|
| |
|
| |
|
|
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Pomykalová, Andrea ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje využití nejvýše položeného místa ve Znojmě - Hradišti. V jádru Hradiště bylo cílem vytvořit centrum archeologie s návazností na cyklostezky a pěší trasy, ale také přilákání návštěvníků a oživení celého Znojma. Archeologický skanzen bude splňovat potřeby tří ucelených funkcí (výzkum,kultura, rekreace) které se navzájem doplňují. Hlavní podstatou rozdělení je fakt, že kulturní oblast je vytvářena výzkumnou ale využívána rekreační oblastí. V areálu jsou tedy navrženy 3 budovy, z nich každá zaujímá jinou funkci. V historickém prostředí je z urbanistického hlediska brán ohled na výšku zastavění a celkovou koncepci Hradiště. Areál je navržen s cílem rozvoje Hradiště a přenesení podstaty filozofie archeologie do architektury. Budovy v jižní části pomyslně uzavírají vrchol Hradiště svým tvarem a navazují tak na uzavřenost vedlejšího významného kláštera. Oddělením na samostatné dva oblouky vytváří možnost propojení ulice Mašovické a Křižovnické. Synchronizace dvou tvarů je zvýrazněna spojitost mezi objektem vytvářející kulturní funkci a objektem využívajícím. Půdorysné schéma jižní části areálu je navrženo s rekreačními plochami ve tvaru inspirovaném lidskou kosti pod mikroskopem. Budova kultury umístěná v severní části areálu navazuje zakřivením na poslední vrstevnice. Svým kulturním využitím doplňuje pozůstatky (základy) velkomoravského kamenného kostela, zvýrazněného v terénu. Inspirace hmoty vychází z archeologických nálezů ruin a zřícenin. Budova je rozdělena na několik nerovnoměrných hmot, z nich každá plní jinou funkci. Snaha přepisu archeologických nálezů do architektury je navržena i v detailech. Proporce obkladů a travnatých ploch před vstupem do kulturní budovy je inspirována tvarem a proporcí hrobů, které byly nalezeny na velkomoravském slovanském pohřebišti.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Leharová, Alexandra ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce bylo najít ideální řešení pro danou lokalitu v Brně- Komíně na ulici Pastviny a navrhnout zde obytný soubor. Okolí zadané parcely nám nabízí celkem slušnou funkční vybavenost a dobrou dostupnost. Samotná parcela je svahovaná z východní části území, kde už se nachází nezastavěné území s lesy. Na západní straně je hustá zástavba, především s obytnou funkcí. Urbanistický návrh vychází hlavně z myšlenky přirozeného pohybu člověka a jeho vnímání prostoru. Člověk má rád určitý řád, ale nevnímá geometrii striktně a můžeme si tak dovolit porušit řadovou zástavbu a přiklonit se samostatně stojícím objektům. I přesto muže být prostor vnímán jako ulice. Dalším cílem bylo zachovat svažitost terénu co nejpřirozenější. V prostoru jsou navrženy tři typy budov: rodinný dům, třípodlažní bytový dům s terasami a čtyřpodlažní bytový dům. Hmotový návrh staveb vycházel z modulu 6x6x3 m. Tento kvádr byl postupně na každé stavbě násoben a vytvořil přirozenější hmotový přechod.
|
|
|
Městský dům
Mrhač, Jiří ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Brno-střed - nejvýznamnější část Brna ve které se nachází spousta dosud nevyužitých míst. Jedním z nich je parcela na ulici Pellicova, která spadá pod odbor školství, sportu, kultury a mládeže. Návrh se bude zabývat moderním využitím této plochy pro doplnění funkcí místní struktury kulturně - edukativních staveb.
|
|
|
SLAVKOV – revitalizace společenského centra Bonaparte
Kousalová, Barbora ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh multifunkčního komplexu skládajícího se ze stávající budovy restaurace Bonaparte a nové přístavby na sousední parcele, které se nacházejí ve Slavkově u Brna v městské památkové zóně v bezprostřední blízkosti zámeckého areálu (NKP Zámek Slavkov u Brna). Nově vzniklý komplex zajišťuje potřebné chybějící veřejné funkce na úrovni odpovídající soudobým standardům. Zároveň nabízí odpověď na otázku koncepce novotvaru v historickém prostředí a jeho spolupůsobení v kontextu s druhou částí – rekonstruovaným historickým objektem. Multifunkční komplex obou budov má zajišťovat učebny pro ZUŠ, restauraci, společenský sál, knihovnu, infocentrum, veřejné WC, klub seniorů/mládeže eventuálně mateřské centrum, polyfunkční prostory k pronájmu, prostory pro zubní ordinace apod.
