|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Místní elity a veřejný život na Královských Vinohradech 1880-1922
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá místními elitami a veřejným životem na Královských Vinohradech. Téma je vymezeno lety 1880 - 1922, tedy časovým obdobím, ve kterém byly Vinohrady samostatným městem než se připojily k Praze. Cílem práce bylo zjistit, které faktory měly vliv na vytvoření Královských Vinohrad jako moderního českého města, místa s historií, tradicí a prestiží. Práce nejdříve zkoumá složení obyvatelstva Královských Vinohrad obývaných převážně střední třídou obyvatel, ze kterých vystupují tzv. místní elity, osobnosti se společenským vlivem podílející se určujícím způsobem na fungování města a utváření jeho specifického rázu. Analyzován je i proces růstu a výstavby města včetně vybraných veřejných budov. Práce je zakončena studií o vinohradském školství, vybrané oblasti veřejného života, ve které se prolínají aspekty předcházejících kapitol. Klíčová slova: Královské Vinohrady, 1880 - 1922, místní elity, veřejný život, školství
|
|
|
Alžběta Alexandra Clary-Aldringen v zrcadle své korespondence
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Ve své práci jsem se snažil vylíčit život aristokracie v polovině 19. století, přesněji v letech 1848-1849 na příkladu kněžny Alžběty Alexandry Clary-Aldringen, dcery rakouského diplomata, generála a státníka Karla Ludvíka Ficquelmonta. Konkrétně jsem se zaměřil na Alžbětino vnímání revolučních událostí těchto dvou let, přičemž je třeba zdůraznit, že Alžběta se dlouhodobě pohybovala v diplomatickém prostředí a byla zasvěcena do politického dění. Zároveň reflektuji i její každodenní život, její povinnosti i způsoby zábavy a vztahy mezi jednotlivými členy její rodiny. V roce 1848 měla již tři děti a byla provdána za majitele teplického panství a provozovatele proslulých severočeských lázní Edmunda Clary-Aldringena. Zohlednil jsem i aktivity těchto rodinných členů, především Edmunda, jehož záznamy z cest nasměrovaly mou práci i k tématu cestování v této pro dopravu přelomové době. Čerpal jsem především z dosud nevytěžené korespondence mezi Alžbětou Alexandrou a jejím manželem Edmundem, ale využil jsem i fragmentů z korespondence zaslané Alžbětě od diplomata O'Sullivana, pobývajícího u císařského dvora, a od sestřenice Adelet Suade, žijící v severní Itálii. Důležitou součástí práce je i edice do češtiny přeložených pramenů.
|
|
|
Hudební život v Praze na sklonku 18. století na příkladu pobytů W. A. Mozarta a L. v. Beethovena
Hrajnohová, Manuela ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předložená práce zkoumá hudební život v Praze na sklonku 18. století na příkladu pobytů W. A. Mozarta a L. van Beethovena. Vychází z dobových pramenů, zejména z pražského tisku a z korespondence. Všímá si všech aspektů hudebního života - školství, duchovní hudby, různých koncertů, zábav, divadelních představení apod. Specifickou pozornost pak věnuje účasti pražských elit na tomto kulturním životě, zejména pak fenoménu šlechtického mecenátu. Pobyty W. A. Mozarta a L. van Beethovena v Praze slouží jako typický příklad uměleckých koncertních cest, které hudebníci podnikali za získáním užitečných kontaktů a finančního zajištění. Z dobového tisku usuzujeme na vkus pražského publika - z četnosti a charakteru zpráv vyčteme mnoho o důležitosti těchto návštěv. Zatímco o pobytu W. A. Mozarta jsme dobře informováni z novin i z korespondence a pamětí současníků, o návštěvách L. van Beethovena máme pouze kusé zprávy. To svědčí o významu W. A. Mozarta a L. van Beethovena pro dobové hudební vnímání, ale také o změně společensko-kulturní situace v Čechách. Ta nastala vlivem Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. Doba nepřeje zábavě a pražské noviny jsou plné zpráv z válečného pole.
|
|
|
Eleonora Kounicová (1809-1898)
Smítková, Lenka ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a působením hraběnky Eleonory Kounicové z Kounic, rozené Voračické z Paběnic a Bissingen, tedy šlechtičny v 19. století. Eleonora přišla na svět roku 1809 jako nejstarší ze šesti dcer Alžběty Wratislavové z Mitrovic a Jáchyma Jindřicha Voračického z Paběnic a Bissingen. Rodina byla velmi vlastenecky smýšlející a stýkala se s přední českou inteligencí, což se později odrazilo i v hraběnčiných činech a názorech. Roku 1828 se Eleonora provdala za Michala Karla hraběte z Kounic, stejně smýšlejícího. Jejich harmonické a láskyplné manželství obdařené deseti dětmi však nečekaně skončilo roku 1852, když Michal Karel náhle zemřel. Po ovdovění se hraběnka neuzavřela světu, naopak se vrátila k dobročinnosti a filantropii, které byly v době péče o rodinu mírně utlumeny, avšak po vychování většiny dětí se zase rozhořely na plno. Eleonora navštěvovala nejznámější české salony a žádný národní počin se neobešel bez jejího příspěvku. Považovala se za Češku a česky také hovořila. Spisovatelka Božena Němcová jí roku 1855 věnovala své nejslavnější dílo - Babičku. Zemřela v roce 1898 a je pohřbena nikoli v rodinné hrobce, nýbrž podle svého přání na Vyšehradském hřbitově "mezi Čechy".
