Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Pomykalová, Andrea ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje využití nejvýše položeného místa ve Znojmě - Hradišti. V jádru Hradiště bylo cílem vytvořit centrum archeologie s návazností na cyklostezky a pěší trasy, ale také přilákání návštěvníků a oživení celého Znojma. Archeologický skanzen bude splňovat potřeby tří ucelených funkcí (výzkum,kultura, rekreace) které se navzájem doplňují. Hlavní podstatou rozdělení je fakt, že kulturní oblast je vytvářena výzkumnou ale využívána rekreační oblastí. V areálu jsou tedy navrženy 3 budovy, z nich každá zaujímá jinou funkci. V historickém prostředí je z urbanistického hlediska brán ohled na výšku zastavění a celkovou koncepci Hradiště. Areál je navržen s cílem rozvoje Hradiště a přenesení podstaty filozofie archeologie do architektury. Budovy v jižní části pomyslně uzavírají vrchol Hradiště svým tvarem a navazují tak na uzavřenost vedlejšího významného kláštera. Oddělením na samostatné dva oblouky vytváří možnost propojení ulice Mašovické a Křižovnické. Synchronizace dvou tvarů je zvýrazněna spojitost mezi objektem vytvářející kulturní funkci a objektem využívajícím. Půdorysné schéma jižní části areálu je navrženo s rekreačními plochami ve tvaru inspirovaném lidskou kosti pod mikroskopem. Budova kultury umístěná v severní části areálu navazuje zakřivením na poslední vrstevnice. Svým kulturním využitím doplňuje pozůstatky (základy) velkomoravského kamenného kostela, zvýrazněného v terénu. Inspirace hmoty vychází z archeologických nálezů ruin a zřícenin. Budova je rozdělena na několik nerovnoměrných hmot, z nich každá plní jinou funkci. Snaha přepisu archeologických nálezů do architektury je navržena i v detailech. Proporce obkladů a travnatých ploch před vstupem do kulturní budovy je inspirována tvarem a proporcí hrobů, které byly nalezeny na velkomoravském slovanském pohřebišti.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Pomykalová, Andrea ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Architektonický a urbanistický koncept vychází z původního záměru rozdělení parcel (dlouhé a úzké) a zachování trasy pro chodce(z náměstí do sídliště). Samotný tvar budovy je filozofií dvou hmot znázorňujících spojení dvou měst (Valašské Meziříčí a Krásno) v jedno město. Spojení těchto hmot vlnou je reakcí na dvě protékající řeky ( Vsetínská a Rožnovská), která je nejvíce viditelná z ulice Sokolská. Z důvodu hlučné silnice na jižní straně parcely bylo přínosnější orientování budov na východ a západ což je také v souladu s navázáním na původní parcely. Dva souměrné objekty navazují sedlovými střechami na stávající zástavbu v ulici Pospíšilova.
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Pomykalová, Andrea ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Architektonický a urbanistický koncept vychází z původního záměru rozdělení parcel (dlouhé a úzké) a zachování trasy pro chodce(z náměstí do sídliště). Samotný tvar budovy je filozofií dvou hmot znázorňujících spojení dvou měst (Valašské Meziříčí a Krásno) v jedno město. Spojení těchto hmot vlnou je reakcí na dvě protékající řeky ( Vsetínská a Rožnovská), která je nejvíce viditelná z ulice Sokolská. Z důvodu hlučné silnice na jižní straně parcely bylo přínosnější orientování budov na východ a západ což je také v souladu s navázáním na původní parcely. Dva souměrné objekty navazují sedlovými střechami na stávající zástavbu v ulici Pospíšilova.
ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV.HYPPOLITA VE ZNOJMĚ
Pomykalová, Andrea ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje využití nejvýše položeného místa ve Znojmě - Hradišti. V jádru Hradiště bylo cílem vytvořit centrum archeologie s návazností na cyklostezky a pěší trasy, ale také přilákání návštěvníků a oživení celého Znojma. Archeologický skanzen bude splňovat potřeby tří ucelených funkcí (výzkum,kultura, rekreace) které se navzájem doplňují. Hlavní podstatou rozdělení je fakt, že kulturní oblast je vytvářena výzkumnou ale využívána rekreační oblastí. V areálu jsou tedy navrženy 3 budovy, z nich každá zaujímá jinou funkci. V historickém prostředí je z urbanistického hlediska brán ohled na výšku zastavění a celkovou koncepci Hradiště. Areál je navržen s cílem rozvoje Hradiště a přenesení podstaty filozofie archeologie do architektury. Budovy v jižní části pomyslně uzavírají vrchol Hradiště svým tvarem a navazují tak na uzavřenost vedlejšího významného kláštera. Oddělením na samostatné dva oblouky vytváří možnost propojení ulice Mašovické a Křižovnické. Synchronizace dvou tvarů je zvýrazněna spojitost mezi objektem vytvářející kulturní funkci a objektem využívajícím. Půdorysné schéma jižní části areálu je navrženo s rekreačními plochami ve tvaru inspirovaném lidskou kosti pod mikroskopem. Budova kultury umístěná v severní části areálu navazuje zakřivením na poslední vrstevnice. Svým kulturním využitím doplňuje pozůstatky (základy) velkomoravského kamenného kostela, zvýrazněného v terénu. Inspirace hmoty vychází z archeologických nálezů ruin a zřícenin. Budova je rozdělena na několik nerovnoměrných hmot, z nich každá plní jinou funkci. Snaha přepisu archeologických nálezů do architektury je navržena i v detailech. Proporce obkladů a travnatých ploch před vstupem do kulturní budovy je inspirována tvarem a proporcí hrobů, které byly nalezeny na velkomoravském slovanském pohřebišti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.