|
|
Contemporary revaluation of southern local color fiction
Pegues, Dagmar ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent) ; Ewell, Barbara Claire (oponent)
Tato dizertacni pnice si klade za cH prehodnotit dHo Kate Chopin a Grace King, dvou nejvyraznejsich predstavitelek fikce takzvaneho mistniho koloritu (local color) americke Louisiany piSicich ve druhe polovine devatemicteho stoleti a na prelomu devatemicteho a dvaciiteho stoleti a aplikovat nove kriticke nahledy na jejich dilo, ktere se castecne odchyluji jak od soucasnych feministickych reinterpretaci jejich del, tak od jejich soudobych interpretaci, ktere zdurazfiuji rozpor mezi narodni a regionalni perspektivou. Jak tato prace v peti kapitolach dotvrzuje, postkolonialni literami teorie nabizeji altemativni nahled na kategorii rasy, ktera je jednim ze zasadnich temat zanru mistniho koloritu. Kategorie rasy, ktera je v ramci modemich interpretaci tohoto zanru casto zjednodusovana Ci do urCite miry ignorovana, je v teto praci posuzovana v ramci kontextu daneho regionu za vyuziti pristupu postkoloniaInich literamich teorii, jez jsou zachyceny predevsim v dilech nasledujicich autorU a autorek: Frantz Fanon (Black Skin, White Masks), Homi K. Bhabha (Location of Culture), Gloria Anzaldua (Borderlands/ La Frontera. The New Mestiza), Edward Said (Orientalism), Patricia Yaeger (Dirt and Desire) a Ania Loomba (Colonialism/Postcolonialism). V dusledku tato prace zkouma zobrazovani rasovych stereotypu, predevsim...
|
|
|
Ethics of the self as an aesthetics of existence in Wharton's "The house of mirth" and "The age of innocence"
Černá, Pavlína ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Rhoads, Bonita (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Etika jáství jako estetika existence ve Whartonové Domě radovánek a Věku nevinnosti dokládá, že čtení těchto románů skrze Foucaultovu etiku jáství stojí v protikladu k jejich deterministické interpretaci, a otevírá tím prostor svobodné vůle pro postavy v americkém literárním naturalismu. První kapitola definuje americký literární naturalismus a zkoumá jeho historické kořeny. Druhá kapitola vysvětluje Foucaultovu etiku a její spojitost s naturalismem. Třetí kapitola pojednává o životě Edith Whartonové a jejím boji za vytvoření vlastní identity pomocí Foucaultovy etiky jáství a s ním spojených "technik jáství. Poslední dvě kapitoly jsou čtením Domu radovánek a Věku nevinnosti z pohledu Foucaultovy etiky.
|
|
|
The depiction of the changing consciousness of women in three novels of the turn of the century
Potočková, Kristýna ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Přelom dvacátého století1 je doba velkých historických změn, které ovlivnily všechny oblasti lidského života - společenské, ekonomické a technologické. Tato diplomová práce se zaměřuje na tři romány, The Portrait of a Lady (Portrét dámy) od Henryho Jamese, The House of Mirth (Dům radovánek) od Edith Whartonové a The Awakening (Probuzení) od Kate Chopinové z tohoto období, které zachycují, jak se v návaznosti na probíhající celospolečenské změny mění povědomí ženy. Ve své práci jsem se soustředila na jedné straně na měnící se chápání instituce manželství a mateřství v souvislosti s třídním rozdělením společnosti, původem, rodinným zázemím hrdinek a na straně druhé jsem chtěla poukázat na obtížné postavení spisovatelky v mužském světě, jejíž ambice pod vlivem dynamické doby rostou. Na základě těchto dvou záměrů jsem konkrétně vybrala tři romány, které odrážejí celkový charakter společnosti, jež se snaží postavit novým způsobům v novém století na odpor. Na konkrétních osudech hlavních hrdinek, Lily Bartové, Isabel Archerové a Edny Pontellierové, které se snaží čelit svému osudu, jež je pro ně společností předurčený. Umění a sexualita jsou důležitými články v procesu měnícího se chápání manželského svazku, který představuje překážku ve vývoji ženy, neboť právě manželství do této doby znamenalo pro ženu splnění...