|
|
|
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Kristýna Ulmanová: Češi na světových výstavách Anotace a klíčová slova: V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovatele-turisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V...
|
|
|
Život a dílo Josefa Thomayera
Janečková, Olga ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předložená diplomová práce se snaží přispět k většímu poznání života a díla Josefa Thomayera. Vznikla na základě důkladného studia mnoha pramenů a literatury. Josef Thomayer je zobrazen jako člověk (od dětství do své smrti), lékař (internista i praktik), vědec, pedagog, beletrista i kulturní činitel. Je typickým představitelem své doby, zároveň si však zachovává svou originální jedinečnost. Úvodní kapitola přináší podrobné zhodnocení dochovaných pramenů a literatury. Následují kapitoly líčící Thomayerovo dětství v Trhanově a gymnaziální studia v Klatovech. Další kapitola je všeobecná, snaží se nastínit dobu, plnou existenčních problémů mediků, lékařů a vědců, v níž Thomayer žil. Práce pokračuje kapitolami věnujícími se Thomayerovi studujícímu v Praze a Thomayerovi po promoci až do jeho skonu. Kapitola Thomayerova vědecká škola vytváří obraz Thomayera zakladatele, pedagoga a vychovatele. Dvě následující kapitoly rozebírají Thomayerovo odborné a beletristické dílo. Poslední dvě kapitoly jsou plné zajímavostí z Thomayerových zápisníků a ze vzájemné korespondence s Aloisem Jiráskem. Závěrečná kapitola je zamyšlením nad Thomayerovou všestranností a jeho přínosem. Následuje podrobný poznámkový aparát. Práci uzavírají seznam vydaných odborných knih a statí Josefa Thomayera, seznam prací Thomayerových žáků na...
|
|
|
Stavovské divadlo a společnost 1798-1888
Zimmerhaklová, Hana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Blümlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá Stavovským divadlem v Praze a jeho společenskými vazbami v letech 1798 - 1888. Nevýrazněji se interakce mezi divadlem a společností projevuje v oblasti programové skladby, proto se práce soustředí především na analýzu repertoáru. Tyto sondy pak mohou napomoci pochopit mentalitu diváka a její proměnu ve sledovaném čase. Aby mohlo být takto k problému přistoupeno, je nutné pracovat s patřičnými teoretickými koncepty, které osvětlují vytváření vzájemného působení mezi jevištěm a hledištěm. Tato východiska byla nalezena v oblasti sociologie a kulturálních studií. Práce je rozdělena do čtyř schématicky podobně rozložených kapitol, v nichž je nejprve usilováno o specifikování některých vlivů na utvá ření programové skladby. V tomto ohledu se jako zásadní jeví role divadelních ředitelů, kterým divadlo bylo svěřováno do nájmu. Z toho důvodu je osobnostem ředitelů věnována podstatná část. Dalšími důležitými statěmi jsou poté rozbory repertoáru v jednotlivých obdobích. Tyto části upozorňují na různá žánrová pole a jejich sociální přesahy. V prvé polovině 19. století se sekáváme se zásadním fenoménem - tragédií a veselohrou z měšťanského prostředí. Tyto útvary vypovídají o některých prvcích nově vznikající občanské společnosti. Ve druhé polovině tohoto věku pak můžeme sledovat modifikaci a...
|
|
|
Jan Herben. Politik, novinář, spisovatel (1857-1936)
Spálenková, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Jan Herben. Politik, novinář, spisovatel (1857-1936) je biografií, zpracovanou na základě literatury, vlastních Herbenových prací a především dosud nevytěženého archivního materiálu. Soustřed'uje se zvláště na činnost významného žurnalisty a spisovatele na přelomu 19. a 20. století. Součástí práce je přiblížení vztahu Jana Herbena k jeho budoucí ženě Bronislavě a v této souvislosti průhled na perspektivy ženy, která se stává manželovi nejen manželkou, ale i pracovním partnerem. Zároveň je v práci charakterizován vztah Jana Herbena k Tomáši Garrigue Masarykovi a naopak.
|
host ::
RSS.