupně chemické čistoty, meze detekce a meze stanovitelnosti antimikrobiálního kationického peptidu halictinu a jeho 25 analogů. Halictin a jeho analogy byly charakterizovány efektivními elektroforetickými pohyblivostmi korigovanými na 25 řC v několika kyselých základních elektrolytech. Separace směsí strukturně blízkých analog halictinu byly provedeny metodou kapilární zónové elektroforézy (CZE) a micelární elektrokinetické chromatografie (MEKC). Nejvyšších hodnot separační účinnosti, až 2,36∙105 teoretických pater na metr délky kapiláry, bylo dosaženo metodou CZE v základním elektrolytu obsahujícím 30 mM kyselinu fosforečnou, 25 mM Tris a přídavek kationického tenzidu 0,4 mM didodecyldimethylamoniumbromidu (DDAB), pH 2,85. Nejvyšší hodnoty rozlišení CZE separací peptidů byly nalezeny v základním elektrolytu složeném z 30 mM kyseliny fosforečné, 25 mM Tris s přídavkem 0,4 mM DDAB a 0,1 % (m/v) hydroxyelthylcelulosy, pH 2,84.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.