|
|
|
Living Europe: the alien impressions of Henry James and Lambert Strether
Manire, Damian Peter ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Procházka, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem amerického občana, jenž se rozhodne opustit svou vlast a odjet do Evropy, a srovnává aspekty tohoto tématu jak v životě Henryho Jamese, tak v jeho románu The Ambassadors. Je rozdělena do dvou základních částí, z nichž první zeširoka pojednává o Jamesově životě a díle, přičemž se zabývá autorovým vztahem k různým skutečnostem, které vyvstaly v důsledku jeho vystěhování i internacionalismu. Druhá část práce je pak zaměřena na jedno z jeho velice dobře známých děl o expatriaci, román The Ambassadors, a věnuje se především textové i mimotextové analýze díla a identifikaci jevů v daných rovinách. V první kapitole rozebírám vztah autorova života a díla ke kulturnímu fenoménu, jenž se objevuje v důsledku odchodu z rodné země, a to v moderní době, která v sobě zahrnuje kosmopolitismus, imperialismus a masovou kulturu. Rozeznávám hlavní tendence, se kterými se setkáváme jako s důsledkem touhy amerických naivních hrdinů odejít z domoviny, aby "mohli žít", a zabývám se jak přínosem tak riziky transatlantických cest v Jamesových románech. Henry James varuje před vykořisťováním ze strany Američanů všude ve světě, což je, jak ukazuji, téma, ve kterém se odráží dobové imperialistické tendence Spojených Států. Upozorňuji však také na to, že James si velmi silně uvědomuje, že z globální...
|
|
| |
|
|
Fictional paths to a larger truth in american new journalism
Chamonikolas, Kryštof ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Diplomova prace Fictional Paths to HA Larger Truth" in American New Journalism (Beletrie jako cesta k "vetS{ pravdeH v Americke nove zurnalistice) se zabyva americkou "novou zurnalistikou" (new journalism), literarnfm smerem rozvinutym predevsfm v 60. a 70. letech 20. stoletf, ktery beletristickou, narativnf formu zpracovava skutecne udalosti a usiluje pritom o maximalnf spolehlivost a presnost. Prace se teoreticky opfra 0 celou radu studif, predevsfm vsak 0 knihu Johna Hellmanna Fables of Fact: The New Journalism as New Fiction (Vybajena skutecnost: Nova zumalistika jako nova beletrie) z roku 1981, ktera se nejpodrobneji zabyva vztahem mezi literarnf formou a dokumentarnfm obsahem romanovych reportaZi predevsfm od Normana Mailera, Huntera S. Thompsona a Toma Wolfa. Diplomova prace dale odkazuje na teoreticke studie z oblasti literarnf teorie a teorie vypravenf jako napr. Story and Discourse: Narrative Structure in Fiction and Film (PNbeh a vypraveni: narativni struktura v beletrii a filmu) od Seymoura Chatmana z roku 1978, Narrative Discourse: An Essay in Method (do cestiny prelozeno chybne jako Rozprava 0 vypraveni: esej 0 metodej od Gerarda Genetta z roku 1972 ci A Poetics of Postmodernism: History, Theory, Fiction (Poetika postmodernismu: historie, teorie, fikce) od Lindy Hutcheon z roku 1988.
|
|
|
William Faulkner's Light in August: constructing race in the community
Jelínková, Karolína ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce)
Jednfm z ustrednfch temat dfla jizanskeho spisovatele Williama Faulknera (1897-1962) je rasa. Toto tema Faulkner rozvfjel a varioval v prubehu cele sve spisovatelske kariery, a proto je toto tema jako celek velmi obsazne. Zamerem teto diplomove prace bylo postihnout pouze vysek z tohoto kontinua - fungovanf rasy jako konstruktu v komunitach Jefferson a Mottstown Faulknerova imaginarnfho kraje Yoknapatawpha tak, jak jsou tyto komunity zobrazeny ve Faulknerove romanu Srpnove svet/o (Light in August). Zaroven chceme popsat vyznamy, ktere s rasou spojujf dve hlavnf postavy romanu - Joe Christmas a Joanna Burden. Jelikoz soucasna faulknerovska studia volajf po studiu spisovatelova dfla v kontextu, rozhodli jsme se roman Srpnove svetlo analyzovat na zaklade sociologickeho premyslenf 0 rase jako sociokulturnfm konstruktu a v kontextu vyvoje chapani pojmu rasy. Nase zkoumanf bude proto zalozeno na podrobne analyze textu s vyuzitfm sociologickych a sociokulturnich poznatku 0 rase. Pozornost prvni kapitoly se v souladu s vyse vymezenym tematem zameruje na definici rasy ze sociologickeho hlediska. Rasa je v tomto oboru pojfmana jako sociokulturnf konstrukt, tedy skutecnost vykonstruovana lidskou spolecnostf na podkladu specifickych fyziologickych znaku, jako je napr. barva pleti. Existence sociokulturnfch konstruktU...
