|
|
Doufali jsme, že nám bude líp. Život českého učitele v druhé polovině 19. století a v první třetině 20. století
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Vycházeje z přesvědčení o nutnosti ohlédnutí se zpět v "dobách překotných reforem" představuji určitý typ učitele obecné školy v druhé polovině 19. století, v době ve školství přelomové právě v důsledku nových školských zákonů (Hasnerovy reformy). S pomocí Bourdieovy teorie kapitálu sleduji jednotlivé aspekty života vybraného učitele s cílem zjistit, v čem spočíval klíč jeho "úspěchu" a zda obraz, který okolo něj vznikl, se blížil skutečnosti. Řídící učitel v Chrasti, Vincenc Paulus (1840-1913), osvětový pracovník, amatérský historik a archivář, organizátor příprav na národopisnou výstavu, zakladatel místního muzea, aktivní funkcionář učitelského spolku Budeč chrudimská a člen obecního výboru naplňoval, zdá se, dobové představy o veřejně a především kulturně a osvětově činném učiteli, jenž vykonává všechny práce nezištně a s nadšením myslíce přitom především na prospěch učitelstva, svých žáků, místních občanů, obce, národa, státu a církve. Přesvědčen o důležitosti svého poslání snáší případné "ústrky" s trpělivostí a vírou v budoucí ocenění, dbajíce, aby zbytečnými konflikty nepřišlo vniveč jeho dílo nejdůležitější - vzdělávací. Ačkoli se jeho jednání může jevit jako konformní, jednalo se spíše o "strategii", která mu nakonec zajistila úctu i dobré společenské postavení.
|
|
|
Alžběta Alexandra Clary-Aldringen v zrcadle své korespondence
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Ve své práci jsem se snažil vylíčit život aristokracie v polovině 19. století, přesněji v letech 1848-1849 na příkladu kněžny Alžběty Alexandry Clary-Aldringen, dcery rakouského diplomata, generála a státníka Karla Ludvíka Ficquelmonta. Konkrétně jsem se zaměřil na Alžbětino vnímání revolučních událostí těchto dvou let, přičemž je třeba zdůraznit, že Alžběta se dlouhodobě pohybovala v diplomatickém prostředí a byla zasvěcena do politického dění. Zároveň reflektuji i její každodenní život, její povinnosti i způsoby zábavy a vztahy mezi jednotlivými členy její rodiny. V roce 1848 měla již tři děti a byla provdána za majitele teplického panství a provozovatele proslulých severočeských lázní Edmunda Clary-Aldringena. Zohlednil jsem i aktivity těchto rodinných členů, především Edmunda, jehož záznamy z cest nasměrovaly mou práci i k tématu cestování v této pro dopravu přelomové době. Čerpal jsem především z dosud nevytěžené korespondence mezi Alžbětou Alexandrou a jejím manželem Edmundem, ale využil jsem i fragmentů z korespondence zaslané Alžbětě od diplomata O'Sullivana, pobývajícího u císařského dvora, a od sestřenice Adelet Suade, žijící v severní Itálii. Důležitou součástí práce je i edice do češtiny přeložených pramenů.
|
host ::
RSS.