|
|
|
Galerie moderního umění
Husárová, Anette ; Kipila, Lubomír (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Koncepční návrh Galerie moderního umění je zpracován s cílem vybudování nadčasového společensko-kulturního centra zasazeného do městské památkové rezervace v návaznosti na kulturní osu stávající okružní třídy města Brna. Navržený objekt je situován v lokalitě Moravského náměstí, a to v prostoru stávajícího parku. Jedná se o novotvar v historickém prostředí, který svým pojetím dodává danému prostředí jedinečnost. Navržený objekt bude zrcadlit nejmodernější architektonické, stavební a konstrukční prvky.
|
|
| |
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Svíbová, Tereza ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vyřešení území mezi ulicemi Koliště, Nádražní a Benešova, které je součástí tzv. Okružní třídy. Byla zde navržena budova mediatéky. Digitalizace = budoucnost. Kromě poskytnutí informací v novodobé digitální podobě slouží mediatéka jako vhodné místo pro studium, práci a setkávání. Koncept budovy vychází z její náplně - svět filmu, knihy, kde nacházíme pevné jádro (informace, fakta) obklopené nespoutanou a chaotickou fantazií. Mediatéka se stane součástí vědeckého parku spolu s druhou budovou v severní části, vědecko vzdělávacím komplexem.
|
|
|
Bydlení seniorů - Křenovice
Leharová, Alexandra ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce bylo najít ideální řešení pro danou lokalitu v obci Křenovice a navrhnout zde bydlení pro seniory. Okolí navrhovaného území nabízí dobrou funkční vybavenost a dobrou dostupnost centra obce a veřejné dopravy. V docházkové vzdálenosti se nachází potraviny, restaurace a cukrárna, pošta, obecní úřad a všeobecný lékař, ale i sportovní zařízení. Blízkost těchto funkcí je velkou výhodou zvláště pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dalším atraktivním aspektem je snadná přístupnost okolní přírody. Urbanistický návrh vychází z myšlenky přirozeného pohybu člověka a jeho vnímání prostoru. Člověk má rád určitý řád, který je pro něj přehledný a někam ubíhající, ale na druhou stranu lze lidské oko snadno oklamat, a tak i řadovou zástavbu můžeme narušit ustupující fasádou, ale lidské oko bude prostor stále vnímat jako ulici. Na druhou stranu je nutné do striktní zástavby zasadit prvek, který by přísnou geometrii rozbil a dodal místu špetku přírody, která slovo „pravoúhlost“ nezná. V případě návrhu je to uměle vytvořený rybník v centru území. Kolem se nachází hlavní pěší trasy, kterými se lze dostat na obě nádraží, obecní úřad, do centra obce, školka, aj. Území se dělí obecně na dvě části - na část obytnou, která je situována v klidnější části území za obecním úřadem v blízkosti zahrad u řadové rodinné zástavby z východní strany, a na část společenskou, která je naopak situována v hlučnějších částech území (hospoda, venkovní hřiště školky). Architektonické řešení se snaží o připomenutí lidové architektury, která z obce díky, velké výstavbě typizovaných domů zmizela a to hlavně z důvodů suburbanizace. Ale samozřejmě to není jen novou výstavbou, často se krásné domky zkazí různými přílepky, které nemají žádnou estetickou hodnotu. Bylo potřeba se zaměřit na prvky a znaky lidové architektury, které jsou pro oblast Křenovic typické a ty pak přeformulovat podle svého cítění do moderní architektury. Jako hlavními pojmy, které vnímám pro návrh, jako dominantní jsou: náves, ulicový typ zástavby, racionální obdélníky, proporce, horizontální členění a sedlový typ střechy. Více o konceptu návrhu se zmiňuji v brožuře „Lidová architektura“. Navrženy jsou tři typy objektů pro bydlení: dům č. 1, dům č. 2, dům č. 3 a kavárna. Kromě domu č. 3 jsou všechny objekty jednopodlažní. Sedlová střecha se vyskytuje u domů s kombinací zelených plochých střech, které jsou situovány směrem do zahrad, tím ulicová linie střech zůstává neporušena. Kavárna má plochou zelenou střechu, a to především protože občanská zástavba kolem má střechy také ploché, a proto se snažím spíše dodržet linii vzhledem k okolí. Samotná sedlová střecha by zde byla i zbytečností.
|
host ::
RSS.