|
|
|
Frustrated sensibilities in the context of the conventions of the New York elite of Wharton's fiction
Křenková, Markéta ; Quinn, Justin (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Tato prace se zabyva vyberem "spolecenske pr6zy" E. Wharton a zkouma vliv spolecenskych zvyklostf na osobnostnf vyvoj jejich zenskych postav. Vychozfm bodem teto reflexe je skutecnost, ze hrdinky jsou pfedstavovany jako produkty kolektivnfho prostfedf, ve kterem se pohybujf a soucasne nikdy nedosahnou zivotnfho uspokojenf. Vliv spolecnosti se tedy jevf jako frustrujfcf. Popisovane prostfedf se omezuje na elitnf spolecnost mesta New York druhe poloviny 19. stoletf. Takzvana newyorska aristokracie, jejfz vliv saha zhruba do roku 1880, se vyznacuje puritanskym pffstupem k zenske vychove a konvencnf moralkou. Na pffkladech Lizzie Hazeldean z povfdky New Year 's Day [Novy rok] a EIIen Olenske v Age of Innocence [Vek nevinnosti] jsme ukazali, ze vlastnf moralnf integrita hrdinek se dostava do rozporu s povrchnfm soudem spolecnosti, na jehoz zaklade jsou obe kolektivne vyvrzeny a odsouzeny k zivotu v izolaci. 0 negativnfm vlivu puritanskych norem na vyvoj zenske identity svedcf pffklad Charlotte a Delie z povfdky The Old Maid [Stara panna]. Obe jsou obetmi nasiIne potlacovanych emocf a sexuality vlivem diktatu spolecenskeho pozadavku pocestnosti. Ackoli tento spolecensky imperativ zasadne a negativne postihuje zenskou populaci, je jf paradoxne take udrzovan. Tento paradox dokladame na prfpadech chovanf hrdinek....
|
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
|
No pain, no gain. A study in narratives of suffering. Kaye Gibbons's Ellen Foster & Lauren Slater's Lying
Libovická, Barbora ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Jak Kaye Gibbons, tak Lauren Slater jsou pro ceskeho ctenare zcela neznamymi spisovatelkami. Jednfm z diu teto diplomove prace je proto priblizit tyto mlade americke autorky ceskemu prostredL Kaye Gibbons pochazf ze Severnf Karoliny a vzhledem k tematum, jimz se ve sve pr6ze venuje, a stylu, jfmz pfse, se radf do proudu jizanske literatury po boku Williama Faulknera, Flannery O'Connor a dalsfch. Jiz jejf debut, kterYm se v teto praci zabyvame, nazvany die hlavnf hrdinky El/en Foster (1987), sklidil necekany uspech a mnoho prestiznfch ocenenL Od te doby napsala autorka dalsfch sest uspesnych romanu a svuj vlastnf zivotopis. Charakteristicke jsou jejf hrdinky - vzdy silne sobestacne zeny z jizanskeho venkova. Lauren Slater pochazf z Masachusettes. Ackoli je predevsfm psycholozkou, pfse eseje a napsala jiz sest knih, z toho ctyri autobiografie. Zde se budeme venovat jejf tret! autobiografii Lying: A Metaphorical Memoir (2000), ktera pojednava 0 autorcine detstvf a dospfvanL Ve svych dalsfch autobiografifch zachytila autorka sve tehotenstvf, zivot s Prozacem (antidepresivum) ci svou terapeutickou praxi. Krome psanf se Slater venuje rfzenf kliniky dusevnfho zdravf a vyucovani kreativniho psani. Diplomova prace No Pain, No Gain je studii pojednavajfd 0 zpusobech, kterYmi Ize diskursivne uchopit lidske utrpeni,...
|
host ::
RSS.